Lusti FIS SL
01.03.2018 23:25:08 #2
Vlastní zkušenosti můžeš načerpat na testovačkách: http://www.lusti.cz/testovani Mám je osm let, jsou dost tvrdé. Letošní model mi přišel měkčí, jde líp do oblouku a lépe drží.
02.03.2018 00:17:19 #3
>> #1, LUGr, 01. 03. 2018 22:55:24
Jedna z nejhorších SL co sem kdy jel…
02.03.2018 07:12:57 #4
>> #2, Mirek, 01. 03. 2018 23:25:08
Více druhů Lusti mělo v minulosti ne zcela šťastnou konstrukci, kdy
byly použity dva opravdu tlusté titanaly, následně špička lyží byla
v podstatě jen z těchto slepených plechů, tedy hodně tvrdá.
V letošním roce došlo u některých modelů ke změnám se záměrem
zlidštění, místo tlustého je použit tenčí titanal a tenký laminát,
které jdou spolu až do špičky, takže se lyže tváří jako pružnější a
špička jako měkčí. Takže Tvá zkušenost může vycházet právě
z této změny.
02.03.2018 07:57:09 #5
Loský model bylo to nejhorší co jsem měl na nohou přílš tvrdá pata a příš měká špička. Pata byla jak kdž ji přibiješ k podložce a špička při přiznané htaně ulítla ,že by ty lyže byly tvrdé to ne a hlavně špatně posazený střed lyže ,chtělo to vázání víc dozadu.Vůbec letošní modely Luštince je katastrofa SCT totálně překopal PCT jsem nepochopil proč to žene do šířky když to mají být performance a RCT už od loňska dělá nejdelší jen 155.
02.03.2018 08:38:05 #6
>> #5, Paja4400, 02. 03. 2018 07:57:09
Aha, montážní body beru jen jako orientační, jaksi automaticky chodím (po Daliho doporučení) cca 2 cm za, pro delší sportovní lyže Lusti je to taková spíš norma, slalomkami se tolik nezabývám, tam to může být jinak.
Zbytek příspěvku by spíš patřil do vlákna Lyže Lusti, protože není přímo ke slalomkám.
Není výrobce ten, aby se zavděčil všem.
Analogy SCT si dohledáš v jiných řadách, SCT byla dost chaotická směs SC
a RC lyží, ke konci ještě obohacená o širší allmountainoidní SCTw.
Mně (nejsem autorem, byť jsem za zánik SCT nenápadně lobboval) dává nové
členění daleko větší smysl. To dobré z původních SCT je teď v řadě
RC, kam to i patří.
Nevím, proč by Performance nemohly být širší, užší analogy jsou
v Race RC.
RCT byly od začátku funcarvingová jednoúčelovka, že se používaly, jak se
používaly, je věc jiná a hodně souvisí s atypickou tuhostí a
nepřátelskostí původních FIS slalomek. Spíš se divím, že jsou RCT
ještě vůbec vyráběny, ale asi mají svou klientelu.
(Průběžně jsem doma od r. 2002 provozoval či ještě provozuji mimo jiné 8 párů dětských a juniorských a 11 párů dospělých lyží Lusti.)
02.03.2018 08:43:13 #7
>> #4, ˘Ö˘Krab, 02. 03. 2018 07:12:57
silne 2× 0,8 mm titanaly od spicky po patu jsou pouzity u panskych, damskych, junyorskych Fischeru = lyze se silnymi titanaly se daji vyrobit v nizsi podelne flexi, ale pritom v dobre torzni tuhosti. Ze by s tim nekteri vyrobci bojovali? Ono je tam tech materialu v tak slabe spicce pozehnane, takze bych se ani nedivil, ze maji problem najit spravny epoxy atp. Know-how tam bude hrat velkou roli.
02.03.2018 09:58:54 #8
>> #7, Marek Bednář, 02. 03. 2018 08:43:13
JJ, nakonec Fischer musel angažovat myši, aby mu pomohly. Myslím, že roli bude hrát ani ne tak lepidlo, jako tvar špičky a ukončení jádra. Co jsem se díval, tak slepit k sobě přímo plechy byl extrém, spíš tam výrobci vkládali v pokračování jádra alespoň nějakou tenkou vložku mezi ně, možná dokonce tu speciální tlumící pryž, která je nad hranami.
02.03.2018 11:07:58 #10
>> #8, ˘Ö˘Krab, 02. 03. 2018 09:58:54
Kdyz si clovek da na sebe materialy jako je plech, karbon, skelnou tkaninu, tak to jsou vesmes gumovy materialy a bez epoxydu budou navzdy gumovy. Spojenim vsech vrstvech epoxydem se razem zmeni koncova pevnost na uplne jinou uroven. Cim vice epoxydu a vrstev karbonu / tkaniny, tak o to vetsi bude finalni pevnost, kterou v ruznych smerech jeste ovlivnuje natoceni vlaken. Prosytit tkaniny s malym mnozstvim epoxydu s vychytanim teploty je uz orisel, ktery muze zhatit prave nevhodny epoxyd s nasledkem rozlepovani v danem miste. Cim vice prosycena tkanina, tak o to vetsi je pevnost bez rizika rozlepovani. To by jsi se Krabe divil, ze se i s takovym epoxydem laboruje vcetne faktu, ze se da i s polystyrenovym jadrem vyrobit vysoka pevnost v ohybu, ze se to temer neohne, ale praskne.
02.03.2018 11:16:08 #11
>> #10, Marek Bednář, 02. 03. 2018 11:07:58
To bych se asi moc nedivil. Mj. o použitelnosti karbonu (resp. jeho
dlouhodobé funkčnosti) v lyžích jsme s p. Luštincem také debatovali.
Předpokládám, že platí cca totéž, co u trupů lodí, tj. čím méně
lepidla, tím je skelná tkanina po laminování pružnější, čím více
lepidla, tím je výsledek pevnější a křehčí. Podobně bude citelný
rozdíl mezi použitím tkanin 1× 450 oproti 1×250 + 1×200. Ale to už
nechávám na výrobcích, mně stačí, když mi lyže vyhovují pro zvolený
účel.
A protože mám doma více párů (podobných) lyží od různých výrobců,
není pro mě problém podívat se, jak kdo vrstvení špičky řešil
(samozřejmě úplné detaily nevidím) a jaké má asi tak jádro. Pak mohu
třeba spekulovat, co má na vlastnosti lyží jaký vliv, ale relevance dohadů
nepřekročí míru amatérské spekulace.
02.03.2018 14:49:00 #12
Co vím tak naopak se špičky vždy vyztužovaly ,většinou se tam dává tak 10 až 15 čísel ještě jedna titanalová vrstva. Co se týče lepidla tak o to něco vím s kompozitama dost často pracuji a zde se dělají zázraky většinou se to dá velice dobře ovlivnit dávkováním a typem tužidala a dobou vypejkání při určité teplotě ale to by bylo na elaborát. Nicméně měl jsem tu možnost vidět jak to dělají ve stockli ,nejakým matláním se s lepidlem už se nestresují , na vše mají už prosycenou tkaninu a buchta to tam jen naskládá jak to má připravené a šup s tím pod tepelnej lis. Jenomže v tom bude ten háček ,nikdo neví jak a s čím to mají sycené a jak dlouho a při jaké teplotě to vypejkaj. Co jsem si ale všimnul tak Fis a komerční slalomky se se liší hlavně tím ,že u Fis cpou ještě jednu prpregovou vrstvu na horní titanal a pak tam j´de skin folie zatímco i komerček jde na ten titanal něco jaku jacket ze spoda vypěněnej takovou černou pěnou. Jak jem ale koukal ta Luštinec to dělá naopak na komerční dá slabší titanal a prepreg nahoru zatímco u FIS je na tom vrchním titanalu už jen folie.
02.03.2018 15:08:28 #13
>> #12, Paja4400, 02. 03. 2018 14:49:00
Prepreg se tomu říká (preimpregnated fiberglass). Používají ho v podstatě všichni výrobci sendvičových lyží, vč. Lusti, proto mají ve fabrice vždycky tak velký chladící box.
02.03.2018 15:43:59 #14
>> #13, ˘Ö˘Krab, 02. 03. 2018 15:08:28
To vím ale není prpreg jako prepreg každopádně je to sklo ale ta priskyřice je jiná to co tam cpou ve stocli je oranžový. Jinak se divím ,že ještě žádný výrobce nevyrukoval s kevlarem otázka je jestli kvůli váze a nebo kvůli ceně, je tedy fakt ,že vázání bych do toho vrtat nechtěl.
02.03.2018 20:55:24 #15
>> #14, Paja4400, 02. 03. 2018 15:43:59
Zdravím,
vidím, že se zde čile rozběhla diskuze o materiálech a lepidlech, jejichž vlastnosti vlastně moc známé nejsou a jen se odtušují. Kevlar, například, se, samozřejmě, už v lyžích používá, ku podivu se do něj dá i montovat vázání. Je ale jen v pár speciálnějších prašanovkách a skialp lyžích (a pak ještě pro okrasu v některých vazbách karbonu používaných v Carbonski). Kevlar ve sjezdových lyžích není jednoduše pro to, že nepřináší žádnou vlastnost, postrádanou u jiných, levnějších, materiálů
02.03.2018 21:39:39 #16
>> #15, skijan, 02. 03. 2018 20:55:24
Dík za upozornění ,pro mě nová infosmace ,já používám kevlar hlavně na výzuže jinak dávám všude hybrid ,vypadá i luxusně černej uhlík se žlutou osnovou. Já osobně si myslém ,že by to mokla být pojistka pro sklo a nebo uhlk která je hrozně křehtej a vyžít jeho délkovou stabilito v torzním boxu.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.