Schladming krok za krokem (1. díl): lyžařská houpačka čtyř vrcholů

Schladming krok za krokem (2. díl): Planai

Schladming krok za krokem (3. díl): Hauser Kaibling

Schladming krok za krokem (4. díl): Hochwurzen

Schladming krok za krokem (5. díl): Reiteralm




Tuto kompaktní oblast dnes tvoří čtyři vrcholy, které jsou co do zajímavosti, kvality lyžování i do nadmořské výšky prakticky srovnatelné. Bráno od východu jde o Hauser Kaibling, Planai, Hochwurzen a Reiteralm, které se nachází v Schladminských Alpách, podél jižní strany údolí řeky Enns. Centrem oblasti je městečko Schladming, jehož jméno je pro lyžaře synonymem názvu této lyžařské houpačky.


Na opačné, severní straně, se nad Schladmingem nalézá masiv Dachsteinu (2 995 m n. m.) s nejvýchodněji položeným ledovcem v Alpách, na kterém se mj. nacházejí jak sjezdové, tak i běžecké vysokohorské tratě. Ledovec a několik dalších menších lyžařských středisek tak společně s houpačkou tvoří prázdninový region Schladming Dachstein, který je součástí největší rakouské oblasti zimních sportů – Ski amadé.


Planai - pohled na Dachstein


Ski amadé – superski v rytmu valčíku

Oblast Ski amadé zahrnuje 5 velkých podoblastí. Mimo zmíněného Schladming – Dachstein ještě Salzburger Sportwelt, Gasteinertal, Hochkönig a Grossarltal, kdy tyto dále pod sebou zahrnují dohromady 25 menších rezortů se 760 kilometry sjezdovek, kterých je zde celkem 356, z nichž více než 90 % pod umělým zasněžováním. Přepravní park je tvořen převážně moderními lanovkami a vleky, kterých je ve Ski amadé celkem 270, s obrovskou přepravní kapacitou okolo 365 000 lyžařů za hodinu.

Ski amadé vzniklo v roce 2000 a bylo inspirováno podobně rozsáhlým projektem v Itálii – Dolomiti Superski. Na počátku své existence mělo Ski amadé mj. problémy s antimonopolní legislativou ohledně cenotvorby svých skipasů, ale tyto kauzy se podařilo následně urovnat. Dnes tato lyžařská megaloblast mj. zahrnuje téměř 5 000 poskytovatelů ubytovacích služeb s celkovou kapacitou přes 95 000 lůžek, kdy tito ubytovatelé vykazují okolo 1,3 mil. ubytovaných zimních hostů ročně, což tvoří zhruba 1/3 všech ubytovaných v rámci zimních pobytů v celém Rakousku. Zajímavostí je, že na svou propagaci v Německu oblast používala i svou reklamní variaci megahitu let osmdesátých - i u nás v té době populární písně Live Is Life rakouské skupiny (jednoho songu) Opus.


Planai - pohled na Hauser Kaibling


Houpání povoleno

Ale zpět ke Schladmingu a jeho houpačce. Ta dnes udává 123 kilometrů sjízdných tratí (ve kterých je zahrnuto i několik neupravovaných skiroute.), kde mají nadpoloviční podíl sportovní červené sjezdovky. O přepravu se stará 44 lanovek a vleků, kdy podobně jako je tomu u všech současných moderních areálů, vleky (v celkovém počtu 14 ks) slouží čistě k učebním účelům nebo zde výjimečně jako zcela okrajová propojovací zařízení, kterým se navíc lyžař může kdykoliv vyhnout. Naopak portfolio lanovek je převážně velmi moderní a tvoří jej 8 kabinových lanovek, jeden telemix, 2 rychlé kapacitní „osmičky“ a 5 „šestek“, které dále doplňuje 10 čtyřsedaček (z toho už jen dvě pomalé) a jedna troka. A jako relikty z dob minulých zde lze stále nalézt tři pomalé dvojsedačky.


Hauser Kaibling


Trocha historie

Centrem oblasti je městečko Schladming, jehož historie sahá až na konec 12. století a které svá městská práva obdrželo již v roce 1322. V této době byl Schladming prosperujícím hornickým městem, protože se zde těžilo stříbro, olovo, měď, kobalt a nikl. V roce 1408 zde vznikl dokument, který jako první požadoval sjednocení pracovních podmínek pro horníky v Evropě (Schladminger Bergbrief).


V období reformace se místní horníci zapojili do rolnických vzpour proti salcburským úřadům, takže v roce 1525 arcivévoda Ferdinand nechal město prakticky celé zničit a odebral mu jeho práva. Ty Schladming opět získal až v roce 1925. V 19. století postupně upadal význam důlního průmyslu, ale podnět k rozvoji této oblasti dala v roce 1875 stavba železnice údolím řeky Enns, která umožnila tomuto regionu postupný rozvoj v oblasti turistiky a zimních sportů.


Hauser Kaibling - Gipfelbahn a Planai


Schladming – legenda světového sjezdu

I historie lyžováni ve Schladmingu má dlouhé kořeny, neboť již v roce 1908 zde byl založen místní Spolek zimních sportů a o 12 let zde byla postavena první horská chata. První vlek na Planai se rozjel v roce 1953 a od roku 1973 jsou Schladming a sjezdovky na Planai pravidelně dějištěm Světového poháru mužů, kdy vyhlášený Nightrace navštěvuje přes 50 000 diváků. Schladming byl také již 2x dějištěm Mistrovství světa ve sjezdovém lyžování – poprvé v roce 1982 a podruhé nedávno, v roce 2013, kdy předtím v kandidatuře postupně těsně podlehl dvěma jiným organizátorům – Val d´Isere a Ga-Pa. V roce 2012 zde proběhlo finále Světového poháru.


Hochwurzen - pohled z vrcholu


A proč vlastně Schladming?

A co může Schladming nabídnout našemu lyžaři ve srovnání s konkurencí? Předně je to dobrá dopravní dostupnost z Česka, kdy pak na rakouské straně středisko leží mezi dálnicemi A9 a A10, takže pouze posledních několik desítek kilometrů se jede po přehledné okresce, v top termínech bohužel v kolonách. Stejně tak příkladnou dostupnost má celý areál z hlavní silnice, protože všechna páteřní parkoviště jsou nedaleko ní. Tato dostupnost areál předurčuje i ke kratším návštěvám například proti Arlbergu nebo střediskům na západě Tyrolska, kdy pak i 3 dny bohatě postačují na komplexní projetí a poznání celého areálu.


Hauser Kaibling


Z postele na svah

Městečko Schladming pak poskytuje i jiné mimolyžařské sportovní aktivity, stejně jako možnosti nákupů nebo kulturní vyžití. Výhodou celého regionu je obrovská nabídka ubytování na úrovni okolo 25 000 lůžek všech kvalitativních i cenových úrovní, kdy třeba v oblasti Rohrmoos lze dokonce nalézt i spoustu ubytování přímo na sjezdovce, bez nutnosti každodenního dojíždění. Podobně tak lze v Hausu nebo ve Schladmingu nalézt ubytování v docházkové vzdálenosti k lanovkám a sjezdovkám, i když většina návštěvníků asi bude volit obvykle i cenově dostupnější ubytování na severní straně údolí pod Dachsteinem, kde především Ramsau nabízí obrovskou ubytovací kapacitu.


Co se týká lyžování obecně, tak celý areál má spíše náročnější sportovní charakter a kromě Rohrmoos nebo části Kaiblingu zde nejsou ve větší míře zastoupeny vyloženě nudné nebo „odpočinkové“ tratě, což je nutné zohlednit třeba při návštěvě s menšími dětmi. Sjezdovky jsou převážně orientovány na sever, což na jedné straně přináší výhodu kvalitního sněhu až do odpoledne, ale v prosinci a v lednu také minimum slunce na sjezdovkách.


Ve stínu Dachsteinu

Většina sjezdovek je vedena v lesních průsecích, které při mlze a mracích zlepšují viditelnost při lyžování, pouze několik tratí mezi Kaiblingem a Planai se nachází nad pásmem lesa. Impozantní je kulisa lyžování, kdy máte téměř pořád před očima třítisícový masív Dachsteinu. Většina sjezdovek je pokryta umělým zasněžíváním, což třeba na začátku letošní zimy umožnilo ve Schladmingu spustit výrazně více sjezdovek, než tomu bylo v jiných areálech.


Přepravu lyžařů dnes až na pár výjimek zajišťují rychlá moderní a kapacitní přepravní zařízení, kde všechny rychlé sedačky mají bubliny a ty nejnovější dokonce i vyhřívání. Vcelku solidní je i propojenost celého areálu, kde je ovšem nutné počítat s časovou náročností většiny přejezdů a také obvykle použitím plochých traverzů, a to zvláště v oblasti Rohrmoos.


Planai

Ranní ptáče do přezkáče skáče

Pro ty, kdo si rádi přivstanou, aby si užili ranní manšestr, je výhodou i provozní doba lanovek, kdy ty přístupové se rozjíždí už v 8.15. V případě, že chcete poznat celou oblast, jsou naopak právě Rohrmoos, resp. Schladming, ideálními výchozími body díky své centrální poloze, kdy pak lze denně pohodlně a kompletně projet vždy 2 kopce na dané straně oblasti. Ovšem v tom případě, že chcete daný den poznat i vzdálenější než sousední kopec, pak doporučuji pod něj přímo dojet autem, protože přesun přes dva kopce (nemluvě dokonce o třech kopcích) je už skutečně časově velmi náročný kvůli lyžařsky „nepřívětivé“ prostřední propojovací části areálu.


Modernosti areálu také odpovídá jeho cenová náročnost, kdy tento základní cenou 48,50 EUR/den již atakuje magickou padesátku, kterou již ovšem několik rakouských areálu dokonce pokořilo. Mimo hlavní sezonu lze skipas pořídit o něco levněji, za 45 EUR. Na svazích je dostatek chat a různého občerstvení, a to za běžné rakouské ceny.

Pohodlí především

Obrovské plus má areál za sociální zázemí, kdy pomalu u každé významnější lanovky naleznete pěkné a čisté toalety nebo WLAN zdarma. Moderní nástupní a výstupní terminály páteřních kabinek jsou v několika případech osazeny pro pohodlí lyžařů jezdícími schody a u údolních lanovek si pak můžete nechat vytisknout svůj denní lyžařský výkon dle aplikace Skiline. Na několika místech areálu je možné si nechat udělat na základě použití skipasu elektronickou pohlednici. A mimo klasické úschovny jsem letos zaznamenal i místa, kde si můžete odložit a nechat nabít vaše elektronická zařízení.


Daní za popularitu střediska je tak jeho komerční podoba lyžování, stejně jako jeho naplněnost v hlavní sezoně. A drobnou nevýhodou je také lyžařská a přírodní vyrovnanost celé houpačky, kdy lyžování na všech kopcích je pocitově prakticky stejné. Lyžování zde lze ovšem zpestřit i jednodenní návštěvou dalších, nepříliš vzdálených, ne tak přeplněných, sic výrazně menších skiareálů (Gastelbegralm, Stoderzinken, Rittisberg, Fageralm nebo Dachstein), nebo rovnou přejet dále na západ do dalších velkých oblastí Ski amadé.


Pokračování čtěte v článku Schladming krok za krokem (2. díl): Planai