1913
Na velikonoční pondělí dne 24. března 1913 pořádá svaz 8. mezinárodní mistrovství v běhu na 50 km, při němž zahyne nejlepší tehdejší český závodník Bohumil Hanč a za nevyjasněných okolností také jeho přítel Václav Vrbata. Svaz má v té době 61 klubů se 7483 členy.
1914
Svaz vydává první oficiální seznam lyžařských soudců (rozhodčích), rozdělených do dvou specializací: pro závody v běhu na lyžích a pro závody ve skoku a krasojízdu. Dospělí závodníci se dělí na seniory a juniory.
1916
Předsednictvo svazu na své poradě dne 19. 11. 1916 odmítne požadavek na vstup českého svazu do DeutschÖsterreichischer Skiverbandu, který sledoval centristické tendence v Rakousko-Uhersku.
V důsledku probíhající 1. světové války přestává vycházet Věstník Svazu lyžařů v Království českém, což má dopad na vědomí vzájemné pospolitosti mezi kluby a centrem.
1918
Na valné hromadě Svazu lyžařů v Království českém dne 18. 12. 1918 přijímá svaz slavnostně nový název Svaz lyžařů Republiky Československé (SL RČS) a chystá se rozšířit svou působnost na Slovensko a Podkarpatskou Rus.
1920
Podle norského vzoru vyrobila v ČSR jako první vysocká firma A. Bartoně neobvykle úzké a lehké lyže určené pro soutěže v běhu. Použili je i čs. reprezentanti na 1. ZOH v Chamonix (1924). Jejich lyže měly tehdy šířkové proporce 6,5 – 5,5 – 6,0 cm při délce 235 cm. Naopak skokani si jezdili do Vysokého pro široké bytelné lyže se dvěma i třemi žlábky ve skluznici.
V říjnu 1920 se předsedou svazu stává dr. Jan Synáček, velmi obětavý
dosavadní jednatel svazu. Je velmi ambiciozní a dostává se často do sporů
s J. Rösslerem-Ořovským.