Blog: Na lyžích znovu elévem [článek]

Často pozoruju z křesel lanovek lyžařské instruktory a jejich počínání na svahu. Dost z nich jako by si chtělo udržet své zákazníky věčně. Ještě poučnější je pro mě sledovat reakce studentů – a nejvíc těch, kteří vypadají, že budou docela marní.
Odkaz na článek

Se spoustou věcí souhlasím, určitě co se instruktorů týče, je potřeba odfiltrovat ty, kteří to dělají s láskou a porozuměním, od těch, kteří brigádně hlídají děti a snaží se klienty dotlačit do nastavené pozice nastavenými metodami. Výuka lyžování, jakože ta opravdová, je podobná fyzioterapii nebo lékařství. Autorita zde totiž může buď léčit a léčit, a nebo klienta dovést k uzdravení. Pokud chci ždímat peníze, musím léčit a léčit. Pokud chci naučit někoho lyžovat, musím ho uzdravit. Musím mu dát návod přímo pro něj, ne unifikovaný z příručky. Ale to je těžké a vyžaduje hodně zkušeností. Instruktor navíc musí jít příkladem a stále dychtivě čerpat nové zkušenosti a vědomosti. Rozvírají se tak nůžky mezi dvěma skupinami instruktorů, možná by se daly nazvat třeba jako „instruktoři, učitelé“, tedy ti, co dávají instrukce a otevírají klientovi možnosti, fungují tak spíš jako průvodci, a „vyučující“, kteří vyučují určitou předem připravenou látku, který musí každý klient zvládnout, ale poradit si s tím už musí sám. S dnešním zájmem o instruktory je rozhodně žádoucí, aby si tohle uvědomily i příslušné instituce, ovšem osobně se trochu bojím, že problém pramení právě tam – pokud není vůle vzdělávat instruktory víc než na základní úroveň, aby třeba náhodou neutekli do zahraničí / k lépe platící škole apod., tahle kultura se asi bude měnit velmi pomalu.

>> #2, Lukáš Vavrda – SNOW, 18. 10. 2019 15:21:28

Plne súhlasím. Akýkoľvek metodický návod musí byť použitý na mieru pre konkrétneho žiaka(resp pacienta u spomenutých lekárov a fyzio), nie slepo kopírovať nejakú šablónu. Ako prvé zohľadniť pri výuke typ človeka z hľadiska toho, ako sa učí(pozorovanie, analyticky…).

Tiež je dobrá poznámka o tom, že v každom odbore sa treba stále vzdelávať a hlavne rozmýšľať a používať nadhľad, aby sa vyvaroval človek „profesionálnej slepoty“(ako napríklad vidím u veľkej časti lekárov).