[Diskuze k článku]: JSME MĚKEJŠI?

S určitou změkčilostí a pohodlností zápolí celý tzv. vyspělý svět včetně nás. Požitky různého druhu jsou v něm relativně snadno dosažitelné, často pouze za peníze rodičů. Stejně tak životní úroveň. Když děcko ví, že ho čeká slušná bezproblémová existence v rodinné firmě nebo s přispěním zazobaných rodičů, případně po absolvování dostatečně prestižní školy, ztrácí se tradičně velmi účinná motivace vydobýt si postavení a úroveň úspěšnou sportovní kariérou (klasický model černošských boxerů, sportovců Sovětského svazu a kdysi částečně i našich). V rámci toho se vytrácí i ochota a připravenost dřít a makat nadoraz, dělat i to, co je velmi nepohodlné a co bolí. Sleduju, jak si mnozí žáčci i dorostenci po chvilce stěžují, že je bolí nohy. Jak chtějí pauzu, odpočinout si. Jak jsou někteří přímo bolestínští. Jak je baví jen to, co je zábavné bez velké námahy.

Odkaz na článek

(Hustoles, ) To je jak když to napsal stoletej děda, kterej žárlí na mladý, který si můžou užívat bez námahy. Proč ne, když na to maj, tak co z toho dělat…

(market, markitkaj@seznam.cz) tak clanek jsem preletela ocima a myslim si, ze mas pravdu. komercializace sezere za chvili cely svet. tvrde drit se nechce nikomu, mnohdy ani za velke penize protoze co boli, neni trendy…

get well m

(Luboš – SNOW, ) No tak já si třeba nemyslím, že by dovednostní sporty, jak je Ivan nazval byly méně fyzicky namáhavé než ty ostatní. Omezím se na lyžování a snowboarding. Kdo si zkusil freestyle nebo freeride, jedno jestli na prkně nebo na lyžích (předpokládám, že se Ivan zmiňuje o nich:-), asi potvrdí, že ta fyzická stránka může být stejně podstatnou složkou jako u ostatních lyžařských disciplín. A u těch nejlepších to tak většinou je – taky tvrdě trénujou. Daleko víc lyžařů však dává přednost „zážitkům“ jako svařák, grog, a podobně než dřině v tělocvičně. Netroufám si hodnotit, jaký je poměr dříčů mezi sjezdovkovými lyžaři a jaký mezi freestylisty a freeridery. Faktem je, že u těch „dovednostních“ sportů ta fyzická stránka není tak vidět. Podle této logiky bysme ale mohli taky krasobruslení nebo gymnastiku považovat za flákárnu 

(ivan – autor, ) No, jestli to působí jako nářek stoletýho dědy, tak to si tedy za rámeček nedám. Třeba ne na každého? Ale v žádném případě nežárlím. Sportování bez námahy by mě naopak nebavilo, to mám za těch svých sto let dostatečně vyzkoušené. Každý ať si za své peníze a ve svém čase dělá, co chce. O co mi šlo, jsem snad dostatečně vyjádřil v článku.

(T, ) Sporty nedovednostni jako je atletika nebo cyklistika zacinaji byt natolik zavisle na dopingu, respektive na tom kdo nejlepe zvladne dopovat jen po hranici odhaleni, ze jako sporty pomalu konci. Podivejte se na Tour de France. Jak dlouho jeste budeme obdivovat vykony cyklistu a oslavovat viteze cyklistickych zavodu? Sve dite bych na cyklistiku asi nedal, protoze pokud by chtelo vyhravat, drive nebo pozdeji by bylo vystaveni pokuseni. To u dovednostnich sportu tolik nehrozi.

(Tomáš P., ) Souhlasim jak s T. tak s Ivanem (a to mi je 27, takže sem buď taky starej dědek nebo to tak na každýho skutečně nepůsobí) – z vlastní zkušenosti zejména s tématem fitcenter. Sám chodím díky svojí práci cvičit do Holmes Place což je taková až zbytečně luxusní záležitost a často jsem v celkem plnym fitku jedinej spocenej, jedinej kdo opravdu maká. Spousta lidí chodí „pokecat“ spíš ne opravdu cvičit a když tam člověk skutečně dře, tak registruje dost často celkem udivený pohledy…

(macan, ) No pain – no gain!!!

(H.Hugo, ) Mam podobny pocit jako Ivan ze si mladsi generace dava obcas trochu pozor aby se moc nespotila. Myslim si, ze je to ale pocit ktery je a bude generacne rekurujici – mela ho zcela patrne generace nasich rodicu a dal bych krk za to, ze takhle budou casem skuhrat nad svymi ratolestmi dnesni adolscenti. ( A dobre jim/a nam tak). Osobne mam respekt ke kazdemu kdo neco umi – to se tyka i tech dovednostnich sportu a vlastne i adrenalonovych sportu, prekonavani strachu/pudu sebezachovy neni snad az tak rozdilne od prekovanavani laktatoveho prahu – oboje vyzaduje jisty druh sebeovladani a discipliny.