Schladming krok za krokem (1. díl): lyžařská houpačka čtyř vrcholů
Schladming krok za krokem (2. díl): Planai
Schladming krok za krokem (3. díl): Hauser Kaibling
Schladming krok za krokem (4. díl): Hochwurzen
Schladming krok za krokem (5. díl): Reiteralm
Dvě patra moderny …
Hauser Kaibling je lyžařsky dvoupatrový areál, kdy přepravu do prvního patra, zhruba do poloviny kopce, zajišťuje moderní kabina přímo od parkoviště. Jedná se o přístup bohužel jediný, takže při ranní špičce ve vrcholné sezoně nebo o víkendech je nutné počítat s frontami zde i u pokladen. Obsluhu centrálních svahů horní části zajišťují dvě rychlé sedačky s bublinou – na kabinu přímo navazuje čtyřka Quattralpina, která končí přímo na hřebeni u vysílače, s možností následného přejezdu na sjezdovky směrem k Planai. Zhruba půl kilometru pod konečnou kabinky se pak nachází druhá rychlá sedačka – Kaibling 6er, která sice končí nahoře o něco níže, bez možnosti dalšího přejezdu, ale zase umožňuje si vychutnat místní hlavní svahy v jejich horní části po větší délce.

Obě horní lanovky končí ve výšce okolo 1 900 metrů, takže hlavní svahy nabízí při sjezdu až do údolí nadprůměrnou délku a pěkné převýšení, srovnatelné s Planai. A pokud máte prašanovky, tak volným terénem lze sjet převýšení dokonce ještě větší, až 1 250 metrů. O kvalitě tratí svědčí i to, že se zde na MS 2013 odjely ženské rychlostní disciplíny. V horní části areálu máte na výběr mezi pohodovou modrou, která se nahoře klikatí v lesích, pokud nevyužijete přímější a prudší červenou spojku, a následně přechází v přímou, širokou a přehlednou carvingovou ranvej.
Hauser Kaibling - páteřní červená
Druhou páteřní tratí je podobně široká, ale o něco náročnější červená, která v případě, že ji najíždíte přímo od čtyřsedačky, začíná krátkým, až černým hangem. Ve spodní části běží červená paralelně s modrou a postupně splynou. Tato ne až tak náročná horní část hlavního svahu je vhodná i pro méně zdatné lyžaře, což se ovšem již nedá říci o spodním patru, které je mnohem sportovnější. Sjezd do údolí je totiž možný pouze po dvou skutečně náročných sjezdovkách, kdy většina lyžařů volí pravou, červenou variantu. Tato téměř přímá sjezdovka začíná širokým lesním průsekem, následně ve střední části přechází v mírnější sklon na místních loukách s občasnou terénní vlnou, aby se v poslední třetině zlomila do otevřeného červeného padáku o konstantním sklonu.
Druhou možností sjezdu do údolí, která je sice náročnější, ale lyžařsky mnohem zajímavější, je černá závodní sjezdovka, která je ve své horní části velmi vděčná co do své pestrosti vzhledem k časté změně směru i sklonu. Spodní část je podobně jako u hlavní červené mnohem náročnější a prudší, na dojezdovém padáku navíc svým příčným sklonem na jednu nohu.
Hauser Kaibling - pohled na Planai
… a závan historie
Místní technickou zajímavostí je visutá kabinka Tauern Seilbahn, která figuruje i mezi zimními oficiálními přepravními zařízeními a ke které se dá dostat právě z černé sjezdovky po modré objížďce, která navíc může být užitečná pro lyžaře ubytované přímo v Hausu, neboť její dojezd je podél vesnice. Tato kabinka z roku 1960 totiž vyjíždí z druhého okraje Hausu a dala by se tak považovat za druhý nástupní bod areálu. Realita je ovšem taková, že tato lanovka sice také překonává více než kilometrové převýšení a vyjíždí téměř až na vrchol, ale děje se tak ve dvou sekcích, kdy kapacita každé kabiny je pouhých 8 lidí a celková přepravní je udávána pouhých 80 lidí/hod. Především z tohoto důvodu jsem proto doposud neměl odvahu tento technický unikát v reálu vyzkoušet.
Hauser Kaibling - pohled z vrcholu na východ
Carvingová nirvana
Stranou, prakticky na okraji celé houpačky i místního kopce, se nacházejí dvě návazné rychlé čtyřky s bublinou – Höfi Express I a II, které obsluhují nádhernou širokou a relativně členitou modrou sjezdovku, opět ideální pro rychlé carvové oblouky. A případě, že tuto sjezdovku dáte po celé její délce, překonáte tak téměř 4 kilometry a 700 metrů výškového rozdílu. Ve spodní části sjezdovky lze její nejplošší místo objet krátkou červenou spojkou. Ke spodní stanici lanovky sice vede z údolí cesta, ale použití tohoto bodu jako nástupního znamená vystoupat autem z údolí několik set metrů, což je vzhledem k existenci dostupných parkovišť přímo v údolí nepraktické.
Hauser Kaibling - páteřní červená
Při cestě nahoru první lanovkou se projedete nad malou oborou lesní zvěře a při cestě návaznou druhou lanovkou se na jejích sloupech mimo obvyklých reklam můžete dozvědět i zajímavé informace ve smyslu, že o letní údržbu místních sjezdových tratí se stará 800 ovcí a naopak o tu zimní rolby s celkovým výkonem 4 050 PS.
Příjezd do této trošku bokem ležící oblasti, což má pozitivní dopad na její lyžařskou vytíženost, i návrat zpět na hlavní svahy, je nejlepší a nejrychlejší v horní části sjezdovkami 3a a 2. V prvním případě se jedná o plochý modrý traverz, v případě druhém o plnohodnotnou širokou červenou sjezdovku v lesním průseku. Níže položené a plošší spojky pak při horším sněhu znamenají riziko běžecké vložky.
Hauser Kaibling - pohled od Hofi Expressu II na vysílač
A to nejlepší nejvýše
Náročnější lyžaře rozhodně zaujme vrcholová černá sjezdovka, spojená s hlavním lyžařským vrcholem Kaiblingu velmi plochým zeleným přejezdem po lesní cestě (spojka mj. na Planai), kde je pak odměnou nádherný svah o konstantním sklonu podél rychlé čtyřky se žlutou bublinou, která při šikmé délce 507 metrů překonává převýšení 180 metrů, což výmluvně svědčí o náročnosti sjezdovky. Ta je obvykle špičkově upravena a vzhledem k tomu, že její náročnost je při průjezdu traverzem všem patrná, tak není ani nijak moc zalidněná, protože svým sklonem u slabších lyžařů budí oprávněný respekt. Z konečné stanice na vrcholu, kde jako na jediném místě houpačky se dostanete nad 2 000 metrů, je vynikající rozhled a vede zde dolů i jedna z tratí pro freeride, ta, která pak umožňuje absolvovat největší místní sjízdné převýšení.
Z lesa na pusté pláně
V případě, že jste absolvovali tuto černou sjezdovku, tak dále musíte pokračovat dlouhým lesním traverzem do vysokohorského údolí, kde pak narazíte na širokou modrou dálnici obsluhovanou rychlou žlutou bublinou Alm 6er. Tato modrá sjezdovka se ve své hodní části nachází již nad pásmem lesa a patří díky nadmořské výšce k těm s nejlepším sněhem a díky své orientaci i k těm slunnějším. Podobně od této lanovky je jediná možnost, jak pokračovat dále. A to sjet do sedla mezi Kaibling a Planai, kde máte na výběr návrat zpět na Kaibling rychlou dlouhou bublinou nebo pokračovat dále na Planai pomocí kratší pomalé čtverky, která vás vyveze na dálnici k Mitterhausbahn. Sjezd do tohoto sedla směrem od Kaiblingu je možný po pěkné členité černé sjezdovce, která má ovšem i lehkou modrou objízdnou variantu pro slabší lyžaře.