Podvodníci vydělávají na nevinných srážkách lyžařů na sjezdovkách

Zdravím všechny,
narazil jsem na zajímavý článek na novinkach.cz.
Co si o tom myslíte? Máte někdo podobnou zkušenost?

podobnou zkusenost nemam,ale je to maso,jak si majitele penzionu a mistni obyvatele vydelavajici na beznem turistickem ruchu rozhodli zajistit dozivotni rentu prave skrze nevinne turisty.On italsky statni aparat vcetne soudnictvi a policie je tak trochu „uzavrena spolecnost“ drzici az „kmotrovsly“ pri sobe.Predstava, ze cizinec vyhraje jakykoliv soudni spor proti italovi u italskeho soudu je prakticky nesmyslna.jak se branit podobne situace netusim, snad jen tim ze odmitnete poskytnout cizi civilni osobe sve osobni udaje a pote do pripadneho policejniho protokolu s asistenci prekladatele uvedete, ze si nejste vedomi zadneho vetsiho fyzickeho kontaktu popr. zadneho zraneni poskozeneho. nebo jeste lepe bez prekladatele (ne vzdy vam ho zvlast v italii ochotne poskytnou) nad svuj podpis na cizojazycnem protokolu napisete „nerozumim textu“. je otazkou zda si delat starosti kvuli necemu co stejne plati pojistovna (pokud by plneni presahlo limit, tak by to byl peknej pruser), ktera nas vsechny dre z kuze tady v cechahch.

>> #2, rADEk, 16. 02. 2011 10:40:42

Měl jsem před rokem srážku díky níž funguju v poměrně velmi omezeném režimu (ze schodů pajdám, lyžuju se zapojováním náhradních svalovejch partií…). Zlepšuje se to, ale je už dnes jasný, že se to nepodaří (i díky věku) dát do původního stavu. Případ byl jasnej – došlo ke klasickýmu „carvingovýmu styku“ (já oblouk doleva a on mě zprava zezadu zul z pravé lyže). Zavinění bez diskuse… Byl to ale mladej kluk, závodník a já vím, jak snadno se dostane člověk zblblej nádherným počasím a dokonalým povrchem do pozice průseru a tak jsem vůbec neuvažoval o nějakým „řešení…“. Poučení jsem si vzal – už se na kopci při jízdě občas ohlížím i dozadu – a věřím, že i on si to bude pamatovat napořád… Jinak z toho co vídám na zaplněných sjezdovkách jde na mě hrůza. Skutečnost, že lze zneužívat situaci k pojistným machinacím je více než zřejmá – ale to by přece bylo možné i při chůzi kdekoli na ulici (viz.popisované zranění ve frontě u vleku…).

Není to sranda jezdit moc rychle.Částka náhrad se může vyšplhat i nad 1,5 milionu Kč,jak sem nedávno slyšel o případu v Rakousku.Jsou z toho pak velké soudní procesy. Němci,Rakušané mají vysoké živ.pojistky i slušné poúrazové renty na invalidní důchod,ztráty na výdělku,tak se snaží z případné kolize něco vytřískat buď z toho zadního lyžaře,který má mít situaci pod kontrolou nebo po provozovateli střediska, který má mít tlumící zábrany na patřičných místech. Odpovědnostní pojistka jako součást úrazového pojištění je dobrá věc.

Teda to je dost humus… Asi ani kamarádi, kdyby svědčili, tak nepomůžou.. Já se dívat za sebe musím, ale rychlejší borce někdy slyším až na poslední chvíli..

Zrovna dneska jsem objížděl zprava jednu lyžařku, s rezervou, a najednou slyším ostrý zvuk podívám se a zvrchu jede lyžař, kterého jsem ohodnotil technicky jako to lepší na svahu, jel takove ty male polooblouky blízko spádnice – skoro rovně a docela rychle. No měl jsem co dělat, abych se vešel k lyžařce zprava a aby mě zleva nesejmul ten lyžař co to tam fičel – rezerva byla fuč.

>> #1, Tomáš Roba – SNOW, 16. 02. 2011 10:13:42

Články na toto téma se objevily začátkem února na dalších zpravodajských serverech. Možná se takové případy stávají, ale že by jejich počet či požadované částky „narůstaly geometrickou řadou“? Spíše mi to přijde jako PR pojišťoven ve vrcholící lyžařské sezóně.

>> #6, Tom_, 16. 02. 2011 19:17:24

No pochybuju, že zrovna na tomhle by trhly nějaký horentní zisky. To je ale buřt. Nezbývá než souhlasit s výše napsaným – pojistit si odpovědnost. Bez tý je člověk úplně v pr… . Hlavně kvůli faktu, že za ním pak stojí právnická armáda. Z mých zkušeností usuzuju, že se snažej pokud možno dohodnout a plnění částečně pokrejt z pojistek obou stran – riziko neúspěchu u případnýho soudu hravě přebije i dělba „odpovědnosti“(pe­něz) 80:20. Jasný případy, kdy někdo šusem vjede do umbrelly plný malejch dětí atd. nepočítám. A taky nepočítám, když makarón nahlásí jako očitý svědky půlku sicilský rodiny a našinec jen sám sebe – známej to bohužel řešil . Prostě když právníci poškozenýho vidí, že proti nim stojí nějakej „sólista“, tak je zle. Ještě víc než s pojistkou…

>> #3, HOnza, 16. 02. 2011 10:55:50

HOnzo,kedze som mal tu cest,ten nadherny rebrik na najdolezitejsom svale pri lyzovani vidiet,skladam Ti velku poklonu za to,ze este lyzujes.To ta operacia menisku a chrupavky je oproti tomu len drobnost.

Občas se na sjezdovce člověk potká s „volem“, ale toto …

http://sport.idnes.cz/…yzovani.aspx?…

Základem je nic nepodepisovat. Ani na Policii ne. Bez překladatele dokonce nemají právo, nikoho nutit cokoli podepsat. Stačí zavolat na ambasádu a hlavně – vlastnit dobré pojištění. Takové to za 5Kč na den je k prdu. Nejen kvůli vlastnímu zdraví, ale i k odpovědnosti za případnou škodu.

>> #10, korsičan, 17. 11. 2011 21:33:14 ÚPLNĚ VYPADLA DRUHÁ VĚTA – nikomu nedávat svoje nacionále. To může žádat pouze policie.

Kamarádka – výborná lyžařka tohle zažila v Rakousku před cca 2mi roky. Zezadu do ní vlítl takřka začátečník – rakušák. Ona těžkou zlomeninu nohy, několik měsíců v pracovní neschopnosti.Za rok po srážce byla pozvána rakouských soudem na sjezdovku, na stejné místo, kde se sešla ona s manželem jako svědkem a rakušák se svědky, kteří tam při incidentu snad ani nebyli, soudce a tuším překladatel – soudní.Došli na místo srazu, kde rakušák, který neuměl lyžovat, přesně popsal v které fázi oblouku byl on a v které ona, když se srazili.Soudce mu uvěřil, když to tak pěkně popsal a rozhodl, že je to nerozhodně. Ta legrace rodinu kamarádky stála skoro 200000Kč ( komunikace se soudem, překlady, opakované cesty do Rakouska – zde jsem to silně zkrátila), i když ona byla sražena zezadu. Soud rozhodl v hospodě na svahu a tam vydal i rozhodnutí bez možnosti odvolání. Já mám podobnou zkušenost 5 let starou, z boku se mi do oblouku rozjela rakušanka – nastala čelní srážka.Až na zásek v lyži a několik týdnů špatného dýchání jsem z toho vyvázla dobře. Slušně jsme si vyměnili adresy a já jim sdělila, že z toho nic dalšího vyvozovat nebudu. Za 4 měsíce mi přišla od rakouské pojišťovny faktura za pobyt pani v nemocnici na cca 2500€. Jelikož nebyl dopis doporučeně a adresa byla dost zkomolená, nereagovala jsem. Od té doby jsem já, moje rodina, ale i klienti mé CK bez možnosti odmítnutí pojištěni na zodpovědnost za škody třetí osobě.