Třetí vrstva funkčního oblečení - ochranná vrstva

Druhá vrstva funkčního oblečení - tepelná izolace

Tuto myšlenku v hlavě nosím už přes dva roky. Říkal jsem si, vždyť pocení slouží k ochlazování a naše tělo nemůže být tak špatně „naprojektováno“, aby se cítilo komfortně jen tehdy, když je pot odveden rychle pryč od těla (tedy když jsme bez potu)…

Vezměme to ale popořádku. Tímto textem trochu netradičně zakončujeme trio článků o moderním vrstveném systému oblékání. V říjnovém čísle jsme probírali vrstvu třetí, nazývanou ochrannou, v listopadovém to byla vrstva druhá, nazývaná též izolační. Tak jsme se propracovali k vrstvě první, základní. Bez pevných základů by nemohly fungovat ani navazující prvky, proto je první vrstva tak důležitá, a i proto jsme toho o ní napsali v minulých ročnících opravdu mnoho. Nejrozsáhlejší text, který mimo jiné podrobně popisuje vlastnosti používaných materiálů (polyester, polypropylen, polyamid, merino vlna), najdete i na portálu SNOW.cz a další texty v elektronickém archivu časopisu SNOW.

Mýtus rychlého odvodu potu od těla

Naše tělo, aby dobře fungovalo, potřebuje udržovat konstantní teplotu. Někdy se potřebuje zahřát, někdy naopak ochladit. Pro to, aby se naše tělo ochladilo (nepřehřálo), využívá právě pocení. To je nezbytný a efektivní způsob, jak se zbavovat nadbytečné tepelné energie. Pot je z přibližně 99 % tvořen vodou a právě na její odpaření je tato energie spotřebována. Pokud by tedy byl nahoře zmíněný slogan pravdivý a funkční (transportní) materiály 1. vrstvy by pot rychle odváděly od těla, v tom případě by pot nemohl plnit správně svou funkci a tělo by se buď přehřívalo, nebo zbytečně dehydrovalo (muselo by vypouštět víc a víc potu, aby se dokázalo dostatečně ochladit). Kde je tedy chyba? Ve funkčních materiálech, nebo tvrzení výrobců? Zajímavým příspěvkem k tomuto tématu je reklamní slogan švýcarské značky X-Bionic: „Neodvádějme pot od těla.“ X-Bionic, podobně jako mnoho dalších výrobců, má své produkty (i částečně image) postaveny na laboratorních výzkumech a používá pro ně úplně stejné funkční (transportní) materiály (kombinace polypropylenu, polyamidu a polyesteru). Je tedy patrné, že toto tvrzení neplatí jen pro nějaké speciální výrobky zn. Bionic.

Jak to tedy opravdu funguje? Funkce používaných transportních materiálů tkví v tom, že dokáží po povrchu jednotlivých vláken v textilii šířit pot (vodu, vlhkost) pomocí tzv. kapilární elevace. To znamená, že když se začneme potit, nejvíce v hlavních potních bodech, jako jsou například hruď či podpaží, tak vlhkost rychle „vzlíná“ tkaninou po povrchu našeho těla (doputuje například až na předloktí), a tím vlastně činí naše ochlazování efektivnějším. Podmínkou je, že prádlo obepíná dokonale naše tělo. Odebírá tak přebytečnou energii rovnoměrněji (a rychleji) z celého jeho povrhu. Následně, když už není potřeba ochlazovat, ale naopak hřát, mají tyto materiály díky minimální nasákavosti tu vlastnost, že se rychle zbaví vlhkosti držící se jen na povrchu vláken. Proto zjednodušeně řečeno (komplex vlastností totiž ovlivňují použité materiály, vlákna, způsob jejich tkaní apod.) dokáží funkční materiály chladit a hřát v tu pravou chvíli.

Proto správný slogan 1. funkční (transportní) vrstvy oblečení by měl místo „odvádí pot rychle od těla“ znít „rozvádí pot rychle po těle“. A tím od těla rychleji odvádí vodní páry a účinněji ochlazuje.

Merino vlna, eso přírodních materiálů

To, že merino vlna nepatří vyloženě mezi funkční (chápejme vlhkost transportující) materiály, jsme už probírali. Ovšem i tak má vlastnosti, které udávají její dobrou využitelnost pro první a druhou vrstvu. Díky své kadeřavosti (vlněné vlákno má ve své mikrostruktuře velký objem vzduchu, nejlepšího izolantu) hřeje, i když je mokrá. Navíc je její povrch nehostinný pro bakterie, které se na něm množí pomalu, a prádlo tak rychle nezapáchá. Syntetické materiály dohání tuto vlastnost přidáváním iontů stříbra v tom správném poměru (aby zpomalily růst bakterií na pletenině, ale neohrozily přirozenou bakteriální flóru na naší pokožce). O tom se více dozvíte v archivu ve SNOW 61.

Oblibu merino vlny jednoznačně ukazuje i to, že k tradičním výrobcům používajícím dlouhodobě toto jemné přírodní vlákno z oveček z Austrálie či Nového Zélandu, jako je například Devold, Icebreaker nebo Smartwool, přibývají i další výrobci. Například švédský Craft má nově model prádla s názvem CRAFT Warm CK Wool, který má 70% podíl vlny na vnitřní straně (u těla) a odolný polyamid z venkovní strany, což je výrazná změna oproti minulým modelům, které vlnu obsahovaly (ale vždy jen z vnější strany). Vlnu nabízí i třeba značka Löffler a ani čeští výrobci nezůstávají pozadu. Stylový Sensor již druhým rokem rozvíjí svou kolekci oblečení z „300%“ merina. Tradiční český výrobce ponožek Lasting již několik sezon vyrábí vlněné prádlo pod značkou Woolsense. Letos se přidal i Hannah… A tak bychom mohli pokračovat. Vypadá to, že vlna i přes své jisté nevýhody, které tkví hlavně v horší odolnosti proti mechanickému poškození a taky v tom, že není zcela vhodná pro intenzivní aktivity v teplém počasí, má pořád svůj vrchol před sebou. To, že inovace 1. vrstvy z merina ještě nejsou u konce, naznačuje například i nový model Devold Pulse s kompresními účinky.