Nastaveni vypinaci sily

Zdar, zajimalo by me, jak si kdo nastavujete vazani. Je tady spusta fajnsmekru a zrejme dobrych lyzaru a lidi co se vyznaji a zaroven to bude cenne pro lidi kteri treba trochu v tomto tapou. Je to proste, na kolik a proc si nastavujete vypinaci silu na spicce/patce? Neptam se proto, ze bych nevedel jak sam pro sebe, ale zajima me jak to delate vy. Ja mam treba kazdy lyze jinak, u freeride mam paty na 14 a spicku na 10 a stejne me stale vypinaji paty. Chapu asi proc, ale uz mi ten rozptyl prijde docela velkej. Tak nevim. Na obrackach jsem si vzdycky daval stejne a na nejakej zavod jeste pritahoval na 14 patu i spicku. Vse mne to ale stalo zkouseni a zjistovani u novyh lyzi, resp. vazani. Mel jsem to i na masine, ale tam „samozrejme“ vylezlo neco kolem 9 a to bych z toho vystoupil i pri pluhu… Proste bych rad slysel nejake zkusenosti. Diky

Od oka. Když vypadává přitahuju. Touto metodou jsem na Vistu na 11,5 až 12. Od toho jsem odvodil Freečka, kde jsem natočil na Looku 9,5 (je tužší než Vist) no a na SG jsem dal podle citu 13. Vše bez bran na 90kg a botu 313–326.

>> #1, Wartus, 17. 12. 2011 15:56:47
Tohle se tady řešilo nejméně 8×. Z dedikovaných vláken třeba http://snow.cz/…izeni-vazani (post #12) je asi nejlepší odpovědí.
http://snow.cz/…aveni-vazani je také přínosné vlákno.

>> #3, ˘Ö˘Krab, 17. 12. 2011 17:03:11

Díky, Krabe, žes ta stará vlákna dohledal. A vůbec ne proto, že tam vyzdvihuješ můj post z prvého.

>> #1, Wartus, 17. 12. 2011 15:56:47

Wartusi, o tom, kolik si kdo dáváme, klidně můžeme pokecat, ale „pro lidi kteri treba trochu v tomto tapou“, to nebude cenné, nýbrž naprosto kontaproduktivní a potenciálně nebezpečné.

Zkus třeba změnit titulek na „Nestandardní nastavení…“, upozornit v začátku, že to není pro běžného „tabulkového“ lyžaře, smíř se s tím, že pro mnohé budeme vypadat jako banda DINových fetišistů, kteří si honí trika nad vysokými čísly, a pak si to můžeme relativně v klidu probrat. Pokud tedy už to v těch starších vláknech dostatečně neproběhlo (osvěžovat si je kvůli tomu nebudu).

>> #4, ivan, 17. 12. 2011 17:31:52
Přesně tak jsem to myslel. Jakkoliv klidně své lyže půjčím skoro komukoliv, v praxi jsem to, právě kvůli možnostem nastavení vázání, omezil.

ASI JSEM DIN FETIŠISTA, neřiďte se mým příkladem

Třeba na 10–17 se prostě lidských 8–9 nastavit nedá. Sám nemám, po několika zbytečných pádech, moc odvahu nastavit si pod 10, běžně jezdím na 10 až 12 (podle pokročilosti sezóny, lyží, sněhu, svahu …). Je to o posouzení rizika předčasného vypnutí v rychlostech velkých, hlídám si pozorně pády v rychlostech malých.

Myslím, že moje zkušenost je jen těžko přenositelná na širokou skupinu „běžných“ lyžařů.

Mimotabulková nastavení si musí každý vyzkoušet na vlastní riziko.

Kdesi v oblasti jezdců tabulkově typu III až III+ vzniká jeden zásadní psychologicko-technický předěl: kdy se lyžař víc bojí toho, že mu lyže nechtěně vypne, než toho, že v případě potřeby nevypne. V okamžiku, kdy se dostane do stádia tohoto uvažování, opouští „jistotu“ (beztoho pofiderní) tabulkového nastavení a začne jednat podle vlastní kalkulace.

Toto uvažování by mělo vycházet z reálného zhodnocení vlastních lyžařských schopností a souvisejících rychlostí, jimiž se lyžař pohybuje. Schopnosti – taktika, technika, kondice – určují, jaké rychlosti (v terénu třeba ještě sklony svahů, boule, skoky a dopady) lyžař zvládne. Ty zase jsou součástí kalkulace velikosti impulsů, jež jeho jízda generuje, které působí na určitým způsobem reagující vázání (oblast dynamická a kvazistatická) a na něž celé to nastavování vlastně děláme.

Ve hře je i kvalita podložky-sněhu: na tvrdu potřebujeme nastavit výš, způsob jízdy: na kroužení s děcky není nic vysokého třeba, s nímž obvykle souvisí i druh lyže (na sjezdovce pojedu rychleji než na slalomce nebo univerzálce).

To, že někdo nastavuje mimotabulkově, je v pořádku. Zásadní je vědět, kdo a kdy to má/může udělat.

>> #4, ivan, 17. 12. 2011 17:31:52

No mas pravdu, trochu jsem to uspechal, protoze to zrovna resim se sroubovakem v ruce. Samozrejme titulek by mohl znit jinak, a taky sem se mohl podivat trochu do minulosti tady na foru. Jen me to nastvalo jak mi porad vypinaji ty paty… Jsem vlekej a tezkej to jo, ale o nohy se taky bojim… Libi se mi TomaSova odpoved, proste jen jak a proc… -tak jsem to myslel.

>> #7, Wartus, 17. 12. 2011 23:13:51

Jasně, chápu, tento týden jsme probírali problém nastavení s Dalim, třeba něco přidá.

Když bys ten titulek vlákna upřesnil tím „Nestandardní“, připadalo by mi zcela OK. Pak IMO můžeme v klidu probírat nadstandardní situace a jízdní režimy, i když to třeba nebude úplně poprvé.

vsechny lyzarske urazy (vznikle kroucenim nohy pri padu), kterejsem ve svem okoli za poslednich 20 let zaznamenal, vznikly pri minimalnich rychlostech (dojezd k lanovce, pomale traverzy, pomala jizda v hlubokem). Impuls sily pusobici na vazani pri pomalem padu proste nedosahne potrebne vyse, aby vazani vyplo, ani kdyby toto bylo nastavene na minimum. Nohy to naopak posramoti skarede. rekl bych, ze pro mechaniku (vazani) je dulezita vyska impulsu sily, zatimco pro telo je rozhodujici velikost integralu prubehu pusobici sily. Potvrzuji to opacne pripady z praxe, kdy vazani nastavene na 16,18 nebo i 20 vypne jako nic pri brknuti o hroudu pri vysoke rychlosti, zatimco lyzar zadnou bolest nezaznamena. Takze pro pady je celkem jedno, co je na vazani nastavene, protoze vazani a lidske telo nejsou moc kompatibilni. Aby lyze nevypinala zbytecne, je naopak mit dulezite vazani utazene. Doporucene tabulky jsou nesmysl.

>> #9, Gravedigger, 19. 12. 2011 10:37:57

Hele, tady byla prolinkovaná nějaká vlákna, kde se tato problematika probírala na dost slušné úrovni. Vkráčet sem, něco napsat a skončit suverénním tvrzením „Doporucene tabulky jsou nesmysl“ považuju za znehodnocování úsilí, jež tady pár lidí pro objasnění problematiky vyvinulo.

Podstatou fungování vázání je deformace pružin v něm a její důsledek. Jízda probíhá v čase, jde tedy o časový účinek síly neboli impuls I = F * t, tedy součin síly a časového intervalu v Ns.

Zcela obecně, když síla působí po dlouhou dobu, impuls tím roste, když velmi krátce, je menší. Bývá citován příklad zpětného rázu palné zbraně, kdy síla je sice velká, ale je to jen krátké „kopnutí“, takže připravený střelec odpovídající zbraň udrží. Když na tebe stejnou silou bude najíždět tank, bude z tebe placka.

Pomalu jezdící a obvykle i pomalu padající lyžař, kdy dochází k různému kroucení a páčení, je tak v nevýhodné situaci, neboť vázání musíme nastavovat na režim průměrné jízdy, tedy na t = nižší než při minimální rychlosti na dojezdech a traverzech, .

Kromě toho jsou vázání konstruovaná na optimální funkci v dynamické oblasti, tedy t = cca 1 sec a méně (laicky si to vysvětluju, že pružina nezvládá potřebné zkracování v tak široké škále namáhání, od pomalého tahu po krátké rázy – znalec pružnosti a pevnosti nechť mě opraví/upřesní).

Když jedu rychle, hlavně na tvrdém, jsou to právě krátké rázy, tedy t = malé, a já můžu, ba musím, nastavit výš pro vyšší hodnotu F (čím menší t, tím větší F pro stejný výsledek I). A naopak.

V jízdním režimu s velmi vysokými rychlostmi a tedy i velmi krátkým časem t logicky nastavuju víc, než co se považuje za vhodné pro rychlosti „běžné“ lyžařů „běžných“.

Když bude vázání nastavené „na minimum“, jak píšeš, pokud to tedy nebude nějaké závodní DIN 10+, nýbrž běžné 4–12 nebo 3–10, tak z něj naopak nohu vykroutíš i čistě staticky, zejména když bude síla působit ve vhodném směru. Dokonce je statické stranové vykroucení boty z čelistí špičky a dopředné „vypadnutí“ z paty součástí tzv. selftestu, některými propagovaného, jinými naopak nedoporučovaného. Při něm se ale právě působí v optimálních směrech.

Tabulky rozhodně nejsou „nesmysl“, neblbni prosím lidem hledajícím zde seriozní informace hlavu!

Počti si a uvidíš, že jsme o kousek výš konstatovali, pro koho jsou a pro koho ne.

sorry, ze vam do toho vstupujem, a co ked mam tzv. nacate koleno a nechcem si ho uplne dokoncit, mam znizit DIN? alebo sa spolahnut, ze mi to vypne aj ked to mozno koleno neutiahne? 

Načaté koleno je potřeba si nechat co nejrychleji opravit a do té doby použít čtyřbodovou ortézu, která ale stejně rotaci fixovat neumí.

no ved prave, a cez sezonu sa mi do toho nechce

>> #14, escape, 19. 12. 2011 18:58:22 To se ti nedivim, tak pak ta orteza. Já v ní před časem odjezdil sezonu s utrženym křížákem a meniskem, ale o to pak byla oprava náročnější a meniskus to bohužel nepřežil.

budem si ju musiet zabezpecit

Tak taky přispěji svou troškou do mlýna. Jak jsem po zranění tak úplně nevěděl co se bude dít, nastavil jsem před Tuxem vázko na 9 (mám 80 kg). První jízdu jsem to zkoumal a již při druhé mě endorfiny zmohly natolik, že jsem to (úplně zhora úplně nalevo) rozhulil docela dost a zkušení již teď vědí co následovalo. Špička vnější povolila. Byl to těžký boj, kdy endorfiny bleskově vytlačil adrenalin a bojoval jsem dobrých 70 metrů. Podařilo se mi dostat se do přijatelné pozice na pád a když mi taková hezká slečna přivezla lyži, hned jsem mazal k nejbližšímu šroubováku a utahoval na 11. Poslední den to do mě nahulil shora do boku mladý italský slalomář a kdybych byl kurva, živí mě do konce života. Sundal mi obě lyže z nohou a chráničem holeně se mi nabořil zboku do kolena. Bylo mi líto jeho mladé kariéry, tak jsem ho milostivě propustil a doufám, že z něj něco bude. Jeho trenér byl zelenej jak sedma a to byste koukali, jak se mi snažil sám narvat lyže zpátky na nohy.

hm, no nie je to sranda tie nase zodrate kolena

vsechny lyzarske urazy (vznikle kroucenim nohy pri padu), kterejsem ve svem okoli za poslednich 20 let zaznamenal, vznikly pri minimalnich rychlostech (dojezd k lanovce, pomale traverzy, pomala jizda v hlubokem). Impuls sily pusobici na vazani pri pomalem padu proste nedosahne potrebne vyse, aby vazani vyplo, ani kdyby toto bylo nastavene na minimum. Nohy to naopak posramoti skarede. rekl bych, ze pro mechaniku (vazani) je dulezita vyska impulsu sily, zatimco pro telo je rozhodujici velikost integralu prubehu pusobici sily. Potvrzuji to opacne pripady z praxe, kdy vazani nastavene na 16,18 nebo i 20 vypne jako nic pri brknuti o hroudu pri vysoke rychlosti, zatimco lyzar zadnou bolest nezaznamena. Takze pro pady je celkem jedno, co je na vazani nastavene, protoze vazani a lidske telo nejsou moc kompatibilni. Aby lyze nevypinala zbytecne, je naopak mit dulezite vazani utazene. Doporucene tabulky jsou nesmysl.

Like :):) . taky jsem si jednou zakroutil kolenem v minimalni rychlosti…

Jen dodám za sebe. 75 kg bota 323mm, slalomky 6,5DIN špička i pata(FR 6–17)-vypíná jen při špicaru, obřačky 8DIN(race tyrolka od ivana 8–15) i přes četné pády(1 sezona) ještě nevypla.

>> #20, milan2, 21. 12. 2011 09:50:46

Zajimave pri tve hmotnosti…

nechapu, proc se z nastaveni DIN dela takova veda. vzdyt je to jen pootoceni jednoho sroubku. uplne stejne, jako nastaveni hlasitosti televize, na kolik chladi lednicka, hreje radiator… To uz by se podle me dala delat vetsi veda z toho, jak si kdo zapina lyzaky.

>> #22, Gravedigger, 21. 12. 2011 17:55:44

Je to sice jen pootočení šroubku, ale závisí na něm, zda si při pádu zlomíš nohu, nebo vylítneš ze sjezdovky, když ti vázání samo vypne. Myslím, že je to dost důležité, když si koupíš špatné lyže, nic se nestane, koupíš jiné, když si blbě nastavíš ten šroubek, třeba se už na lyže nepostavíš…

>> #22, Gravedigger, 21. 12. 2011 17:55:44

Víš co? Načti si něco o historii bezpečnostních vázání, jednotné stupnice IAS, příslušných norem, přidej k tomu právní stránku věci ve vztahu k výrobcům, prodejcům a servisu a a zkus nad tím vším zapřemýšlet. Určitě tě pak něco napadne.

Ale ty to nemyslíš vážně. Buďto jsi tvůj dvojník, nebo si děláš blbou srandu, nebo jsi nalitej.

asi tak nejak,

>> #22, Gravedigger, 21. 12. 2011 17:55:44

Zkus zapřemýšlet nad tím, že když otočíš knoflíkem na televizi, začne hrát hlasitěji, když na radiátoru, bude hřát víc a když u lednice, bude víc chladit. Chápeš? Ty knoflíky tam nejsou jen tak, abychom měli pro radost čím kroutit. Vždycky následuje nějaká změna.