Andermatt / SkiArena

Andermatt / SkiArena - lyžování

Andermatt (1 444 m) leží v nejniternějším nitru Alp, mezi v zimě neprůjezdnými horskými průsmyky, na pomezí severních, jižních, východních a západních Alp – na střetu kultur i klimatu.

Sjezdovky nově vzniklé Skiareny se táhnou od Andermattu po převážně holých pláních kolem dvoutisícového průsmyku Oberalppass do Sedrunu a kromě lanovek arénou projíždí i horská zubačka, zahrnutá v ceně skipasu. Horskou pustinu rámují rozeklané štíty Schijenstocku. Na západní straně houpačky v Andermattu lyžařské území završuje samostatně stojící impozantní hora Gemsstock, na východní pak areál Disentis, který je od sezóny 2019/20 propojen se Sedrunem kyvadlovou lanovkou, čímž houpačka naroste o dalších 60 km tratí.

Tím, že lanovky se sjezdovkami od Andermattu až po Sedrun tvoří „řetěz“, překlenující horské hřebeny, Skiarena nemá jednoznačné centrum a areál nepůsobí masově, což ještě podtrhuje odloučenost Gemsstocku, který není přímo lyžařsky propojen s protilehlými svahy v Andermattu a je nutné přibližně kilometrovou vzdálenost mezi stanicemi lanovek na okrajích městečka překonat skibusem.
Terén je obtížnostně pestrý od milých, mírných a slunečných luk Nätschenu přes příjemně zvlněné červené dálnice Sedrunu až po střemhlavé diretissimy Gemsstocku, škoda jen velkého podílu traverzovitých cest při přejezdu mezi Andermattem a Oberalppassem.

Přímo nad Andermattem se tyčí obrovský, masivní vrchol Gemsstock (2 963 m) se strmou a prostornou kotlinou, jíž prochází dlouhá černá sjezdovka a sousední opuštěnou kotlinou pak ještě jedna červená a ohromným freeridovým terénem v okolí. Okolo mezistanice Gürschen (2 212 m) klesá ještě přívětivější červeno-modrá sjezdovka a stranou pak ještě jedna černá. Kromě dvou nepohodlných visutých kabin, zpřístupňujících samotný vrchol Gemsstock, kotlinou stoupají jeden dlouhý kotvový vlek a nová 6sedačka s bublinou, obsluhující nejpřívětivější terén na Gemsstocku. Vysokohorský Gemsstock působí zároveň surově – na horní stanici lanovky není ani restaurace ani WC, veškeré zázemí se soustředí do okolí mezistanice. Vyhlídková terasa na horní stanici lanovky zato skýtá parádní výhled až k Monte Rose na západním obzoru.

Z vrcholu Gemsstock obě tratě nejprve klesají jako úzká serpentinovitá cesta, ale brzy se rozdělí na poměrně přímou, dominantní, mimořádně strmou černou trať v hlavním žlabu a pohodovější červenou trať vinoucí se v mnoha zatáčkách sousední kotlinou. Hlavní černá trať je proměnlivě, ale vesměs dostatečně široká, červená má jen jednu opravdu širokou carvingovou pasáž.
Pod mezistanicí Gurschen se vine spleť poměrně širokých a přívětivých tratí s novou 6sedačkou Gurschenalp a na východním okraji hlavního kotle stéká v členitém terénu středně náročná, černě značená a neposedná trať Lutersee s kotvovým vlekem.
Z mezistanice do Andermattu vede strmá černá sjezdovka, která se až v samém závěru na úpatí hory změní v přejezdovou cestu poklidně přivádějící lyžaře k dolní stanici lanovky.

Protilehlý jihozápadní svah s vrcholem Gütsch (2 344 m), který zpřístupňuje z Andermattu přes mezistanici Nätschen (1 842 m) kabinková lanovka, je nejfrekventovanější lyžařskou lokalitou. Má mírnou vrcholovou pláň, z níž se oddělují strmější sjezdovky směrem k železniční trati z Oberalppassu, nad mezistanicí se ale všechny zklidní do mírného úzkého traverzu. V mezistanici se nachází dětský výukový park. Strmý svah od mezistanice do města překonává přímá úzká černá „diretissima“ anebo velkou oklikou serpentinovitá modrá cesta s kratší červenou variantou.

Slunečné svahy pod skalnatými vrcholy Schneehühnerstock (2 600 m) a Schijenstock tvoří rozsáhlé území, které nové lanovky i sjezdovky překlenují zhusta šikmo svahem. Střídají se tak kratší přímé úseky sjezdovek po spádnici s traverzovitými přejezdy, žádná extra šířka. Terén skýtá mnohem víc možností, než využívají současné sjezdovky, čehož využívají freerideři.
Ze Schneehühnerstocku celým svahem křižuje mírná až plochá „spojnice“ směrem k Nätschenu nad Andermattem, z níž se odděluje přímý černý „rukáv“ k 6sedačce Schneehühnerstock. Sousední 6sedačku Lutersee kopíruje subtilnější sjezdovka šikmo svahem s prudkým černým dojezdem anebo velmi mírnou objížďkou. Kratší, zato přímé a svižně červené dálnice se obtáčejí kolem 6sedačky Gütsch.

Uprostřed celé houpačky mezi Sedrunem a Andermattem se nachází horské sedlo Oberalppass (2 044 m) jen s malým hotýlkem s restaurací a železniční stanicí. Příjemná „jednohubková“ dálnice s luxusní sedačkovou lanovkou s ergonomickými sedadly a velmi tichým chodem klesá z vrcholu Piz Calmot. Z protilehlého svahu ze Schneehühnerstocku se vine dlouhá sjezdovka – po mírném úvodu svižně klesá terénním zářezem, postupně se ale zužuje a ke konci i traverzuje. Od horní stanice nové kabinkové lanovky, která trať obhospodařuje, vedou nově vybudované tratě směrem k Andermattu.

Až na Gemsstock křižují celým areálem moderní, nebo aspoň zánovní lanovky – vesměs expresní sedačky či kabinky. Gemsstock je zpřístupněn dvěma sekcemi kyvadlové kabiny, okolo mezistanice ale jezdí i jedna moderní 6sedačka. Sjezdovky jsou propojené bezproblémově, ačkoliv traverz ze Schneehühnerstocku k Nätschenu je místy plochý a plochá je i část modré sjezdovky z Nätschenu do Andermattu. Při návratu z Andermattu vás na Oberalppassu také nejspíš čeká výšlap z dojezdu sjezdovky od Schneehühnerstocku k nástupní stanici sedačky na Piz Calmot – alternativou je výtah v dolní stanici kabinky, který několik výškových metrů ušetří.

Z Andermattu přes Oberalppass do Sedrunu a dále do Disentisu se šplhá také horská železnice. Trať s unikátním převýšením i polohou umožňuje návrat z opačné strany lyžařského areálu do výchozího místa i po zavíračce lanovek.
Atrakcí je i vagón přeměněný na apres-ski bar – má panoramatická okna a kvalitní ozvučení příjemně živou hudbou, žádné jódlovačky ani techno. A díky slušné nabídce nápojů vládne ve vlaku i uvolněná atmosféra. Poslední spoj vyráží z Andermattu bohužel už v půl druhé, takže spíš než o apres-ski se jedná o jakési předčasné zakončení lyžařského dne. Jízda se totiž může protáhnout...

Sněhové úhrny patří v okolí Andermattu k těm nejvyšším v Alpách, což platí v první řadě o Gemsstocku, jehož severní svah drží sníh jako „mrazák“ a tradičně vede žebříček míst s nejvyšší sněhovou pokrývkou. Jižní svahy Andermattu kolem Nätschenu jsou sněhově skromnější a méně trvanlivé, na většině sjezdovek je ale nově instalované zasněžování. Sněhově trvanlivé jsou i hlavní, východně orientované svahy Sedrunu.

Někdejší Andermatt, vesnice umístěná vysoko v horách, byla ze severu historicky dlouho nepřístupná – legenda praví, že most překonávající strž těsně pod vesnicí směrem na Göschenen postavil ďábel, kterému obyvatelé museli slíbit, že mu obětují duši první bytosti, která most přejde. Lstivě však horalé jako první vyslali kozu a rozzuřený ďábel se rozhodl z pomsty most zničit obřím balvanem. Jedna z obyvatelek Göschenenu prý na kámen vyryla kříž, takže ďábel ho nemohl uzvednout. Od té doby stojí jak most, tak povalený obří balvan na cestě mezi Göschenenem a Andermattem. Dokud byl Andermatt přístupný jen z východu přes průsmyk Oberalppass, náležel ke kantonu Graubünden, po zpřístupnění ze severu připadl do kantonu Uri.

Historie Andermattu je spojena s armádou. Už ruský generál Suvorov vedl své vojsko při ústupu před Napoleonem ze severní Itálie právě přes Andermatt. Před druhou světovou válkou vznikla kolem Andermattu četná opevnění jako součást bariéry proti Hitlerovi, pokud by se rozhodl napadnout neutrální Švýcarsko. Plán ochrany švýcarských hor počítal s tím, že nížiny by v případě napadení byly obětovány. Po 2. světové válce se tu usadila vojenská výcviková základna.

Na přelomu století ale armáda Andermatt opustila – důsledkem byla ztráta pracovních příležitostí pro místní obyvatele, zároveň ale i šance proměnit Andermatt v turistickou destinaci s luxusními hotely a velkým lyžařským areálem, který spojí sjezdovky Andermattu a sousedního Sedrunu. Mohutný projekt za téměř 2 mld. franků vybudoval bohatý egyptský investor Samih Sawiris, kterého kombinace nedotčené přírody, sněhových poměrů a vzdálenost Andermattu z nejbližších letišť jak ve Švýcarsku, tak v Itálii ho okouzlila. Je pozoruhodné, jak bohatý Egypťan přesvědčil patriotické až sobecké horské sedláky k tak megalomanskému projektu. Sawiris je vzdělaný a charismatický investor, který umí naslouchat a vždy nachází řešení. A pro Švýcary je zájem lokální vždy nadřazen zájmu regionu, mají zkrátka konfederativní uvažování hluboko v sobě. Sawiris vnuknul místním myšlenku proměny stagnujícího letoviska v ojedinělý luxusní resort, lákající movitou klientelu, která přinese podnikatelské příležitosti a samozřejmě i profit pro Sawirisiho, který velmi levně nakoupil pozemky uvolněné armádou.
Nový Andermatt má být příjemným živým centrem pro všechny kategorie návštěvníků – od jedno- a dvouhvězdičkových hotelů ve staré zástavbě až po čtyř- a pětihvězdičkové hotely v nové čtvrti.