Rychlá vs. Pomalá lyže!

(TomáS, ) Ahoj, nás „Lamy“ nezávodníky by fakt zajímalo, jak je možný, že některý lyže jsou rychlý a některý pomalý. Platí to zejména u DH, SG a GS lyží. Jsou to lyže z jedný formy ze stejného materiálu od stejného výrobce a stejně jsou některé rychlejší a jiné pomalejší. Vím, že si závodníci nechávají „rychlé“ lyže i několik sezón, asi je to jako najít diamant, když máš tu rychlou. Takže jak je to možný a o jakých rozdílech se tady bavíme, když HOnza říká, že pomalou lyži nenahradí ani super jezdec. Ve F1 tohle celkem chápu u lyžování, mi to vždycky přišlo skoro nepochopitelný.

(david, ) tom jaký je použitý materiál a hlavně hodně záleží na přípravě lyží. Pokud máš závodní lyže měl bys se o ně více starat, napouštět je kvalitníma parafínama a prostě se s nima mazlit.Většinou to obnáší každodenní mazání, stahování atd.

(TomáS, ) Bavím se o stejných lyžích od stejného výrobce. Materiál je stejný, servisman je stejný. Přesto jsou některé páry rychlejší než jiné. Opakované mazání a to všechno mi je taky jasný, jenom jsem chtěl vědět, proč některý páry jedou rychleji a o kolik rychleji. PS: nepředpokládám, že to někdo ví přesně, to proč:-))

(Martin47, ) tak. Ono nejde říct že některá lyže je rychlá a některá pomalá. Je to tak, že některá lyže je rychlá za určitých podmínek, které právě na trati panují, jiná za jiných. Jen skutečně velké firmy, které jsou navíc ochotné zabývat se vývojem a testováním klouzavých lyží, což asi nebude zrovna levné, mohou nabídnout špičkovým závodníkům výběr z řady specifických párů a k tomu zajistit odpovídajícího servismana a tak dodat na konkrétní závod konkrétní lyže. Navíc ty firmy mají možnost zaplatit v týmu špičkové sjezdaře. Není tedy asi náhodou, že vyhrávají zrovna lyže největších firem (Atomic, Head, Rossignol), navíc ze zemí, kde sjezd je modlou.

(valerius, valerius@centrum.cz) Zatim vsichni odpovidaj mimo. Ja nahodim typicky pripad, co TomaS asi chce vedet. Top zavodnik dostane od znacky treba 100 paru stejnych lyzi. Jede na ledovec, vsechny lyze se poradne a stejne pripravej a pak se testujou a zavodnik si vybere X nejrychlejsich paru. A na co se pta TomaS je to, jaktoze z X stejnech paru jedou nektery lyze rychleji, nektere pomaleji. Odpovedet si uplne netroufam, asi to bude tim, ze pri vyrobe holt drobne rozdily vznikaji(budou dost male). Jinak, ten rozdil muze byt treba v desetinach vteriny na minute. A dalsi vec, kterou je nutna brat v potaz je, jak moc ma takove testovani smysl(jiste, ma). Nebot, to, ze jedna lyze s nejakou strukturou je rychla na jednom snehu neznamena, ze bude rychla i v jinych podminkach. Ale o testovani a jak to vsechno probiha ti tu urcite povi nekdo jinej.

(ivan, ) Co já vím, v situaci, kdy jsou všechny možné parametry identické, rozhoduje to, co identické být nikdy nemůže. A to je kur*va Halík co? Dřevo, soudruzi, dřevo. To prostě nějak naroste. Pak se to porůznu nařeže a lamely pospojujou, ale pořád je to z přirodního materiálu, který nějak narostl, nějak se mi vyvinuly letokruhy, možná ne úplně stejně rychle všechno proschlo. Když se to poskládá do kazety a dá do lisu, může se někde maličko chytit víc lepidla, jinde míň. Takže sice nosné plátky (titanaly, plasty, „tlumidla“) jsou stejný, ale výplň čili jádro úplně ne a případně ani spojovací lepidla ne. A tak ta lyže tročičku jinak opracuje s vibracemi, trošičku jinak pruží, prostě má maličko jinou duši (to pro ty, kdo to rádi esoterické). No a pak ty lyže trošičku jinak reagujou na zajíždění. Nejsem si taky úplně jistý, jestli je materiál skluznice sintrováním tak naprosto homogenní, že je na každé lyži 100% identický.
S tímhle bojovali koncem 60. let, když popularita lyžování hodně vyletěla vzhůru. Tehdy se ještě dělaly závodní lyže společně s ostatními a oni ve stoupajícím množství už nebyli schopní zajistit dost dostatečně homogenního dřeva, a tak nadšeně sáhli k umělé hmotě. Hezky na to vzpomíná tehdejší vedoucí vývoje Rossignolu. Prakticky všechny nejlepší závodní lyže 1. poloviny 70. let měly PU jádro, které mělo spolehlivě stejné nekolísavé vlastnosti v libovolném množství.
Teď za pár dnů taky o tom vyjde článek i s nějakými dobovými obrázky.

(HOnza, info@snowschool.info)  – tak nějak to je … Kdyby to někdo věděl, tak se to pokusí zopakovat, ale každej ví prd… Ty rozdíly mezi úplně stejnejma jsou ale neuvěřitelně „obrovský“ – klidně na úseku cca 20 sec rovně i několik desetin sec.při testování… – pak mají ještě lyže na různý tvrdosti atd… – je toho hodně u sjezdovejch a SG, ale podobně se testujou už i slalomky a obřačky (u kterejch je to ale už třeba i o subjektivních pocitech…)… Fakt je ale, že třeba SG po Benim (už úplně bez hran) ještě dovezly Jožku pro o 30 FIS bodů lepší než obvyklej výsledek…

(arsi, ) Testovať slalomky ako lyže na rýchlostné disciplíny?:))) Vhodná tvrdosť(harmonická a vhodne rozložená) bude hlavným kritériom testovania.Teda aspoň do doby než sa začne merať čas na tisíciny sekundy.

(valerius, valerius@centrum.cz) Hele, i na slalom se ty lyze mazou a pripravujou a taky tam ten skluz hraje roli. Sice ne takovou, ale porad slusnou. Zkus nekdy mrknout na zavody (svetak), jaky tam jsou casovy rozdily…

(HOnza, info@snowschool.info) myslel jsem, že víš, že nejsem úplnej blb…- tak ho ze mě nedělej …

(TomáS, ) že nikdo nic moc neví, to že jsou takový rozdíly je překvapující. V každým případě děkuju za reakce. Neříkejte ale, že nemáte k tomu ještě nějakou pikantní historku, jak někdo dovez osvědčený super rychlý lyže a pak nejely, nebo něco takovýho:-)))))). Čekal jsem, že z vás dostanu víc:-)))) T

(arsi, ) hmm,slalomy jazdím a lyže si pripravujem už pár rokov…markantné časové rozdiely vďaka rozdielnym sklzovým vlastnostiam?­..koľko percent slalomu tvorí sklz?.no :))) Ja netvrdím,že slalomky nepotrebujú mazať.Ale dobre hladko pripravená príp. aj namazaná bočnica má väčší vplyv…

(arsi, ) asi som blb ja..lebo toto som nepochopil

(ivan, ) To spíš nejedou lyže, když se najednou změní podmínky. Třeba hodně napadne, celou sjezdovku při DH nebo SG stáhnout nejde, a tak se místo na betonu jede na „měkkým“ pomalým. Třeba ten Atomic a Head je i na tohle připravený a podle předpovědi má takový lyže určitě v záloze, ale ti menší a chudší jsou najednou zaskočený. A pak vznikají situace jako když na MS 1989 ve Vailu byl strašnej mráz a najednou strašně jely Volkly, nebo když na MS 2001 před sjezdy napadlo a zoufalý Blizzard prá vážně uvažoval vyndat z firemního muzea skoro 10 let starý sjezdovky po Petře Kronberger. Jinak ale různý lyže pro Japonsko, Ameriku na suchým sněhu a do Whistleru, nebo na minus 25 ve Skandinávii už aspoň ty velký firmy mají vymakaný. Každý rok stejná místa, stejné tratě, většinou asi podobný „místní“ sníh.
Kdyby si někdo přivezl superychlé lyže a dal je na strukturu, bez odchlupení a leštění o jejich superrychlost přijde. Nebo jiný odklon hran a lyže už není tak dobře na ploše. Nebo hrany stejné, ale nový majitel je jinak narostlý a nedokáže je bez přeladění bot a cantingu po té ploše tak dobře vést.
Jinak kdybys chtěl asi nejpomalejší sjezdovky historie, mám jeden hezký svítivý páreček málo jetých Fritzmeierů 220 cm (copak mohl výrobce traktorů udělat rychlé lyže?). Ale levně neprodám, jsou stejně u Boba Mařase v muzeu.

(Martin47, ) na tom, kde ten slalom je. Když je to prďák od zhora dolů, je to fuk. Ale vem si třeba Špindl. Přejezd mezi hanky na nenamazané lyži, zvlášť když uděláš na přechodu chybu = můžeš číst výsledkovku odzadu, najdeš se rychleji.

(Martin47, ) Že to servismani nemají jednoduchý plyne i z toho, že výškový rozdíl tratí ve sjezdu je kolem kilometru (proto v Čechách nemužeme udělat zimní OH, nemáme takový kopec, v Sarajevu jim chybělo do minima 5 výškových metrů, tak udělali start z balkonu hotelu). No a z toho plyne rozdíl teplot mezi startem a cílem v rozmezí 10 stupňů. Sníh může být klidně nahoře přimrzlý a dole relativně měkký. Tak se musí najít klíčové místo na trati s posouzením všech souvisejících vlivů a na to se maže. A pikantní historka? Měl jsem nabídku na SG lyže po F. Stroblovi a já vůl je nekoupil.

(ivan, ) Seš teda vůl. Dneska bys ji buďto měl, nebo tady někomu prodal za víc. Mně zase ty Fritzmeiery od Dušana Porubského (ještě v igelitu, tedy lyže, ne Dušan) hroooozně nejely, ale stejně jsem byl rád, že je mám, opravdové sjezdovky každý neměl. Ale možná to chtělo pořádně mazat a vyleštit? To jsem ale tehdy nevěděl. Znalosti nemnoho převyšující příslovečného houpacího koně. Snad jsem to lety trochu dohnal
Btw, strašně pomalý byly taky Rossi ST Competition, 2. generace. Nejspíš proto, že byly tvrdý (slalomka), ale stejně. Moje skoro životní trauma: pečlivě a úplně stejně jsem namazal tyhle svoje a Rossi MIDy přítelkyně Lenky. A k mé hrůze mi na té šíleně dlouhé a placaté rovince rokytnické FISky nezadržitelně ujížděla.

(Martin47, ) Já se vlastně o mazání dozvěděl detailně až když jsem vyfasoval téma na seminárku „příprava sjezdových lyží na závod“. Do tý doby to byla taková hudlařina. Taky mi Petr Král dodal kopie svěráků Swix. To tady tenkrát vůec nebylo a oni je ti šikulové dělali někde ve fabrice. Byly fakt povedený a používám je dodnes. To byl zároveň den prokletí. Od tý doby nesnesu stát na nepřipravených lyžích. Všude s sebou tahám kufr, ostatní chlastaj a já pigluju lyže. A zpravidla ty co chlastaj maj ještě tu drzost a prohoděj „neudělal bys mně lyže taky“ a přítáhnou nějaký mrchy s šedivejma skluznicema a kulatejma hranama. Tím ovšem nechci říct, že by se mi nedařilo hezky promazat i dnes.To úplně v pohodě. A pak hezky jedu, kolem mě přefičí čtyřletý dítě v pluhu, za ním jeho maminka a tak jí aspoň můžu omrknout zadek.