Sjezdovky:
Otevřeno bylo na Giggijochu, na ledovcích Rettenbach a Tiefenbach a na
více méně přejezdových cestách Gaislachkogelu.
Giggijoch skýtá poměrně nenáročné sjezdovky, navíc na ně ráno
svítí slunce, takže hned od rána se mnoho lyžařů soustředí tam -
otevřeno je přitom již od 8 hodin ráno. Otevřena byla i dlouhá, červeně
značená, ale místy opravdu dost prudká sjezdovka (11) kolem 6sedačky
Langegg.
Postupně se lyžaři přesouvají na ledovec, zejména na Tiefenbach, který
je osluněný a rovněž má mírnější sjezdovky. Tamní hlavní magistrála
je zprvu příjemně svižná, pak následuje plošší pasáž a závěr je
nakrátko opět strmější.
Velmi pěkná je relativně nová černá sjezdovka (41), která spojuje
Rettenbach s Tiefenbachem.
Na Rettenbachu je v tuto roční dobu hodně stínu, navíc jsou tamní svahy
poměrně prudké - jak černá závodní trať (31), tak modře značená trať
podél vleku Seiterjöchl (34). Ledovec totiž vespodu odtává rychleji, a tak
se průběžně zestrmuje. Velmi příjemně svižná a širokánská je modrá
trať podél Karleskoglu (32).
Z ledovce se lze spustit směrem do údolí po modře značené, zpočátku
však poměrně svižné trati, která se později změní v plochou cestu.
Později se pak promění v černý kuloár pro návrat do údolí, který byl
již dobře vysněžen a otevřen.
Otevřené modře značené sjezdovky na Gaislachkoglu sloužily hlavně pro
přejezdové účely, i když některé jejich pasáže jsou dobře jezdivé -
jsou však celkově užší a cik-cakují svahem, který je sám o sobě hodně
prudký. V Söldenu je přirozeně mírných svahů docela málo.
Sněhové podmínky:
Vše pod úrovní ledovce nebo mimo něj bylo pouze nastříkané, ale než
se to vydřelo, tak i velmi dobře sjízdné. Na ledovcích pak byl krásně
utemovaný prašan, zvláště na méně frekventovaných tratích - třeba
podél vleků Mutkogl (Tiefenbach) nebo Karleskogl (Rettenbach). Naopak na
neledovcové trati podél 6sedačky Seiterkar bylo místy ledovato, stejně jako
na prudších úsecích níže položených tratí. Občas se vyskytly i
vytrhané kamínky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Obě hlavní přístupové kabinky jsou moderní a kapacitní, ale nahoře v
areálu to zas až tak nablýskané není - třeba obě kabinky na ledovcích
jsou nízké a na dnešní poměry stísněné.
Sjezdovky jsou rozprostřené po velkém území, zvláště ty ledovcové
jsou trochu dál od areálu, takže přesuny mezi jednotlivými lokalitami
zaberou nějaký čas.
Zalidněnost:
I v pondělí bylo v areálu velmi živo, ovšem nejvíce vždy na určitých
místech, která zrovna lákala lyžaře - ráno tedy na Giggijochu, pak na
slunečném ledovci Tiefenbachu a odpoledne na zpáteční trase.
Občerstvení a aprés-ski:
Sölden je masové středisko, a tak tu najdete hlavně velké samoobslužné
restaurace - jednou z těch nejkapacitnějších je Giigijoch, který přesto
nabídne příjemné prostředí a překvapivě i úplně běžné alpské ceny
(polévka do 10 eur, hlavní jídla od 15 do 20 eur).
Doprava do střediska a parkování:
Parkuje se v krytých parkovacích domech, a to za poplatek (6 eur / den). U
lanovky na Giggijoch jsou parkovací místa velmi úzká, takže je prakticky
nemožné zaparkovat dvě běžná auta lyžařů (kombíky, SUV ap.) vedle
sebe. Pokladny se nacházejí v úrovni přízemí, nástupiště kabinkové
lanovky pak v úrovni nejvyššího 10. patra parkovacího domu.