Heiligenblut - lyžování
Na úpatí nejvyšší rakouské hory Grossglockneru neleží prominentní letovisko, jako je tomu v případě slavných švýcarských či francouzských vrcholů. Heiligenblut není Chamonix ani Zermatt, je to malé horské městečko s kostelíkem a pár hotely v surové, vysokohorské krajině na konci světa, kde lyžaři najdou opravdový klid.
Jižní svahy dvouapůltisícového Scharecku a téměř třítisícového Hochfleissu nad Heiligenblutem jsou poměrně rozsáhlým územím, jen řídce využitým sjezdovkami, takže jsou za příznivých sněhových podmínek eldorádem lyžování ve volném terénu – to se ani nedotýká věhlasu třeba Arlbergu, o to je však komornější. Sjezdovky jsou členité, neposedné a sportovně skloněné, žádné zplanýrované dálnice, tedy je ocení hlavně náročnější lyžaři. Freestylisté tu sice nenajdou žádný uměle vystavěný, ale přírodní a přímo obří snowpark s množstvím muld, žlábků i kaňonků. Celé lyžařsky dostupné území je přitom zabezpečné proti lavinám a freerideři mají k dispozici podrobný popis lokalit a zúčastnit se mohou i freeridových programů, v nichž se se zdejším terénem blíže „seznámí“.
Ze Scharecku, který je z Heiligenblutu
zpřístupněn hlavně dvěma sekcemi čtyřmístné kabinky, padá po spádnici
ve sportovním sklonu a v solidní šíři červená trať, později
přecházející v klidnější modrou, která se širokým traverzem vrací k
mezistanici Rossbach. Za hřeben odbíhá další
červená, která podél vleku Seppenalm uhání ve svižném a mírně
proměnlivém sklonu k horské chatě Tauernberg,
odkud pokračuje jako velmi rychlá modrá anebo lehce sportovní červená až
k parkovišti na úrovni mezistanice. Do údolí přímo k nástupní stanici
kabinky sjíždí lesem červená trať s krátkými hangy a užšími
traverzy.
Po západním svahu Scharecku se podél moderní kabinkové lanovky Panoramabahn
řítí nepravidelně upravovaná, krátká, ale mimořádně strmá černá
trať s červenou variantou v podobě serpentinovitého objezdu, po spojení
tratě už klidně míří na louku Fallbichl, kde se
setkává – v zimě s uzavřenou – vysokohorskou silnicí pod Grossglockner.
Z protilehlého pahorku Viehbühel, dostupného
vlekem, stéká podél silnice středně široká, lehce serpentinovitá modrá
trať, v okolí je pak nenáročný, přehledný a hravý volný terén.
Ze Scharecku na východ je v rozsáhlém freeridovém svahu vyznačena
neupravovaná ski-route s 800m převýšením, mířící do sousední lokality
Fleissalm. Sjezd však končí cca 300 m pod nástupní stanicí sedačky,
které je nutné vyšlápnout pěšky. Z mezistanice Russbach se sem lze
přesunout také unikátní tunelovou lanovkou.
Pod vrcholem Hochfleiss se rozprostírá horský kotel
s 1 100m převýšením, obsloužený krytou sedačkou a dlouhou a strmou
kotvou. Z vrcholu roluje po hřebeni neposedně proměnlivá sytě červená
vyhlídková trať, která se na úrovni vrcholového vleku vlévá do modře
značené, ale velmi svižné a jemně terénně členité tratě,
pokračující na Fleissalm, po opačné straně vleku
padá přehledným kotlem neupravovaná ski-route. Od horní stanice sedačky
Fleiss stéká po horské louce ještě jedna rychlá a proměnlivá červená
trať.
Kromě páteřních kabinkových lanovek je v areálu jediná (a pohodlná) sedačka, doplňkem jsou pak dlouhé a vcelku strmé vleky.
Na svazích jsou roztroušené malé a malebné dřevěné horské chaty (Spatzlalm, Tauernberg, Fleisskuchl), žádné samoobslužné „krmelce“. Nad Fallbichlem je nejvýše položený rakouský horský gasthof Wallackhaus s milou slunečnou terasou.
Jako snad každé místo „na konci světa“ má Heiligenblut silný genius loci, který ještě umocňuje přítomnost nejvyšší hory Rakouska Grossglockneru nebo kuriozní kabinková lanovka v tunelu, využívaném v létě jako vodovodní potrubí a v zimě jako spojení lyžařských lokalit Scharecku a Fleissalmu. Nejvýše položený horský hotel Rakouska je v zimě prakticky odříznutý od světa, a tedy přístupný jen lanovkami. Surová, vysokohorská krajina bez rušivých vlivů civilizace, skýtá v noci minimum světla, což je romantické a zároveň ideální třeba na pozorování hvězd.
Malé a příjemné turistické letovisko Heiligenblut, umístěné na trase vysokohorské silnice Grossglockner Hochalpenstrasse, se sluní na jižním úpatí Scharecku s nerušeným výhledem na střechu Rakouska. Nástupní stanice kabinkové lanovky je vsazena do svahu přímo v centru vesničky – z úrovně ulice vede na nástupiště výtah.
Při zimní cestě do Heiligenblutu od severu je potřeba podjet Vysoké Taury směrem na jih (Katschbergtunnel nebo Felbertauerntunnel) a pak se po horských silnicích vrátit zpět k severu k hlavnímu hřebeni Taur – vzdálenost je tak o něco delší, než by se z mapy zdálo. Za ten klid to ale stojí.