Nějaký nešťastník tehdy slogan „Explore the mountain“ přeložil do „čenglish“, a když pomineme dilentantismus nápovědy Google translatoru, měl vlastně pravdu. Allmountain opravdu znamená univerzální použití na celé hoře, kopci, na sjezdovce i mimo ni. To že v českých podmínkách toho na „hoře“ moc objevovat nejde a poloměry našich lyží nejsou striktně vytýčeny pouze našimi dovednostmi a výrobcem, ale i možnostmi a nařízeními národních parků, je věc druhá.

Střípek historie nikoho nezabije

Když před mnoha a mnoha lety začínala éra carvingová a trh se po pár letech nasytil co nejkratších a nejvykrojenějších lyží, pomalu začala vznikat poptávka po lyžích, které budou univerzální, přinesou potěšení ve formě carvingových oblouků, ale budou schopné si poradit i s nějakým drobným výletem do prašanu a hlavně se špatnými podmínkami po čerstvém intenzivním sněžení a rozbitými odpoledními pistami. V té době se pro takové lyže používal termín crosscarver a jejich šířka pod botou kulminovala maximálně u 75 mm. Tedy téměř k dnešní komerční obřačce. Vše nad 75 mm už bylo považováno za freeridové speciálky a hranice 100 mm byla striktně vyhrazena pro tzv. fat boys, téměř nevykrojené prašanovky používané v Kanadě a ve Spojených státech pro heliskiing.

Doba carvingová ve svých počátcích také přesně oddělovala lyže pro začátečníky se svými „easycarvery“, pro konzervativní „přecházeče“ od lyží klasických k carvingovým se svými „semicarvery“ a podobně. Trend jasně velel všechno přesně zaškatulkovat a navíc vytvořit iluzi široké nabídky kategorií, ve kterých se každý najde. Dnešní doba rockerová je z pohledu škatulek o mnoho střídmější, což není na škodu až do chvíle, kdy se chce zákazník zorientovat, co by vlastně pro něj bylo nejlepší. A nezbývá mu, než číst testy, katalogy, kupovat časopisy, ptát se strejdy Googla a prodavačů v obchodech a vůbec načerpat poměrně mnoho vědomostí, zorientovat se v šířkách lyží, konstrukcích a poloměrech, aby si nakonec našel své „best of the best“ třeba v našem testu. A tak to má být, neb doba carvingová, či rockerová, žijeme především v době obchodní, kde se každý snaží více či méně poctivě uživit.




Co znamená allmountain pro české, evropské a zámořské lyžování?




Co je vlastně allmountain?

Allmountainy jsou obecně považovány za celodenní univerzálky. Tedy lyže, na kterých se svezete hned po ránu na tvrdém povrchu, budou držet na ledě, budou dobře zatáčet a bezpečně vás provedou i rozbitou odpolední sjezdovkou. A pokud napadne a jste zrovna v lokalitě, která malé odskočení si mimo značenou trať umožňuje či dokonce žádá, můžete si být na allmountainech jistí i tam. Jenže lyže nejsou šampon „2 in 1“ a vše, čemu jsou přisuzovány všechny báječné vlastnosti, nakonec funguje jen tak napůl, nebo vůbec. Jaká je dnešní allmountainová realita a zda lze s univerzálními šampony plnohodnotně počítat, nebo si raději pořídit několik párů lyží a během dne je poctivě střídat, odhalí náš test o pár stránek dál.

Wikipedia k tématu „allmountain skis“, kromě jiného, říká hned v úvodu jednu stěžejní myšlenku: „Most alpine skis fall into this category“ – do této kategorie patří většina sjezdových lyží. A v tom je ten háček. Po nenápadném zmizení všech crosscarverů, semicarverů, easycarverů a podobných škatulek nám zbyl jeden velký pytel zvaný allmountain. A čert aby se v něm vyznal. I když čert by i na koze jezdil, ale náš zákazník? Náš pán? Do kategorie allmountain v dnešní době spadá úplně všechno, co není obřačkou, slalomkou, prašanovkou nebo parkovkou. A vzhledem k tomu, že kromě slalomky se mohou současné allmountainy s ostatními kategoriemi na jejich okrajích velmi snadno prolínat, zejména pak s prašanovkami, máme v tom guláš. Nebo spíš „Eintopf“, do toho se taky naháže kdeco.

Allmountain jako takový trpí tím, že není specifikován výkonnostně. Zatímco všechny ostatní kategorie už ve svém názvu předpokládají určité zaměření a výkonnost jezdce, mezi allmountainy budou své náčiní hledat úplní začátečníci na jedné straně lyžařského spektra, a experti na straně druhé. Dobře rozlišit je však můžeme jen dle šířky pod botou, použitých materiálů v konstrukci a zcela nejlépe dle ceny. Svoji roli bude při výběru hrát i vykrojení.

Pro koho jsou?

Zjednodušeně pro všechny. Mezi allmountainy si najdou své vyvolené začátečníci, středně pokročilí i experti. Záleží jen na tom, jak široké, jak dlouhé, jak vykrojené, s jak velkým rockerem a jak poddajné lyže si vyberou.

Šířka

Šířka lyže pod botou hraje obecně při výběru lyží velkou roli. Zatímco u sportovních slalomek a obřaček je poměrně přesně specifikována a ustálena, allmountainy pokrývají poměrně široké spektrum s přesahem do sportovních (70 mm) a freeridových lyží (i přes 100 mm) na opačné straně spektra. Obecně lze říci, že lyže blížící se svojí šířkou těm sportovním budou lepší na upravené sjezdovce, tvrdším povrchu, budou rychleji přehraňovat, vzhledem ke své šířce však brzy dosáhnou na svůj limit v rozbitém nebo hlubokém sněhu. U lyží širokých, které se naopak svojí šířkou blíží k plnohodnotným freeridům tomu bude přesně naopak. Větší šířka dává jezdci stabilitu, jistotu, vztlak v hlubokém sněhu, většinou však sebou přináší jistou neochotu k rychlejší reakci a funguje jako tank, který přejede všechno, ale rychlou odezvou se neodmění.

Poloměr

Názor jednotlivých výrobců na to, jak by měl ideální allmountain vypadat, se značně liší. Ale vzhledem k tomu, jak široký to je pojem, se nelze ani ničemu divit a nakonec nám uživatelům to přináší možnost nekonečně kombinovat svoji vysněnou délku lyže s poloměrem a její šířkou pod botou. V délkách kolem 175 cm není problém najít velmi točivé lyže i se 13 metry poloměry, naopak s narůstající šířkou může radius poskočit až na 20 metrů i více. Opět záleží, co hledáte a na co to budete používat. Vykrojené lyže budou lepší na sjezdovce, k čemuž je velmi pravděpodobně v souvislosti s jejich vykrojením předurčí jejich užší střed, méně vykrojené lyže využijete pro rychlejší jízdu středními a delšími oblouky, a jelikož svého většího poloměru dosáhly díky širšímu středu, budou opět vhodnější na měkčí a rozbitý, případně hluboký sníh.

Rocker

Rocker není třeba představovat. Píšeme o něm nejen my stále a stále dokola. Allmountainy obecně pracují s rockerem mnohem výrazněji než kategorie sportovních lyží. Není to jen z důvodu určení kategorie širokým masám různě pokročilých lyžařů, kterým rocker usnadní zahájení oblouku, ale i vzhledem k jejich zaměření na horší podmínky, kde rocker jednoznačně usnadní průjezd rozbitým terénem, udrží snáze špičky lyží nad povrchem při jízdě v hlubokém sněhu, nebo paradoxně utlumí vibrace vzniklé na větších nerovnostech. V kategorii allmountainů se můžeme poprvé setkat s „tale rockerem“, tedy ne pouze špička, ale i pata může být přizvednuta. V rozbitém terénu usnadní výjezd z oblouku, méně pokročilým lyžařům sebere většinu reboundu na konci oblouku, po kterém naopak sportovní jezdci tak touží a pro který rocker v patě nenávidí, zvednutá pata zároveň umožňuje využití v parku a pro lehčí trikové ježdění.

Konstrukce

Vzhledem k tomu, jak široké výkonnostní spektrum lyží allmountainy pokrývají, lze očekávat i mnoho rozdílných přístupů ke konstrukci lyží, která se projeví svojí přizpůsobivostí či naopak nepřizpůsobivostí jezdci. Pokud pomineme úplně nejlevnější lyže s různými variantami zpracování pěnového jádra, má dnes naprostá většina allmountainů dřevěné jádro kombinované s moderními materiály jako je carbon, magnesium, titanal atd., které mají za úkol lyže zejména torzně vyztužit tak, aby odpovídaly dovednostem a výkonnosti jezdců. Na tomto místě opět nezbývá než zopakovat každoroční mantru: testujte, testujte, testujte!

Věčné hledání

Najít ten pravý allmountain, který bude ve všech výše uvedených parametrech vyhovovat technice vaší jízdy a zároveň přinese to, co od něj očekáváte, je o mnoho těžší, než najít vyhovující obřačku či slalomku. Důvodem je právě široký záběr kategorie allmountainů, ale i velmi rozdílný přístup výrobců k tématu, o čemž jsme se sami přesvědčili při jejich testu: mnohé velmi široké lyže, od kterých bychom to nečekali, nám přinesly překvapení v podobě torzní tuhosti obřaček a plnohodnotného využití i na zmrzlém povrchu. Naopak mnoho lyží, které již vzhledem ke svojí šířce vyvolávaly dojem sjezdovkových speciálek, se ukázalo ideální pro měkčí povrch a pomalejší tempo, tedy ideální třeba pro méně pokročilé lyžaře. Každopádně allmountainů se netřeba bát. Pro správný výběr je třeba si však hned na začátku specifikovat, co od lyže očekávám, jaký bude poměr mého lyžování na tvrdých upravených tratích a mimo ně, podle toho pak zvolit rozpětí šířky lyže pod botou a vydat se na testování, nebo pro radu do odborného obchodu. Není totiž allmountain jako allmountain, ale kdo hledá, nakonec najde. A stojí to za to.




Test Allmountain lyží 2015/16