Schnalstal (Val Senales)

Schnalstal (Val Senales) - lyžování

Schnalstal (Val Senales) je řídce obydlené údolí zařezané do jižního úbočí mohutně zaledněných Ötztalských Alp, na jehož konci se nachází malý hotelový resort a ledovcový areál. Letovisko Kurzras, ležící přímo u paty skalnatého třítisícového vrcholu Grawand, jenž je hlavním vrcholem lyžařského areálu, je uměle vybudovaný ubytovací resort s několika hotely a apartmánovými komplexy, obcody a malým kostelíkem, připomínajícím někdejší původní osadu. Přímo z resortu vyráží visutá kyvadlová kabina, která se po strmém jihozápadním úbočí Grawandu za 6 minut vyšplhá na jeho vrcholek Grawand – tak rychlý přístup z ubytovacího resortu na sjezdovky nemá žádný alpský ledovec. Na vrcholu ve výšce 3 200 m n. m. je kromě velké moderní samoobslužné restaurace, vyhlídkové terasy a malé Ötziho galerie s „maketou“ pračlověka v životní velikosti i nejvýše položený hotel v Alpách.

Sjezdovky jsou jakoby „rozházené“ do vysokohorské pustiny na střeše Ötztalských Alp, z níž doslova sálá volný a civilizací nerušený prostor. Kromě ledovce s typickými dálnicemi se sjezdovky rozbíhají i po protilehlých kamenitých a přirozeně členitých svazích s proměnlivým, převážně středně strmým sklonem.
Z vrcholu Grawand se roztéká širokánský a zprvu poměrně strmý ledovec, jehož sklon postupně polevuje – zdejší červené a modré carvingové ranveje s 200m převýšením jsou obsloužené pomalou 4sedačkou (Grawand) a dvojicí dlouhých kotev (Finailjoch). Část ledovce proudí ještě o „patro“ níže k jezeru Gletschersee s červenou a modrou sjezdovkou, slitou v jednu širokou magistrálu s plošším dojezdem, kterou doplňuje přímá černá tréninková trať Leo Gurschler. Zpět ke Grawandu se odtud vrací trojsedačka. Po protilehlém jižním svahu stoupá další dvousedačka o 350 výškových metrů k vrcholku Hintereis – zpět roluje dlouhá přehledná červená trať se strmější přímou a mírnější oklikovou variantou, z níž se dá odbočit k větrem ošlehané horské chatě Bella Vista neboli Krásná vyhlídka. Specialitou chaty jsou knedlíky na všechny možné i nemožné způsoby a také charismatický majitel Paul Grüner, který u chaty vybudoval „wellness“ (venkovní vířivka a sudová sauna), spací iglú a pro své hosty pořádá výlety do nedaleké ledovcové jeskyně.
Z Gletschersee se směrem do údolí prodírá divokou skalnatou soutěskou užší, černě značená, ale zprvu jen příjemně svižná „pašerácká cesta“ (Schmugglerab­fahrt). V půli cesty se můžete vydat bokem po jižním svahu vzhůru krytou 4sedačkou Teufelsegg, podél níž protéká prostorným žlabem trojice proměnlivých sjezdovek s 600m převýšením. Dvě z tratí jsou černě značené, ale prudší jsou jen kratší přímé úseky a obloukem je obíhá ještě třetí, červená varianta trati. Dále do údolí pak pokračuje „pašerácká cesta“ mírně, teprve na dohled Kurzrasu zdolává velmi strmý hang. V závěru se odděluje ještě o něco mírnější červená trať Transhumans, která klesá do údolí mělkým terénním zářezem a z níž lze odbočit na Lazaun.
Na opačnou stranu než kabina stoupá z Kurzrasu zalesněným svahu moderní 10místná kabinka na vrchol Lazaun. Zpět do údolí kolem ní míří dvě červené tratě se 400m převýšením, z nichž ta přímější je využívaná pro trénink. Lazaun je lyžařskou záchranou i za větrného počasí, kdy může být ledovec uzavřen. Kolem kabinky se vine také oblíbená sáňkařská dráha.

Bezkonkurenčně rychlý přístup do areálu zajišťuje visutá kyvadlová kabina na Grawand. Pohodlnými sedačkami jsou obslouženy sjezdovky Teufelsegg a spodní část návratové tratě Schmuggler, moderní prostornou kabinkou pak Lazaun. Nejvýše položené ledovcové tratě a sjezdovky z Hintereisu bohužel obstarávají letité a pomalé sedačkové lanovky nebo vleky.

Díky velmi zdlouhavému příjezdu do Schnalstalu jsou sjezdovky v hlavní zimní sezóně nevídaně poloprázdné, větší nápory zažívají hlavně na podzim, kdy zde jako i na jiných ledovcích trénují početné reprezentační týmy.

V malém hotelovém letovisku na konci pustého údolí se koná apres-ski přímo u stanice kabinové lanovky, kde žije Buss´l bar s malým tanečním pódiem. V Kurzrasu jsou pak ještě další dva bary a diskotéka.

Mimo zimní sezónu od dubna do října se můžete vypravit po Ötziho stopách do archeoparku v níže ležící vesničce Unser Frau, líčící interaktivně život tehdejších obyvatel, anebo celoročně do bolzanského archeologického muzea, kde uvidíte Ötziho okénkem v mrazicím boxu na vlastní oči. Údolí je prokazatelně obydlené už tisíce let a stejně staré jsou i přechody ledovců pastýři, kteří hnali své ovce z vyprahlého Schnalstalu přes sněhová a suťová pole ve třítisícových výškách na severní, dnes rakouskou stranu hřebene se šťavnatějšími travnatými pastvinami. Tuto cestu použil před pěti a půl tisíci let i legendární Ötzi, než jej šíp vyslaný neznámým nepřítelem poslal na cestu na věčnost. Jeho tělo skolené poblíž Hauslabova sedla dokonale mumifikoval přibývající sníh, až jej po odtátí ledovce v r. 1991 objevili náhodní turisté. Každoroční náročný přechod za letními pastvinami (transhumaci) absolvují krávy a ovce i dnes – jen březí ovce nebo jehňátka, které by dlouhou cestu nezvládli, se vozí nákladní lanovkou k chatě Bella Vista.
Ani archeologická senzace neproměnila Ötziho „domovské lyžařské středisko“ v turistický lunapark – 35 km sebeatraktivnějších sjezdovek, osamocených uprostřed hor a s nejbližšími areály nejméně hodinu odsud, zkrátka neláká návštěvnické masy, ale spíš znalého fajnšmekra.

Náročnější vícedenní návštěvníci, které neodradí daleké dojíždění, si mohou pořídit superskipas Ortler Skiarena, zahrnující ještě 14 komornějších středisek s celkem 300 km sjezdovek, zejména v jihotyrolské oblasti Vinschgau (Val Venosta).