Lanová dráha na Javorový vrch se začala stavět v roce 1955 a jejím posláním měla být především rekreace pracujících nedaleké ostravské průmyslové aglomerace. Původně se zde ale s žádnou lanovkou nepočítalo. Transporta Chrudim po zakoupení licence od švýcarské strojírny Von Roll postavila na přelomu 40. a 50. let celkem 8 poháněcích úseků odpojitelných dvoumístných sedačkových lanovek. Mezitím se však vyhrotila spolupráce mezi Transportou Chrudim a švýcarskou strojírnou Von Roll, protože licenční technologie nebyla využívaná v souladu se smlouvou. Smlouva s firmou Von Roll byla vypovězena a díky tomu vyrobila Transporta v letech 1954/1955 první lanovku vlastní konstrukce, tedy jednosedačkovou lanovku s pevně uchycenými sedačkami. Tato lanovka byla původně určena pro Sarajevo, ale protože zákazník lanovku neodebral (o 4 roky později však zde byla lanovka přeci jen postavena, a to prototyp čtyřmístné dvoulanové kabinkové lanovky Transporta), bylo rozhodnuto postavit tuto lanovku na území Československa. V úvahu připadal například Javorový vrch nebo nejvyšší vrchol Beskyd – Lysá hora. Nakonec bylo rozhodnuto postavit lanovku právě na Javorový vrch, možná také díky blízkosti Třineckých železáren. Vzhledem k tomu, že výroba lanových drah byla v Transportě jen doplňkovou činností, tento systém se takřka bez jakékoli modernizace vyráběl ještě na počátku osmdesátých let. Tehdy byl tento systém už beznadějně zastaralý, přední světoví výrobci už tehdy vyráběli trojsedačky a čtyřsedačky. V roce 1981 byla Transporta pověřena výrobou pásových dopravníků pro Severočeský uhelný revír a takřka ze dne na den opustila výrobu lanovek.

Celá 1 310 metrů dlouhá lanovka byla uvedena do provozu 7. července 1957 a byla téměř shodná jako jednosedačka na Lomnické sedlo ve Vysokých Tatrách, která zahájila provoz v roce 1959 (a byla zrušena už v roce 1976, kdy byla nahrazena novou dvousedačkou od firmy Pomagalski). Zajímavostí je, že zpočátku byla dolní stanice otevřeného provedení a teprve později byla kolem technologie lanovky dostavěna zděná budova. Společným znakem všech prvních pěti jednosedaček Transporta byla příhradová konstrukce podpěr, zatímco v pořadí 6. jednosedačková lanovka Transporta z roku 1961, která vede na Kleť v Blanském lese, už měla podpěry trubkové konstrukce. Sedačky byly dřevěné a závěsy ocelové.
Lanovou dráhu na Javorový vrch provozovaly od počátku ČSD stejně jako většinu lanovek z 40. a 50. let. Hned v závěru roku 1957 se ovšem Československé státní dráhy pokusily lanovku prodat, ale protože se nenašel žádný zájemce, zůstala lanovka v majetku drah dalších téměř 40 let. Během této doby neproběhla na lanovce žádná zásadní modernizace, jedinými změnami bylo označování v jízdních řádech. K 1.červnu 1996 přešla lanovka na Javorový vrch jako jedna z posledních do soukromých rukou. Nový vlastník provedl v létě 1997 alespoň částečnou rekonstrukci lanovky, tedy přesně po 40 letech provozu, zůstal však zachován princip – neodpojitelné jednosedačky. Nové kladkové baterie nahradily původní s volným zavěšením, vyměněny byly také sedačky, které byly získány z lanovky Transporta na Krížnou ve Velké Fatře z roku 1970 (zrušena v roce 1993). Protože byla lanovka na Krížné mnohem delší, získal provozovatel lanovky Javorový vrch také dostatek náhradních sedaček.

Lanovka překonává výškový rozdíl 462 metrů, na laně je umístěno 120 sedaček a přepravní kapacita činí 364 osob za hodinu v jednom směru. Na trase se nachází 27 podpěr příhradové konstrukce (některé podpěry jsou umístěny v malých rozestupech za sebou) a těsně před horní stanicí je příhradový lanový přechod. Tlačné jsou pouze podpěry č. 6 a 10, trasa lanovky tedy probíhá bez velkých terénních zlomů. Zajímavostí je využití dolních částí podpěr jako reklamní plochy. Pohon o výkonu 62,5 kW i napínací závaží jsou umístěny v dolní stanici. Jako nouzový pohon slouží dieselagregát z roku 1956 o výkonu 100 kW.
Před několika lety se uvažovalo o náhradě této jednosedačky úplně novou odpojitelnou čtyřsedačkou s kapacitou 1 500 osob za hodinu, která by byla delší a vedla od dolní stanice jinudy až na vrchol Javorového vrchu, zatímco stávající lanovka má konečnou stanici několik set metrů pod vrcholem. Podmínkou ochranářů bylo, aby stará lanovka byla demontována a její průsek lesem byl zalesněn. Náklady na stavbu nové lanovky měly dosáhnout výše sto miliónů korun. Společně s novou lanovkou měla vzniknout také nejdelší sjezdovka v Beskydech, která by měřila 2300 m. Projekt se ovšem zaseknul na problémech s majiteli pozemků, přes něž by měla vést trasa nové lanovky. Posléze bylo uvažováno o náhradě stávající lanovky repasovanou dvousedačkou ve stávající trase, ani k tomu ovšem nedošlo a místo toho byla v loňském roce provedena částečná modernizace jednosedačkové lanovky spočívající v instalaci nové řídicí elektroniky a repasi a úpravě sedaček (změněn byl systém zavírání bezpečnostní zábrany). Podle všeho se tedy na této lanovce „babičce“, která je českým unikátem, budeme moci vozit i v příštích letech.
