Celou dobu myslel na svou mladou a krásnou ženu. Myslel na to, jak se k ní po sezoně vrátí. Myslel na to, jak se s ní bude milovat. Jak to milování bude krásné, vášnivé a nekonečné. Pak mu konečně skončila sezona a on se opravdu vrátil domů.
Žena už ho čekala. Byla moc hezky upravená, měla čerstvě umyté vlasy, voněly jí po květinách, jak to měl rád. Skoro nebyla nalíčená, jak to měl rád. Vášeň se v něm vzedmula tak prudce, že ji pomiloval ještě v předsíni. Bylo to bouřlivé rychlé vzplanutí. Žena i muž sotva dýchali.
„Pojď dál,“ řekla žena a vedla ho do obýváku. Viděl, jak je krásná, když před ním šla. Už neměla džíny, jenom blůzu, z níž se klenuly bezvadné nohy. Svalil ji na křeslo a miloval se s ní znovu, zdálo se mu, že sil mu ani neubývá, ba právě naopak. Žena i muž už z toho ani nedýchali.
„Nepůjdeme raději do postele?“ zeptala se žena. „Bude to pohodlnější.“ Dodala na vysvětlenou. Když viděl instruktor peřiny, vzpomněl si na nekonečné zimní noci, které trávil sám a zmocnil se ho zas a znovu živočišný chtíč. Pomiloval svou ženu vřele a dlouze…
A pak si sundal lyže, vyprávěla ta paní.
Apríl s laskavým přispěním Lucie Grant.
