Jak se vlastně pojí armáda a lyžování? Armáda trénuje své horské jednotky samozřejmě v první řadě v pohybu v zimním horském terénu. Její činnost je tedy inspirativní zejména pro skialpinisty.
V hlavním sálu Ministerstva obrany ČR (MO) sedí asi 130 uniformovaných účastníků semináře. Jde o instruktory vojenského lezení a přesunů na sněhu a ledu. Pro ně je po stranách sálu a ve vedlejších sálech připraveno množství prezentačních stanovišť firem, nabízejících vojensky specializovaný materiál - od lezeckých úvazků a lan, přes skialpinistická vázání a lyže a taktické vesty až po outdoorovou trvanlivou stravu.
Disciplína funguje. Na povel celý sál vstává, čímž vítá zástupce armády, kteří zaštiťují seminář. Slova se ujímá gen. I. Střecha, zástupce ředitele sekce rozvoje a plánování schopností MO. Mluví o trendech Armády ČR, která se od roku 2005 profesionalizuje, na závěr oceňuje vzdělávání a účast armády v horských disciplínách a předává slovo náčelníkovi Vojenského oboru při FTVS UK plk. gšt. doc. L. Přívětivému, který hodnotí vývoj speciální tělesné přípravy AČR v nedávném období.
Jednotné vzdělávání armád EU pro boj v horském terénu
Major V. Michalička prezentuje skupinu devíti států EU, které jednají o jednotných postupech a mezinárodním vzdělávání vojsk pro boj v horském terénu. Česká republika je zatím v přístupovém procesu a připravuje se na přijetí pětiúrovňové hierarchie vzdělávání armádních horských vůdců a instruktorů.
Mountain Training Initiative (MTI) byla založena v roce 2015, vedoucím státem je Rakousko. Výcvik probíhá například v rakouském vojenském prostoru Lizum - zde jsou celá dvě údolí vyhrazena pro vojenská cvičení střeleb přes údolí, taktických přesunů a dalších aspektů horského vojenství.
V návaznosti na MTI představuje major K. Sýkora představu o budoucnosti konference Military Training Trends, do které by se v budoucnu měl seminář transformovat a docílit tak lepší informovanosti vojenských instruktorů ohledně boje v letním i zimním horském prostředí.
Jak zajistit spolehlivé vybavení
Armáda ČR nenakupuje materiál pro výcvik ve speciální tělesné přípravě centrálně, vojáci tedy "nefasují" armádní lezecké prostředky nebo speciální zateplené oblečení, spací pytle do extrémních podmínek apod. Jedním z cílů semináře je seznámit instruktory s novými produkty a technologiemi a zajistit tak co nejmodernější a nejspolehlivější vybavenost jednotek, které budou materiál nakupovat právě na doporučení instruktorů. Nové produkty zde zástupci prezentují jednak na stanovištích svých firem, druhak v prezentacích vybraných produktů v hlavním programu. Armádě bylo představeno funkční prádlo Aklima, nové technologie pletení lan Tendon a zajímavý produkt, určený pro extrémní vojenské operace - balistická vesta Virtus.
Balistická vesta Virtus
Výstroj, fungující jako komplexní a modifikovatelná ochrana vojáka. Systém funguje jako Lego - skládá se z více než padesáti variabilních komponentů (například několika vyměnitelných velikostí batohu). Nastavení uživatel provede sám v terénu do pěti minut, což prakticky předvádí na semináři Janek Bednařík z HUDYsportu.
J. Bednařík předvádí výhody systému Virtus
Motivací k vyvinutí systému Virtus bylo přetížení britských vojáků v Afgánistánu - bylo potřeba odlehčit a zefektivnit výstroj vojáků. Izraelská firma Source vyhrála konkurenční boj, prošla celoročním testováním produktu a začala systém Virtus dodávat i jinýma armádám než britské. Významnými novinkami jsou integrovaná podpora páteře či integrovaný systém pro lepší nošení a použití zbraně. Systém se stále vyvíjí a je rozšiřován o další moduly - příští rok třeba o elektronické komponenty pro komunikaci či orientaci. Výsledkem je tedy variabilní odlehčené "brnění", vhodné pro pohyb nejen v horském terénu.
Absolutní volnost pohybu v páteřáku
Že se jedná o balistickou vestu, se zdá nezajímavé, ovšem představme si třeba budoucnost páteřových chráničů, které by měly stejný uzamykatelný mechanismus, kterým disponuje systém Virtus. V lehké funkční vestě by byl zabudován stejný systém, který by například skialpinistům umožňoval naprostou volnost pohybu při výstupu a zvýšenou ochranu páteře při sjezdu. Dostáváme se k vizi tzv. exoskeletů, které vyvíjí armádní složky světových velmocí. Ostatně, mnoho civilně používaných technologií bylo původně určeno k účelům vojenským. Je tedy snad jen otázkou času, kdy se technologie, nabízené vojsku, přesunou do civilní sféry a budou nabízeny nám, lyžařům.
Účastníci si mohli vyzkoušet nové skialpinistické vybavení
V dalším programu prezentovali zástupci firem Petzl tvary a typy karabin, prostředky a způsoby kotvení traverzů (D. Franzke), poté Rock Empire novinky pro práci ve výškách (M. Riedl) a vývojové trendy v zachycení pádu byly tématem prezentace Singing Rock (D. Černý). Lyžařského vybavení či pohybu po sněhu se týkaly následující přednášky.
Nové nacvakávací mačky
První pinové vázání bylo testováno v roce 1984. Dnes používají pro skialpinismus pinové vázání všichni přední výrobci, a to ve třech formách. Standardní insert Dynafit, MasterStep a partnerské kompatibilní inserty. Vázání Dynafitu jsou rozčleněna do kategorií od nejlehčích Race, přes Speed a Tour po pro terénní sjezd určené Free.
Výstava modelů vázání Dynafit
Zcela nově byl představen systém na boty nacvakávacích maček, které kombinují dobrou pevnost a velmi nízkou váhu. Dynafit se také snaží boty zjednodušit, aby nepřekážely při výstupu žádné přezky a upínací systémy. Proto byla během minulých tří let vyvinuta jednopřezková bota Hoji - prezentována jako vhodná pro sjezd i skialpinismus.
Představení bot Dynafit Hoji
Dále byl představen systém vázání Pintech, s nímž nové prototypy vázání dosahují pouhých 45 g. Pro zvýšení bezpečnosti také Dynafit začal vyrábět (podobně jako většina dalších na skialpinismus specializovaných značek) helmy s dvojí certifikací, tedy kombinovaných lyžařských a lezeckých přileb. Na závěr se B. Adamec zmínil o nejkomplexnějším testu stoupacích pásů, kde se hodnotil poměr stoupavosti a skluzu. Z výsledku testu vyplývá, že volbou správných pásů lze ušetřit až 20 % energie a proto se do pásů vyplatí investovat a nepodceňovat jejich výběr.
Dynafit dodává skialpové boty i armádám
Armáda spoléhá na péřové oblečení
Česká značka z Českého ráje Sir Joseph legendárního horolezce Josefa Rakoncaje a jeho syna Lukáše představila svou filozofii používání husího peří s prokazatelným původem a novinky v tepelně izolačních vrstvách. Firma s čtyřicetiletou tradicí se specializuje na péřové spací pytle a oblečení, dodává materiál Armádě i horským službám napříč Evropou.
Prezentace produktů Sir Joseph
Oblečení i spacáky jsou rozděleny do pěti řad s různým poměrem teploty a hmotnosti. Nejčastěji používaným materiálem je husí peří, nově je v některých produktech tyrolská stoprocentní vlna.
Přesuny a přežití v arktickém prostředí
Kurz přežití na ostrově Resolute jako první Čech absolvoval a poznatky z něj prezentoval prap. J. Maršner. Po imaginárním pádu letadla bylo cílem přežít v drsných podmínkách s minimem materiálu, dokázat udržet tělesnou teplotu do záchrany účastníka, tedy po dobu osmi dní, strávených venku na zamrzlém oceánu. Bylo třeba se vypořádat s velmi nízkou teplotou a podchlazením organismu, což spolu s ledními medvědy byly jediné limity, kvůli kterým bylo možno kurz okamžitě ukončit.
K udržení tělesné teploty stavěli přístřešky již Inuité. Dvanáct hodin zabralo účastníkům kurzu vykopat přístřešek pro tři osoby, tento proces prokládali chozením pro zahřátí. Maršner zdůrazňuje neustálý pohyb, který musel vyvíjet, aby se jeho organismus nedostal pod tepelný limit. V přístřešku pak lze topit mimo svíčky a vařiče třeba provizorní lampou z gázy v tulením tuku. Tipy pro přežití zahrnují pravidlo zůstat suchý, přijímat teplou stravu, ale i třeba vložit do teplých rukavic obyčejné zahradní rukavice, které se narozdíl od teplých vláken nehroutí při nízkých teplotách, čímž se zlepší manipulovatelnost. Všechny potraviny jsou promrzlé a je nutné je rozehřívat (např. vaření muslityčinek).
Pravidla přežití shrnuje do bodů First Aid, Shelter, Fire, Signals, Food, Water. Podle tohoto algoritmu dokázal Maršner kurz úspěšně absolvovat.
Samoohřívací oběd
Kromě prezentací materiálu a nových postupů byla nabídnuta dvě
zajímavá zpestření - oběd byl podáván v podobě Forestia menu, hotových
jídel, které stačí ohřát samoohřevným mechanismem. Příjemná změna
proti očekávání plytké dehydrované stravy.
Večerní program byl pak zakončen promítáním bratrů Švihálkových o
extrémních sjezdech, které podnikli v minulých pěti letech.
Večerní promítání bratrů Švihálkových
