Počasí je výsledek nepředstavitelně složitých dějů v atmosféře, které lidstvo stále nemá 100% prozkoumané. Velmi přesně dokážeme předpovědět počasí na jeden až dva dny a poměrně dobře na tři až čtyři dny dopředu. Předpověď počasí na týden nebo déle už však není příliš spolehlivá a svou úspěšností se postupně blíží hodu korunou. Počasí je zkrátka příliš dynamický jev, na který má vliv velké množství proměnných.
Kromě toho se předpovědi nepočítají pro každé místo na planetě, ale pro různě velké výseče území, v rámci nichž se pak údaje dopočítávají podle nadmořské výšky a dalších parametrů. Globální modely, předpovídající počasí pro celou Zemi, používají největší výseč neboli nejmenší rozlišení, a nemůžeme od nich tedy očekávat, že zohlední rozdíly v počasí dané mikroklimatem daného místa. Naopak lokální modely s vysokým rozlišením jsou do určité míry, zvláště pak v horách, schopné tyto výjimečnosti odhadnout.
To jsou základní limity předpovědí, které neobelstí ani ta nejrafinovanější aplikace v telefonu.
Předpověď jako obrázek
Každá aplikace, webová stránka nebo televize dnes zobrazuje předpověď počasí obrázkovou formou. Sluníčka a obláčky doplněné údaji o teplotě, síle větru nebo výšce nového sněhu jsou intuitivně srozumitelné, vytvářejí však mylný dojem, že jsou pečlivě zpracované právě pro dané území. Bohužel tomu tak většinou není - předpověď bývá dovozená pro danou lokalitu z velmi hrubého modelu, který nemůže zohlednit okolní orografii ani mikroklima. Především v horách je pak taková předpověď nedostatečná a nejvíce se to projevuje v parametrech, které lyžaře obzvlášť zajímají - oblačnost (slunce vs. mlha), sníh nebo vítr.
Problém obrázkových předpovědí tkví také v tom, že zobrazují jen jednu, v tu chvíli nejpravděpodobnější variantu počasí podle jednoho předpovědního modelu. Počasí se ale může vyvinout trochu, nebo i úplně jinak. Spolehlivost předpovědi se dá zčásti odhadnout z porovnání různých modelů - čím více se od sebe liší, tím je momentální vývoj počasí nevyzpytatelnější, a tím méně se lze na předpovědi v danou chvíli spoléhat.
Jak fungují předpovědní modely se můžete dočíst v seriálu Pravdy a mýty o počasí od meteoroložky Aleny Zárybnické!
Oblíbená, ale příliš obecná „norská“ předpověď
Jednou z nejznámějších předpovědí počasí je Yr.no od „Norů“ - jejich 9denní výhled počasí najdete také u všech lyžařských středisek v sekci Počasí na SNOW.cz. Předpověď se někdy vztahuje k obci v údolí nebo k vrcholu sjezdovek - u předpovědi je vždy uvedena nadmořská výška, pro kterou je sestavena.
Někteří čeští lyžaři mají s touto předpovědí pro nejbližší dny až překvapivě dobré zkušenosti - předpovědi přitom vycházejí z globálního evropského modelu ECMWF s velmi hrubým rozlišením, které nedokáže zohlednit členitou orografii. Spolehnout se nelze ani na dlouhodobou předpověď norského modelu, neboť 9 dní dopředu ani moderní superpočítače nevidí, natožpak s podrobnostmi jako úhrn srážek s přesností na desetinná místa.
Předpověď od „Norů“ je užitečná v tom, že ukazuje aktuálně nejpravděpodobnější trend počasí podle jednoho ze dvou globálních modelů - zda se ochladí, nebo oteplí, zda jsou pravděpodobné srážky atd. Z globálních modelů pak vycházejí i všechny podrobnější lokální modely.
Na „Nory“ se však nelze úplně spoléhat v místech s mikroklimatickými odlišnostmi (a to horská střediska bývají) a samozřejmě nelze brát jistě ani jeho dlouhodobý výhled, zvlášť pokud se výrazně liší od jiných modelů.

Předpověď na míru pro lyžaře
U většiny lyžařských středisek najdete v sekci Počasí na SNOW.cz kromě „norské“ předpovědi také tzv. Lyžařskou předpověď počasí, která je rozlišená podle nadmořské výšky sjezdovek - zvlášť tedy zobrazuje předpověď pro údolí a zvlášť pro vrcholové partie daného střediska.
Tato předpověď pochází z německého modelu ROMSys, který kombinuje data z obou globálních modelů (z amerického GFS i evropského ECMWF) i z regionálního modelu ICON. Ačkoliv podobně jako „norské“ počasí velmi podrobně předpovídá teploty, oblačnost i množství nového sněhu na týden dopředu, i u něj je nutná obezřetnost. Pokud se oba modely výrazněji liší, dá se očekávat, že se předpověď ještě změní.

Horská předpověď pro Alpy
Předpovědí počasí pro alpskou oblast se nejpodrobněji zabývá rakouský meteorologický ústav GeoSphere Austria (dříve ZAMG), jehož předpovědi rovněž najdete v sekci Počasí na SNOW.cz u vybraných alpských středisek. Předpověď se týká horských poloh, zpravidla nejvyššího vrcholu ve středisku.
Alpská předpověď vychází z evropského předpovědního modelu, který však přizpůsobuje orografii a mikroklimatu Alp, a to jak v Rakousku, tak v sousedních alpských zemích. Tato předpověď bývá zpravidla nejspolehlivější, zejména co se týče oblačnosti a množství srážek (nového sněhu). V nejrůznější grafické podobě se objevuje i na mnoha jiných lyžařských portálech, např. Bergfex.

Proč se předpovědi liší? Čím vyšší rozlišení modelu, tím přesnější předpověď
Každý model sestavuje předpověď z trochu jiných dat, jiným způsobem a pro jinak velké území. Není tedy divu, že i výsledky bývají různé.
Obecně vzato nejméně podrobné a nejméně citlivé k místním odlišnostem jsou z principu globální předpovědní modely, zato dokáží určit trend na poměrně dlouhou dobu. Lokální předpovědní modely jsou proto úspěšnější v krátkodobé předpovědi, nedokáží ale zase předvídat počasí na delší období.
V horách bývá předpověď spolehlivá zpravidla na 1 až 3 dny, dlouhodobější výhledy je nutné považovat jen za momentálně nejpravděpodobnější trend, který se ale může i citelně změnit.
Předpovědi z více zdrojů u jednoho střediska mohou čtenářům SNOW.cz lépe napovědět, nakolik je situace (ne)vyzpytatelná – podle toho, zda se předpovědi pro dané místo a nadmořskou výšku alespoň zhruba shodují. Počasí je příliš chaotický systém na to, aby byl jeho stav o mnoho kroků dopředu přesně předvídatelný. Zatímco na jeden, dva nebo tři dny předem se dají výsledky (teplota, oblačnost, srážky, vítr) poměrně úspěšně předpovídat, s každým dnem navíc je to čím dál větší loterie. Neboli rozptyl možných výsledků rychle roste.
Větší smysl má sledovat celkovou povětrnostní situaci, tedy kde se asi budou nacházet jednotlivé tlakové níže a výše, z čehož vyplyne, jestli bude spíš relativně teplo, zima, vlhko, nebo sucho. Ocitneme-li se na hranici jednotlivých tlakových útvarů, pak jen malá změna jejich polohy může znamenat velké změny ve „výsledku“ počasí – předpovědi za těchto situací jsou ještě nejistější než obvykle.
Globální předpovědní modely poskytnou nadhled
Celkovou povětrnostní situací na Zemi se zabývají globální předpovědní modely. Nejznámějším z nich jsou americký GFS (Global Forecast System) a evropský ECMWF (The European Centre for Medium-Range Weather Forecasts). Jejich hlavní nevýhodou je, že mají nízké tzv. horizontální rozlišení (např. 13 km u modelu GFS, 9 km u ECMWF), tedy sestavují „jednu předpověď“ pro poměrně velké území. Jejich sledování vyžaduje alespoň základní schopnost rozluštit synoptickou mapu, nicméně modely na mapě barevně zobrazují i teploty a srážky (déšť, sníh), u nichž se obejdete zcela bez meteorologických znalostí.
Národní a regionální předpovědní modely více či méně vycházejí právě z těchto dvou globálních modelů, které si „na míru“ upravují. Není vůbec výjimkou, že každý z globálních modelů maluje následující vývoj úplně jinak – americký může očekávat oteplení, evropský ochlazení. Záleží jen na tom, jak nasimulují pohyb tlakových útvarů. Jednotlivé meteorologické služby se pak podle své úvahy kloní spíš k jednomu, nebo k druhému.
Český hydrometeorologický ústav je spíš konzervativní, a tak jsou v nejistých situacích jeho předpovědi „něco mezi“ oběma extrémy, i když je třeba zřejmé, že buď nastane jeden, nebo druhý. To je právě ta zrádnost všech „obrázkových“ předpovědí, které zobrazují jen výsledky toho nejpravděpodobnějšího scénáře. Některé povětrnostní situace mohou mít přitom hned několik řešení a i to nejpravděpodobnější může mít „naději“ třeba pouhých 35 %.
Vlastní předpovědní modely, zpracovávané národními a regionálními meteorologickými službami, mají zpravidla vyšší spolehlivost, neboť sestavují předpověď pro podrobněji členěné území (mají vyšší rozlišení), a lépe tak zohledňují jeho povětrnostní odlišnosti (mikroklima).
Pro nejhrubší orientaci tedy poslouží v podstatě jakýkoli server o počasí, ovšem s rizikem, že jeho předpověď zobrazuje jen jednu z mnoha variant vývoje počasí. V sekci Počasí na SNOW.cz můžete porovnat předpovědi z více předpovědních modelů, vycházejících jak z globálních (americký GFS, evropský ECMWF), tak z lokálních modelů s přesnějším rozlišením (ICON 6,5 km, ZAMG 1 až 5 km).
V každém případě stojí za to se poohlédnout i po místním zdroji předpovědi počasí, zpracované regionální meteorologickou službou. Její předpověď zpravidla nenajdete na obecných serverech, často ani na stránkách lyžařských středisek daného regionu, je tedy potřeba navštívit přímo příslušné webové stránky.
Kde najít podrobnou lokální předpověď počasí pro dané území - Česko a Alpy
Česko - podrobná dvoudenní předpověď
Aladin
Nejpodrobnější předpověď pro území České republiky počítá numerický model Aladin, a to na 54 hodin. Jeho
srozumitelným výsledkem jsou meteogramy – grafy zobrazující průběh
teplot, oblačnosti či srážek v čase. Vychází z globálního
předpovědního modelu ARPEGE s rozlišením 15 km, který Aladin, sestavovaný
v ČHMÚ, zpřesňuje pro území České republiky na 2,3 km (4,7 km do r.
2019).
Alpy – výhled počasí v jednotlivých horských skupinách
podle modelu GeoSphere Austria (dříve ZAMG)
Velmi fundovanou předpověď pro alpskou oblast vydává rakouská
meteorologická služba GeoSphere Austria (dříve ZAMG) na webu německého
alpského svazu Alpenverein (v němčině). Předpověď je rozdělena do
jednotlivých horských skupin s ohledem na to, že v mimořádně členitých
Alpách mohou vlivem horských překážek (návětří, závětří) nastat
výrazné rozdíly v počasí i na poměrně malém území, což globální
modely nejsou schopny postihnout. Kromě obrázkové předpovědi je velmi
užitečný stručný výstižný komentář popisující celkovou
povětrnostní situaci nad Alpami i případné nejistoty dalšího vývoje.
Rakousko - podrobná předpověď pro Rakousko ORF
Itálie - Jižní Tyrolsko - obecná i horská předpověď Wetterdienst Bozen
Itálie - Trentino - předpověď Meteo Trentino
Itálie - východní Dolomity (Benátsko) - předpověď ARPA Veneto
Itálie - Lombardie - předpověď ARPA Lombardia
Švýcarsko - předpověď Meteo Schweiz
Předpověď počasí v lyžařských střediscích podle různých modelů na SNOW.cz
Čtěte také:
Předpověď
počasí pro lyžaře (2) - malý slovník aneb jak rozumět
počasí
Předpověď
počasí pro lyžaře (3) - synoptická mapa aneb kdy se do Evropy dostane
pořádná zima