Tomáš sice jako závodník nikdy nedosahoval například reprezentační výkonnosti, lyžování ho ale bavilo a měl chuť v něm zůstat. Role trenéra nabídla možnost, jak si sportovní život prodloužit. Zkraje byli kluci Bankovi trochu prazvláštní dvojice s minimem zkušeností. Zimní olympijské hry v Salt Lake City 2002 však ukázaly, že Tomáš to s trénováním myslí vážně a že pro to má buňky. Snadno se učil cizí jazyky, dobře se orientoval v organizačních věcech a co je velmi důležité, uměl se zorientovat v lidech ve vedení světového poháru. Tomášův vývoj kopíroval vývoj Ondry. Čím výš Ondra stoupal, tím víc se Tomáš trenérsky zdokonaloval. Dobré vztahy jsou důležité zvláště pro malé země, které nemají tak početné funkcionářské zastoupení.
Práce trenéra je životní styl, s rodinou ale často nejde dohromady
Pro trenéra musí být jeho práce životním stylem, životní filosofií a nesmí mu vadit, že je osm měsíců mimo domov. To jde jen velmi těžko skloubit s rodinným životem. Proto spousta trenérů žije sama. Každodenní stereotyp a časová vytíženost neumožňují, aby byli na závodech s rodinou společně. Drahé polovičky většinou moc dlouho nevydrží stresové situace a neustálé přesuny ze závodů na závody.
BlackBerry v jedné, mobil v druhé ruce, kameru a vysílačku přes hlavu a časomíru v batohu
Rozdíl mezi velkým a malým mančaftem spočívá v množství práce na
bedrech každého člena týmu. Velké země mají na každou činnost svého
člověka. U malých týmů, jako je tomu i v případě České republiky, má
většinu organizačních úkolů na starosti šéftrenér. Když stojí na
kopci a pozoruje jízdy svých svěřenců, jednou nohou je stále ve své
„open air“ kanceláři. Vyřizuje emaily, telefonuje a řeší plán na
další dny. Také je neustále ve spojení s partnery, s českým svazem, musí
být v kontaktu s moderní dobou a sledovat technický vývoj. Permanentně
kontrolovat materiál a dohlížet na servis lyží a zároveň fungovat jako
profesionální řidič. Se zkušenostmi se zařizováním ubytování, stravy,
letenek, transportů, atd. by si mohl z fleku založit cestovní agenturu.
Velmi často Tomáš spolupracuje s jinými týmy, například s Chorvaty či
Slovinci, se kterými si navzájem předávají informace z trati a společně
realizují videozáznam několika kamerami. V neposlední řadě se šéftrenér
stará o časomíru a provádí videoanalýzu, při které lze díky programu
Darkfish porovnávat dva závodníky najednou.
Tomáš přišel i se skvělým nápadem, kdy na trať nosí malou digitální
televizi, na které sleduje přímý přenos závodu. Své svěřence tedy z
jednoho místa trati natáčí na vlastní kameru, zbytek trati a celé
startovní pole pak vidí online aktuálně v televizi. Tato novinka zaznamenala
velký úspěch i u ostatních týmů, teď už po trati chodí s miniaturními
televizemi téměř všichni.
Tomáš je občas z tohoto náporu a ze všech starostí trochu cholerický, i
když Ondra tvrdí, že je cholerik po tátovi. Na druhou stranu se s bráchou,
který je naopak flegmatik, dobře doplňují a táhnou za jeden provaz.
V boji o medaile Ondru zradila psychika
Mezera v českém týmu je absence psychologa na vrcholných akcích. Právě u včerejší kombinace by byl dle mého názoru dobrý předstartovní psychologický rozbor. Nejen Ondra nechtěl, aby se opakoval kitzbühelský výpadek, a proto po dobře rozjetém sjezdu jel ve slalomu viditelně při zdi. V cíli byl pak smutný, když ho poráželi i „neslalomáři“ jako je Innerhofer, či Fill. Práce psychologa před startem by mohla složitou nervovou situaci závodníka vyjasnit a lépe nastavit. Vidina medaile byla v době, kdy Ondra projížděl slalomové branky silná a Ondra se nedokázal uvolnit.
S Tomášem Bankem se známe už z dob, kdy jsme se potkávali na závodech.
Jsme kamarádi a často díky němu můžu divákům přinášet
nejaktuálnější a zajímavé informace ze zákulisí české reprezentace a
dění šampionátu. Za to mu patří jedno velké díky.
Partnerem zpravodajství je KJUS – www.kjus.cz
