Fieberbrunn

Fieberbrunn - lyžování

Fieberbrunn se až do svého propojení se Saalbachem v r. 2015 považoval za nejskrytější lyžařské středisko – ne že by o něm nikdo nevěděl, o víkendech mívá návštěvnost velmi slušnou, ale jeho hlavní svahy nejsou vidět z žádného silničního tahu. Mívá prý nejvíce přírodního sněhu z celých Kitzbühelských Alp, a to díky těsnému obklopení horských masivů, které z proplouvající oblačnosti vlhkost lépe vytáhnou. Kromě sportovněji založených lyžařů v případě dobré sněhové nadílky potěší i freeridery – mimoto je jedinou rakouskou zastávkou prestižní série závodů Freeride World Tour.

Nad Fieberbrunnem se na poměrně malé ploše rozpíná velmi různorodý lyžařský terén bez hluchých přejezdů. Sjezdovky jsou spíš o „stupeň“ strmější, než uvádí jejich značení, přinejmenším v některých pasážích – to je ale typické pro celé Kitzbühelské Alpy. Areál je dvoupatrový – řídce zalesněný Lärchfilzkogel s mírnějšími až lehce sportovními tratěmi tvoří to nižší a vysokohorský Reckmoos s převážně strmými sjezdy představuje druhé výškové patro.

Z letoviska vyjíždí přímo vzhůru pulzační kabinková lanovka – pulzační znamená, že na laně se pohybují shluky kabinek a jakmile některý dorazí do stanice, lanovka se na chvíli zastaví. Lanovka šplhá na vrcholek Lärchfilzkogel, jakési střechy prvního „zalesněného“ patra areálu, odkud jsou přístupné všechny jeho sjezdovky. Terénně nejzajímavější, neboť členité červené a přiměřeně dlouhé tratě ubíhají podél kryté 4sedačky Lärchfilzen. Příjemné, nezáludné, načervenalé až červené jsou i sjezdy do údolí. Podél spodní sekce pulzační kabinky Streuböden stéká modře značená, ale velmi svižná „načervenalá“ trať – nejprve míří přímo po spádnici, později zmírňuje sklon svahu dlouhou širokou zatáčkou. Podél kabinkové lanovky Doischberg, která je alternativou při výjezdu z údolí, roluje pravidelná dálniční a celkem lehká červená.
Náročnější lyžaře nejvíce potěší druhé patro areálu, zejména lokalita Reckmoos Nord s přezdívkou The black side of the sun – pod moderní kabinkou s ďábelskými rohy se řítí dlouhá, přímá a širokánská černá ranvej. Zvlášť silně působí gravitace v její nejstrmější střední pasáži. Od její horní stanice se můžete přehoupnout na opačnou, jižní stranu hřebene, kde je zapíchnut i obří špendlík, označující ono nejskrytější lyžařské místo. Otevře se tam pohled na horskou kotlinu se strmým okrajem, kterou proudí červená trať Hochhörndl. Ta se velmi rychle zřítí na dno kotliny, kde již mírněji a později i poměrně úzce dotéká k nástupní stanici 4sedačky. Ještě níže pokrařuje přímá, terénně členitá „černá“ červená Reckmoos Süd s moderní kabinkou, od níž se dá od sezóny 2015/16 „přeskočit“ kabinkou přes údolí do sousedního obřího Saalbachu. Po dokončení všech propojení v celé oblasti (Saalbach, Zell am See) by mělo jít dokonce o jeden z největších lyžařských komplexů na světě.
Freeridové závody série World Tour se jedou ve stěně Wildseeloder, která se impozantně vyjímá zejména při pohledu z vrcholu Lärchfilzkogel.

V okolí sjezdovek je zhruba desítka horských chat, z nichž útulností a úkrytem vyniká Wildalplgatterl – útulná dřevěnice s poctivou domácí kuchyní a historickou výzdobou v podobě plakátů a obrazů.

V mezistanici pulzační lanovky si můžete dopřát oživení dne na dlouhé bobové dráze Timoks Coaster, jež se zavrtává do postranní kotliny mimo hlavní lyžařský terén.

Nedaleko Fieberbrunnu se nachází Hochfilzen, nenápadná tyrolská vesnička a zároveň světové biatlonové centrum, kde se běhá a střílí o Světový pohár. V centru městečka je základna běžeckého lyžování Nordic Academy s obchodem, půjčovnou i školou. Upravované tratě pro klasiku i bruslení opisují zhruba dvoukilometrový okruh před akademií, na který navazují další desítky kilometrů tratí v údolí. Cvičná střelnice je přímo v místě.
Každé úterý a čtvrtek se koná „ochutnávkový“ kurz biatlonu (cena 29 eur/os.). Střelbu z biatlonové vzduchovky nejspíš zvládnete po minutovém školení a pokud trefíte hned napoprvé všech pět terčů, což není tak nemožné, vaše sympatie k biatlonu možná dost vzrostou i bez vzpomínek na olympijské úspěchy našich reprezentantů. Nenechejte si svůj výkon zkalit tím, že „cvičně“ se střílí jen ze vzdálenosti 10 m, zatímco v závodě z 50 m. Terč má průměr 4,5 cm při střelbě vleže, 11 cm při střelbě ze stoje.
Základy bruslení na běžkách se dají zvládnout za 20 min – zvláště, pokud jste si aspoň na sjezdových lyžích jistí, tak vám to nebude činit větší potíže. Zapůjčení začátečnických skateových lyží i bot je samozřejmostí.