jízda v krustě

Dobrý den, narazil jsem na toto fórum náhodou a překvapilo mě svojí věcností a kulturou. Nejsem sportovní lyžař a nevyznám se tedy v termínech jako protirotace a polohách různých os, ale trápí mě, že neumím jezdit v krustě. Pokud je svah strmý, pak to ještě jde, při doskoku do vrstevnice se lyže smýknou, takže se nestačí probořit, ale na mírnějších svazích je to očistec, lyže se propadají při sebemenším pokusu o oblouk. Prosím o radu, jak v takovém terénu jezdit. (Pokud je to podstatné, tak mám na svých 185 cm/85 kg měkké lyže délky 175 cm, rádius nekonečno., šířka jako všechny staré rovné práskačky.

Předem děkuji za reakce.

nevim jak ostatni ale ja na svych starych lyzich s radiusem 25m pokud jsem s edostal do obtizneho terenu- krusta nebo hlubsi tezsi snih vkombinaci s malym sklonem a malou rychlosti, jsem resil situace v zasade dvema moznostmi 1. skakani tzn. cilene nadlehcovani teziste (az do skoku) ktere me osnadnilo oblouk nebo 2. lyze k sobe , mirne na patky, spicky nahoru a velkou rotaci trupu az hazeni zadkem preprat tezsi snih nebo krustu a prinutit lyze ke smyknuti. dneska si nedovedu predstavit krustu, ktera by odolala mym 145cm r.8m lyzim a vaze 90kg. na druhou stranu v hlubokym prasanu jsem samozrejme v riti, tam zapadnu jak „nemec do krytu“ a ani se nehnu. hehe

je to těžké,citlivý přenos váhy na obě lyže, využij terenní nerovnosti k odrazu,přitáhni kolena a snaž se udělat rotaci před dopadem nebo se zařizneš a jdeš k zemi…Blbě se to teoretizuje, ale při mých 190/105 to nějak taky jde. Radši pošlu video jak na to jdu, třeba to pomůže. http://www.youtube.com/watch?…

>> #3, Thomas, 25. 01. 2011 23:33:18

Díky za inspirativní video, na strmém na to jdu stejně. problém nastává na svahu, který je příliš prudký, aby se na něm dalo jet šusem, příliš mírný, aby se na něm dal skočit 180° oblouk a zároveň je pokrytý takovou tou krustou která se nepropadne při jízdě šusem ale při sebemenším odrazu už jo. Nepřišel jsem na lepší techniku než jet v tom jako v prašanu (většinou se nějak nešikovně zaříznou patky, rozhodí mi to předozadní rovnováhu, zaříznou se špičky a už letím – čili na prd) anebo, pokud je krusta tvrdší, pak jet pomaličku rovně a skákat cca 90° (v „oblouku“ často tělo pokračuje po původní trajektorii, zatímco lyže už jsou naštelovány jiným směrem – letím, čili na prd).

Zatím jsem se nesetkal s nikým, kdo má do takového terénu nějakou účinnou techniku. Maximálně že je lehkej, má velký lyže a udrží ho to (i na něj dojde v měkčí krustě), a vice versa (i na něj imo dojde v tvrdý krustě).

Jedině si přivstat a sjet to ještě v břečce.

>> #1, rampušák, 25. 01. 2011 10:48:14

>> #4, rampušák, 26. 01. 2011 07:13:27

Tak, jak to popisuješ, jde například i o situaci bohužel stále častější na jarních ledovcích, kdy přes noc pista nedostatečně, tedy jen povrchově promrzne a hned ráno se začíná propadat.

Podle toho, zda ještě snese mírné zatáčení bez proboření, lze vědomě minimalizovat okamžité nárůsty tlaku do takové podložky. Tedy minimální hranění, jízda co nejvíc po plochách a spíš se snažit co nejplynuleji s velkým poloměrem zatáčet driftem – aby se i fáze změny směru co nejvíc blížila přímé jízdě, kdy se ještě lyže neboří. Užší stopa a tlak co nejvíce do obou lyží, aby se rozložil na co největší plochu.

Když už se začíná i tak bořit, lze zkusit opatrně a citlivě využít autokinetičnosti lyží s tím, že se sice budou zařezávat a propadávat, ale díky svému tvaru při tom budou mít tendenci zatáčet. Opět velký poloměr, žádné prudké pohyby, jet jako když se člověk bojí proboření na tenkém ledě.

Vycházím z toho, že – přinejmenším na pistě – nebývá velmi tvrdá krusta a pod ní hodně měkkého. V terénu to asi nastat může, potom je třeba nějak přežít, i kdyby v nejhorším případě třeba pomalými traverzy do zastavení a otočením vestoje. Předpokládám, že v něčem takovém už nikdo opravdu opakovaně nejezdí, nýbrž vynuceně musí jednorázově sjet.

Ještě zkusím doplnit Ivana,při hnus podmínkách typu probořený krunýř ledu na měkkém sněhu se mi hodně osvědčil přeskok přes zapíchnuté obě hole u sebe, na jedné straně. Je to na prudké kopce v krustě – nevím, jestli to lze najít někde v metodice.

>> #6, Thomas, 26. 01. 2011 13:48:55

To je zajímavej tip – díky – musím vyzkoušet. Pokud jsem přeskakoval přes obě hole, tak vždy klasicky se včasným vytáhnutím spodní.

>> #5, ivan, 26. 01. 2011 12:44:26

No na sjezdovce takové podmínky snad ani zažít nejde a v terénu – máš asi pravdu – jde o „přežití“ spíš než o nějakou eleganci.

>> #7, rampušák, 26. 01. 2011 15:10:07

Nejde, logicky. Odpoledne/večer se tratě ujezdí mašinou, takže i když nastane to blbé měkko, proboříš se maximálně tak 10 cm, zrána ani to ne. A v tom se to ještě nějak proříznout a projet dá, i když je to ve větší rychlosti dost o hubu. Takže moje sterilně sjezdovkářovy rady je třeba v terénu brát s rezervou.

>> #8, ivan, 26. 01. 2011 15:25:34

Myslím, že budou Tvé rady platné i v terénu. Nač to ostatně oddělovat – vždyť i v terénu mohou nastat podmínky jako na dobře upravené sjezdovce a naopak odpoledne se na plotnách sjezdovky jede hůř než v „terénní“ břečce.

Jen k tomu propadání – když se to propadá pořád stejně, je to dobré – takovej horší prašan. Nejhorší je, když se o propadne semtam a zcela nečekaně.