Návrat k lyžování po zlomenine bérce

Zdravím, v březnu minulého roku jsem si částečně zlomil bérec, takže nebyla potřeba operace, v červenci jsem už dokázal chodit bez jakéhokoli problému a v listopadu jsem mohl začít trochu běhat, nyní jsem zcela v pořádku, nic mě nebolí, ale chci se zeptat, mám chuť se vrátit k lyžování, ale bojím se, aby to noha vydržela, koupil jsem si nějakou ortezu na sportování, myslíte že bych mohl začít již lyžovat? Nebo raději ne. Děkuji

>> #1, jakubfiala010101, 11. 02. 2023 22:30:16

Proč se nezeptáš nějakého doktora, nejlépe toho kdo tě ošetřoval… Tady jsme mladí, staří, tlustí, tencí, velcí, malí, chromí, zdraví, soustružníci, prodavači párků, podvodníci i poctivci s různejma úrazama i bez nich se zkušenosti běhání po dvou měsících a kulhání po dvou letech léčení…

Co čekáš za odpověď?

Poraď se s lékařem
Ale jsi skoro rok po zlomenine, takže pokud nemáš nějaký problém , tak proč to nezkusit
Problém je především v hlavě
Pověnuj se posílení vazů a svalů
Na začátku se stejně půjdeš jen podívat jak vypadá sníh a o lyžování se ani moc jednat nebude
Já si zlomil nohu v říjnu (2007) , takže na lyže jsem se vrátil až další sezonu . V hlavě byl problém, pocit že mám nohu šetřit, ale noha to dala . Osobně jsem podcenil právě osvalení a vazy po rekonvalescenci (proto to zmiňuji) . Ortézu jsem neřešil.
Přeju štastný návrat na svah 

>> #1, jakubfiala010101, 11. 02. 2023 22:30:16

Samozřejmě je to individuální, ale pokud se během hojení nevyskytly žádné vážnější komplikace, tak rok od úrazu (navíc bez operace) by mohlo být lyžování naprosto v pohodě. Spíš než v pevnosti kostí budou limitem svaly a další měkké struktury – v závislosti na rehabilitaci, cvičení, posilování…

Moje zkušenost – 10 měsíců od komplikované (operované) mnohačetné zlomeniny tibie i fibuly bylo lyžování bez problému, velmi brzy skoro jako dřív (na rozdíl od běhání ap.).

Ortézu bych po přechodnou dobu doporučil hlavně preventivně, právě kvůli oslabeným svalům, „bloku“ v hlavě ap.

>> #1, jakubfiala010101, 11. 02. 2023 22:30:16

Lékař má hlavní slovo – ale jen v tom, zda je zlomenina zhojená tak, aby vydržela zátěž. A z toho, co píšete, v tom asi není váš problém (běháte nic vás nebolí…) Váš problém je, že váháte, zda se do lyžování pustit – a tady bych na rozdíl od některých diskutujících roli lékaře nepřeceňoval (pokud není lyžař, který prodělal tentýž úraz a má k tomu co říci nebo nejde o specialistu někde z kliniky v Innsbrucku, kterému prošly rukama stovky lyžařů a zná jejich osudy – jinak je v této věci lékař jen teoretik). Naopak bych nebagatelizoval zkušenosti stejně zraněných a jako vy bych se po nich pídil – ne, abych je slepě přebral, ale abych dokázal odhadnout, co mne může čekat, abych třeba poznal způsob jejich rehabilitace, s čím měli problém atd. a musím říci, že mne motivovaly příběhy s dobrým koncem a posilovaly mou víru, že to bude i můj případ – a psychika hraje obrovskou roli. Já jsem konkrétně utrpěl dislokovanou spirální zlomeninu stehenní kosti s mezifragmentem, bylo řešeno operativně a lyžoval jsem po 10-ti měsících od úrazu – taky jsem měl obavy, noha pobolívala a rozhodně nebyla 100% rovnocenná té druhé, ale co bylo nejdůležitější, že hned po první jízdě ze mne opadl psychický blok (z obavy, že to nepůjde, z pádu, z rychlosti…). První zimu absolvoval ještě s hřebem v kosti (a pak i druhou, protože covidové šílenství mi vyjmutí hřebu 3× odložilo, na což jsem pak doplatil komplikacemi při jeho vyjímání, ale to je jiná kapitola), ale po psychických obavách jsem se s těmi fyzickými srovnal řekl bych hned tu první zimu.