Hlavním problémem při tak nákladné záležitosti, jako je výstavba lanovky, jsou samozřejmě peníze. Zatímco velká střediska zpravidla nemají problém si na zcela novou lanovku našetřit, v menších střediscích je výstavba zcela nové lanovky někdy zcela nemyslitelná. Řešením je tak nákup použité lanovky, která již sice v alpském renomovaném středisku kapacitně nepostačovala, ovšem menšímu středisku je schopna prokázat ještě kvalitní služby. Samozřejmě i použitá lanovka musí splňovat veškeré bezpečnostní požadavky, často tak musí projít důkladnou repasí. Zatímco v alpských zemích je nákup použité lanovky zcela výjimečný, v zemích jako Slovinsko nebo Polsko se stal dlouholetou tradicí. V polovině 90. let se tento trend objevil také v České republice.
Dvousedačková lanovka Nascivera na Ramzové byla první lanovkou z druhé
ruky v České republice
První vlaštovkou se stala lanovka na Ramzové, kde málo kapacitní jednosedačku Transporta na Čerňavu nahradila v roce 1996 dvousedačka z Dolomit málo známého italského výrobce Nascivera. O dva roky později se rozjela také repasovaná dvousedačka Doppelmayr v krkonošských Herlíkovicích. Počínaje rokem 2001 pak v použitých lanovkách vidělo šanci stále více a více českých středisek, z celkového počtu nově postavených lanovek tvořily každý rok přibližně polovinu právě použité lanovky.
Lanovky se tak dostaly i do takových středisek, kde by byla ještě před 20 lety výstavba lanovky zcela nepředstavitelná. Navíc často mívají délku pouhých 500 až 600 metrů, český rekord drží dvousedačková lanovka v Branné se svou délkou 342 m. V roce 2002 byl dokonce uskutečněn přesun lanovky v rámci Krkonoš, kdy byla vysloužilá harrachovská dvousedačka na Čertovu horu přemístěna do nedalekých Rejdic.
V roce 2002 se harrachovská dvousedačka přemístila do nedalekých
Rejdic
Trochu jiná situace nastala ve Špindlerově Mlýně, kde byl již třikrát uskutečněn přesun lanovky v rámci jednoho střediska. Nejprve byla v roce 1995 původní dvousedačková lanovka na Pláň přemístěna o 100 metrů východněji na černou sjezdovku, v roce 2005 pak následovala trojsedačka z Hromovky, která byla přemístěna do nové lokality Labská. A konečně v roce 2017 se původní odpojitelná čtyřsedačka na Pláň přestěhovala na Horní Mísečky. Ve všech třech případech se jednalo o náhradu původní lanovky novou komfortnější s vyšší přepravní kapacitou, ale protože byla původní lanovka ve velmi dobrém technickém stavu, přesunula se do nové méně frekventované lokality.
Do odpojitelné čtyřsedačky Garaventa zainvestoval v roce 2014 také
skiareál Kněžický vrch ve Vrchlabí
Podívejme se nyní na ekonomickou stránku. Výstavba zcela nové lanovky vyjde podle typu a délky přibližně na 60 až 100 milionů korun. Pro mnoho menších středisek jde však o částku, která sahá vysoko nad jejich možnosti. Použitá lanovka, jejíž cena se může pohybovat v rozmezí 5–20 milionů korun, však dokáže také přilákat nové lyžaře a zvednout tak celkové tržby střediska. Ve výsledku si pak provozovatel může již po 5 až 10 letech dovolit zcela novou lanovku, kterou nahradí stávající použitou lanovku. Tedy mnohem dřív, než kdyby provozoval středisko v původním stavu bez lanovky.
V roce 2015 se lyžařský areál v Peci pod Sněžkou rozšířil o
kompletně repasovanou odpojitelnou čtyřsedačku Leitner z
Obertauernu
Příkladem je například šumavský areál Lipno, který postavil v roce 2003 z Rakouska dovezenou použitou dvousedačkovou lanovku, ovšem již v roce 2008 ji demontoval a postavil 3 zcela nové čtyřsedačkové lanovky! Zajímavým případem je také Ramzová, kde byla již zmíněná dvousedačka Nascivera nahrazena v roce 2008 opět použitou lanovkou (dvousedačka se pak o 2 roky později přemístila ještě na horní úsek na Šerák). Ta však přinesla lyžařům výrazné zkrácení jízdní doby, protože se jedná o odpojitelnou čtyřsedačku z italské Corvary. Ano, v italských Dolomitech již někdy kapacitně nepostačuje ani odpojitelná čtyřsedačka, a tak je nahrazena osmikabinkou.
V roce 2008 byla již dříve použitá lanovka na Ramzové nahrazena
rovněž použitou odpojitelnou čtyřsedačkou Leitner, která byla dovezena z
italské Corvary
Obdobně v roce 2017 byla nahrazena neodpojitelná trojsedačka v Černém Dole (postavena v roce 2006 jako použitá z Cortiny d´Ampezzo) opět použitou, ale mnohem komfortnější a kompletně repasovanou odpojitelnou čtyřsedačkou z italského Ratschingsu.
Trojsedačková lanovka Graffer v Černém Dole pocházející z italské
Cortiny d´Ampezzo sloužila v krkonošském středisku od roku 2006 do roku
2017
Poněkud kuriózním případem je dvousedačková lanovka v beskydské Horní Bečvě. Jedná se o lanovku, která byla v letech 1999–2006 v provozu v Herlíkovicích, ovšem ještě předtím jezdila v italských Dolomitech. V současnosti je tak stejná technologie provozována již na třetím místě. Obdobným způsobem se stěhovala také výše zmíněná dvousedačka z Lipna, jejímž třetím domovem se v roce 2011 staly Čenkovice.
„Lanovka cestovatelka“ – tak by se dala nazvat dvousedačka v areálu
Rališka na Horní Bečvě. Zatímco 70. a 80. léta strávila tato lanovka v
Itálii, v letech 1999 až 2006 byla v provozu v krkonošských Herlíkovicích
a v roce 2007 byla přemístěna právě na Horní Bečvu. Jedná se o první
lanovku ve Zlínském kraji
Druhou záležitostí je pak technická stránka. Téměř vždy je potřeba zcela vyměnit elektroinstalaci, někdy je potřeba také nové dopravní lano, v případech, kdy je nová trasa delší než původní, je to pak samozřejmě nutností. Výhodný je výběr lanovky, jejíž původní trasa byla delší než nová – provozovateli tak zůstane dostatek náhradních dílů, jako jsou sedačky, podpěry nebo kladkové baterie.
V roce 2010 se skiareál Bublava rozšířil o neodpojitelnou čtyřsedačku
pocházející z rakouského Scheffau
Před vstupem České republiky do EU v roce 2004 panovaly obavy, zda zavedení jednotných evropských směrnic pro lanové dráhy nebude znamenat konec výstavby použitých lanovek. Tyto obavy se však nakonec nepotvrdily a použité repasované lanovky tak dál zkvalitňují lyžování na českých horách. Zajímavé srovnání přináší statistika – celkem bylo v posledních 18 letech postaveno na českých horách neuvěřitelných 89 lanovek a polovinu z tohoto počtu tvořily právě použité lanovky.
Pro dvousedačku Steurer jsou Čenkovice již třetím domovem – předtím
sloužila na Lipně a ještě dříve v rakouském Werfenwengu
Kromě České republiky se použité lanovky staví ve velkém ve Slovinsku, v Polsku, Turecku, ale také v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Poněkud stranou stojí Slovensko, kde byly dosud postaveny pouhé dvě použité lanovky.
Velký unikát se v roce 2015 rozjel v Herlíkovicích – jde o
přibližovací neodpojitelnou čtyřmístnou kabinkovou lanovku, jejíž
kabinky a podpěry pocházejí ze Skalnatého Plesa
