1983
V r. 1983 dosahuje počet veřejných lyžařských škol svazu čísla 100.
V Harrachově se koná Mistrovství světa 1983 v letech na lyžích. Pavel Ploc zde vytvořil světový rekord skokem o délce 181 m a získal stříbrnou medaili.
Květa Jeriová je třetí v hodnocení Světového poháru běžkyň v ročníku 1982/1983. Hned za ní na 4. místě je Blanka Paulů.
1984
Dlouhodobá soutěž pro běžce Liga dálkových běhů je založena v r. 1984. V témže roce se běží první ročník Šumavské padesátky.
NA ZOH 1984 v Sarajevu získává Olga Charvátová bronzovou medaili ve sjezdu, Květa Jeriová v běhu na 5 km a Pavel Ploc ve skoku na velkém můstku. Štafeta ve složení Dagmar Švubová, Blanka Paulů, Gabriela Svobodová a Květa Jeriová získala stříbrnou medaili.
V létě 1984 umírá předseda českého svazu Jiří Pilař a v prosinci se této funkce ujímá Mirko Prokop. Pavel Ploc se umísťuje na 3. místě v konečném hodnocení Světového poháru skokanů 1983/1984.
1985
Závodů o Spartakiádní vločku se v r. 1985 účastní hodně přes
100.000 závodníků z mládežnických kategorií.
Na masovém běžeckém závodě Jizerská padesátka dochází k úmrtí
závodníka J. Andrejka.
Na Mistrovství světa v letech na lyžích v Planici 1985 získává Pavel Ploc bronzovou medaili.
1986
Svaz zařazuje v r. 1986 akrobatické lyžování jako svou řádnou závodní disciplínu a zavazuje se k jejímu všestrannému podporování.
Na začátku roku 1986 je v českých lyžařských klubech organizováno 55.963 členů, v celém Československu 80.046 členů, z nich 4695 bylo nositeli některé závodnické výkonnostní třídy.
V Tišnově na Moravě se koná v létě 1986 1. Mistrovství ČSSR v lyžování na trávě, disciplíně dosud do Svazu oficiálně nezařazené.
Ve Světovém poháru alpských disciplín 1985/1986 končí Olga Charvátová na 4. místě.
1987
V Harrachově se pořádají v r. 1987 velkolepé oslavy 100 let organizovaného lyžování v Čechách za účasti předsedy FIS Marca Hodlera.
V nakladatelství Olympia Praha a Šport Bratislava vychází Malá encyklopedie lyžování, která obsahuje vyčerpávající množství hesel ze všech oblastí českého i zahraničního lyžování včetně biografických údajů o významných osobnostech. Kniha má 483 stran a sestavil ji kolektiv autorů M. Bělonožník, P. Borský, I. Houdek, O. Jarolímek, M. Jedlička, V. Podešva, J. Potměšil, J. Seidl, J. Soukup, J. Treml, J. Trousil, F. Vaverka a P. Zelenka pod vedením O. Kulhánka.
1988
Mezi svazové závodní disciplíny se v r. 1988 dostává také lyžování na trávě.
Na ZOH 1988 v Calgary mají čeští lyžaři úspěchy: ve skoku vybojuje Jiří Parma stříbrnou medaili a Jiří Malec bronzovou na můstku P 70. Bronzovou dostane i štafeta 4 x 10 km volně ve složení R. Nyč, V. Korunka, P. Benc a L. Švanda. Na 5. místě končí Lenka Kebrlová v alpské kombinaci.
1989
V r. 1989 vychází stěžejní dílo z dějin českého a československého i světového lyžařství Zlatá kniha lyžování, jejíž autorem je Otto Kulhánek.
Štafeta 4 x 10 km ve složení L. Švanda, M. Petrásek, R. Nyč a V. Korunka dostává bronzovou medaili na mistrovství světa v Lahti. Stejnou medaili tam vybojuje i družstvo skokanů ve složení J. Parma, M. Švagerko, L. Dluhoš a P. Ploc.
1990
Konference ČSSL zvolila 17. listopadu 1990 předsedou československého svazu doc. dr. Jaroslava Potměšila, CSc.
Konference Svazu lyžařů České republiky (SLČR) 27. 10. 1990 konstituovala svaz jako organizaci s právní subjektivitou podle zákona 83/90Sb. Tím se po 42 letech svaz opět stal svéprávným a samostatným spolkem a přestal být jednou z převodových pák komunistické strany. Předsedou svazu zvolila Miroslava Jedličku, který byl předsedou již v letech 1968 – 1970.
1991
V květnu 1961 se v Krkonoších scházejí předsednictva SLČR a Slovenského lyžiarského zväzu k projednání společných postojů k federálnímu ČSSL a společnému postupu k omezení nepřiměřeného vlivu ochránců přírody v oblasti lyžařských terénů.
Koncem r. 1991 se SLČR stává zakládajícím členem Sdružení pro výuku lyžování INTERSKI ČSFR.
1992
Na 38. Kongresu FIS v Budapešti Harrachov marně kandiduje na pořadatele Mistrovství světa v severských disciplínách. Ze 103 hlasů dostává pouze 3 hlasy – hlasy přítomných československých delegátů.
V sídle FIS ve Švýcarsku dochází koncem r. 1992 k úspěšnému jednání o přijetí SLČR do Mezinárodní lyžařské federace od 1. 1. 1993.
31. prosince 1992 končí existence Československého svazu lyžařů.
Na ZOH 1992 v Albertville má bronz družstvo skokanů ve složení T. Goder,
F. Jež, J. Sakala a J. Parma.
