Tato non-stop dostupná informace je samozřejmě dvojsečná – už sama o sobě budí dojem, že středisko dokáže být pěkně narvané, na druhou stranu co více si může lyžař přát? Lepší možnost, jak informačně uspokojit návštěvníka, který nechce na svahu boxovat o místo, už provozovatel nemá. Leda snad omezit prodej skipasů, ale to z mnoha důvodů není zrovna šťastné řešení.
Pokud provozovatel předpokládá, že lyžování v nepřiměřeně vytíženém středisku jeho návštěvníky nakonec jen odradí, neboť odjedou otrávení, pak je poskytování takového informačního servisu výhodou pro obě strany. Naopak očekává-li provozovatel, že jeho návštěvníci zas tak nároční nejsou, může mít oprávněnou obavu, že vysoká čísla návštěvníky odradí zbytečně – třeba by si pobyt užili i tak, jenže oni místo toho vyrazí jinam (nebo vůbec nikam).
U nás je průkopníkem „tvrdých“ čísel Monínec, který aktuálně na svém webu informuje o počtu návštěvníků v areálu a udává i průměrnou čekací dobu. Kdo se přidá další?
Tento článek vyšel v prosincovém SNOW 72.
