Základem orientace v předpovědi počasí je synoptická mapa, která zobrazuje, kde jsou tlakové níže a výše. I když se změť čar na mapě zdá na první pohled nepřehledná, nejde o nic složitého – oba druhy tlakových útvarů jsou označené symbolem (N – tlaková níže, V – tlaková výše, příp. anglicky L a H nebo německy T a H). Zpravidla je tvoří kruh, mohou být však oválně protáhlé i nejrůzněji zdeformované.

Tlakové níže vs. tlakové výše

Nejpodstatnější je, že vlivem zemské rotace se v tlakových nížích (TN) otáčí vzduch proti směru hodinových ručiček, zatímco v tlakových výších (TV) po směru hodinových ručiček. Že TN znamenají „ošklivé“ počasí a TV „pěkné“, je známo – při nízkém tlaku totiž vzduch stoupá (je nasáván) do výšky, kde bývá nižší teplota, což způsobuje, že vlhkost obsažená ve vzduchu kondenzuje, tvoří oblačnost a prší nebo sněží.

Tlakové níže jsou tedy „neklidné“ a bývá s nimi kromě srážek spojen i vítr, což na synoptické mapě značí hustě poskládané „čáry“ neboli izobary (čím hustější izobary, tím větší rozdíly v tlaku na malém území, a tedy i vítr). Tlakové výše jsou naopak klidné, vzduch je „tlačen“ směrem k zemi, což jej vysušuje, a zvláště kolem středu tlakové výše se vzduch zpravidla příliš nepohybuje, což na mapě značí řídké izobary. V oblasti vysokého tlaku může v zimě vzniknout teplotní inverze, tedy vrstva vzduchu, v níž teplota s výškou neklesá, nýbrž stoupá – pod ní pak bývá jako pod „dekou“ čili zataženo nízkou oblačností, pošmourno. Vysoký tlak tedy neznamená automaticky jen „pěkné“ počasí, stejně jako nízký tlak nemusí vždy znamenat „ošklivé“.

Mapa prozradí, odkud přijde vzduch

Jednotlivé tlakové útvary mohou být na mapě velikostně nerovnoměrné, ale vždy spolu sousedí ty „protikladné“ – každá níže je obklopena výší a naopak. Jelikož TN se otáčí proti směru a TV po směru hodinových ručiček, jejich vzájemná poloha jednoznačně určuje, z jaké světové strany bude na dané místo „foukat“. Postaví-li se např. TV ve „vzpřímené“ poloze nad Atlantik a TN nad Baltské moře, bude do střední Evropy proudit vzduch ze severu. Jestliže se TV „roztáhne“ do šíře po celé jižní Evropě, bude po její severní straně proudit do Česka vzduch ze západu. Nejen poloha, ale i tvar jednotlivých TN a TV tedy určuje, odkud přijde vzduch.

Vlhko z oceánu, sucho z pevniny

Vzduch si při svém přesunu do nového „působiště“ zachovává své původní vlastnosti, takže vzduch z moře nebo oceánu je vlhký, vzduch z pevniny zase suchý. Vzduch ze severu bude studený, z jihu teplý. Ze západu přichází do střední Evropy oceánský vzduch z Atlantiku – v zimě je tedy relativně teplý, protože oceán se neprochlazuje tak rychle jako pevnina. Z východu v zimě naopak přichází studený až mrazivý vzduch.

Když známe „vlastnosti“ vzduchu, vyskytujícího se kolem Evropy, a umíme si ze synoptické mapy „přečíst“, odkud k nám bude proudit, snadno si už představíme, jaký ráz počasí bude panovat. Na přední straně TN, otáčející se proti směru hodin, proudí vzduch od jihu, na zadní straně od severu. U TV, otáčející se po směru, je tomu samozřejmě naopak – na přední straně přichází proudění od severu, na zadní od jihu. Tvarově deformované útvary mají své specifické názvy – protáhlé TN se označují jako brázdy, protáhlé TV jako hřebeny, analogicky podle toho, jak by vypadaly, pokud by místo tlaku představovaly výšku hor či nížin.

O počasí rozhoduje teplota ve výšce

Na počasí na českých horách má významný vliv teplota ve výšce zhruba 1 500 m n. m. – na předpovědních mapách ji najdeme jako „teplotu v hladině 850 hPa“. Je-li tato teplota nad nulou nebo jen slabě pod ní a vyskytují se srážky, určitě to nebude sněžení. Aby se sníh dostal i do nížin, měla by tato teplota klesnout alespoň pod -5 °C, ideálně k -10 °C.

Jaké je ideální rozložení tlakového pole, aby byla zima?

Velmi vhodná je „vzpřímená“ tlaková výše nad Atlantikem, která jednak vytvoří „blokádu“ západnímu proudění, jednak po její přední straně protéká do střední Evropy studený vzduch ze severu. Její „sousedkou“ je zpravidla tlaková níže nad Skandinávií, střední Evropou nebo Středomořím – z přesného rozložení a tvaru TV i TN se pak odvíjí počasí v jednotlivých částech Evropy, celkový ráz je ale veskrze zimní.


Ukázková blokáda Atlantiku z března 2005 v podobě tlakové výše protažené před Portugalskem a Británií daleko k severu


Tlaková výše se může usadit také nad Skandinávií, pak k nám totiž opět proudí arktický vzduch ze severu až severovýchodu – podle toho, kde a jaké tlakové níže se kolem ní nacházejí, mohou nastat holomrazy i sněhové chumelenice.


V únoru 2012 úřadovala skandinávská výše - mapa teplot ve výšce 1 500 m n. m. je dostatečně výmluvná...


Do třetice se k nám může „roztáhnout“ tlaková výše z východu, jež bývá v zimě vyplněná studeným kontinentálním vzduchem – zajistí mráz, ovšem obvykle bez sněžení.

Jaké povětrnostní situace jsou naopak pro zimu nepříznivé?

V první řadě je to svižné západní proudění, které by se dalo označit jako „atlantský expres“ – přináší nám totiž relativně teplý a zároveň vlhký vzduch, a to zpravidla i s větrem. Ještě horší je, pokud se tlaková níže, která mívá nejčastěji střed přibližně nad Islandem, nemůže kvůli „blokační“ tlakové výši nad Ruskem posunout dále na východ, takže střední Evropa leží trvaleji na její přední „teplé“ straně s jihozápadním až jižním prouděním.


Vánoce 2013 předznamenaly i průběh celé zimy 2013/14 - rozbouřenému Atlantiku stojí v cestě tlaková výše nad východní Evropou a do Česka tak jde vzduch hluboko z jihu


Neradostnou situaci může vylepšit, pokud se tlaková výše umístěná nad Azorskými ostrovy v Atlantiku vypoulí, takže do střední Evropy proudí o něco chladnější vzduch ze severozápadu – aspoň hory si pak mohou přijít na rozdíl od nížin na sněhovou nadílku.


Na začátku ledna 2012 si v severozápadním proudění přišly na pěkný příděl sněhu severní české hory


Zimu nepřinese ani tlaková výše nad střední Evropou, zvláště poté, co se začne „odvalovat“ k východu, protože po její zadní straně přichází teplý vzduch z jihu nebo z jihozápadu.

Čtěte také:
Předpověď počasí pro lyžaře (1) - jak jsou předpovědi spolehlivé a kde hledat tu nejlepší
Předpověď počasí pro lyžaře (2) - malý slovník aneb jak rozumět počasí
Předpověď počasí pro lyžaře (3) - synoptická mapa aneb kdy se do Evropy dostane pořádná zima