Bezpečnost na sjezdovkách

(Matík, ) http://www.novinky.cz/…e-divku.html , to abych se bál jezdit s dětmi, když ublížení není nijak postižitelné.

(Pavel, skier.cz@seznam.cz) To je vyloučené bát se jezdit s dětmi na sjezdovky. Děti by v dnešní době každopádně měly být vybaveny řádnými helmami (popřípadě i navíc jinými chráničemi). Dále je třeba jim vysvětlit, že prostě pod hranou a tam kde na ně není vidět se nezastavuje, pokud jsou menší tak je mít neustále pod kontrolou a riziko se zmeší skoro na minimum. Samozřejmě čím víc si lyžování osvojí, tím míň budou na svahu zranitelné. Bezohlední lidé jsou přeci všude a s tím člověk musí počítat. Jinak z vlastních zkušeností, co se lyžování v Rakousku týče, tam každý jezdí tak, že děti a nejen je, objíždí obloukem. Naopak například děti si častokrát o nějaký průšvih koledují samy.( Zastaví pod hranou lehnou si tam apod.), ale to není jejich chyba, ale chyba těch, kteří jim to nevysvětlí, že to takhle nejde. Tímto, ale nepopírám bezohlednost některých lidí a myslím, že někteří Češi jsou dobrými příklady bezohledných lidí (pár takových znám). A co se týče té postižitelnosti, tak to bude asi taky čistě český případ pohledu na věc. Jó ty pozůstatky totalitních syndromů  

(Pavel_Elan_SLX, ) Matíku, nechci toho chlapa obhajovat, ale pokud nepřekročil zákon, rozhodl soud správně. Jinak hrozí precedens, na základě kterého se může každý štouchanec na sjezdovce dát k soudu. A žalobcem by z valné většiny byli pojišťovny. Klasický případ – zlomíš si na sjezdovce nohu, nebo ruku. Srazil ses s někým při tom? Pojišťovna už mu dokáže jeho vinu a léčebné výlohy bude platit kdo? No přece viník.

(Emil, ) Jaký zákon? V článku je napsáno, že na sjezdovkách vlastně žádné zákony nejsou. Ta pravidla co jsou napsána na cedulích u vleků nebo někde v časopisech jsou jen jakási doporučení bez právního dopadu… Takže jde jen o ohleduplnost a povědomí odpovědnosti každého co se pohybuje na sjezdovkách. Ale k případu: bylo uvedeno, že do té dívenky vrazil, když dojížděla k turniketům. Bohužel, často se najdou bezohlední jedinci, kteří nehledí na to, že se v tom prostoru na dojezdu k vlekům pohybují další lyžaři a snaží se co nejrychleji najíždět k vleku, aby náhodou nepromeškali ani minutu. Je taky plno takových, co brzd až těsně nad frontou a myslí si, že oni jsou borci a vždy to ubrzdí. Často tomu tak není a pak jsou ještě strašně ublížení, když po bezohledném vjetí do lidí ve frontě je někdo seřve…

(Cengo, ) To, ze neexistuje zakon explicitne popisujuci chovanie na zjazdovkach predsa neznamena, ze neplatia vseobecne zakony a normy. Ked niekto sposobi tazke ublizenie na zdravi, je jedno ci to bolo na zjazdovke, golfovom ihrisku alebo krcmovom WC. Podla toho clanku treba asi prijat dalsich 200 zakonov, ktore budu upravovat vsetky mozne cinnosti na vsetkych moznych miestach? Chapem, ze pri nehode na zjazdovke je otazka pravnej preukazatelnosti viny mozno tazsia. Lahsie je preukazat mieru zavinenia, ked do stojaceho lyziara na prehladnom useku napali nejaky blbec, ale tahsie to bude ked sa zrazia dvaja lyziari za jazdy, nie je jasne kto bol vpredu kto v zadu a pod. Na to sa ale rovnako ako pri inych nehodach pouziva svedecke dokazovanie. Podla popisu v clanku predpokladam, ze v tomto pripade nebola o svedkov nudza.. Na druhu stranu pozname ako to u nas chodi (v CR aj v SR), ked dobry advokat dokaze vysekat z pruseru aj niekolkonasobneho vraha, preco by mal byt problem nejaky uraz na zjazdovke. 

(jarda, ) jsem tam, neviděl to, neznám ani přesný popis události, ale jedna z věcí, co by ho mohla vyvinit, by bylo, kdybu mu otec s tou holkou nenadále a bez toho, že se rozhlédli vjeli nečekaně do dráhy.
To jak je to v článku popsáno
„Jejího otce ještě minul, ovšem před dívkou už nestihl zabrzdit. Pěstí, v níž svíral hůlku, jí narazil do boku“
„Nejsem si vědom, že bych se něčím provinil“
ve mně ovšem vzbuzuje jedinou reakci – ten kluk to nezvládl technicky ani morálně. Náš právní systém radši hodnotit nebudu, ale když si představím, že na ulici někdo přijde k malé holce a praští ji tak, že z toho má vážné zdravotní následky a nic se mu přitom nestane, tak to abychom se báli pouštět děti ven. Výmluva na neexistenci lyžařského zákona mi připadá velmi chabá.

(Honza, ) Ten případ (podle toho co jsem četl na iHned.cz) je o tom, že lyžař nebyl uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví.
Nikdo nezpochybnil to, že by srážku zavinil. Soud „pouze“ odmítl klasifikovat tento případ jako trestný čin ublížení na zdraví s patřičnými postihy.
Podle mne ještě klidně může přijít pojišťovna s požadavkem náhrady nákladů na léčení – znám jeden případ, kdy jedna kolegyně píchla v práci druhou drátem do oka (neúmyslně, při „blbnutí“) a stálo jí to přes 100tis na náhradě nákladů za léčení.
Stejně tak pořád zůstává možnost rodiny jít do občanskoprávního sporu a požadovat odškodnění.

(Iiva, b.iva@seznam.cz) Jestli ten kluk spachal trestny cin ublizeni na zdravi z nedbalosti preci nema zadnou souvislost s tim, jestli existuji zakony upravujici chovani na sjezdovkach. Skoda, ze soud nevyuzil prilezitosti – kdyby dostal podminku, mohlo by to na lidi zapusobit, aby se chovali zodpovedneji.

(Roman Strakoš, ) Podle článku na molltall.cz (http://www.molltal.cz/aktuality.php?…) bylo Nejvyšším soudem přijato rozhodnutí, které říká, že pravidla schválená Mezinárodní lyžařskou federací FIS jsou pro lyžaře závazná. Píše se také o případu z roku 2005, kdy Češka narazila v zahraničí do Němce a ten u českého soudu uspěl. Ona ho přitom vyděla na poslední chvíli za zlomem, kdy jeli jako lyžařská škola ve štrůdlu. Tak nevím, jestli toto nejsou případy, kdy je chování na sjezdovce určeno zákonem