Lanovkou nebo vlekem?

Čím se nejraději dopravujete na kopec? Do jaké míry ovlivňují dostupná dopravní zařízení vaši spokojenost se skiresortem?

Za ideál považuju rychlou lanovku s odpojitelnými sedačkami při nástupu a navíc s krytem proti nepřízni počasí.

Z vleků mám raději kotvu než talířový vlek.

Osobně mi přijde krytá sedačka s bublinou nejvděčnější, ale leckde považují za ještě komfrotnější kabinky, a proto jich v „lepších“ střediscích přibývá i na kratších tratích. Za cenu zouvání lyží se tak získá pohodlnější posez, nehrozí ztráta hůlek, rukavic, mobilů atd. Navíc je bezpečnější pro děti (nástup, výstup).

Kvalita přepravního parku určitě ovlivňuje první dojem ze střediska (a u leckoho i poslední), ale často mám radši rozhrkané sedačky, odrazující masu, s přilehlou prázdnou sjezdovkou, než bublinu s mraveništěm.

Záleží na svahu a způsobu jeho využití.

Když vyjíždím na ledovec, nejvíce mi vyhovuje kabinka odspodu až nahoru, např. Stubai až na Eisgrat. Ráno se během jízdy nazuju do lyžáků, dosnídám, připravím si všechny drobnosti. Odpoledne při jízdě dolů se rád kochám pohledem na nešťastníky pinožící se na rozježděné a plné sjezdovce.

U delších svahů s převýšením cca od 300 m výše vítám při volném ježdění odpojitelnou sedačku s krytem. Ani ne tak kvůli možnosti sednout si, nýbrž hlavně kvůli rychlosti přepravy.

Na kratších svazích, při jízdě v brankách, výcviku apod. a při silném větru mám nejraději kotvový vlek. (Jsem přítelem vleků a mnohde nevidím rád, jak jsou likvidovány.)

Někdy bych ještě raději měl skútr.

Naopak mi mnoho nevyhovují kabiny, kde je nutno pro přepravu sundavat lyže, jakkoli uznávám, že ty moderní třeba na Kronplatzu mají svoje výhody a pohodlí.

Velmi nerad mám „metra“ a při vzpomínce na ranní výjezdy na Pitztal se i po letech skoro osypávám. Podobně velkokapacitní kabiny, jedna zkušenost se 150místnou v Zillertallu mi stačila.

S helikoptérou zkušenost nemám, nemůžu proto hodnotit a zařadit.

Zajímavá je rolba, ale pokud není uzpůsobená k přepravě lidí, je nalézání a slézání pro lyžaře v lyžákách silně nepohodlné. Ovšem čistě jako „doprava na kopec“ je fajn a za kniplem dokonce zážitek.

Mou spokojenost ovlivňují DZ významně méně než tratě, dostupnost a zázemí.

Určite uprednostňujem vleky pred inými dopravnými zariadeniami.Je to dané,ale hlavne spôsobom jazdenia.

Nie je nič otravnejšie,ako lanovka pri slalomáku:)

Sedačková lanovka s krytom:Dosť nepríjemné je,že bežný turisti pociťujú neodbytnú potrebu zavrieť plexi kryt vždy.Aj pri slabom vánku,alebo jedinej vločke,ktorá sa vznáša vo vzduchu,alebo len tak,že tam je.V dobrom počasí sa im vždy vyhýbam,ak sa dá.

Rozhodne som za zachovanie vlekov a ich modernizáciu.

Rychlá Poma.

Při větším převýšení/délce sjezdovky jednoznačně lanovka. Je jedno jaká. Na ní si člověk odpočine a uleví.

Na krátkých a regionálních sjezdovkách mi vyhovuje dvojkotva (pokud tedy jedu nahoru s pěknou slečnou po boku :) no a ideální prostředek pro vytažení na kopec do 700 m délky je rychlá Poma.

Nesnáším kabinky. Už jen proto, že musím sundat lyže a pár metrů jít v lyžácích, které na chůzi nejsou stavěny…

PS – dřív byl vlek sítem lyžařů a nelyžařů, když se chtěl někdo dostat nahoru na kopec, tak musel umět alespoň na lyžích stát a udržet rovnováhu. Dneska se nahoru díky lanovce dostane i člověk, který na lyžích nikdy nestál a pak se jen na svahu válí a plete

Jednoznačně lanovka s haubnou…Člověk nemusí sundavat lyže ani dělat jiné zbytečné pohyby, odpočine si a zregeneruje před další jízdou. Navíc na ní ani při zaklopení není zima a ty nové jsou již i zespoda vyhřívané, což pravda při teplém počasí spíš vadí. Ale veškeré vleky jsou neskutečný opruz…

>> #5, Martin47, 26. 12. 2009 13:28:00 JJ, rychlopoma je dobrý selektor. A z posledních dnů myslím, že nejhorší je kotva, protože Germán a Holanďan si přece zaplatili lístek, tak budou jezdit, jak se jim chce, tedy každý zvlášť, fronta nefronta. A nikdo s tím nic neudělá. Nebo možná nechce udělat… Asi jsem v menšině, protože já si platím čas, ve kterém jezdím, ne stání u vleku.

Ještě jsem přišel na jednu nezanedbatelnou výhodu vleku. Dnes jsem jezdil v klackách jen na druhé polovině kopce a tak jsem vystupoval z vleku v půlce a najezdil tak mnohem větší objem. Z lanovky by to šlo ztuha, nehledě na to, že sedíc tuhnu :))

>> #9, Martin47, 30. 12. 2009 18:11:40

to,to,to,stará známa pravda..na domácom svahu si už ani napamätám,kedy som šiel až na úplne hore:)

má to jednu nevýhodu:na krátkych tréningových slalomoch je frekvencia jázd taká hustá,že nestíha turniket(chipo­vý),ale zasa tak často ich nepoužívame a keď musíme,hore pokecáme:)

>> #10, TNS, 30. 12. 2009 19:05:31

Tam je ještě jedna nevýhoda. Podle nedávných (cca 2000) rakouských výzkumů by mezi tréninkovými jízdami mělo ideálně uplynout poměrně dost času (z hlavy zaboha nevím, kolik, ale je to víc, než jseme zvyklí, když to musíme odmakat do obligátních 10 hodin), takže jízda na jízdu není to nejlepší.

Je to ovšem šedá teorie, kdežto zelený strom našeho tréninkového života velí jezdit jako o život. A na to je vlek nenahraditelný.

Také permanentní pocit sněhu a lyží při jízdě na vleku (jak píše Martin, lyžař nesedí a netuhne) má hlavně na kratších svazích a při slalomu co do sebe.

>> #1, Tom_, 25. 12. 2009 19:54:01 Pokud mám možnost výběru, rozhodně volím kabinkovou lanovku, ve které se mohu posadit. Při jízdě si mohu např. v klidu vyčistit brýle, sundat přilbu, vyřídit telefonní hovory, protáhnout si nohy, něco smlsnout, a to vše bez rizika, že mi někde něco spadne. Při jízdě v lanovce bez lyží na nohách se dá i slušně relaxovat. Vůbec mi nevadí, že si předtím musím sundat lyže, je to otázka několika sekund. Jejich opětovné nasazení zrovna tak. Jediným mínusem je, že beru do rukou lyže od sněhu a mohu si tak časem namočit rukavice. Pomu a sedačkovou lanovku snesu, ale kotvový vlek využívám jen pokud není jiná možnost.

>> #8, Krab, 29. 12. 2009 14:44:51 Taky nemám rád, když je fronta, neobsazená místa na vleku/lanovce, ale řekl bych, že obliba v jízdě sólo na kotvě, případně s parťáky na lanovce a tím vznikající volná místa, jdou napříč lyžařskými národy. Snad jen v Rakousku dbá obsluha, aby při frontě byly sedačky/kabinky plně obsazovány.

Sólo kotva nevím, já se pokecu nebráním nikdy, ale asi je normální u každého z nás, že chce člověk cestovat do kopce s kámošema/ká­moškama. Dokonce loni bylo po hrozně dlouhé době možné jezdit na jedné sjezdovce, která je nejen pro mne na rodném kopci nadprůměrně zábavná (Klínovec-Jáchymovská), ale po dlouhé nudné cestě jednosedačkou nahoru, už nikdo z bandy nechtěl jet znovu.

>> #8, Krab, 29. 12. 2009 14:44:51 Germán s Holanďanem jsou klasika. Víc teda Holanďani, podle mě. Zaprvé roztomile chrochtají, za druhé krásně doplnili můj životně nejstrašnější zážitek z lyžování. Vloni, když jsem z vrozené lakoty šel čerpat skipas zdarma na Lipno, nedokázali nastoupit na lanovku, a když už se zadařilo, tak každý, ale doslova každý, upadl při výstupu. Ohleduplná obsluha pokaždé lanovku zpomalila, či zastavila. A tak se jedna jízda nahoru protáhla na mnohonásobek času jízdy dolů. Nicméně, zřejmě aby to nebylo fádní, jejich vzrušené chrochtání přehlušoval řev zasněžovacího systému, který nás, bezmocně visící na stojící lanovce, vydatně občerstvoval proudem chrleného vodosněhu. Paráda. Já mám rád rychlé tyčové vleky. Je to fakt dobrá selekce. Moc rád vzpomínám na rokytnickej Montas, když jsem býval kluk. I pět metrů jsem letěl luftem při startu …

>> #15, Martin430, 05. 01. 2010 09:34:23 … lyžuji nedlouho, ale Panáček se jízdy na „rychlopomě“ z důvodu vzdušné akrobacie a adrenalinu dožadoval také, když se jednou ve 4 letech takto svezl, navíc na ledu. Uznávám, nějaká jízda dolů se tomu nemohla rovnat.

>> #15, Martin430, 05. 01. 2010 09:34:23

Jakožto mladík s mlíkem na bradě pamatuju akorát „semafor Tatra pomy“ v Herlíkovicích a na Hromovce. To byly slušný kulervoucí starty. Je ale pravda, že ten co neuměl na lyžích moc stát se nahoru nedostal – o to víc prostoru pro ostatní. 

Osobně kašlu na druh přepravního zařízení, prioritou pro mě zůstává aktuální zalidnění a kvalita svahu, kde se to či ono přepravní zařízení nachází a podle toho vybírám. Povětšinou v plný sezóně vyberu odlehlejší kotvu/pomu/starou sedačku, stranou toho hlavního provozu a houfu sjezdařů a v případě mála lidí jedu na komfortním přepravním zařízení a brousím hlavní sjezdovky.

>> #16, Krab, 05. 01. 2010 09:49:25

Moje dcera má taky ráda talířák !!! Když jsme jeli do Rakouska, tak se mě ptala, jestli tam budou mít ten vlek s talířem. Když jsem jí řekl, že tam budou jen lanovky a na vrcholu dvojkotva, tak z toho moc radost neměla. Prý to není zábava vozit se „lenovkou“ :)

>> #17, Másin, 05. 01. 2010 09:54:58

Nádherná byla i rychlá kulervoucí Poma na Špičáku. Po pravé ruce jako scenérie neupravená černá a na ní pár zmítajících se lyžařů.

Sice nejsem ještě tak starej, ale třeba háčkový (kotvičkový) vleky ještě z dětství pamatuju. Střílecí Tatrapomy se semaforem taky. Ty jsou třeba ještě na Klínovci na Zabitým a Pařezovce, možná po částečný modernizaci. Nějak mi to trhání při startu na talířáku (trhají i některý talířáky s pevnýma tyčema) nedělá dobře na záda a páteř.

Proto mám radši kotvu. Jízda ve dvou na kotvě mi obvykle potíže nedělá, i když jsem nedávno jel se starším pánem, kterýmu jsem musel vysvětlit, jak se chovat při spolujízdě. Do tý doby se totiž tak odkláněl tělem, že lyžema jel pod mojí půlkou kotvy. Všiml jsem si, že je to problém více lyžařů. Snowborďáci na kotvě, to je kapitola sama pro sebe. : – )

Moderní kotvy zas tak pomalejší oproti pomě nejsou. Pokud teda jsou puštěny na max. rychlost.