Aktuální report z Tignes, 19.-26. 3.

Jak se týden po jarních prázdninách jezdilo v Tignes?

Třetí březnový týden byl v Tignes jako objednaný z katalogu. První den jsme měli během půl hodinky všechny klíče od apartmánů a do neděle jsme naskočili přímo do čerstvého prašanu, který nám postupně během víkendu napadl. Samozřejmě jsme bez váhání projezdili freeridíky co se jen dalo. Bylo nám totiž jasné, že taková příležitost se asi opakovat nebude.

Sjezdovky
Po zbytek týdne nám každodenně svítilo sluníčko od rána až do vypnutí vleků. Nejvíce radosti rozdával ledovec ve Val d’Isere, kde jsme byli ke sluníčku ještě blíže, takže ani teploty kolem –6°C nás nedokázaly odradit. Krásně urolbovaná červená z ledovce ve Val d’Isere nám ještě kolem druhé hodiny odpoledne nabízela zbytky vlnek od rolby, které zde perfektně upravovaly sjezdovky každý den. Bohužel mimo části černých, u kterých je vždy uvedeno, že není upravována.

Ceny
Většina klientů se vrálita s krásně červenými a oloupanými nosy a líčky, kterým dali ještě po ježdění vždy pokouřit v baru. Tam nás osvěžovalo Desperado za 5,5 euro. Ve fast foodech i na sjezdovkách se sandwiche a hamburgery pohybují kolem 5,5–6 euro, což je na Francii velice přiznivá cena.

Počasí
I přes to, že Tignes patří mezi střední francouzskou cenovou třídu středisek, jistě nikdo peněz nelituje a rád příště opět něco připlatí. Dostat se na kvalitní svahy, které i při teplotě +15°C ve spodních částech nabízely dostatek sněhu, přestože v odpoledních hodinách již byl mokrý a těžší, není zdaleka všude běžné.

I ve skipass office nás informovali, že jsme vychytali nejlepší týden co do sluníčka a sněhu, takže příští rok si velice rozmyslíme, zda zvolíme jiný resort nebo zůstaneme věrni Tignes/Val d’Isere.

Pro PUXtravel napsal a z Tignes zdraví Ivo Kočár

Jak to je obecně ve Francii s úpravou sjezdovek ?
Byl jsem v menším středisku (75km sjezdovek) a rolbaři mi připadli jako banda diletantů , která se vozí a nikoliv upravuje
Pouze 2 dny v týdnu bylo pěkně urolbováno
Evidentně, když chtěli, tak uměli udělat svah, ale jim se nechtělo
Jeli jsme si tam zalyžovat a trápili jsme se tam v muldách skoro jako u nás za komančů

>> #2, PetrAT, 29. 03. 2011 14:11:56

Petře mám naprosto stejnou zkušenost. Les2Alpes jsem navštívil 2× a v obou případech hrůza. Upraveno v prvním případě 3× za týden a ve druhém pouze 2×/t. Sousední Alpe dHuez na tom bylo podobně. Jel jsem se tam projet na jeden den a bylo to stejný oraniště jako v Les2Alpes. Mottaret v bledě modrém – upraveno 3×/t a závodní Face na které se jela v roce 1992 olympiáda pouze jednou jedinkrát !!!!! Naprosto nejlepší úprava byla v La Normě. Tam bylo nažehleno každý den. Z La Normy se jezdí na 1 den do Val Thorens a tak jsem neodolal. Sice to nebyla žádná hrůza, ale dobře polovina sjezdovek tam rolbu neviděla několik dní. Od té doby na frantíky kašlu a jezdím do Švýcarska. Lidí 10× méně, cena stejná a kolikrát i menší než ve Francii a úprava svahů na 200%. Za těch několik let co tam jezdím, jsem neupravenou sjezdovku neviděl. Teda kromě těch, co se neupravují, nebo třeba jen 1× do měsíce. V Itálii to samé. Sice to není tak precizní jako ve Švýcarsku, ale není na co si stěžovat. Já už do Francie na lyže opravdu ne.

>> #2, PetrAT, 29. 03. 2011 14:11:56

Obecně se dá říct, že ve Francii se každodenně nežehlí celý plánek sjezdovek. Typicky se záměrně vynechávají černé (i když zdaleka ne všechny), ale občas i červené, zvláště když mají jinou variantu (např. ve Val Tho na Caronu se pokud vím upraví buď černá, nebo červená).

Velmi dobře bývají sjezdovky upravené, dokud je suchý, „bezproblémový“ sníh. S jarním firnem, s nímž je mnohem víc práce, jde dolů buď kvalita, nebo množství. Ve Francii připadá 1 rolba obvykle na cca 10 km sjezdovek, v Itálii na cca 4 km. Svou roli hraje i to, že Francouzi nejsou moc carvingoví nadšenci a mají hodně rádi terén.

Nejlépe je získat zkušenost z toho kterého střediska – celkovou pečlivost i „harmonogram“, co a kdy se upravuje.

V Les 2 Alpes byla letos začátkem února úprava na jedničku, v Alpe d´Huez na dvě až tři – hlavně tam, kde měli málo sněhu. Osobně mám horší zkušenosti třeba z La Plagne, ale může to být náhoda.

Třeba v Meribel mají napsáno, že jejich cílem je mít upraveno 100% zelených, 80% modrých, 50% červených a 20% černých. No, a ten cíl se jim ještě ani nedaří plnit. Ono stačí pohled večer na kopec, jak malé množství rolb se tam vrtí.

Většina lyžařů po určité době asi přijde na to, že na pěkné sjezdovkové lyžování jsou jiné země než Francie.

Já jsem se zařekl už dávno, že do ní mě na lyže už nikdo nedostane, snad jen za tolik peněz, jaké nikdo nenabídne.

Praxi ve 3 údolích jsem popisoval už někdy 1998, 60 mašin na 600 km sjezdovek, takže někde na jaře nutně drtili až o půlnoci tou dobou už několik hodin zmrzlý sníh apod.

A jarní Tignes (přelom dubna a května) kdysi v počátcích testování lyží ve Snow byl jeden z mých životních lyžařských omylů. 2 krát 2 hodiny těsně předtím na Mísečkách byly lepší než celý týden tam.

Nadšenců z Francie je ale pořád dost. Takže to vždy a všude nemůže být tak špatné (tipl bych si, že menší střediska jednak stíhají, jednak musejí víc bojovat o zákazníka) a kromě toho jsou, jak známo, lidi různé.

Přístup samotných Francouzů zde byl nakonec popsán asi výstižně.

Do Francie jsem jezdil od roku 1993 nejméně 2× ročně. Ano, jezdil. Letos poprvé mne Francouzi donutili svým přístupem k tomu, že jsem se jim vyhnul. Až zhruba do roku 2005 to byl ráj pro lyžaře. Hotely na sjezdovkách, stovky kilometrů nádherných a většinou velmi dobře upravených sjezdovek ve výškách od 1800 m nahoru. Poněkud méně komfortní ubytování a socialistický přístup k zákazníkovi nemohli fanatické lyžaře odradit. Bohužel velká střediska dostala pocit nenahraditelnosti. Arogance k zákazníkům vzrostla – případy, kdy není k dispozici zaplacený pokoj a je nutné se stěhovat jinam atd. Socialistickým přístupem se nakazili i provozovatelé lanovek a sjezdovek – lanovka klidně začne jezdit o 15 min. později, o pomoci malým lyžařům nemůže být většinou ani řeč, sjezdovky se upravují jen když je chuť a o umělém zasněžování, jak ho znáte z Itálie nebo Rakouska si můžete nechat jen zdát. I když jsem i nadále zastáncem názoru, že francouzské alpy jsou jedinečné, musím přiznat, že úrovní služeb, vstřícností k zákazníkovi, úpravou sjezdovek a v Rakousku i cenami jídel je značně podrtila rakouská, italská a švýcarská konkurence. Jim zbyly už jen ty hotely (často v dost opotřebovaném stavu) přímo na sjezdovkách a krásné hory. To je bohužel, při snaze si dovolenou (teď už častěji i s dětmi) užít nejen při lyžování, opravdu málo. Určitě se tam zase někdy vrátím, ale dám přednost nějakému menšímu středisku – třeba La Rosiere nebo Risoul.

Ono je těžké paušalizovat, já jsem přijel letos z Itálie s podobnými připomínkami, viz. jiné vlákno, jaké máš ty na Francii (ubytování nic moc, v ranním návalu místo kabinky jezdil do 1. patra areálu jen vagón, totálně nevšímavá obsluha lanovek, ve švýcarsku navíc sarkastická …). Já jezdím do Francie už asi 12 let, obvykle 2× za sezonu, a s ničím tak negativním jako ty jsem se nesetkal. Úprava sjezdovek, jak jsme za ty roky vysledovali – zelená/modrá denně, červená/upravovaná černá – okrajové obvykle obden, páteřní denně.

Ani po roce 2005 jsem nezaznamenal nějaký zlom nebo rozdíl, ale naopak, i jejich megaareály, které mají díky kopcům a kilometrům sjezdovek „vystarané“ neustále investují do modernizace lanovek, zasněžování a modernějších ubytovacích kapacit. Letos jsme byli po roční pauze ve 3V a doslova jsem čuměl, kolik přibylo nových lanovek, (většinou rychlé 6-ky) a na jaké okrajové sjezdovky a přejezdy už táhnou děla. A to, že někde udělají kus nové sjezdovky nebo objezdy prudších míst, už jim ani nestojí za to to vůbec prezentovat v kilometráži …

A obecně, asi to fakt nebude taková hrůza, protože před těmi 10 lety tam člověk čecha skoro nepotkal, dnes si tam často připadá jak jak doma. Poláci, rusáci vymizeli, ale čechů jak by …

>> #7, ski maniac, 30. 03. 2011 15:55:41 Mám téměř stejné zážitky a důvody, proč už do Francie ne. Letos jsem ty svoje dvě malé kavky (3 a 5 roků) vyvezl do Val Gardeny a bylo až dojemné sledovat místní vlekaře, jak je ochotně a pořát dokola zvedají do sedaček. Na každém nástupu lanovky stála minimálně dvojice „usazovačů“ a třetí to ješě jistil u redukce rychlosti. Ve Švýcarsku je to to samé. Tam jsem byl se svojí nejstarší cácorkou loni a jeden vlekař vedle druhého ochota sama. V obou těchto státech byla ráno každá sjezdovka jak čerstvě vyžehlená košile. Nikde žádné muldy a ledové hroudy. To se to pak lyžuje a hlavně dětem. V Itálii a Švýcarsku se můžou přetrhnout, aby se tam dětem líbilo. Má to svoji logiku, protože si tím jednoduše a téměř zadarmo vychovávají budoucí zákazníky. Já se taky rád vracím na místa strávená v dětství s rodiči, kde se mě líbilo. Kde to stálo za starou bačkoru, tak na to si ani nevzpomenu. Všechny tyto naprosté samozřejmosti jsou ve Francii sci-fi !!! Když si vzpomenu na lyžování za komunistů v Peci, tak si nejsem jistý, kde to bylo horší. Jestli Francie dnes, nebo Pec v roce 1988. V dnešním porovnání Pec svojí úpravou tratí a ochotou personálu Francii válcuje na plné čáře. Však oni na to ti namyšlení a arogantní frantíci dojedou, jak na svou namyšlenost dojeli před lety ve Švýcarsku. Tam jim to heslo, že nechtějí chudé lyžeře, ale jen ty bohaté nějak přestalo vycházet. Nakonec tam bylo tak draho, že i samotní švýcaři jezdili lyžovat do Rakouska a Itálie a domácí střediska zela prázdnotou. Bohatým lyžařům začalo být Švýcarsko malé a lyžování v USA a Kanadě Švýcarsko přehrálo. Najenou tam nikdo nejezdil. Naštěstí pro ně, si provozovatelé vyndali hlavu s ****** a začali jí používat opět k myšlení. Nyní už je tam zase každý návštěvník vítaný host a hned je to znát. Lyžařů přibylo, ale pořád je to směšné procento oproti Rakousku a Francii. Mě to ale nevadí. Jen ať se do té Francie jezdí plácat po tom jejich oraništi co nejvíce lidí. O to méně jich bude v ostatních lyžařských revírech. Loni s náma jel jaden kamarád, co na Francii nedal dopustit. Jen těch bájí a pověstí o nadpozemském lyžování ve 3údo co se nám navyprávěl. Pak mu ta jeho partička polehala na angínu a najednou neměl kam jet lyžovat. Nejdřív nás samozřejmě přemlouval, ať jedem místo těch jeho marodů, ale nikdo z nás o tom nechtěl ani slyšet. Tak jel nakonec s náma do toho Švýcarska „o ničem“, jak prohlásila jeho nemocná partička. Vážení přátelé, ten jeho vytřeštěný pohled po 12km jízdy, když dojel z Plaine Morte dolů do Montany si budu pamatovat do konce života. Ty voe, vono je to celý upravený. Ty voe, žádná mulda. Ty voe ........a divit se přestal až ve středu. Na slavná Francouzká 3údo zapoměl už při první jízdě a dovolím si tvrdit, že v zimě 2009 byl ve Francii lyžovat naposled v životě.

Je otázka co považujeme za upravené
Konkrétně v tom středisku co jsem byl já, tak sice ráno na některých tratích byl manžestr, ale zůstaly boule.
Pouze projeli se spuštěným zadním hráblem, ale muldy nesrovnali.
Takže se na tom stejně nedalo pořádně jezdit
Frantíci si ale jsou jistí, že lidí přijedou
95ti% lidí to byl naprostý šumák. Dva dny před odjezdem vytáhli ze sklepa lyže s rezavýma hranama, šedá skluznice a prostě jeli na týden na lyže, stejně jako jedou na týden k moři
A o ty šťouraly co by se chtěli povozit na rovném manžestru asi žabožroutům nejde
Škoda, hory mají nádherné
Jo, a konečně jsem asi pochopil proč Rossi GS mají pod botou 80mm 

Já si pod pojmem upravené představím varhánky bez viditelných přechodů, bez hrud ledu, bez ploten a boulí. Pokus se upravuje denně a ještě s nadšením, tak je to jako vyžehlená košile od maminky. Tak to praktikují ve Švýcarsku a v Itálii. V Rakousku žehlí košile vdaná třicátnice s jedním dítětem, která už začíná dostávat smysl pro zodpovědnost, ale když dostane své dny, tak to pěkně odflákne. A Francie ??? Tam žehlí košile 13letá puberťačka stylem rychle přejedu a hlavně ať už to mám za sebou, protože venku čeká parta s novou krabičkou hulení. Jak zde napsal Tesna, že se nedá paušalizovat, tak já přesně popíšu své lyžařské zážitky. Francie – 7 středisek(z toho 4 ve 3údo, Les2Alpes, La Norma a AlpedHuez) a jen v tom lyžařsky nejhorším se dalo mluvit o úpravě tratí. Zbytek hrůza. Švýcarsko – také 7 středisek a nemám jedinou lyžařsky špatnou zkušenost, úprava sjezdovak na 120% všude. Jediný problém jsem měl s autobusákem v Saas Fee, když mě nechtěl dávat lyže do kufru, ale jeden rozhovor na informacích a bylo po problému. Itálie – 6 středisek a úprava všude na 100% Nejvíc spokojen jsem byl v San Martinu. Mrňavé středisko, ale je to tam opravdu Bomba. Žádný lidi a sjezdovka Tognola nemá chybu, ale je to středisko tak max na 3 dny. Rakousko nepočítám, protože to snad ani spočítat nejde. Tam jsem byl na týden pouze na Schladmingu a nemám jedinou reklamaci. Ostatní tak do 4 dnů pobytu, ledovce na podzim odfláknutá úprava a-la Francie, ale duben a květen paráda.

>> #9, korsičan, 30. 03. 2011 22:26:00

>> #11, korsičan, 30. 03. 2011 23:34:05

Nouze naučila nejenom Dalibora housti. Jestli sem nakoukne Hanka Engelová, mohla by vylíčit, jak to vypadalo před lety, když ještě Skiareálu úhledně rostly tržby i zisky, rašily nové a nové apartmány, média dělala ze Špindlu český Aspen a vyžívala se v líčení, kdo z celebrit tam byl o Silvestru a co a za kolik měly příslušné barbínky na sobě (ne že by to nedělal pořád…).

O méně movitou klientelu včetně školních dětí vysloveně nestáli (těžko ale soudit, co je názor a linie exekutivy s ředitelem v čele a co rozhodnutí či tlak zástupců akcionářů z ČSTV, o nichž si po známém vývoji v Sazce nelze dělat iluze) a nezabíral ani logický argument, že haranti cucající limonádu budou jednou pít i lepší věci a rádi si připomenou čas sněženek a machrů.

A ejhle, dneska, afaik, už je to lepší, (oficiální) výsledky SA ŠM jdou od 10 k 5 a dětské kursy už zjevně nejsou nezajímavé.

Ten příměr s žehlením je geniální! Škoda, že nenapadl mě, bil bych se v prsa, jak jsem to zase jednou trefně naformuloval.

Jinak ale je to mnohdy spíš v lidech než v jakési národní povaze. Znám to jak z vlastní špindlerovské praxe v 80. letech, tak i odjinud, např. z Kaunertalu. Jaký šéf, takový mančaft, a dokonce ne každý za kniplem má pro mašinu a špičkovou úpravu ten správný cit.

>> #12, ivan, 31. 03. 2011 11:57:09

Ivane díky, ale čerpám ze svých zkušeností. Děti toho moc nenalyžují a pokud mají doprovod rodičů (jako že ho mají v 99% případů), tak ani rodiče si moc nepojezdí. Tak proč za ně platit. Já přece nepojedu lyžovat někam, kde za sebe a tu paní co u ní bydlím zaplatím stejně jako za děti. To přece nemá logiku. Kde mé děti nechtějí, tak tam mě nikdo neuvidí. Třeba zrovna to Saas Fee. Vždyť jste o těch jejich slevách pro rodiny psali i ve svém časopise. Když jsem porovnal tu jejich rodinnou cenovou nabídku a ostatní ceny, tak jsem dokonce našel termíny, kdy bych za týdení dovolenou s dětma zaplatil méně, jak když bych jel jen s paní. A s tou limoškou a vzpomínkou na Sněženky a machry je jak z mého životopisu. Kde jsem byl v dětství s rodiči nadšený, tam jsem v postpubertálním věku začal jezdit sám a dnes už tam vozím i své děti. A věřím, že moje děti tam budou jezdit taky. Dětem se ve Val Gardeně sice moc líbilo, ale ta starší i po víc jak roce neustále básní o dovolené v CMA. Tímto přístupem si v CMA zadarmo do budoucna zařídili minimálně jednu týdení návštěvu dospívající holky z ČR, které se tam v dětství moc líbilo.

Musel bych se podvacáté opakovat, že když ještě u nás ve střediscích fungoval princip „dokud máš frontu, de vo hovno“ [sic], vstřícnost byla minimální, nic ji nevyžadovalo. Teď se časy holt mění, tempora mutans nos et mutamur in illis (snad si to pamatuju dobře)…

Ale abysme si zase ty Alpy tak neidealizovali. V hlavní sezoně, kdy je lyžujících šnečků určité nenafouknutelné množství a střediskové nabídky kapustičky hodně, se ti, kdo pojídače zeleninky lákají, snaží. Jakmile se později na jaře, v létě a na podzim nabídka smrskne, nemnozí zbývající přesně podle poptávky a nabídky přitvrdí na ceny v relaci s výkonem oproti zimě příšerné.

A že by mi po více než 10 letech každoročního pořízení sezonky nabídli nějakou drobnou pitomost (kšiltovku, levné sluneční brýle, malý Piz Buin nebo mazání na rty apod., ne že bych to potřeboval a chtěl) jako výraz toho, že si mou věrnost uvědomují a aspoň symbolicky oceňují? (Kaunertal). Ani nápad. Jsou si tak jistí, že na to kašlou, nebo burani hloupí (degenerace v horských údolích s omezenou populací + třeba tamější voda?), kterým takové věci ještě nedošly? A Österreich bzw. Tirol Werbung jim to za ty každoroční těžké miliony od eráru neumí poradit?

Aby nebyla mýlka, mě to nijak nedrásá, ba je mi to „materiálně“ jedno, ale z hlediska marketingového to shledávám zajímavým. A nedokážu situaci vidět čistě černobíle jako šikovní alpští podnikatelé versus špatní naši.