Paganella

Paganella - lyžování

Dvoutisícový vrchol Paganelly s panoramatem Dolomit, Lago di Garda a Brenty nese zhruba třicet kilometrů sjezdovek italského „dálničního“ typu, tedy bez terénních nerovností a prudkých změn sklonu, zapuštěných do řídkého i hustšího lesa nad městečkem Andalo. Svah se dá pomyslně rozčlenit do tří lyžařských pater – horní bezlesé a vyhlídkové s poměrně širokými sjezdovkami, střední zalesněné, ovšem stále s prostornými tratěmi a nakonec nejnižší s o něco užšími dojezdy. Modré sjezdovky jsou velmi mírné, červené spíše jen načervenalé a jediná černá je „pouze“ poctivě červená, a to pouze v krátkém úseku. Sjezdovky jsou mezi sebou dobře propojené se snadnými přejezdy mezi jednotlivými lokalitami.

Vzhledem k modro-červenému až červeno-modrému sklonu všech tratí je zdejší lyžování velmi příjemné, i když poněkud jednotvárné, což jen podtrhuje rodinnou konfiguraci střediska. Sjezdovky jsou až úzkostlivě zabezpečené sítěmi, což poněkud limituje odskoky dětí na lesní cestičky – opravdu „hravá“ je snad jen neznačená spojka z vrcholu Paganella do lokality San Antonio. Pečlivě jsou ohrazená i potenciálně nebezpečná křížení sjezdovek. Proud lyžařů je celkově pomalejší, většina se po sjezdovce sune v opatrnějších obloucích. Zkrátka milé lyžování s pocitem bezpečí.

Velmi příjemná a odpovídajícně frekventovaná je hlavní červená sjezdovka, s volitelnou černou „vložkou“ v prostřední části, značená jako Olimpionica, která stéká z vrcholu Paganella podél 4sedačkové lanovky a dále do údolí pod přístupovou kabinkou z Andala. Supermodrá, tedy oblíbená školami, je celá oblast pod podružným vrcholem San Antonio se dvěma čtyřsedačkami a širšími přehlednými sjezdovkami. Směrem do mezistanice Prati di Gaggia odtud pokračují „normální“ červené sjezdovky s velmi výrazným plůtkem a upozorněním, že se jedná o červené tratě – na Paganelle se pohybují začátečníci a velmi málo zdatní lyžaři v tak vysoké míře, že je radno je upozornit i na takovou „banalitu“. Nejčlenitější je výpravný sjezd z vrcholu směrem do vesničky Fai, který se nejprve v pohodově červeném sklonu protáhne roklí a posléze soutěskou, podél cvičné louky poleví a nakonec v prostorných serpentinách doteče až do údolí.

Z vrcholu Paganella (2 125 m) klesá směrem k Andalu do mezistanice Doss Pela (1 782 m) centrální postupně se rozšiřující přehledná a pravidelná červená trať Olimpionica, z níž odbočuje k Malga Zambana (1 800 m) lehčí slalomový rukáv, využívaný pro tréninky.
Od výstupní stanice kabinky z Andala se středně širokým lesním průsekem prosmýká „odlehčená“ červená sjezdovka Cacciatori k mezistanici Pian Dosson (1 480 m), přímo po spádnici sem klesá černá Olimpionica s kratší strmější a užší pasáží uprostřed trati. Z mezistanice Dosson do údolního Andala (1 050 m) pokračuje užší trať Olimpionica s červenějšími pasážemi a široká modrá Cacciatori, která klesá lehce a v konstantním sklonu.
Z vrcholu směrem k Fai della Paganella se traverzuje buď na krátký červený hang Panoramica, nebo rovnou klesá po červené sjezdovce Nuvola Rossa, která spadá do rokle, pak mírněji přechází do skalní soutěsky, jíž se dvěma krátkými „schody“ červeně propadá až na cvičnou louku nad mezistanicí Meriz (1 447 m). Na Panoramicu navazuje od mezistanice La Selletta středně široká pohodová, lehce zatáčející červená trať Dosso Larici, obsloužená krytou 4sedačkou z mezistanice Meriz.
Z mezistanice La Selletta se směrem k Malga Zambana odděluje ještě kratší, příjemně točitá červená Tre-Tre, která nově pokračuje až do mezistanice Dosson, odkud vyjíždí zpět nová kabinková lanovka.
Až do údolního Fai (1 038 m) klesá z La Selletty lesem užší, točivá až serpentinovitá lehčí červená trať.
V lokalitě San Antonio se z nejvyššího bodu (1 920 m) spouští velmi mírné modré tratě, které se později slévají do společného „náměstí“, ústícího k polstrované 4sedačce San Antonio. Do mezistanice Prati di Gaggia (1 333 m) odtud klesají dvě červené – Paganella 2 a Lupetto – s mírnější i sportovnější pasáží a společným pozvolným dojezdem. Do údolí pak pokračuje užší, červená trať s jedním krátkým červeným hangem a dlouhým, rovinatým dojezdem do Andala.

U každé údolní nástupní stanice a ještě v mezistanicích jsou cvičné louky a dětské výukové nebo hrací parky. Dětské parky slouží nejen pro výuku lyžování, ale pro hrátky na sněhu všeho druhu – od skákacích hradů až po snowtubing, kuriozitou je knihovna v „iglú“. V mezistanici Pian Dosson se pak nachází i malý snowpark s vlnami, překážkami a skoky.

Paganella je opravdu mimořádný vyhlídkový vrchol s 360° panoramatem od Dolomit – snadno lze rozeznat nejvyšší Marmoladu nebo třeba „stolový“ Schlern – přes údolí řeky Adiže a jezero Lago di Garda až po Brentu. Většina sjezdovek je sice zasazena v lese, i z nich se ale protilehlý hřeben Brenty plný skalních komínů a věží náramně vyjímá.

Sjezdovky lemuje velké množství horských chat, barů a restaurací, a to tradičních i modernějších, od bufetových okének přes „tácovky“ až po vyšňořené s obsluhou. Typickým levným občerstvením jsou panini – zapečené housky se šunkou, sýrem, párkem či řízkem. Z většiny barů a chat prakticky celodenně vyhrává hudba, občas lákají i na plzeňské pivo a obsluhu v češtině – právě Češi jsou spolu s Poláky nejpočetnějšími zahraničními hosty.

Živé turistické letovisko Andalo má velké množství hotelů, obchodů, kaváren a nechybí mu ani sportovně-relaxační vyžití, z něhož nejoblíbenější je určitě akvapark.

Příjezd z Brennerské dálnice od Mezzolombarda vede po horské silnici s více (přes Fai) či méně (přes Cavedago) serpentinami až na náhorní plošinu kolem Andala. Menší parkovací garáž je přímo u nástupní stanice kabinkové lanovky Doss Pela v centru Andalu, venkovní plochy pak u cvičné louky Rindole kousek nad stanicí, což je zároveň podél dojezdové sjezdovky. Asfaltové parkoviště je také u nástupní stanice kabinky Prati di Gaggia na okraji Andala i u sedačkové lanovky Santel za Fai della Paganella. Od hotelů k nástupním stanicím lanovek jezdí skibusy.

Paganella má optimálně „rodinně“ rozsáhlý lyžařský terén, který výborně vyhoví méně až středně zdatným jezdcům, a ubytovací zázemí s mnohými atrakcemi bezprostředně pod sjezdovkami. Vzhledem k lákavým cenám pobytu je tak spolu s nedalekými středisky Folgaria, Tonale či Marilleva přirozenou volbou pro rodiny, které chtějí i s omezeným rozpočtem co nejplnější lyžařský zážitek.