Takové myšlenky měl v minulosti ale ledaskdo, a tak toto místo bylo
odjakživa strategickým neuralgickým bodem cest napříč Evropou.
Dnes můžete svou pozornost soustředit na úžasné opevnění, které tady na
přelomu 17. a 18. století vybudoval maršál Vauban. Není to jediné jeho
dílo. Slavný se stal především pro množství staveb, které realizoval.
Kdyby to nebyla díla tak monumentální, snad by se hodil český příměr,
že chrlil citadely „jako Baťa cvičky“. Ve službách Ludvíka XIV.
postavil od základů přibližně čtyřicet pevností a na tři sta jich
přestavěl.
Sébastien Le Prestre de Vauban pocházel ze šlechtické rodiny. Jeho život
byl naplněn vojenstvím. Nebyl totiž žádný salónní architekt, ale začal
u armády jako nižší důstojník, který si bojové techniky dobývání
měst nejdříve prakticky vyzkoušel. Briançon nebyl jeho největším dílem,
k těm nejspíš patří některé pevnosti vybudované „na zelené louce“,
které z ptačí perspektivy vypadají jako obrovské hvězdice – Vaubanův
nejoblíbenější tvar byla osmicípá hvězda.
Hradby města jsou ale krásné a působí monumentálně. Dvanáct z
markýzových děl v oboru militárního stavitelství se dostalo před dvěma
lety v červenci 2008 na seznam památek UNESCO. Briançon je mezi nimi.
Do starého města budete vstupovat nejspíš z horní části, protože tady je
vhodné parkoviště. Vtáhne vás to na hlavní třídu, která opevněné
město rozděluje na dvě poloviny. A protože nejspíš jedete na hory,
můžete zamířit na její dolní konec, kde bylo před pár lety vybudováno
muzeum lyžování. Má část národopisně-přírodovědnou věnovanou
především blízkému národnímu parku Ecrin a ukazuje historii lyžování v
okolí Briançonu (otevřeno od pondělí do pátku).
Článek byl převzat z časopisu SNOW 56.
