Doporučení lyže a boty pro rekreační lyžařku - začátečníka (strana: 2)

>> #29, Danny, 29. 03. 2010 20:36:57

Jasně, přesně tak. Já to taky nikomu neberu. Učíš pochopitelně správným postupem. A je pravda, že dokonce některým jedincům jde carving podstatně lépe než smýkání a je nezbytně nutné cvičit a zlepšit u něho smýkání, bez kterého by byl odsouzen na dlouho jen na cvičnou loučku. Např. u dětí je smýkání problém a carvují od začátku jak šílený. Problém je, že pokud se pak dostanou do těžších podmínek, resp. na prudší sjezdovku nedokážou jízdu kontrolovat. Se zlepšeným smykem je možno pak s nimi jezdit už v podstatě kdekoliv…

>> #26, Jenos, 29. 03. 2010 20:31:50

Jenos, ne. To jsme si nějak neporozumněli. Nejsem žádnej extrém z vedlejšího serveru, proti smyku nemám vůbec nic, stejně jako carv. oblouk a kristiánka (píše se to tak?) je to jen jedna z dovedností, který by měl lyžař znát. Bezpochybně. Spíš jsem se chtěl jenom (možná tady nepochopitelně) zastat těch ženskej, co začnou lyžovat ve věku 30+. Jednu mám doma (zatím, teda) a jen kvůli ní jedu na VL5. Sám s ní a jejím stylem neudělám nic, protože to prostě (didakticky, ale jak se na VL5 určitě přesvědčím, i jinak) neumím a Tebe asi těžko tady u nás seženu, takže doufám v jiné odborníky, když vidím, jak se v tom plácá a je mi to/jí líto (snad tohle vlákno nebude číst). Sám se sebou už tam asi nenadělám nic, jsem starej pes se zažitým stylem. Bohužel. Ale třeba? Stejně se těším. M.

>> #32, medvěd, 29. 03. 2010 20:52:17

Ale rozuměli. Já tě nepochopil jako nějakého extremistu z vedlešího fora. Jen možná tak, že vzhledem ke zkušenostem ještě se starými rovnými prkny tě možná nějaká alternativní carvingová metoda docela oslovuje. Proti tomu pochopitelně nic nemám. Přeji ti ať se ti i tvé ženě na VL daří…

>> #30, HOnza, 29. 03. 2010 20:39:39

Honzo, já taky nepochybuji o tom, že víš jak by měl člověk na lyžích stát. Jen se asi neshodnem v tom postupu jak k tomu dojít. Prostě mi tady Rakušáci něco vtloukli do hlavy a já zjistil, že to tak super funguje. Asi ne nadarmo má rakouská metodika světově proslulou pověst a rakouské instruktory rádi zaměstnají všude ve světě. Sorry, mí oponenti… Možná, že tvoje alternativní metoda taky funguje, ale otázka je jak rychle a v jakých podmínkách. Ono taky je trošku rozdíl české loučky a prudké alpské svahy vč. možnosti lyžování ve volném terénu. Proto prostě ten smyk vč. zažití základních postojů na lyžích je základ a carving je pak otázka několika málo jízd a jde to samo. Myslím, že už jsem se ke všemu ale tady vyjádřil několikrát a nemá cenu to opakovat. Jinak těch ženských 30+ ale i 60+ jsem už naučil lyžovat spoustu a v krátkém čase. Ať někdo věří nebo ne. Mě stačí, že si mě tu váží, jsou se mnou spokojeni a dostávám dobré klienty…Jinak pokud bude někdy příležitost rád tě poznám…

>> #34, Jenos, 29. 03. 2010 21:19:59

My dva se přece VŮBEC nelišíme v tom, co má umět konečnej „produkt“ = lyžař vypuštěnej po našem školení!!! To v čem se lišíme je postup. Já začínám na hraně a pak naučím kvalitně zvládnutou jízdu ve smyku. Ty začánáš pluhem – smykem a pak naučíš kvalitní jízdu na hraně. No a já tvrdím, že to zvládnu se stejným vzorkem žáků rychleji a kvalitněji než ty. No a ty tvrdíš totéž . Tady se hodí poznamenat, že jsem ti už několikrát psal mimo tuto diskusi a nabízel ti možnost se na lyžích setkat, ale dosud jsi nereagoval – a to ani na pozvání na VL5 .

>> #35, HOnza, 29. 03. 2010 21:29:43

OK. Souhlasím. Já jsem ti ale odpovídal posledně, ale asi jsi to možná mezi svými maily přehlédl. Ten další vzkaz jsem otevřel včera, ale bohužel jsem se dříve zapletl do této debaty a nestačil ti odpovědět. Takže to napravím:)

>> #20, Krabice, 29. 03. 2010 19:53:31

Ahoj, pěkně jsi to tu rozvířila!

Ale co ten tvůj neviditelnej avatar?

>> #36, Jenos, 29. 03. 2010 21:47:01

OK – poněkud mě mrzí tvoje trvání na „tvé jediné“ = rakouské cestě (jakkoli je osvědčená). Bylo by dobrý se shodnout na tom, že k cíli MŮŽE vést i více kvalitních cest… Hodně mě mrzí způsob=tón, jakým svojí „jedinou“ pravdu obhajuješ – působí hodně povýšenecky… – no a to přece k opravdovýmu odbornýmu i lidskýmu formátu nepatří …

>> #38, HOnza, 29. 03. 2010 22:07:52

Mě zase mrzí, že se do podobných debat vlastně vůbec zaplétám. Placený za to nejsem. Ale vzhledem k tomu, že podobné problémy řeším denodenně na svahu, tak mě to prostě někdy nenechá v klidu. Asi deformace z povolání. Navíc si aspoň trošku procvičím češtinu. Jinak si nevzpomínám, že bych na něco reagoval povýšenecky. Jen když vidím nebo slyším nějakou hloupost, tak se prostě ozvu. Je taky pravda, že už jen to, že už tvrzení, že něco rakouského je lepší je pro řadu lidí u nás jak červený hadr na býka. Takže rád bych se omluvil, ale bohužel nevím za co…

>> #39, Jenos, 29. 03. 2010 22:30:40

„Jen když vidím nebo slyším nějakou hloupost, tak se prostě ozvu.“

Jenosi, věřím že pravděpodobně výborně lyžuješ a a si i umíš dobře učit. Někdy by ale trochu respektu, pokory, skromnosti a úcty k druhému neškodilo. Třeba se mi vůbec nelíbilo jak jsi se zachoval ke Krabici.

Co takhle připustit že ke stejnému cíli může vést několik cest a záleží na podmínkách která je optimální. Já dělím učitele do několika skupin – ten vynikající optimální cestu najde a zvolí. Průměrný se o to aspoň snaží s menším či větším úspěchem. A omezený si pořád zaslepeně mele jen svou, křičí a kope na všechny strany. A ještě jedna věc toho vynikajícího většinou odlišuje od ostatních – umí naslouchat. Co, do které skupiny bys chtěl patřit?

>> #39, Jenos, 29. 03. 2010 22:30:40

Cituji: „Jinak si nevzpomínám, že bych na něco reagoval povýšenecky.“ – tak třeba: „O své kvalifikaci tě přesvědčovat rozhodně nechci a věř tomu, že mě ani nezajímá tvůj názor…“ nebo: „Myslím, jen že by ses měla nad sebou zamyslet…“ nebo: „Víš nejhorší je na tom, že rozzlobit mě může jen někdo kvalifikovaný, resp. se zkušenostmi a ten který ví o čem mluví.“

„Takže rád bych se omluvil, ale bohužel nevím za co…“ …

Dobrá – odhalím ti to, co sis neuvědomil: Ona totiž Krabice nevystupovala jako někdo, kdo chce radit lyžařsky, nepasovala se na lyžařskýho odborníka. Ona se ozvala jako někdo, kdo má čerstvou novolyžařskou zkušenost a pak taky jako ženská příslušnýho (srovnatelnýho) věku a tělesný konstituce… – no a v tom je o mnoho větší odborník než ty …

Tak se s tím nějak porovnej, prosím …

>> #40, HonzA_, 29. 03. 2010 22:41:58

Jo – jen trošku jinak to co jsem psal i já – díky za doplnění .

>> #39, Jenos, 29. 03. 2010 22:30:40 Návštěvníkem tohoto fóra jsem poměrně krátce, asi měsíc, a nebudu se vůbec vyjadřovat k metodice výuky lyžování, protože mi to ani s mojemi zkušenostmi nepřísluší. Jen okrajově, většinu vláken pročítám se zájmem a snažím se něco si z toho odnést. Do budoucna bych se například rád zúčastnil VL, tuto zimu však už to bohužel nebude. Stručně a jasně lyžování mám rád a snažím se na sobě pracovat. Do téhle diskuse ale vstupuju kvůli již HOnzou zmíněnému tónu. Za ten měsíc jsem si tady přečetl ledacos a někteří autoři jsou nespornou ozdobou . Tebe ale beru docela vážně. Umím třeba připusit to, že spousta rakouských, amerických, čínských, dokonce i indických věcí může být lepších než u nás (pro případnou další diskusi jsem teď pochopitelně dost odobočil od lyžování ). Já nezpochybňuju ani rakouskou lyžařskou metodiku, ale zpochybňuju to, jestli si po sobě ještě čteš to, co píšeš. Např. „Mě zase mrzí, že se do podobných debat vlastně vůbec zaplétám. Placený za to nejsem.“ Promiň, ale to zní opět jako pár předchozích formulací poměrně povýšenecky. V něčem jsme si podobní. Stejně jako ty „…když vidím nebo slyším nějakou hloupost, tak se prostě ozvu.“

Zároveň se všem omlouvám, že jsem dost odbočil od tématu diskuse, ale už jsem musel.

>> #39, Jenos, 29. 03. 2010 22:30:40

Na původní dotaz jsem věcně zareagoval a pak už v této poněkud bizarní diskusi nejedu, takže ji sleduju jenom zvenčí. Z pozice pozorovatele ti zkusím napovědět.

Přečti si po sobě ještě jednou svůj první příspěvek, vyvolaný jednou větou („je lepší začínat na hranách“). A zkus si ho přeformulovat bez „tomu nerozumíš“, „nesmyslné rady“, „hlouposti“, tedy mj. bez osobního ataku ad hominem.

Přece bys uměl napsat něco jako „podle naší osvědčené metodiky a mých osobních zkušeností s takovým názorem nesouhlasím a považuju takový postup za nevhodný“.

Možná by sis na českém fóru mohl rozmyslet i ty předhozené „paštikáře a batůžkáře“, protože to se sporem „napřed smýkat či krájet“ přímo nesouvisí.

Tím spíš, že bys při své kvalifikaci měl vědět, že zastánci přímé metody existují, a to nejenom v Česku, a nejsou to žádné nuly. Od lidí jako Kuchler nebo Nicola Spiess(-Werdenigg), abych jmenoval jen svoje přátele, by ses mohl leccos podnětného dozvědět – jakkoli bys s nimi nemusel souhlasit, stejně jako ani já neberu všechno, co hlásají.

Ale jsme přece dospělí, tak se snad nemusíme navzájem vychovávat. O tuto mou radu sis ale vlastně sám napsal.

>> #43, doktor, 29. 03. 2010 23:08:24

Díky doktore – jseš zvanej ještě letos alespoň na den …

>> #40, HonzA_, 29. 03. 2010 22:41:58

>> #42, HOnza, 29. 03. 2010 22:59:17

Nevím zcela přesně kdo ke komu tady patří a čí je kamarád. Jen prostě ten názor který tady Krabice propagovala, považuji za nebezpečný návod pro lyžaře, který pro nedostatečnou zkutečnost nedokáže v problému zcela dobře orientovat. Možná že jsem reagoval ostřeji, protože mi to opravdu přišlo jak z nejmenovaného dogmatického fora. Opravdu nechci nikoho přesvědčovat, jak je co lepší. Z toho nemám opravdu nic. Pro mě je důležité, že se shodnu se všemi tady v Rakousku. No a zítra že budu zase na svahu…

>> #46, Jenos, 29. 03. 2010 23:26:57

Podstata té následné diskuse ale už přece opravdu není o tom, jak je co lepší z hlediska postupu výuky… – to je škoda, že to nevnímáš.

>> #44, ivan, 29. 03. 2010 23:09:20

Nehodlám tady vypisovat příspěvky, které k tomu vedly viz. svačina v baťůžku a všichni instruktoři mi můžou být ukradení, atd. Takže nebyl jsem to já kdo s tím začal… Klasická rakouská metodika byla a je vždy od smýkání po řezaní. Samozřejmě, že jsou zastánci jako např. Kuchler, ale nejjednodušší, nejspolehlivější a nejrychlejší cesta vede zásadně přes pluh-přívrat-smýkaný oblouk. Proto na tom taky stojí celá rakouská metodika. Ostatní alternativní cesty považuji za kontraproduktivní a kdybych to tady propagoval, tak bych koneckonců neudělal jedinou zkoušku.

>> #45, HOnza, 29. 03. 2010 23:22:59 Rád bych přijel na VL ještě letos, ale moje (aspoň teda praktická část) lyžařský sezóny skončila v polovině března, když mě velmi šikovně trefil na Chopku polský kolega.

>> #46, Jenos, 29. 03. 2010 23:26:57 Už bych to nerozebíral. Pozdravuj v Saalbachu.

>> #5, Jenos, 29. 03. 2010 16:09:11

„tyto hlouposti patří na zcela jiné forum a ne na toto seriozní“

Tak dnes už v klidu a bez emocí. Jediná věc, která mě opravdu vytočila je tato věta. Sleduju zdejší fórum už dost dlouho (ivan si možná vzpomene, kdy odešel z carvu). Pouze si čtu, nemám potřebu se míchat odborníkům do diskuze. Až teď, protože vyvstal problém, který jsem si už odzkoušela sama na sobě.

Jenos může být tisíckrát lepší lyžar a odborník, ale to mu nedává právo k tomu, aby rozhodoval o tom, jaký názor na tomto fóru mohu nebo nemohu prezentovat. Máte někde ve stanovách diskuze řečeno, že přispívat mohou pouze lidé lyžařsky vzdělaní a ostatní ne?

Nehodlám se hádat s někým, kdo je přesvědčen o své absolutní pravdě a nadřazenosti. Jde mi jen o princip svobodného vyjádření vlastního názoru, bez toho, aby mě někdo odkazoval na jiné fórum, protože s mými názory nesouhlasí!!!********

Postup lege artis, kritičnost a tolerance

V čistě věcné stránce sporu – zda nejprve smyk a potom hrana, či naopak – má z odborného většinového hlediska pravdu Jenos. Mám za to, že postup touto klasickou cestou převládá, přinejmenším v příslušných instuitucích a metodikách velkých lyžařských zemí, a tedy i kvantitativně. V nich je tedy lege artis a postupem někde jediným, jinde hlavním.

Není divu. Při ideální aplikaci minimalizuje rizika následných problémů a už po krátké aplikaci nese dobře využitelné výsledky. (Ideální = žák se nechává vést systematicky a dlouhodobě – kolik je asi takových?)

Neboli: 1. naučí správné základy, správné základní pohyby, na nichž stojí veškeré další lyžování, a tím brání chybám. A 2. již záhy umožní žákovi pohybovat se poměrně jistě a bezpečně v poměrně široké škále podmínek.

Je tedy jasné, že metodika i škola, které mají uspět, se pragmaticky orientují na to, co takto funguje u jejich většinového klienta. Být c. a k. metodikem či majitelem tamější lyžařské školy, nebudu se chovat jinak. A dokonce asi budu vyžadovat kázeň, takže nějaký Jenos, který by si dovolil učit jinak, by se se zlou potázal. Kein Schlendrian, Ordnung muss sein.

(A malá odbočka: coby metodik či inspektor ministerský bych si došlápl na českou nabídku „carvingových kursů“ nedržících se závazné České školy lyžování.)

A přesto může existovat a také existuje postup alternativní. Tedy „přímá metoda“ neboli „napřed hrana a potom doplňkově smyk“. (Ba dokonce v extrémním případě i „jedině hrana“, ale to nebylo předmětem diskuse.)

Má svoje nevýhody. Nepostupuje od elementárních správných pohybů, nýbrž velmi záhy upřednostňuje pocit a prožitek z hrany. Vzniká tedy riziko, že si lyžař, pokud bude v tomto okouzlení kroužit příliš dlouho ba až „nafurt“, zafixuje pro další lyžařský vývoj nežádoucí zvyky: náklánět se celým tělem do oblouku, padat na vnitřní a zatěžovat ji příliš. Že si příliš zvykne na samotočivost krátkých hodně vykrojených lyží, na nichž nejspíše bude začínat. (Atd., výčet zde není cílem.)

Přesto může být pro určité klienty v určitých podmínkách možný a použitelný. Třeba pro toho, kdo se zapřisahá, že jinde než na loučce u chaty na pěkném sněhu jezdit nebude.

Ale také tam, kde po úvodní hraně záhy následuje nácvik klasických dovedností (byť se můžu ptát, proč vlastně jsem tu hranu předstrčil – ale i tady by zastánci důvody našli).

Vidím to jako určitou otázku tolerance vůči menšině, resp. jinému názoru. Nejde přece o rozpor „začínat klasicky smykem versus funařsky po hraně vnitřní lyže“, nýbrž spíše o jisté motivační předsunutí jednoduchých oblouků po radiusu zahraněné lyže.

Navíc v reálu asi nebude rozpor „hrana – plocha“ tak velký. Začátečník nepojede žádnou extra čistou brázdu, nýbrž spíš bude zjišťovat a cítit, že a jak hrana funguje. Pluh se stejně musí naučit (dojezd k vleku, zastavení) a podobně by měl co nejdřív zvládnout brakáž (bezpečnost). Tu „plochu“ před ním stejně neutajím.

Takže, aniž bych to pitval dál, nevidím důvod k „válce“ těžkým kalibrem, jaká tady vypukla. Můžu nesouhlasit a mít pro to velice dobré důvody, ale v právě vylíčené podobě mi to nepřipadá jako popření lege artis a důvod k exkomunikaci.

A do třetice: kritičnost. Jako již zmíněný majitel Schichule v Saa-Hi nebo jeho školitel byl Jenose pochválil a pozval na panáka. Zaměstnanec loajální je dobrý, zaměstnanec navíc přesvědčený je výborný. Tak je to správné a tak to má být, že, soudruzi (a soudružko Krabová). Muž na svém místě.

Jakožto nezávislý si ale současně cením i lidí pochybujících, kritických, experimentujících. Takoví samozřejmě nemohou být všichni a řada profesí prostě musí dělat svou práci lege artis (řidič autobusu nemůže experimentovat třeba s jízdou v protisměru). Ale odchýlit se od většinového názoru nejednou znamená hledání a nalezení nových cest a řešení. (Jak by se asi lyžovalo, kdyby všichni všude a pořád jezdili podle metodiky některého z praotců?)

Neboli ani ta rakouská metodika, jakkoli úspěšná, univerzální, skvělá a fungující od začátečníků po závodníky, není Šalamounovým hovnem a rovněž na ní lze pár věcí zpochybnit nebo přinejmenším nepovažovat za to jediné správné.

Názorně se slabiny metodik velkých zemí ukázaly koncem 90. let, kdy bylo nutné reagovat na carvingové lyže. To byl tehdy dost bolestný porod – a někteří staří Schilehrer aus Tirol tuto změnu už nezvládli. A jestliže se s tím oficiální metodika – velice pragmaticky, až fikaně – vyrovnala např. posunem významu slova “carven“ tak, že české „oblouk z přívratu vyšší lyží“ je „rakousky“ „Carven Grundstufe“ (viz snowsportsmanual APUL str. 17/65), tak vidím hned jednu diskutovatelnou položku.

Nebo, když už jsem u toho manuálu, „výrazně stupňujeme tlak na lyže“, „postupně budujeme tlak na lyže“ (Meisterstufe, Racecarving, str. 24): my tlačíme do lyží a tím vytváříme nějaký tlak? Nevzniká náhodou ten tlak coby důsledek (kromě vlastní váhy lyžaře) zahranění lyže pohybující se v oblouku známým rozkladem sil? Není tedy především produktem vnějších sil, ne vnitřních, jak implikuje „stupňování“ a „budování“? Taky tohle se mi dost hrubě nelíbí – neboť nemusím opakovat to, co stojí v příslušné „bibli“.

Celý lítý spor a diskuse, již jsem už nazval „bizarní“, ale IMO vznikly na úrovni použitých slov. A tím jsem zase u vážení toho, jaká použiju. To, že někdo hlásá podle mne bludy, dokážu přece vyjádřit i elegantně. A zdejší komunita, vesměs chytří lidé, by to jistě ocenila.

Jenže tady v Čechách máme nejenom ty (levicové) batůžky a paštiky, my se tady fackujeme, jak poučil Nicka Cartera nesmrtelný komisař Ledvina.

Otoh, Kuchler vs. DS(L)V, Harb vs. PSIA, to bylo či je taky pěkná palba… Takže vlastně jde jen běžný lyžařský folklór.

A zase, jak říkávám, je to můj názor a nemusím mít pravdu.

>> #51, ivan, 30. 03. 2010 12:43:11 Tady nešlo až tak o princip, jako o konkrétní řešení pro konkrétní potenciální spolulyžnici.
VÝCHODISKA:

• V podstatě s ní mám shodné parametry výšky a hmotnosti, ale, vzhledem ke statistickému poměru tuku a svalů (různý muži/ženy) předpokládám, že paní není vysportovaná kulturistka (ne že bych já byl).
• Nejslabším místem lyžaře, nejvíce náchylným ke zraněním (a mám to odpozorováno i z praxe na plackách) jsou kolena.
• Při nedokonalém/nes­právném provedení pluhu trpím i já, trpí kdokoliv. Hlavně v kolenou.
• Smyková technika přenáší (i) přes kolena značné rotační síly, na tento druh zátěže (ve špatném) postoji nejsou kolena stavěna.
• Začátečník jezdí často na nepokrčených/nap­nutách nohou, svalový korzet tak kolenu nepomáhá.
• U dospělce tohoto vzrůstu (a kondice) jsou páky značné.

ZÁVĚRY: Při jízdě v proklamovaném terénu a stanovených cílech mi přijde nejbezpečnější se klouzat ± po hranách na nějakých měkkých samotočkách typu FCT. Pro pokrok a přechod k náročnějším terénům žádné závažné a neodstranitelné chyby nevznikají.
Náklon celým tělem do oblouku? Ani náhodou, pěkně trvale bezpečně těžištěm nad lyžemi. K náklonu chybí odstředivka daná nějakou rychlostí…

Jeden takhle vyhodí nevinný dotaz do fóra, den nečte fórum a pak se nestačí divit. Zdá se mi, že mám poslední dobou nějaké vlohy zakládat vlákna, která se pak rozjedou mnohem víc, než bych čekal, jako toto „Doporučení lyže a boty pro rekreační lyžařku – začátečníka“ a minulý týden „Poprvé na obřačkách R27, co s problémy?“. Nechci vidět, jak to bude vypadat, až se v polovině příští sezóny zeptám „Rekreační lyžařka začátečník přesedlala na obřačky R27, co s problémy?“ 

Ale vážně – díky všem za čas věnovaný příspěvkům a radám. Důležité pro mne teď je, že ty Daemony budou pro ženu v pohodě a můžeme se do toho pustit.

>> Krabice,

Tobě děkuji nejvíc za snahu o kolegiální pomoc ženě, na niž bylo podobně jako na tebe sesláno neštěstí v podobě lyžujícího manžela (doufám, že mě za to Krab někdy nezbije, určitě je silnější než já). Věřím, že to s Martou zvládneme a možná se i všichni někde potkáme.

>> Jenos,

I tobě děkuji za snahu ochránit mě a potažmo moji ženu před radami, se kterými nesouhlasíš. Věřím v tvoje výtečné lyžařské i instruktorské schopnosti a pokud na sebe někde narazíme a budeš k mání za rozumnou cenu, rád svoji ženu, děti i sebe svěřím na čas do tvé péče.

Nicméně podobně jako někteří ostatní se nemůžu zbavit pocitu, že bys mohl někdy komunikovat taktněji a citlivěji, v případě dam to nazvěme třeba „víc jako gentleman“. Ale to buď sám cítíš nebo ne…

Mimo tyto obecnosti se ale v tvých reakcích chci zastavit u dvou konkrétních věcí.

Ad „dobrý lyžař = univerzální lyžař“: Někdo trpí syndromem čisté brázdy, jiný syndromem univerzálního lyžaře. Proč by měl být každý univerzální lyžař? Aby uměl lyžovat v každém terénu, i když se do něj dostane třeba jednou za rok nebo za pět? Jistě, chtěl bych být univerzální lyžař, kdybych bydlel na horách, kde se často setkám se všemi terény a podmínkami, a mohl bych lyžovat 100 dní v roce (a takových lidí je v Rakousku pochopitelně výrazně víc než v Česku, proto větší volání po univerzalitě). Nebo kdyby lyžování patřilo k mému živobytí a musel bych lyžovat všude. Ale já jsem amatér a NEMUSÍM! Teď prostě jezdím tam, kde mi to vyhovuje, když vhodné podmínky skončí, jdu na pivo nebo jedu domů (nebo obráceně? . Vím, že černou sjezdovku teď sjedu jen dost děsivým stylem a chci se pro tento účel někdy později naučit krátké smýkané oblouky, protože krásně karvově nebudu černou sjíždět nikdy. Ale proč bych tím měl trávit čas teď, když se bez černých klidně obejdu? K té univerzalitě – býval jsem aktivním fotoamatérem, který se dokonce snažil o jakými autorský výraz a bla bla. A na jednom diskuzním fóru někdo vyhodil otázku „Co všechno by měl obyčejný fotoamatér umět?“ A ti lidi tam naprosto vážně blábolili, že by měl umět portréty (až ho požádá kamarádka o fotku), svatby (k nějaké se vždy nachomýtneš a dá se tím i přivydělat), krajiny (jezdíš přece na dovolené a chceš so něco přivézt, ne?), zátiší (to patří ke klasice) a já nevím co ještě. Každý, kdo o fotce něco ví, také ví, že umět i jen jediné z uvedených témat opravdu výborně je hrozně těžké. Profesionál, pokud to není třeba specialista reportér, to všechno rozumně ovládá, protože z toho má peníze. Amatér, který podlehne nutkání univerzality (ve smyslu napodobování profesionála) místo toho, aby dělal jen to, co ho baví nejvíc, je podle mě beznadějný případ.

Ad „Naštěstí na podobných klientech nikde nic nestojí a v pohodě se to bez takových obejde se spokojenými Iry, Brity, Holanďany, Dány, Němci a Rakušáky, kteří po pár lekcích lyžují lépe než „vyježdění“ Češi.“ Bez ohledu na národnost, zajímá mne, jestli jsi měl možnost vidět svoje klienty lyžovat třeba po roce nebo po dvou od tvé výuky. Teď se jenom dohaduji, protože nemám zkušenosti s výukou lyžování, ale je velmi pravděpodobné, že to funguje podobně jako u jakýchkoliv jiných kurzů a školení. Pod odborným vedením je rychlý nárůst znalostí a schopností, po několika dnech jsou všichni happy, jak se zlepšili a co se dozvěděli. Pokud dál nepokračuje systematické pokračování a procvičování, po dalších několika týdnech individuálního zapomínání jsou znalosti a schopnosti opět někde na 20% toho, co na konci školení. Jsi si jistý, že tvůj Ir, Brit, Holanďan, Dán, Němec nebo Rakušák bude za rok po tvém školení lyžovat pořád lépe než tebou lehce opovrhovaný „vyježděný“ Čech? Nechci tou otázkou provokovat – myslím ji naprosto seriózně.

>> #51, ivan, 30. 03. 2010 12:43:11

Nechci podlézat, ale nedá mi to: „Ivan na Hrad!“

>> #54, PavelKo, 30. 03. 2010 13:48:31

Chlape už se nikdy na nic neptej! Chci dožít v klidu a ne mít 3. světovou globální válku.:-)

Ahoj,

je to tedy zajímavá diskuze. Zdá se, že Teď, když vášně již ochladly, je možné se do ní zapojit již s menším rizikem, že budu trefen židlí letící od baru 

Musím říci, že jesm také vnímal poněkud s nelibostí tón, který Jenos (věřím že v rozohnění a rozčílení, což ale tak úplně neomlouvá) použil. Asi mohl i lépe argumentovat, než stylem Šimek/Grossmann „tloukl občanským průkazem o stůl a se slovy“ "Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstarší?!""…

Na druhou stranu musím říci, že přestože pro závodní lyžování je čistá jízda po hraně primárním cílem, považuji předchozí průpravu ve smýkaném oblouku za důležitou, a pro začátek vhodnější. Uznávám samozřejmě individuální přístup k výuce, nicméně pokud je někdo psychicky i fyzicky zdatný a talentovaný, opustí pluh během prvního dne. Dokonce ani pluh příliš rád nemám, a pokud je někdo schopen se na lyžích pohybovat bezpečně bez něj, nevidím nějaký zvláštní důvod ho učit. Na druhou stranu sesouvání šikmo svahem, cvičení typu „padající list“ a girlandy a následný paralelní driftovaný oblouk považuji pro začátek za optimální. Hlavním důvodem pro to je získání citu pro lyže, schopnost plynule a citlivě regulovat rychlost jízdy a zejména možnost naučit se všechny potřebné pohyby během jízdy, kdy neřeším primárně rychlost, ale mám čas se na ně soustředit a zažít si je. Pokud toto zvládnu, je větší míra zahranění jen otázkou krátkého času., Tedy jak se to vezme, protože pro závodníky je to otázka pak celé jejich závodní kariéry. Konec konců i závodní metodiky (tedy ne postupy komerčních škol zaměřených primárně na Holanďany o jarních prázdninách) jak USSA (Spojené státy) tak ÖSV (Rakousko) tento postup respektují. Myslím si, že v praxi je klidně možné a i vhodné po krátkém úvodu ve výuce pokračovat paralelně v těchto dvou liniích. Ale spoléhání se jen na jízdu po hranách má podle mne v sobě rizika zakořenění určitých chyb, které jsou běžné, jsou vidět snad na každém videu, které se zde rozebíralo, a není jednoduché je odstranit pozdějším doučováním pluhu nebo smyku. A pro začínající ženy, zejména pokud nelyžovaly, se mi postup přes driftovaný oblouk zdá ještě více vhodný. Ivan

Ahoj, také mne mrzí, co zde z mého nevinného pokusu o radu vzniklo. Málokdy se nechám vyprovokovat k unáhlené reakci a tentokrát se to Jenosovi povedlo. Zajisté jste všichni pochopili, že jsem se s Jenosem nechtěla hádat o obsah sdělení, ale šlo mi především o formu jeho vyjádření. Dokonale to vystihl ivan v příspěvku č. 44. Je vidět, že se živí slovem a opravdu to umí. Dík všem, kteří se mě zastali, nebýt jich, tak si pomyslím něco velmi ošklivého a víckrát se nepřipojím. Ale to bych přišla o zajímavé příspěvky, které píše HOnza, HonzA, ivan i Ivan a další, ať se neurazí ti co jsem nejmenovala. Je přece jedno kdo ke komu patří či nepatří, kdo je jak lyžařsky vzdělaný, myslela jsem, že projevit svůj názor a popovídat si tu může každý. Z Jenosovy prudké reakce na můj první příspěvek to vypadá, že právo zde radit mají pouze někteří.

Teď mám víc času, tak se vrátím ještě k původnímu dotazu. Na Daemonech 150 jsem odlyžovala s mými 90 kg dva roky, když jsem je pak na Klínovci na jaře zlomila, tak jsem to obrečela. Na úplný začátek dobré, ve větších rychlostech už problémy. Na Lusti FCT 150 naprostá spokojenost, po vyježdění se je lepší vyměnit za delší a méně točivé (ale to nebude hned). Přezkáčům věnovat velkou pozornost, vybírat s krátkým komínem, zabere opravdu hodně času, mně se osvědčily až Techniky Diablo Mg UF – a to jsou třetí boty, co mám. Když bolí v přezkáčích chodila, je ideální sednou do bufetu, nohy vytáhnout, procvičit a dát si něco dobrého. Po dalším zapnutí se zase dá jezdit. Hlavně žádné násilí a nenutit do prudkých kopců moc brzy. Co se týká techniky, mám pusu na zámek, ozvalo se Ti už znalců dost, tak si vyber. Pozdravuj manželku, ať jí lyžování jde a hlavně ať ji baví.

>> #57, Krabice, 30. 03. 2010 16:53:06

Ale, prosím Tě, na to, co se tady děje, se vyprdni, nemá Tě co mrzet, to není Tvůj problém. Co mně přijde mnohem zajímavější, než zdejší hádky: Ty máš fakt Diabla? Jako relativní začátečník takhle tvrdou botu? I pro mě (to samozřejmě nic neznamená) navíc naprostou nesnesitelnou, řezala mě horním okrajem do lýtka jako sv… . Já se budu někdy muset s tím Tvým mužem setkat, protože něčemu teda, koukám, vůbec nerozumím. Což ale zase neznamená nic. Jenom snad, že méně chápu … . A ty Lušťovky pro ženskou, sice 60 kg a běžná výška, myslíš fakt dobrý? Já nebudu ale ani zdaleka takovej lyžařskej pedagog, jakého máš doma, to bych ve výběru materiálu taky zohlednil. Měj se prima, díky za odpověď a ať Ti to lyžuje … .

>> #56, **CzechSkier, 30. 03. 2010 15:24:45

Ahoj Ivane, musím říct, že tvůj úvod mě moc pobavil:) Zároven jsi docela vystihl mé rozpoložení při přečtení zmíněného příspěvku. Vím, asi mě to neomluvá, ale jsem takový, že co na srdci to na jazyku resp. klávesnici:) Jinak mě těší, že konečně slyším odborný rozumný názor a pochopitelně s tím co jsi napsal bezvýhrady souhlasím. Myslím, že to tu už dokonce bylo i od jednoho z vás Ivanů napsáno, že někdo viděl závodníky trénovat přívratný oblouk. Tedy pochopitelně oblouk smykový a ne řezaný. Přesně jak jsi napsal: Hlavním důvodem pro to je získání citu pro lyže, schopnost plynule a citlivě regulovat rychlost jízdy a zejména možnost naučit se všechny potřebné pohyby během jízdy, kdy neřeším primárně rychlost, ale mám čas se na ně soustředit a zažít si je. Pokud toto zvládnu, je větší míra zahranění jen otázkou krátkého času… Takže děkuji, lepšími slovy bych asi ani můj názor neobhájil… Dokonce možná díky tomu ani nezanevřu na toto forum…

>> #51, ivan, 30. 03. 2010 12:43:11

Ahoj Ivane, děkuji za panáka:) Pochopitelně si opět správně situaci. Omlouvám se za netolerantnost, ale můj názor je takový, že pokud něco perfektně funguje, proč se to snažit měnit. Ve většině případů je to cesta k horšímu, neli do pekel. Btw. Kuchler už je taky na smetišti dějin i když svého času byl o jeho alternativní názory velký zájem. Bohužel v Česku z mého vzdáleného pohledu mám pocit jeho metody jsou stále polulární. Možná je to i tím, že v Česku nejsou žádné pořádné kopce. V Alpách by tato alternativní menšinová metoda výuky rozhodně narazila pro svoji neuniversálnost. Dále jsem chtěl podotknout, že dobrý lyžař se nestane je tím, že bude carvovat jak blázen, ale tím, že bude trénovat všestrannost. Jen tím se lyžař zlepší ve všem a současně i v jízdě po hraně. Alespoň co znám pár závodníků, at aktivních nebo bývalých tady, tak každý mimo treninku v brankách to mastí v Gelände a Buckelpiste jak o život…

>> #53, PavelKo, 30. 03. 2010 13:37:06

Rádo se stalo. I když snaha tvoji ženu ochránit to byla pravda až možná moc usilovná:) K tomu způsobu jsem se už vyjadřoval, ale bohužel se nechám občas snadno vyprovokovat a pokud vím, že něco je dobré tak to prostě bráním před tím špatným…Tu universálnost a české podmínky jsi ale trefil přesně. Dokonce jsem se o tom už několikrát zmiňoval, dokonce i v nahoře uvedených příspěvcích. Je to prostě způsob výuky praktikovatelný na našich dětských loučkách, ale naprosto nevhodný na Alpské svahy. Jen tak pro názornost tady v Saalbachu, vzhledem k relativní prudkosti svahů, by svěřenec podobné metodě byl odkázaný strávit celou jeho týdenní dovolenou na cvičné loučce v centru u kostela. Mluvím o někom méně talentovaným. Talent by se dostal možná na nějakou z modrých sjezdovek, ale pohled by na něho nebyl nejhezčí. Vím o čem mluvím, podobnou metodu výuky tady propagují zejména Bulhaři a jiní Balkánci, kteří někdy ani nemají rakouskou kvalifikaci. Rozdíl v jejich jízdě resp. jejich klientů a instruktoru s rak. kvalifikací a od nich vyškolených klientů je veliký. Jinak pochopitelně máš pravdu, že klient „pod dohledem“ lyžařského instruktora často jede podstaně lépe než když ho pak vidím třeba za dva dny. Proto se také klienti rádi do lyž. škol vracejí, protože vědí, že se tím neustále zlepšují. No a co se týká českých lyžařů, tak ty patří tu v Alpách k lepšímu průměru, ale často je vidět, že se jedná o lyžaře již dlouho lyžující a s pevně zažitými špatnými návyky a chybami. To platí i pro velmi dobré lyžaře, kteří již suverenně carvují. Že by důsledek „české“ metodiky a toho všeho co už tady bylo napsáno?

Jinak ti pochopitelně moc děkuji za zájem a pokud to půjde a bude příležitost rád bych se vám věnoval nebo třeba jen pokecal u piva. Škoda jen, že sezona už končí. Tak aspoň přeji hodně radosti při lyžování. Zdraví Jenos

>> #59, Jenos, 30. 03. 2010 17:52:27

Jenos, Jenos. Proč jseš pořád tak urputnej? Vždyť tady podsouváš lidem věci, který nikdy neřekli. Už jenom mě jsi obvinil z nenávisti ke smyku, což ale snadno od Tebe snesu, protože to není pravda, to si piš. Moc Tě nechápu. Asi jsem blbej, i když i v Rakousku jsem už byl. I když ne v lyžařské škole, proti které bych ale vůbec nic neměl. Jen to taky není všelék, co jsem tak viděl. Příště si, prosím Tě, pořádně přečti to, co tady ostatní píšou … . Fakt jsi nepochopitelně v opozici, akorát proti čemu? Nikdo odsud Ti přece ten smyk do lyžovacího úvodu absolutně nebere. A dlužíš ještě pořádnou omluvu dámě, řekl bych. Např. Rakušáka by něco takového napsat kamkoliv ani v nejhorším snu nenapadlo, tak se snaž, ať Tě oprávněně z Rakouska nevyobcujou … . M.