1963
Veřejným závodem žactva ve sjezdových disciplínách je v Říčkách v Orlických horách v r. 1963 založen mezinárodní závod žactva Ski-Interkriterium.
1964
Závod Sport N. Město n. M. zahájil výrobu skokanských lyží Sokol, v jejichž konstrukci byly spolu s dřevem poprvé využity plátky skelného laminátu. Na těchto lyžích doletěl v r. 1969 liberecký Doležal na hranici 162 m (Planica) a v r. 1975 na nich získal Kodejška titul Mistra světa v letech. V Bedřichově u Lysic byly vyrobeny první lyže zn. Clear. Vysoký podíl skelného laminátu v originální, progresivní konstrukci jim dodal mimořádné kvality. Ve slalomu dostávaly přednost před závodními modely dovezenými z alpských zemí.
V r. 1964 se stal Dalibor Motejlek světovým rekordmanem v délce skoku výkonem 142 m a Josef Matouš se zařazuje na ZOH v Insbrucku na 4. místo ve skoku.
1965
Sjezdař Radim Koloušek dosahuje v r. 1965 na závodě Kilometro lanciato rychlosti 171,591 km/hod.
1967
Na 28. kongresu FIS v Bejrútu dostává arch. Karel Jarolímek diplom FIS za zásluhy o rozvoj skoku v mezinárodním měřítku.
1968
Na ZOH v Grenoblu v r. 1968 získává Jiří Raška ve skoku na lyžích první zlatou a první stříbrnou lyžařskou olympijskou medaili pro Československo.
V rámci tzv. Pražského jara se scházejí aktivy lyžařů v Harrachově, v Praze a v Olomouci, které požadují změnu práce ústřední sekce lyžování ČSTV spojenou s personálními změnami a zřízení nového Československého svazu lyžařů na federativním principu.
V říjnu 1968 byl na aktivu lyžařů z Čech, Moravy a Slezska zvolen Prozatímní výbor Svazu lyžařů České socialistické republiky (SL ČSR) jako nové specifické české národní lyžařské organizace, navazující na Svaz lyžařů v Království českém. Předsedou byl zvolen ing. Miroslav Jedlička, CSc., t.č. předseda Oblastní soutěžní komise Praha.
V r. 1968 byl založen veřejný běžecký závod s masovou účastí Jizerská padesátka.
1969
Zakládající konference Svazu lyžařů ČSR se sešla 18. 5. 1969 v Praze a poprvé po 20 letech opět tajnou volbou zvolila výbor a předsedu M. Jedličku a přijala organizační řád svazu.
V září 1969 byl založen Československý svaz lyžařů, jehož předsedou byl zvolen Slovák Jano Mráz, místopředsedou předseda českého svazu Miroslav Jedlička a druhým místopředsedou předseda slovenského svazu Ivan Schelling.
1970
Německá firma Marker a výrobní podnik Filmový průmysl podepsaly licenční smlouvu, kterou byl na domácím trhu zajištěn dostatečný počet cenově dostupných a neustále inovovaných bezpečnostních vázání vysoké kvality a spolehlivosti.
Filmový průmysl Barrandov uzavírá v r. 1970 licenční smlouvu na výrobu bezpečnostního sjezdařského vázání Marker.
V r. 1970 se ve Špindlerově Mlýně koná 1. ročník oblíbeného mezinárodního závodu ve sjezdových disciplínách pro mládež Juniorkriterium.
Ve Vysokých Tatrách se koná v únoru 1970 Mistrovství světa v severských disciplínách: Mistrem světa ve sdruženém závodě (severské kombinaci) se poprvé stává Čech Ladislav Rygl, když Tomáš Kučera, všeobecně na mistra světa předpovídaný, nešťastně padá při skoku v husté mlze.
1971
Na přelomu let 1970/71 je v důsledku postupující normalizace v ČSSR donucen k resignaci předseda SL ČSR a místopředseda ČSSL M. Jedlička a předsedou českého svazu se stává ing. Miloš Fiala.
1972
Závod Sport v N. Městě n. M. vyrobil jako první na světě ověřovací sérii běžek s umělou skluznicí s konstrukčním využitím skelného laminátu. Lyže označené Sapporo byly vyráběny v turistické a závodní verzi. V sedmdesátých letech měly s ohledem na dlouhou životnost a cenovou dostupnost významný podíl na masovém rozvoji běhu na lyžích v ČSSR. Zároveň závod Botana zahájil jako první na světě výrobu kožených běžeckých bot s podrážkou z plastů.
Na ZOH 1972 v Sapporu získává Helena Šikolová bronzovou medaili v běžeckém závodě 5 km.
V r. 1972 zahajuje svaz zřizování veřejných lyžařských škol pro
výuku lyžování neorganizované veřejnosti.
