Freeridove lyze - zakladni parametry pro neznale

Ahoj, rad bych pozadal o radu ohledne vyberu freeridovych lyzi. Jsem velmy dobry lyzar, s cca 20% mimo sjezdovky, ale doposud pouze na beznych obrakovych lyzich. Merim 172cm, vaha 72Kg. Prosim o rady ohledne delky, sirky lyze, vazani, deska…? Na zacatek bych radeji pouzite, uvitam rady od zkusenych freerideru. Diky Jirka

Ahoj Jirko, začnu zeširoka, nejdřív musíš vědět, co od lyží čekáš – jestli chceš univerzální freeridovky, které jedou ve všech druzích sněhu, nebo jestli na nich chceš užívat jen prašanové dny. Od toho se z velké míry odvíjí i šířka lyže ve středu. Pokud chceš prašanovky, pak ber co nejširší (115 mm a víc), pokud užší, tak pokud možno s rockerem na špičce (brzy se zvedající špička), případně i na patce (pokud bys chtěl skákat triky v prašanu, na normální ježdění není rocker na patce nezbytný, spíš snižuje stabilitu lyže). Některé lyže mají i obrácené krojení (blízko k tomu má Armada ARG) nebo tzv. 5D krojení (Armada JP vs. Julien). Takvé lyže jsou v prašanu skvělé, horší je to na sjezdovce, ale pokud bude prašan, tak tě to nemusí zajímat, nebudeš mít důvod to řešit a k vleku nějak dojedeš:-)

Na druhé straně freeridového spektra jsou lyže, které by se daly nazvat freeridové univerzálky. Já považuju za spodní šířku vhodnou pro freeride 100 mm, užší už je dost kompromis a spíš je to taková allmountain lyže s větším podílem terénu, ale ne čistokrevná freeridovka. Šířka pak jde až řekněme ke 120 mm, čím širší, tím lepší pro prašan a tím náročnější na hraně na tvrdém sněhu (neplatí vždy, široké lyže s klasickým prohnutím a vykrojením jsou většinou měkčí a tím snáz ovladatelné, některé krásně carvujou na upravené sjezdovce, záleží na vyladění lyže a tvých schopnostech, případně morálu).

Najdeš i dost modelů, které jsou někde mezi – šířka kolem 110–120 mm, rocker ve špičce, případně nulové prohnutí ve středu lyže. Takové jedou výborně v prašanu, ale právě díky rockeru umí dost i na tvrdém (díky kratší efektivní délce jsou ovladatelnější), výborné jsou i v rozměklém sněhu nebo rozježděném bordelu. Je to dost dobrý kompromis mezi vztlakem prašanovek a schopností jet po tvrdém. Otázka je, jestli se ti podaří takové lyže sehnat jeté, přece jen je to záležitost hlavně posledních dvou sezón. Některé z nich mají rocker třeba jen nepatrný nebo nulové prohnutí ve středu lyže a i tak to v prašanu dost přidá na vztlaku a ve všech podmínkách na ovladatelnosti.

délka co nejdelší Pokud chceš jen jezdit (ne skákat triky), tak vybírej rozhodně delší lyže, než jsi ty sám, o 5, jako velmi dobrý lyžař klidně o 10 cm. V prašanu to oceníš. Zase na blbnutí a triky se hodí o něco kratší, kolem výšky postavy, ale jestli chceš jen jezdit, nic nezkazíš lyžemi o 5 cm delšími, než jsi ty sám (někdo bude radit i o 10 cm).

Vázání je třeba s dostatečným rozsahem vypínacích sil. široké lyže a jízda v terénu produkují dost velké síly a nastavení na sjezdovku nestačí. Já používám nastavení o zhruba 2 a 3 vyšší, než na sjezdovkových lyžích, ale pořád mi stačí vázání do 12 DIN (jsem celkem lehký – 72 kg a nehrotím to tak), kluci co hrotí a skáčou používají buď freeridové vázání nebo závodní až do 16 nebo 18 DIN.

Desku nebrat, šířka lyže je dobrá prevence proti bootoutu a v terénu potřebuješ stabilitu, vyšší postavení by ti spíš škodilo. Čím níž na lyži stojíš, tím líp.

Pokud budeš kupovcat jeté lyže, pak bych se zkusil dostat k max 2–3 roky starým. Ve freeridu se toho hodně děje a ty lyže se za posledních 5 let hodně posunuly. Jestli jsem na něco zapoměl nebo jestli ti v odpovědi něco chybí, napiš, pokusím se doplnit. A taky zkusím udělat článek, který by tyto věci shrnul pro všechny zájemce, ale to mi bude asi chvíli trvat:-)

>> #2, Luboš – FREESKI, 30. 11. 2009 16:48:08

Luboši, tohle by zatím, než vyplodíš „dokonalý“ článek, zasloužilo být článkem v článcích nebo blogu. Tady v diskusi to zapadne a to by byla škoda. Takové informativní shrnutí statu quo si to určitě zaslouží.

Bez ohledu na to by mě zajímalo zdůvodnění těch „velkých sil“, kvůli nimž „nastavení na sjezdovku nestačí“. Nezpochybňuju to (taky nejezdím podle tabulek), ale zajímalo by mě něco exaktnějšího než to, že si to jezdiči „co to hrotí a skáčou“ tak nastavujou. Stačí samozřejmě třeba odkaz.

>> #3, ivan, 30. 11. 2009 17:40:14

Odkaz asi nedám, neviděl jsem nikde návod o kolik přidat na lyži 100 mm nebo 120 mm, ale obecně široká lyže při jízdě po hraně namáhá, díky větší páce, vázání víc (slyšel jsem i něco o vypínajícím vázání na 90 mm Völkl Grizzly při Völkl Cupu, nevím, co je na tom pravdy, ale že na tom něco bude jsem se přesvědčil, když jsem při své váze/neváze vyrval patky vázání z kolejnic rentalového Markera, když jsem zkoušel možnosti carvování na lyžích 120 mm – Elan 1111). To samé platí o terénu (freeride není je prašan:-) kdy rázy od neupraveného sněhu (často měnícího kvalitu), nerovností…, o dopadech skoků do takových podmínek nemluvě, vytváří situace, kdy nastavení, jaké by stačilo při obdobně razantní (nebo nerazantní) jízdě na pistě, prostě vypíná za jízdy. Pak samozřejmě záleží na míře toho zatížení – to je řekněme ta míra hrocení:-) – velikost skoků, rychlost jízdy nebo agresivita/nasazení jezdce. Já mám vyzkoušené, že mi funguje na 100 mm lyžích 10, na sjezdovku na 89 mm dávám 8–9 při 72 kg, ale zase je třeba uvažovat jak kdo jezdí, někomu nestačí při obdobné váze ani 14). K tomu jsem došel aproximační metodou pokus omyl, a protože mám svoje kolena rád, tak mě to stálo několik vystoupení z vázání za jízdy. Odborný elaborát si na toto téma netroufám stvořit, určitě by někdo erudovaný nějaké doporučení zformulovat uměl, i když opět je tu ta ošemetná věc, že to nemusí fungovat a co s člověkem, který si s „doporučeným“ nastavením odrovná koleno?

>> #4, Luboš – FREESKI, 30. 11. 2009 18:23:31

Jasně, skoky a dopady jsou extrém a ty na mysli nemám. Je to podle mého očekávání stále na úrovni osobních zkušeností. Což mě nijak nepřekvapuje ani nepohoršuje, všechno chce svůj čas.

Vyrvání z rentalových kolejnic bych nebral za argument. Ano, z doslechu vím, že ten ročník Volkl Cupu s „povinnými“ Grizzlys 89 mm byl průser, odskákal to tehdy nějaký přední jezdič Apulu. Už totiž úvaha, že do paralelu na Malém hangu poženu vyblázněné borce na tak nevhodné lyži, byla scestná. Selfpromotion ano, ale s mozkem.

Očekával bych, že po několika letech usilovné propagace freeridu už firmy dokázaly zaplatit nějaký seriozní (jak píšeš „odborný elaborát“) výstup, který by byl víc než „aproximační metodou“. Nejsem naivka a vím, jak vznikala současná „vážená“ metoda ISO/DIN 11088, a takového free-borečka, který si řekne o DIN 10+, formálně v pohodě spláchnu pomocí III+, ale stejně by mě zajímala tvrdá fakta.

Orthore servus, jo jak píšou ostatní, neboj se délky. Jdi do delších jak tvá výška, alespoň o 5cm. Neboj se, točí dobře i na svahu uplácaným. Na lyži nemontuj žádný desky a nejlepší je lehký ale pevný Diamir Fritchi. Znám tolika frajerů co to mastěj dolů na Very Long Radius Big Skis bez desek a s Diamirem. K těm výše, nikdy jsem neviděl, že by někomu vyplo vázání jen tak. Jasně pokud to máš dobře nastavené a znáš se! Natož vyrvané, to by muselo být chybou montáže, vrutů či materiálu lyže. Dobré FreeRide jsou dřeva, nevyrveš z nich nic! Koukni na Faction, Storm jsou malé značky. Výborný byly Salomon Rocket Pocket! Rádius od 21m, níž nechoď. To utočíš, špička není tuhá. čert

Ano čím širšie a dlhšie tým aj lahšie. Ale za predpokladu že už vieš jazdiť v hlbokom snehu. Ten pohyb je trošku iný netlačíš do palcov, ale váhu prenášaš skor do paty a problémy nekoriguješ silov ale naopak citom. Už som videl zopár Tatrancov – „v skutočnosti dobrých borcov“ čo na to nejak nevedia precítiť a učia sa o trošku dlhšie. V prípade že si ten prvý prípad – kúp si aj 110 mm a do tých 180 cm. Ale treba si uvedomiť že sú to lyže len do voľného terénu. Na Piste sa na tom nedá ani stáť. Ja jazdím NORDICA Superchanger Enforcer 98 mm 178 cm. Mal som možnosť jazdiť aj K2 Comback 188 cm a tie sa my zdali lepšie „ale boli o hodne lepšie podmienky“

V prípade že si ten druhý prípad – začni to skúšať ne nejakých Allmountainoch od 84–90 mm. Tak aby „keď budeš mať padania a kúpania sa v hlbokom snehu dosť“ si si mohol zalyžovať aj na piste.

>> #5, ivan, 30. 11. 2009 18:52:13

Samozřejmě, že o exaktních podmínkách se nedá mluvit, ale vázání jsem vyrval na testech, kde jsem všechny lyže jezdil (nebo se aspoň snažil) stejným způsobem, abych je dokázal popsat a společně s tím, že stejný model vázání na širších lyžích vypínal při menším zatížení, případně častěji (zase můžeme polemizovat o měřitelnosti) beru jako potvrzení pro to, že namáhání na širokých lyžích je skutečně větší, než na úzkých.

Že ještě nikdo nesformuloval doporučení je možná dáno tím, že se těžko definují i vstupní podmínky. Stejně jako porovnávání lyží do terénu vyžaduje porovnávat daleko víc vstupních parametrů, než posuzování vlastností v „laboratorních“ podmínkách sjezdovky.

Další argument, který dle mého existuje je, že se freeridová vázání „rozšiřují“ společně s lyžemi. Ne proto, že by se přímo „klasická“ vázání trhala z lyže, ale kvůli potřebě větší tuhosti.

Ale možná, že šířka vázání nesouvisí jen s tuhostí a trvanlivostí, ale také právě s funkcí. Má rozmístění jednotlivých funkčních prvků vázání vliv na to jak vázání pracuje? To si se svými znalostmi netroufám posoudit, ale mám dojem, že ano. Pak by u takových vázání nějaké doporučení na jiné nastavení pro freeride ztrácelo smysl a zase by se nedaly použít na lyže úzké? Vše by fungovalo podle stejné normy, stejných nastavení… a lyžař by řešil jen odpovídající vázání k šířce lyže…

>> #8, Luboš – FREESKI, 01. 12. 2009 12:27:02

Asi bysme se už dostávali příliš do spekulací. Vedu to v patrnosti jako téma pro další studium.

To, že rentalové vázání neberu směrodatně, je dáno právě tím, že mnohdy je stavitelnosti obětována robustnost (co se hejbe a není nafest, vydrží míň), ale možná jsi jel na něčem robustním?

To, že terén znamená mnohem větší variabilitu podmínek atd. než poměrně homogenní pevná pista, je jasné, respektuju to. Ovšem spočítat větší namáhání podle šířky by bylo poměrně jednoduché srovnání – úzká x široká v několika různých situacích mimo pistu, totéž na pistě. Pokud ten rozdíl je relevantní, mělo by to být zjevné. Já si i jako netechnik dokážu představit, že je tam nějaké jiné rameno síly (technici, zapojte se!), stejně i to, že se v terénu hůře zvládá předozadní rovnováha, a tak budou vázání více namáhaná takto (což zrovna může být kvůli příslušné funkci špiček dost problém?). Nebudou tam ale typické krátké rázy z jízdy po hrbolatém ledě, naopak víc kroucení s delším působením síly. To samo o sobě (typicky jízda v prašanu, je „měkká“ bez otřesů) by naopak mělo vést k nastavení nižšímu (delší působení síly zvětšuje velikost výsledného impulsu působícího na vázání).

Naopak zase může být problém měkkost lyží v ohybu, kterou typická dvoudílná vázání v určitým situacích nedokážou kompenzovat – to je ale otázka přítlaku, ne nastavení DIN.

To, že se základny vázání pro široké lyže taky rozšiřují, mi přijde logické od okamžku, kdy je odbyt dostatečně velký, aby se vyplatilo je takto pozměnit. Vázání se ale vždycky přizpůsobovala šířce lyží: v 90. letech např. Marker zužoval rozteč zadních děr v patách (lyže i jen 60 mm), předloni zase třeba Tyrolka o 8 mm základnu paty Race Pro rozšířila – u vázání především pro závodní sjezdovkové lyže. Řekl bych ale, že toto rozšiřování s hlavními funkcemi vázání nesouvisí (ano, méně snadno se vytrhne, to jo).

Atd. atp.

Já v zásadě nepopírám, že široké lyže v terénu mohou vyžadovat o něco vyšší nastavení, jen jsem chtěl vědět, jestli je to podložené nějakou „vědou“. Víc už toho asi nevymyslíme, budu to sledovat a pídit se.

>> #7, Markus, 01. 12. 2009 10:11:23

Ahoj diky za rady, jsem rekneme lyzar, ktery uz vi jak jezdit v hlubokem snehu. Ale zaroven bych rad, aby se na lyzi dalo chvili i na sjezdovce, tedy zadne opacne prohnuti. Ale porad se trochu ztracim v sirce pod botou. Planovane vyuziti lyze pocitam tak 70% teren (ruzne druhy snehu, ne jen cerstvy prasan), zbytek sjezdovka. Dropy planuju minimalne, teprve se je ucim, ale operace kolena moje nadseni v tomto smeru brzdi :(

Môžem zodpovedne povedať že to funguje takto.

Allmountain 74– 82 mm 70% pista 30% terén Allmountain 82– 86 mm 50% pista 50% terén Allmountain 86– 92 mm 30% pista 70% terén

Freeride 94 mm a viac mekká lyža oproti Allmountainom na pistu absolútne nevhodné.

Takže podľa toho čo píšeš tak ten Allmountain 88–92 by bol pre teba vhodný. Niekdo ponúka len jeden a nikto ponúka aj dve vákonnostné triedy ale aj tá slabšia je už dostačujúca.Skús napríklad NORDICA www.nordica.com/ myslím že oni majú v tom triedení (čo je Allmountain a čo je Freeride) už dosť dlho úplne jasno.Aj keď minulý rok sa mi to zdalo byť čitatelnejšie. Ja mám Allmountil 84 mm a Freeridy 98 mm. Tie Freeride sú fakt len na pár dni v roku keď má človek šťastie.Takže sa ich sa asi zbavím. A uspokojím sa z jednými allmountainmy. A výška nevime koľko meriaš ale kúp si ich tak vysoké ako keby si si kupoval GS.

>> #9, ivan, 01. 12. 2009 13:37:29

coto o nastaveni viazania v terene. Myslim ze pekne komplexne zhrnute. Clanok trochu starsi ale informacie su stale platne, ak sa niekto potrebuje zorientovat kludne sa o ne moze opriet. Asi si to uz cital

 http://www.freeskiing.cz/articles.asp?…

>> #12, Duro, 02. 12. 2009 09:40:55

Tak to se povedlo

>> #9, ivan, 01. 12. 2009 13:37:29

Už jsi ho četl Ivane?

Zkoušel tady někdo ATOMIC Bent Chetler 120 ? V obchodě mi je chválí takovým stylem, až si myslím, že takové lyže ani na světě nejsou. Očekávám od nich super svezení v prašanu a obstojnou jízdu v těžkém nebo namrzlém sněhu.