Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn

Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn - lyžování

Mezi Saalbachem, Hinterglemmem, Leogangem a Fieberbrunnem se rozkládá jedno z největších lyžařských území Rakouska, sjednocené pod značkou Saalbach. Je rušné, dražší, ale zároveň opravdu lákavé pro lyžaře, kteří si potrpí na „velikost“. Ačkoliv nemá žádné majestátní vrcholy ani vysokohorskou polohu, zajišťující hojnost a trvanlivost sněhu, vyvinulo se v jednu z nejúspěšnějších lyžařských oblastí v Alpách.

Lyžařská aréna, zde zvaná „cirkus“, má opravdu monstrózní rozměry – sjezdovkami pokrývá severní i jižní svahy údolí Glemmtal se Saalbachem a Hinterglemmem, připojené jsou ale i terény Leogangu a Fieberbrunnu v sousedním údolí. V budoucnu se lanovkami plně propojí se sousedního revírem Zell am See, zatím je z propojení vybudována lanovka z Viehofenu na Schmittenhöhe. I když na první pohled saalbašské svahy s mýtinami působí krotce, mají zhusta poměrně strmý spád – na mapě jsou však mnohé z nich značené mírněji. Pohodově naladění lyžaři se nemohou spolehnout na to, že každá modrá bude „dobrá“ – mnoho tratí má ovšem mírnější „objížďky“, přičemž to jsou často prostorné, ve svahu dobře vyspádované a v podstatě plnohodnotné tratě.

V celém „cirkusu“ operují až na výjimky prvotřídní lanovky, mnohé ještě voní novotou. Velmi příjemné jsou nové panoramatické 10místné kabinky (12er, Schönleiten, Kohlmais) nebo novější 6- až 8sedačky s prostornými, ergonomickými, obvykle i vyhřívanými sedáky. Posledními méně pohodlnými lanovkami je „stojací“ kabinka Zwölfer Nord v Hinterglemmu nebo neodpojitelná 4sedačka Limberg v Saalbachu, jejichž náhrada je plánována do nejbližších let. Ve Fieberbrunnu zase nepotěší atypická pulzační kabinková lanovka z údolí na Lärchfilzkogel, která kvůli nástupu ve stanici do sousední skupiny kabinek zastavuje i v půli trasy.
Sjezdovky jsou navzájem bezproblémově propojené, jen výjimečně se vyskytnou „nudné“ traverzovité úseky. Z jedné strany údolí Saalbachu a Hinterglemmu na druhou bohužel nelze přejíždět bez sundání lyží, obvykle to znamená aspoň přejít silnici nebo se pár set metrů projít městečkem.
Velká rozloha, rychlé lanovky, velmi čilý ruch i plánování „trasy“ lyžařského dne jsou faktory, které leckoho unavují, ovšem v každém ze 4 středisek celé arény se dá díky velké koncentraci sjezdovek lyžařsky zasytit i bez velkého cestování.
Velmi propracované je zbrusu nové informační značení v areálu, která zahrnuje intuitivní piktogramy, orientační tabule a směrovky v terénu, díky nimž se snáze zorientuje i ten, kdo je jinak v obřích komplexech spíš ztracen.

Svahy přerůstají dvoutisícovou hranici nadmořské výšky nanejvýš symbolicky, takže sněhové podmínky bývají proměnlivé. O množství sněhu a provozuschopnost sjezdovek se ale stará extrémně výkonné a plošné zasněžování.

Na svazích jsou rozmístěné horské chaty mnoha typů – tradiční „sámošky“, vyšňořené exkluzivní restaurace, apres-ski bary, snad jen malé útulné „boudy“ se tu prakticky nevyskytují. Cenová hladina je o něco vyšší než rakouský průměr – hlavní jídlo přijde na 15 až 20 eur.

Oblast je ze středu Čech dostupná za cca 5 hodin po trase Linc – Salcburk – Lofer – Saalfelden.