Sjezdovky:
Na začátku března jsme vychytali nádherné slunečné počasí a po
nočních hlubokých mrazech dosahovaly denní teploty na sluníčku už hodně
vysoko, proto jsme zvolili dopolední lyžování na úpatí Helmu a odpoledne
ve zbytku času se přesunuli na druhou stranu do areálu Rotwand, kde jsou
sjezdové tratě situovány na severní stranu.
Jak bývá v Dolomitech zvykem, sjezdovky jsou ráno precizně vyžehlené a
na své si přijdou jak milovníci nekonečných sjezdů (např. krásná
červená 13 do Vierschachu), tak i ti, kteří mají rádi extrémně široké
pozvolna klesající pláně. Široká modrá 16 Helm je zpestřená velkými
terénními vlnami, je však zde třeba dávat velký pozor na nebezpečné
horizonty.
Až do Sextenu klesá dlouhá červená 11, občas trochu nudnější kvůli
hluchým přejezdům, při teplejším počasí je však poměrně brzo
rozbředlá. V areálu Helmu je i několik černých sjezdovek, které však
nejsou nijak dramatické a sjely je i děti (6 - 12 let).
Areál je propojený přes údolí Sextental červenými sjezdovkami, z
nichž ta jižně situovaná s názvem Drei Zinnen byla při slunečném
počasí poměrně brzy dost rozbitá a obtížně sjízdná.
Na druhé straně údolí nabízí areál Rotwand pohodové modré tratě
(např. 3 do Bad Moos si velmi oblíbily děti kvůli množství hopstrád a
alternativních cest), které si lze zkrátit dvěma černo-černými
propojkami, které bych dětem určitě nedoporučoval (Holzriese I a II).
Těšil jsem se na dlouhou Skiweg Unesco na Kreuzbergpass, jejíž druhá
polovina však byla uzavřená a jelikož nemám rád přejezdy skibusem, tak
jsme na ni nejeli.
Sněhové podmínky:
Přírodního sněhu bylo začátkem března pomálu, pouze ve vyšších
partiích, sjezdovky jsou ovšem masivně vysněžené technickým sněhem
(místy v neuvěřitelných mocnostech), který zajišťuje i při vyšších
teplotách provoz střediska do dubna.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky odrážejí rozvoj střediska v posleních letech. Bohužel z
Vierschachu, což je nejspíš nástupní místo pro většinu návštěvníků,
vede starší 6místná kabinka, která kapacitně nezvládá nápor zejména v
dopolední špičce - fronta byla asi na 20 minut. Ostatní zařízení stíhala
lyžaře odbavovat bez problémů, trochu fronta se tvořila ještě u 8sedačky
Hasenköpfl na Helm, ale ubíhala rychle.
Zalidněnost:
Ačkoliv se podle recenzí mělo jednat spíše o středisko s menším
počtem návštěvníků, byl jsem překvapen, že lidí bylo docela hodně.
Největší ruch je v epicentru pod Helmem, kde byly opravdu davy.
Občerstvení a aprés-ski:
Nejsme příliš zvyklí vysedávat v restauracích, při počtu našich
dětí (5) je to ekonomicky neúnosné a přeci jen jedeme si hlavně
zalyžovat. Jednou jsme ale na oběd zašli do samoobslužné restaurace Monte
Elmo - ceny a kvalita jídla přiměřená, neměl bych asi žádnou výtku.
Možností občerstvení je jinak celá řada - jak při dojezdech, tak
často i v půlce sjezdovky se dá zastavit v příjemných stylových
restauracích.
Doprava do střediska a parkování:
Bydleli jsme asi 40 minut jízdy od střediska, k parkování jsme zvolili
strategicky údolí na pomezí obou areálů Helm a Rotwand - parkoviště u
dolní stanice lanovek Signaue a Drei Zinnen. Ráno bylo zcela volné, je
zdarma, parkovali jsme 2 metry od sjezdovky. Měl jsem dojem, že ani přes den
nebyla kapacita parkoviště zcela využitá.