1953
V r. 1953 vznikly okresní a krajské výbory pro tělesnou výchovu a sport
a Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) jako orgány státní
správy. Tyto výbory měly své sportovní sekce – předsedou lyžařské
sekce SVTVS se stal dosavadní předseda Ústředí lyžařů ČOS Jakub
Štěpán.
Je zřízen Institut tělesné výchovy a sportu a po jeho absolvování se
Miloslav Bělonožník stává v r. 1954 prvním lyžařským profesionálním
trenérem.
1954
Po smrti Jakuba Štěpána se v r. 1955 stává na dlouhou dobu 14 let předsedou ústřední lyžařské sekce Karel Smola, politicko-výchovný pracovník obvodní lyžařské sekce v Praze 8, později generální ředitel automobilového průmyslu.
1955
Miloslav Bělonožník byl prvním českým skokanem, který překonal
hranici 100 m. Dne 25. 2. 1955 skočil v Oberstdorfu 102 m.
V r. 1955 byl založen dálkový běh desetičlenných družstev mužů na 70 km
a pětičlenných družstev žen na 25 km Po hřebenech Krkonoš.
1956
Na ZOH 1956 v Cortině d’Ampezzo vyjíždí krušnohorský lyžař od
Chomutova Kurt Hennrich 7. nejlepší čas ve sjezdu. Takového úspěchu ve
sjezdových disciplínách dosáhly až po 28 letech československé
reprezentantky O. Charvátová a J. Gantnerová.
Začátkem září 1956 se v Harrachově koná první český závod ve skoku na
umělé hmotě.
1957
K 1. 1. 1957 vzniká Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV) se svými okresními a krajskými výbory a sportovními sekcemi na všech úrovních. Předsedou Ústřední sekce lyžování ČSTV je opět Karel Smola.
1960
Výrobní družstvo Drukov Brno zahájilo v sublicenci výrobu prvního účinného bezpečnostního vázání pro sjezdaře. Bylo zkonstruováno na principu systému Marker Simplex (SRN) s otočnou patou. Brněnské vázání bylo masově využíváno více jak 10 let.
Funkcí státního trenéra skokanů je v r. 1960 pověřen Zdeněk Remza, který vytváří slavnou éru českých skokanů konce šedesátých let.
1962
Závod Botana ve Skutči se zaměřil na výrobu sportovní obuvi. Pod
značkou Botas vyráběl kožené boty pro všechny lyžařské discipliny.
