Cestu z Prahy do Jasini i dnes, ve 21. století, lze zvládnout ne rychleji než za 20 hodin. Za první republiky vyjížděl na tuto trasu nejdelší spoj ČSD - přímý rychlík Praha - Jasiňa a trasu 1 053 km urazil za 18,5 hodiny. My jsme vyrazili z Prahy a Pardubic nočním spojem Českých drah EN 443 Bohemia, abychom využili pohodlí moderních lůžkových vozů a přes noc jsme se dobře vyspali. Po 9,5 hodinách jsme v Košicích a máme za sebou 800 km cesty. Dalších 350 kilometrů však jedeme 10 hodin autem našeho kolegy, do kterého jsme v Košicích přeložili lyže a záchranářský materiál. Přechod přes hranice Vyšné Nemecké – Užhorod je pomalý, ale plynulý - i tak zabere asi hodinu. V Užhorodě po krátké návštěvě náčelníků Zakarpatské záchranné služby se zastavujeme na letišti, kde je odstaven vrtulník Mi8 MNS (Ministerstva mimořádných situací). Na záchranné akce v horách však není z finančních důvodů využíván. Pak již míříme dál na východ přes Chust směrem na Rachov a Jasiňu. Posledních sto kilometrů od Teresvy podle rumunské hranice je jak počítačová hra, jak nazval řízení našeho auta řidič, když koncentrovaně hledá nejlepší průjezd mezi stovkami děr… Tuto poslední část za tmy jedeme přes tři hodiny. Z parkoviště u ústí potoka Svidovec do Č. Tisy nás čeká poslední cesta vhodná již pouze pro ruská vozidla. Materiál překládáme do sovětského vojenského náklaďáku („gruzoviku“) GAZ 66 a stoupáme 700 výškových metrů, po každém roku horší cestě, do lyžařského areálu Dragobrat v nadmořské výšce 1 350 m. Poslední kilometry jsou kvůli hlubokým zledovatělým kolejím na hranici sjízdnosti i pro ruské vojenské sanitky UAZ, zde nazývané jako „tabletky“ či „buchanky“, které slouží jako svérázné „skibusy“. Jsou jediným dopravním prostředkem pro hosty tohoto skiareálu v pohoří Svidovec.
Foto: Aleš Kučera
Lyžařský areál Dragobrat (1 350 m až 1 700 m n. m.) nabízí už přes
2,5 tisíce ubytovacích míst ve více než 70 hotelích. Na divoko
postavených bez stavebního povolení a bez jakéhokoli řešení svozu
komunálního odpadu a kanalizace. Místní sami hovoří o ekologickém
problému, který nemá v současném stavu řešení. Nemluvě o
katastrofální přístupové cestě vhodné pouze pro ruská terénní
vojenská auta. Obdobné poddimenzování se projevuje častými výpadky
elektrického proudu a zastavováním vleků a lanovek. Napájení skiareálu 10
kV není dostatečné a tak hoteliéři a provozovatelé vleků mají k
dispozici mohutné diesel agregáty z lodních a lokomotivních motorů, které
se po výpadku proudu postupně rozburácí. Okolí areálu nabízí skvělé
možnosti i pro freeride v mnoha dobře dostupných kotlích na východních
svazích hlavního hřebene Svidovce (především na úbočích vrcholů
Žandarm 1 763 m a Bliznica 1 881 m). Na vrcholy Stoh (1 704 m) a do sedla
Peremyčka (1 554 m) vedou dvě dvousedačkové lanovky délky přes 1,5 km,
sjezdovky jsou každý večer kvalitně upravovány a poloha areálu nabízí
dobrou sněhovou jistotu – zpravidla se lyžuje do konce dubna. Díky poloze
lanovek se lyžaři i za špatného počasí snadno dostanou na hlavní
karpatský hřeben a za snížené viditelnosti jsou vrcholové stanice lanovek
místem bloudění lyžařů (za naši návštěvu ukrajinští záchranáři
každý den vyrazili do mlhy hledat zbloudilého nešťastníka). Pokud
zbloudilý lyžař sjede na odvrácenou stranu hřebene, čeká ho 45 km dlouhé
neobydlené údolí bez jakékoli cesty. Od našich kurzů v roce 2012 však
provozovatelé vleků, záchranáři a instruktoři našli společnou řeč a
hřebenová cesta, spojující horní stanice lanovek je značena zimním
tyčovým značením, exponovaný úsek je označen provazem a hrana svahu je
osazena lavinovými informačními tabulemi.
Více o skiareálu na www.karpaty.net/dragobrat.
Foto: Aleš Kučera
Cílem projektu Mezinárodního Visegradského Fondu, za odborné spolupráce Horské služby ČR a Strediska lavinové prevencie v L. Hrádku, je monitoring lavinové situace v ukrajinských Karpatech na základě terénního monitoringu a dat ze sněholavinových stanic na Ukrajině, v pohoří Boržava na vrcholu Plaj 1350 m a v pohoří Černohora na stanici Požeževska ve výšce 1 450 m, a kurzy lavinové prevence pro ukrajinské záchranáře, především však pro nevládní lyžařské komunity a dobrovolné záchranáře. Od prosince 2016 opět díky podpoře malého grantu IVF vydáváme lavinový bulletin pro ukrajinské Karpaty na www.karpaty.net/laviny.
Foto: Aleš Kučera
Přestože první školení pro ukrajinské kolegy HS ČR organizovala již v
roce 2009 a následně 2012 (viz. linky pod textem), každoroční reorganizace
záchranných složek na Ukrajině, která zpravidla začne výměnou
náčelníků, mnohdy nucenými odchody zkušených záchranářů (aby se
místa uvolnila pro zájemce blízké politickým kruhům a regionálním
zbohatlíkům, kteří ani nelyžují a v horách se vůbec nepohybují), za
posledních 3 roky reorganizací však horská služba na Ukrajině nevytvořila
fungující systém práce a školení svých záchranářů.
Více info na Karpaty.net
Naopak výrazný posun v povědomí o lavinové prevenci a znalostech o lavinové záchraně učinily freeride komunity z celé Ukrajiny a instruktoři lyžování na Dragobratě (kteří mj. jsou i velmi aktivní při pátracích akcích jako dobrovolní záchranáři, protože jsou dobrými lyžaři a jsou vybaveni lavinovou výbavou). Další aktivní skupinou jsou dobrovolní záchranáři z Ivano-Frankovské oblasti, spadající pod služebnu Verchovina, kteří založili na odlehlém místě Černohorského masivu, v místě bývalé polské meziválečné observatoře na vrcholu Pop Ivan 2 028 m, služebnu - Чорногірський гірський пошуково-рятувальний пост (Černohorský vyhledávací záchranný bod.
Foto: Чорногірський гірський
пошуково-рятувальний пост
Díky ukrajinsko-polskému projektu vloni začaly práce na údržbě a
konzervaci ruiny polské observatoře Pop Ivan z roku 1938. Tato mohutná stavba
na hlavním karpatském hřebeni (tehdy v blízkosti československo – polsko
– rumunského trojmezí) od konce 2.světové války chátrala. Nyní je tato
opuštěná stavba v rozhlehlé a neobydlené části Karpat u rumunských
hranic jediným útočištěm, nouzovým bivakem a zázemím pro záchranáře
při záchranných akcích. Na hřebeny Černohorského masivu se vydává
každý rok v zimě stále více extrémních skialpinistů a freeriderů,
přestože na vrchol Pop Ivan je nejkratší cesta z obce Šibene - Zelene v
údolí Černého Čeremoše a zimní výstup na skialpových lyžích trvá k
observatoři okolo 9 hodin neobydleným územím. Součástí projektu na
oživení této dominanty Karpat je i služebna horské služby, která začala
fungovat tuto zimu a je nepřetržitě obsazena dvěma záchranáři, kteří se
střídají v týdenních turnusech. Celkem slouží na vrcholu Pop Ivan 9
záchranářů a ti projevili opakovaně velký zájem o školení v rámci
projektu IVF.
Více o historii observatoře a projektu revitalizace.
Foto: Aleš Kučera
Ve dnech 13. a 14. března 2017 jsme připravili na Dragobratě pro ukrajinské záchranáře a instruktory kurzy, zaměřené na ošetření zranění a na zásady 1. pomoci, které nejsou na Ukrajině zdaleka tak dobře u veřejnosti známy jako u nás. Další částí byl praktický výcvik hledání zasypaných osob v lavině, s důrazem na práci s lavinovými vyhledávači, sondováním lavinového svahu a organizaci záchranné akce. Pro ukrajinské záchranáře byl připraven nácvik stabilizace zraněného na sjezdovce a svoz na svozných záchranných prostředcích – na akiji (aluminiových saních) a kanadských saních. Samostatnou kapitolou, kterou však naši záchranáři ani projekt IVF nemůžou ovlivnit, je další fáze transportu zraněného z lyžařského areálu (nebo odkudkoliv z ukrajinských hor) do nejbližší nemocnice k ošetření. V ukrajinských podmínkách po svozu ze sjezdovky ukrajinskými záchranáři čeká zraněného lyžaře téměř hodinová strastiplná cesta, nejčastěji na podlaze nákladního auta nebo terénní sanitky UAZ, do údolí po horské cestě plné děr a výmolů. Poté následná, asi hodinová cesta do Rachova do nemocnice, v případě vážnějšího úrazu do několik dalších hodin vzdálené nemocnice .
Foto: Aleš Kučera
Velký zájem projevili ukrajinští záchranáři o přípravu transportu
zraněného ve vakuové matraci, kterou přivezli záchranáři z HS ČR
Krkonoše. Pondělního školení se zúčastnili 3 skupiny státních
ukrajinských záchranářů ze služeben Rachov, Jasiňa (Dragobrat) a
Lazeština. Přes dvacet záchranářů, se svými veliteli nacvičovali
modelovou záchrannou akci v lavině při pátrání po zasypaných lyžařích
a jejich následný transport z terénu. Úterní kurzy měly výrazně větší
kladný potenciál a aktivní zájem účastníků, především lyžařských
instruktorů. Úterních kurzů se opakovaně zúčastnili záchranáři
služebny Jasiňa se svým náčelníkem J. Gašparovičem, kteří slouží na
Drabobratě, a také lyžařští instruktoři ze skiareálu. Téměř každý
den se společně zapojují do záchranné akce. K nim se přidalo 7
záchranářů ze služebny na vrcholu Pop Ivan, v čele s náčelníkem Vasylem
Ficakem, vážilo ve svém volnu a za vlastní prostředky celodenní cestu z
Verchoviny, z Ivano-Frankovské oblasti, aby na našich kurzech procvičovali
ošetřování zranění, hledání pohřešovaných v lavině a svoz
zraněného na akija saních.
Tito záchranáři se zúčastnili velmi aktivně i únorových
kurzů IVF.
Foto: Aleš Kučera
Velký zájem a nadšení o zkušenosti měli instruktoři z Dragobratu,
kterých na úterní kurz se dostavily dvě desítky. Simulovaná záchranná
akce v lavině motivovala ukrajinské dobrovolné záchranáře k velmi dobrým
výsledkům při hledání zasypaných. Polská dobrovolná záchranářka GOPR
Bieszczady připravila pro záchranáře z černohorské služebny Pop Ivan
sněhový profil a zadávání údajů do celoevropské databáze EAWS do
SnoProfiler - www.lawis.at/profiles.
Z měření 14. 3. 2017 na JV svazích vrcholu Stoh je záznam sněhového profilu.
Foto: Aleš Kučera
Oba dny kurzů, které vedli záchranáři z HS ČR Krkonoše, služebny Pec pod Sněžkou, Petr Hais, Tomáš Novák a Petr Dlouhý, a kolegyně Karolina Kiwior z GOPR Bieszczady ukázaly potřebu systematických školení pro ukrajinské státní záchranáře a potvrdily ohromný zájem o naše kurzy ze strany dobrovolných záchranářů, horských vůdců a instruktorů (kteří jsou současně dobrovolnými záchranáři). Každý účastník obdržel brožurku "ABC lavin" lavinového specialisty Milana Lizucha ze Strediska lavinové prevencie v L. Hrádku, vydanou v ukrajinštině díky malému grantu IVF. Zázemí pro naše záchranáře na Dragobratě a školící místnost poskytl penzion U Stěpana, několik desítek metrů od vleků na Stoh.
Foto: Aleš Kučera
Nekoncepčnost ukrajinské horské služby každým rokem spadající pod jiné záchranné složky, zmítané mocenskými boji, vytváří v dobrovolných záchranářích a instruktorech silný potenciál a základnu kvalitně vybavených (z vlastních prostředků pořízené vybavení je mnohdy kvalitnější než u státních záchranářů) a odborně fundovaných (o školení mají větší zájem než státní záchranáři) záchranářů mimo vládní organizace.
Pros cestu zpět jsme zvolili návrat do EU přechod Solotvino – Sighetu Marmatiei do Rumunka (přechod hranice téměř bez čekání) a pak již po „evropském“ asfaltu přes Maďarsko do Košic na vlak, opět na lůžkový spoj EuroNight Bohemia do Prahy.
Video z kurzů lavinové prevence
Odkazy pro více informací:
http://snow.cz/…blate-a-mlze
http://snow.cz/…snehu-bohate
http://karpaty.net/…aru-2017.htm
http://karpaty.net/…-skoleni.htm
http://karpaty.net/…e-a-mlze.htm
http://karpaty.net/…svidovci.htm
http://karpaty.net/…ovy-kurz.htm
