Už jen to, že sportovci musejí odevzdávat vzorky tělesných tekutin komisařům (!), je k popukání. Dopingoví komisaři jsou pak povinni sledovat sportovce i při močení. Z jaké vzdálenosti? Řekl bych, že je to asi stejná práce jako být revizorem MHD. To je jeden z důvodů, proč jsem se asi v 8 letech rozhodl, že se nestanu rekordmanem ve skoku do dálky po fenomenálním Bobu Beamonovi, jehož legendární skok jsem hodlal překonat. A měl jsem k tomu věru našlápnuto!
Sport je především funkční slast, jak dokázal již rakouský etolog Konrad Lorenz. Já jsem dokázal, že největší slast je, když se nemusíte pohybovat vlastní silou, ale díky gravitaci nebo větru. Pak není třeba se divit, že hlavně "berou" sportovci závislí při rozpohybování sebe sama na vlastních silách. V obou případech ovšem sportovci pociťují slast z dobře vykonávaného sledu složitých pohybů. Ale to, zda jsou tyto pohyby vykonávány s podporou či bez tzv. zakázaných látek - rozumějte chemikálií i textilií - viz srandovní aféry s kombinézami, např. loňské spodní prádlo Tiny Mazeové, by mělo být fuk! Tady ovšem pozor prosím: nezaměňujte funkční slast se slastí z funkčního prádla!
V Pekingu se komisaři obávali, že sportovci budou užívat tehdy nezakázanou viagru, která zvyšuje výkonnost kardiovaskulárního systému až o 40 procent. Asi ji nebrali, škoda, těšil jsem se tenkrát na vzrušené běžce, skokany, zápasníky, plavce (znak!), v zimě by byli zábavní skokani na lyžích, krasobruslaři, sáňkaři atd. Nedivím se Lanci Armstrongovi, že se vykašlal na soudní při s USADA, ať již dopoval či nikoli. Pochopil, že je to ztráta času.
Ať klidně soutěží lidé, androidi, kyborgové, mutanti atd. Bio-technologicko-genetický pokrok k tomu stejně spěje. Ve filmu Ocelová pěst je hezky vidět budoucnost boxu. Jak budou posuzováni sportovci s transplantovanými orgány vypěstovanými z kmenových buněk? A co biolyže, které budou spolupracovat se závodníky? Mým olympijským hrdinou je snowboarďák Ross Rebagliatti, který se v Lake Placid (1998) zhulil a vyhrál obří slalom. Medaili mu sebrali a pak zase vrátili. Asi zjistili, že když marihuana způsobuje dezorientaci, nedostatečnou koordinaci těla, často následovanou depresí nebo ospalostí, tak si medaili zaslouží.
Tento článek vyšel v upravené verzi na http://silhavy.blog.idnes.cz.
Motto: Vím, že nic nevím, a zkouším o tom psát. Pokud možno vtipně. Humor má smysl života. A funkční slast!
