VL5 MÍSEČKY

Všechno tam bylo – tvrdej mažestr poránu až skoro do 12hod. i srágory odpoledne, slunce jak má bejt i chuchvalce jak v prosinci, dokonale upravenej povrch i 20cm prašanu (dole mokrý těžký vaty…). Lidiček skoro třicet – od lyžařů s prvními pokusy o hranu až k těm s letitými zkušenostmi v závodění – všichni se zase báječně doplňovali… Fajn to bylo – obrázky a hromada videa bude na www.snowschool.info

http://www.snowschool.info/…-10-4-2010-/#…

Blahopřeji ke zdařilé akci… Jsem zvědavá na fotečky a videa… 

>> #2, budulínek, 11. 04. 2010 18:00:47

Jo – z těch videí bude patrný, že i ti, kteří na VL přijíždějí jako začínající lyžaři, odjíždějí po dvou-čtyřech dnech na krásnejch carvingovejch kolejích. Další spokojenou skupinou účastníků jsou tzv. „carveři“, poznamenaní manýrama „jedinýho carvingu hlavně na vnitřní“ (specialita pouze a jen jediné odnože jízdy po hraně zvané funcarving !!!). Ti odjíždějí vybaveni pro další osobní lyžařskej rozvoj = čistou, bezpečnější a daleko jistější a pohodlnější jízdu po hranách v jakémkoli terénu a na normálních lyžích (slalomky, obřačky, SG, allround… . Myslím, že z videí bude i docela jasný, jak je na tom s jízdou po hraně několik desítek nás „šoupalů ze Snow“ – jak nám vtipně říkají u sousedů …

Budeme mít i krátkýho „metodickýho“ videošotka – videozkratku VL taháku, kterej je „výbavou do kapsy“ každýho účastníka VL …

>> #3, HOnza, 11. 04. 2010 19:08:46 Příště jsem tam, i kdyby čert na kobyle jezdil… Videošotek – výbornej nápad, chci ho! 

>> #4, budulínek, 11. 04. 2010 19:46:57

Videošotek bude zatím jen pro „absolventy“ … – bude to jen opravdu amatérská skica něčeho, co, jak doufám, vznikne později jako „produkt“ VL. Podobně i VL tahák je jen pro „absolventy“, protože se jedná o heslovitou připomínku nejdůležitějších zásad kvalitního (carvingovýho) lyžování – zásad, který se „probírají“ jen na workshopech VL.

>> #5, HOnza, 11. 04. 2010 20:02:27 No to je přeci jasný… Hodlám Vás absolvovat a v příští sezoně všechny VL 

>> #1, HOnza, 11. 04. 2010 17:27:03

Já Ti, HOnzo, ještě jednou děkuji.

Bylo mi ctí s váma všema pojezdit.

Druid v pořádku vyložena v HK.

Skol.

Přijel jsem jen na sobotu. Dopoledne sníh takřka ideální, odpoledne vánice 

Díky všem a hlavně HOnzovi za rady a dobrou lyžovačku na závěr sezony.

VL a carvingovej začátečník – před odjezdem jsem přemýšlela, jestli je toto spojení dobrý nápad. Teď už můžu říct (a dokonce i napsat ), že je!

Chci všem poděkovat za skvělý víkend plný čisté lyžařské radosti! Velké díky míří především k HOnzovi, jehož rady mi umožnily zažít úžasný pocit provázející první postavení se na hranu.

Čte-li toto vlákno nějaký váhající začátečník, mám pro něho malou radu: „Neváhej a jeď!“ Strach z neznámého tady opravdu není na místě. VL je skvělá parta lidí, kteří ochotně poradí a pomůžou.
Na VL5 jsem přijela jako „Neználek“, který neví „jak pořádně chytnout hůlky“ a odjížděla jako lyžař, který se v příští sezóně určitě nebude stydět postavit na lyže.
Ještě jednou děkuju Martinovi430 za odvoz. Byla to příjemná cesta.

Těším se na příští sezónu!

Přijel jsem jen v neděli na prašan, mlhu a déšť, ale i tak jako na každém VL tam byla dobrá přátelská atmosféra s lidmi, které lyžování opravdu zajímá. Byl to můj 18 den na sněhu v této sezoně po více než měsíční pauze jsem řešil hodně problémů se vztahem rychlost/odpo­vídající náklon, včasné zahájení oblouku od špičky, rychlé zvýšení tlaku do lyží v oblouku(slalom švunk), snížení výchozího postoje a posun pánve ještě víc dopředu. Nakonec díky feedbacku od Kraba a HOnzy jsem se cca v 13:30 v mlze na rozježděném prázdném kopci konečně protrápil do stavu kdy, mě lyže začaly přesně dělat co chci a v každé situaci byly pod kontrolou. Výrazným impulsem bylo i zapůjčení obřaček od HonzY, které na mírném svahu jasně oddělily jalové pohyby od těch funkčních. Závěrem pocit uspokojení střídá pocit zoufalství a zmaru. Za 3/4 roku budu zase vše řešit znova jako už několikrát v této sezoně. Proč to všechno, kam se můžu lyžařsky takovým to způsobem dostat, má to smysl? Můj lyžařský sen o dobrém slalomové techniky v brankách, se po dalším včerejším pokusu na machytce vzdálil do ztracena. Za ty roky jsem už jsem zjistil, že sám se to nenaučím a k výše uvedenému je otázka zda to vůbec jde. Zkusím ještě příští sezonu a potom se rozhodnu jestli má cenu do lyžování investovat takové úsilí a peníze. Díky všem a rozhodně jsem neměl v úmyslu Vás odradit.

>> #11, milan2, 12. 04. 2010 08:59:09

Už jsme o tom Milane několikrát spolu mluvili – a protože je to obecnej problém, zopakuju to tady. Člověk by měl k lyžování přistupovat s velkou pokorou a neuspěchávat co se uspěchat nedá!!! – což je v tvém případě touha po jízdě ve slalomovejch brankách. Velkej posun v tomhle smyslu vyjadřuje tvoje věta: „…jsem se protrápil do stavu kdy, mě lyže začaly přesně dělat co chci a v každé situaci byly pod kontrolou. Výrazným impulsem bylo i zapůjčení obřaček od HonzY, které na mírném svahu jasně oddělily jalové pohyby od těch funkčních…“. Ty totiž v podstatě jezdíš velmi slušně po hraně, ale s děsnejma zbytkama jednoznačně škodlivejch návyků z funcarvingovýho způsobu výuky (pád celýho těla do oblouku s přikláněním ramene ke svahu, dotáčení oblouku rotací ramen, skoro dominantním zatížením vnitřní lyže na vnitřní nesmyslně „tvrdé“ noze" atd… Setkáváme se s tím u mnoha lidí na každým VL a jsou to nejvíce limitující faktory pro zvládnutí carvingovýho lyžování – tedy zvládnutí kvalitní jízdy na hraně na obtížným povrchu (hlubokej sníh, led, střídavej povrch…) a téměř vylučující jízdu v brankách (ve slalomovejch zcela vyloučeno)… Zcela správně jsi, Milane, poznal. že jsi na dobrý cestě  – a já si myslím „kdo jinej než ty, kdy jindy než když je člověku cca čtyřicet “

>> HOnza, 12. 04. 2010 09:40:47 *…pád celýho těla do oblouku s přikláněním ramene ke svahu, dotáčení oblouku rotací ramen, skoro dominantním zatížením vnitřní lyže na vnitřní nesmyslně „tvrdé“ noze" atd… – to všechno se vyskytuje zhusta i u lidí, kteří o fuňkarvingu nikdy neslyšeli. V hledání viníka je to zjednodušující, ale zavádějící.
Milan se velmi zlepšil, oproti loňsku, kdy jsem ho viděl naposled, je to jiný lyžař. Plně ho chápu, protože byl vytržen ze svého zažitého a pohodlného stylu a ono je to najednou jinak a nejde to snadno, je potřeba stále na tom pracovat – i jen na prostém udržení stavu. Ale držím palce, chandra se přes léto rozleží a s dalším sněhem bude stát první pod lanem. Zvlášť, když bude potřebovat učit synka 

>> #11, milan2, 12. 04. 2010 08:59:09

Človeče,to by bola asi škoda po tej námahe s tým seknúť.Dvojnásobná škoda,že na fóre plnom špecialistov na GS prísť o SL dušičku:-D

Chápem tvoje pocity veľmi dobre.Keby si mňa zbadal prvé 2 dni sezóny,zhrozil by si sa.Toľko zúrivosti a negativizmu pokope sa len tak nevidí.V jednom momente len málo chýbalo,aby som rozmlátil slalomku o betón pri vleku.A prečo?Lebo mi hneď v prvom dni sezóny nešiel slalom v dlhých tyčiach,tak som rezignoval a presunul sa do malých,ani tam to nešlo,išiel som na voľno,k…ani tam:)

Ono sa to poddá.Vždy.Všetci to vieme,ale aj napriek tomu si to niekto so mnou pretrpí prvé 2 v sezóne.A potom krásnu zimu plnú optimizmu.

Jediná rada,ktorá je určite aj Tebe známa je:

1.Postupovať systematicky.Vy­lepšiť si SL techniku navoľno,tak dobre,ako sa len dá.Preniesť si ju do krátkych tyčí a pracovať ďalej.Po zvládnutí si pridať medzi krátke pár dlhých.Neskôr obmeniť počty až po slalom zložený len z dlhých tyčí.Stavať len jednoduché bránkové zostavy,prípadne len rytmiku.

2.Ak nemáš možnosť prejsť hore uvedené,snažiť sa aspoň vylepšovať techniku a jazdiť veľa v „krátkych“.

3.Ak sa ani to nedá,jazdiť čím viac,čím viac navoľno z dôrazom na vylepšovnie techniky.

Ako vidíš Milan,nedá sa to urýchliť a zadarmo to nebude(čím nemám na mysli peniaze:)

>> #11, milan2, 12. 04. 2010 08:59:09

Budu a nebudu optimista. Nejdřív nebudu. Vybral sis těžký, dá se říct nesplnitelný cíl. jezdit dobře slalom v brankách, což je technicky nejnáročnější disciplína. Nikdy ji nezvládne ten, kdo nemá GS oblouk – základ všech disciplín AL a ve čtyřiceti je to bez závodní minulosti prakticky nemožné. Uvedl jsi letos 18 dnů na sněhu, což je hrozně málo. Cca. 1 den v týdnu (pro srovnání, 16. ledna, kdy jsem se zranil to byl můj 36. odlyžovaný den). Takže závěrem pesimistické pasáže – lyžuješ málo na to, abys byl schopen svůj cíl splnit tak, abys byl spokojen. Optimismus je v tom, že i když nebudeš jezdit slalom tak, jak si představuješ, vzhledem k předcházejícím příspěvkům se zlepšuješ a to by měla být motivace sama o sobě dobrá. Lyžování je krásné i při volné jízdě (mě už asi taky nečeká nic jiného, přesto se na lyže těším). Když se ti povede přehodnotit cíle na realné, změní se frustrace na motivaci a svět bude veselejší.

>> #15, Martin47, 12. 04. 2010 17:32:44

Budem opäť optimista keď poviem,že sa to dá zvládnuť.Len treba zvýšiť počet dní(alebo skôr tréningových jednotiek) na snehu a netreba čakať,že sa slalom podarí hneď v prvej sezóne.

Na super výsledky v pretekoch nemyslím,ale slušná slalomová jazda z ktorej nebolia oči ani trénera je reálna.

Za predpokladu nedostatku času na lyžovanie,teda uvedených 18 dní je to takmer prehraný boj,alebo beh na veľmi dlhú trať.Bohužial.

Souhlasím lyžuju málo a hlavně z toho důvodu nevidím moc šanci na dosažení cíle. U mně je to nárazové třeba jsem měl 2 dny závody a hned potom 5 dní intenzivní trénink v alpách, Potom několik týdnů pauza potom rodinné lyžování, kdy toho moc nenalyžuju a už vůbec ne systematicky. Při VL3 jsem se třeba s HOn zou svezl třikrát a týden na to závody. Celkem mám letos odjeto přes 600 tyčí z toho asi 300 slalomových zbytek obřák což je zoufale málo. Slalomy si nemůžu vybírat, prostě co je postavené na kopci to jedu. Jedině na šumavě na neupravené sjezdovce jsem si půjčil od vlekaře cca 8 nekloubových tyčí a postavil si utažený obřák, který jsem si jezdil dle libosti, původní cíl byl vytáhnout synka z lesa z jeho milovaných hupánků aby se učil také zatáčet. Zatímco ve většině obřáků se klidně mohu soustředit na vylepšování techniky v každé jízdě si hrát s oblouky, ve slalomu i přes to kdy si říkám, že udržím nízký postoj, soustředím na oblouky a tyče jako by nebyly, jsem hned v druhé brance dekoncentrován soustředuju se na lini a odrážení tyčí, nezažitá technika jde stranou víc než uvědomit si zatížení natažené vnější nohy nestíhám. Další skeptický bod je to co psal krab, že i na udržení už dosažených cílú je potřeba hodně pracovat, tak že i kdybych se k tomu slalomu opravdu projezdil tak za pár týdnů už ho třeba nedám.

Videa ze čtvrtka. Ahoj budou někde k vidění, nebo už dokonce jsou? Díky T.

>> #18, TomáS, 13. 04. 2010 21:04:40

Jasně že budou – jsou ale veliký a tak mi je Tomáš posílá poštou a bude je třeba sestříhat. Ale on by je snad v nějaký redukovaný kvalitě mohl pověsit na YouTube… Dřív budou na netu Krabova videa (je jich daleko víc) – včas se dozvíte .

>> #1, HOnza, 11. 04. 2010 17:27:03

Dal jsem dohromady pár postřehů z víkendové části VL5. Jsou sice trochu jednostranně zaměřený (kdo tam byl ví proč ), ale třeba někoho rozesmějou. Jinak je klidně ignorujte.

Mé VL5 desatero (nebo spíš poučení z krizového vývoje):

1. Tvrdý alkohol mi stále nedělá dobře. K běžným projevům se přidalo i následné otékání nohou. Fakt bych to neměl pít. Ani výjimečně.
2. Oteklé nohy a těsné lyžáky se spolu nekamarádí. Kupodivu ale následně trpí jen nohy a lyžař. Lyžáky jsou v pohodě. Svině.
3. Oteklým nohám v příliš těsných lyžácích pomáhá dobrá cirkulace krve – tedy povolovat, povolovat a zase povolovat!
4. Kocovina slalomovému oblouku na dynamice nepřidá. To samé platí pro eleganci, snad jen s výjimkou té nedbalé.
5. Membrána na mých starých kalhotách je už opravdu za zenitem. Chtělo by se snad i říct úplně v prdeli.
6. Čím ješitnější lyžař a větší chyby, tím více má argumentů pro to proč je v tu danou chvíli udělal. Platí i na mně, ale bojuju s tím.
7. Kdo maže ten jede! (tentokrát na základě pozitivní zkušenosti)
8. I když dobře namažeš dlouho neudržované lyže, bod 7 neplatí (před maže se mlčky očekává „pravidelně a často“)
9. Alespoň jednu činnost vykonávám pravidelně a často. Příští sezónu je na tý Modrý open rozsekám!

10. Už se zase těším na lyže!

Přeji hezký den všem!

>> #20, HonzA_, 14. 04. 2010 22:22:38

Nebyla ksem tam bohužel, ale tvoje postřehy nemají chybu… 

Zdravím, i když jsem nebyla na VL5, dnes mi HOnza věnoval svůj den a tak chci napsat o svých dojmech. HOnza je obrovský profesionál a veeeeelmi trpělivý učitel… a já velmi neposlušný žák Myslela jsem si, že jet po hraně není až tak složitý, ale ono HOUBY! Jsem „šoupačka“ a k tomu ještě pomalá HOnzova čistá hrana vyříznutá do manšetru je dokonalá (jen jsem tiše záviděla na kotvě). Ale nicméně jsem se dostala přes červenou „nějak“ dolů a to je teda pro mě výkon!!! Fakt! HOnzo utahal jsi mě jako kotě, ale pořád se na kopec těším Díky ještě jednou za tvůj čas. B.

>> #23, budulínek, 16. 04. 2010 17:43:40

Ahoj,

nádherně napsáno. Začít na kraťáskách, přijít z carvu a zjistit, že jsi proti lidem za Snow šoupačka ..... Přiznej se, že si tě HOnza vymyslel :o)))))

>> #24, Martin430, 16. 04. 2010 18:12:53

i kdepak, já jsem z masa a kostí… a ještě z tuku (ještě že ho mám!) Jenže ono na těch gorilkách a na lehoučké modré to šlo na hrany, ale rychlost byla malinkatá. Dneska jsem měla 140cm a ono už to „samo“ nezatáčí A protože se bojím rychlosti, tak hezky šupky, šupky a hurá do smyku 

>> #23, budulínek, 16. 04. 2010 17:43:40

Bylo to příjemný – trošku jsem se pocvičil i ve „zvyšování hlasu“  – to když ses dostávala díky svojí přeopartnosti do „nebezpečnejch“ situací (nejen pád na tvrdu), ale např. když jsi zastavila nad prudkou částí svahu a tím sis mohla uvědomit, že TOHLE máš sjet …). Lyžuješ už dost dobře na to, abys nemusela mít strach ze sjíždění červený nebo černý sjezdovky – jde jen a jen o zvyk – nebát se najíždět do oblouku trošinku rychleji!!! Když do oblouku najíždíš sotva krokem, tak se ti to po spádnici „šíleně“ rozjede a moc se nadřeš!!!, zatímco když do oblouku najedeš dostatečnou rychlostí (alespoň 20km/h), tak ho docela snadno zahájíš a lyže dostaneš velmi rychle přes spádnici zpět do vrstevnice a máš po problémech s nekontrolova­telnejma nárůstama rychlosti v oblouku!!! Tak se neboj  – na Kaunertalu zvládneš kolejnice během půldne .

>> #24, Martin430, 16. 04. 2010 18:12:53

Jo, já mám taky ten pocit. I když je HOnza super, přece nemůže tady furt jen on chytat takovýhle budulínky na ty svoje koleje … . A navíc to dovedně maskuje, prej „zvyšování hlasu“. Mně se teda před polednem chvíli zdálo, jako bych něco zaslech … . Asi volání Kaunertalu!

>> #27, medvěd, 16. 04. 2010 20:00:58

Když on je má fakt pěkný, čistý! A na mě se musí zhurta, já jsem palice… …je fakt dobrej Ale vůbec nepochybuju o nikom odsud. Myslím, že jste dobří všichni… 

>> #24, Martin430, 16. 04. 2010 18:12:53

Už dávno, hned jak mě Dan pro naprostou carvingovou nekompetentnost vymazal všechny příspěvky ve svý diskusi a zablokoval mi tam provždy přístup, jsem si Budulínka vymyslel. Vyslal jsem ji (virtuálně) na výzvědy – teď se mi vrátila (virtuálně) a napsala (virtuálně) oslavnou ódu na (virtuální) dokonale čistou hranu vyříznutou do manšetru jedním ze smýkačů (skutečných) ze snow, co to jinak perou hlava nehlava na 193/27 rovnou do budek u dolních stanic vleků. Dnes tam na Mísečkách jeden takovej přední smýkač (taky před časem Danem pro nekompetentnost vymetenej z jeho stránek), známej jako autor velmi významný části vysoce odbornejch článků v časopise Snow, zase velmi nebezpečně kroužil na 193/27. Na tom zmrzlým manžestru nebyly ty tenounký čárky za ním ani vidět… – krev nestříkala, bouda vlekařů dóle zůstala protentokrát celá …

Tak abych konečně učinil přítrž všem polemikám mimojiné zpochybňujícím fyzicky-hmotnou podstatu Budulínka, vězte, že jsem na místě činu dnes shodou okolností byl také. Tudíž vše výše popsané mohu jen potvrdit. (Snad jen ty Budulínkovy tuky jsem neviděl, tak za ně ruku do ohně nedám.  )

Co se týká charakteristiky HOnzy, je to přesně on, jak jsem ho dnes měl možnost poznat. Koneckonců, mě také právě nešetřil a uvedl mě do reality mého lyžování způsobem, kterým jsem to už dlouhé roky potřeboval. Gró věci neleží snad ani v tom, že by o sobě člověk hrdě při všech příležitostech hlásal, jak dokonalý je lyžař. Ostatně, to o sobě s notnou dávkou soudnosti může prohlásit jen málokdo. Jde spíš o to, že pokud jezdím po kopcích stabilně sólo, mohu mít z lyžování tisíckrát skvělý pocit, který mi však o technice jeho provedení neřekne zhola nic. To pak musí přijít takový HOnza – profesionál – a úplně neprofesionálně ZADARMO mi vyjmenovat chyby, kterých se při svém radost mi přinášejícím lyžování dopouštím. A mohou mezi nimi být i ty nesčetně a do omrzení se zde na fóru opakující (viz třeba pánev kupředu  ).

HOnzo, díky!