Co napověděla předčasná premiéra [článek]

Mimořádné teplo ve finském Levi odklonilo obvyklé říjnové sněhové srážky ještě severněji, vyřadilo z činnosti i nachystanou baterii sněhových kanónů a značně zkomplikovalo úvod seriálu soutěží o Světový pohár co se týče točivých alpských disciplín. Konkrétně slalomářky se musí vypořádat s nečekanou měsíční přestávkou mezi závody v Söldenu a v Aspen. Pauza, jaká se už nenaskytne až do pohárového finále v polovině března, je příležitostí k vyrovnání případného tréninkového manka i k zevrubnější analýze závodu, který proběhl 22. října na ledovci Rettenbach nad Söldenem.
Odkaz na článek

Za sebe? Karle: určitě ano, komentuj co nejvíc.

A jestli můžu poprosit: co nejvíc subjektivně. Uhlazených shrnutí toho, co se událo, máme dost. K Söldenu, což je atypická věc po dlouhé pauze, kdy se toho jinak ještě moc neděje, a tak se k tomu stihnou vyjádřit mnozí, se nakonec sešla tisková zpráva, komentář Kárníkův, můj a nyní tvůj.

Co zde očekává a oceňuje zdejší čtenář? Podle mne – třeba se pletu, kdyžtak mě opravte apod. – žádný obecný blábol, jaký vyplodí agentura a v menším či větším rozsahu převezmou média. Článek spočívající ve slovním rozepsání výsledků je obecně a tady o to víc NANIC. To, jak závody dopadly, část zdejších diskutérů viděla live v TV, přečetla si na fis-ski.com, případně v obecných médiích. Kdo sleduje, jak zaníceně se tady rozebírají i detaily jízd některých borců, jasně musí vidět, že obvyklé povrchní plky se tady sice objevit můžou – proč ne, prostor je, chleba nežerou a někoho snad i poinformují – ale že články pro web lyžařského časopisu by měly mít nějakou přidanou hodnotu. Tisková zpráva ji nemá – přinese základní informaci, budiž, ale nic víc.

Odbornost, subjektivita – to má smysl. Kárníkovo (předpokládám, že jde o Michalova synátora) cvičení – nevím, proč a pro koho určené – neublíží, neuškodí, ale sem taky nic nepřinese. Já jsem se tam pokusil vnést tu subjektivní notu.

A přesně to bych čekal od tebe. Při tvé dnes se nenosící skromnosti málokdo ví, že jsi v plodných 70. letech roky byl s Honzou Vedralem trenérem mužského nároďáku – to je sakra meta, ke které se nikdo z nás ani nepřiblíží. A tak bych očekával, že vždy na papíře korektní Hampl, čtenářům známý jako popisovač lyžařské historie, se tady přiblíží svým trenérským kořenům a na webu, v ještě poměrně svobodném prostoru, se odváže a napíše to, co by svým známým řekl třeba na vleku nebo u piva.

Na rozdíl od nás ostatních máš k dispozici unikátní kombinaci desítek let zkušeností z vrcholového lyžování/trénování, umíš si to zasadit do souvislostí a dlouhodobých dějů. Tak toto využij a piš tak. Nemáš snad chuť napsat něco od plic tak, jak si to myslíš? Jestli ne, sorry, nikdo tě nemůže nutit. Ale jestli aspoň trochu ano, vlítni na to a piš sem přesně tak. Role „starého zkušeného glosátora“ je pro tebe jak dělaná. Sterilní popisné kecy jsou na webu nanic. Pořádně to osolme! Tím nemyslím bulvár, nýbrž osobní vklad a žádnou zbytečnou korektnost.

Ivan řekl vše za mě a tím mi ušetřil práci s psaním. Podepisuji jeho příspěvek a budu se těšit na další komentáře (osobně se mi zatím nejvíc líbil loňský z letní přípravy mančaftu, kde jsem dostal zajímavé informace, ke kterým bych se jinak nedostal).

Taky nemám co bych dodal.