Tuto zimu také vrcholí projekt zaměřený na bezpečnost v horách, a to za podpory Mezinárodního Visegradského fondu (IVF). Ukrajinští záchranáři a horští vůdci, freeridové komunity, lyžařští instruktoři a horští vůdci v Zakarpatské oblasti (ve skiareálu Pylypec, Dragobrat) a Ivano-Frankovské oblasti (Verchovina, skialpová základna Bilyj slon v Džembroni) byli v předchozích letech díky grantu IVF školeni v zásadách pohybu v zimních horách, určení stupně lavinového nebezpečí, zpracování výstrah, záchrany v lavině a v první pomoci (o které na Ukrajině bylo zpočátku projektu velmi nízké povědomí).

Smrt v horách

Čtvrtý únorový víkend zažili ukrajinští záchranáři na služebně Pop Ivan (2 028 m n.m.) svoji nejtěžší službu, kdy zachraňovali skupinu 8 nezodpovědných turistů, kteří se vydali za krajně nepříznivého počasí a ve špatném vybavení zdolat pětihodinovým výstupem vrchol s bývalou observatoří na hřebeni Černohorského masívu. Záchrana 5 turistů byla pro 3 záchranáře v extrémním počasí, kdy rychlost dosahovala 100 km/h a teplota klesla k minus 20 stupňů (pocitová teplota dosahovala až minus 40 stupňů), nad jejich síly. Dva turisté pro rozsáhlé omrzliny, hypotermii a vyčerpání zemřeli při výstupu, 3 další turisty ukrajinští záchranáři s nasazením vlastních životů transportovali s rozsáhlými omrzlinami na služebnu. Dva ze záchranářů byli následně hospitalizování v nemocnici s omrzlinami (více v článku).

I v tak malém počtu s nemožností využit techniku učinili záchranáři maximum. Právě tato skupina záchranářů byla opakovaně proškolena v rámci grantu IVF v záchraně nepohyblivých turistů a v zásadách první pomoci. Bohužel, nikdo z nich nepředpokládal, že jim hned následující zima připraví tak těžkou zkoušku.

Kurzy pod vrcholem

V týdnu po této dramatické události, od 4. do 6.března, byl plánován kurz v údolí Č. Čeremoše v Džembroni (na skialpinistické základně Bilyj slon). Praktické kurzy měly proběhnout na služebně na observatoři na vrcholu Pop Ivan 2 028 m. Bohužel ani týden od dramatické události počasí neumožnilo 25 účastníkům kurzů z řad záchranářů a horských vůdců vystoupit na hřeben pro silný vítr a špatnou viditelnost. Teoretické kurzy proběhly na základně Bilyj slon, kde ukrajinští lektoři přednášeli na základě proškolení z předchozích let zásady první pomoci a záchranu v lavině. Velký prostor byl školiteli aktuálně věnován ošetření omrzlin a hypotermii.


V mohutné stavbě bývalé observatoře na vrcholu Pop Ivan 2 028 m n. m. je služebna horské služby

Díky účasti specialisty ze Strediska lavinové prevence na Slovensku proběhl rozbor a analýza záchranné akce, kdy zahynuli dva turisté, a byla popsána rizika, která hrozila zachraňovaným turistům, ale i samotným záchranářům.

Samostatná skupina vybraných záchranářů se věnovala vyhodnocení sněhových profilů a interpretací získaných údajů pro stanovení lavinového nebezpečí, které pravidelně od této sezony zpracovávají a zadávají do mezinárodní databáze www.lawis.at.


Výstup účastníků kurzů na poloninu Gadžina

Praktické kurzy byly operativně přesunuty na poloninu Gadžina. Zde se ukázalo, že postupy při záchraně odpovídají metodice běžné u nás. Velmi pozitivně se projevilo, že záchranáři na počátku zimy si zorganizovali spolu s lektory ze skialpové základny Bilyj slon společné kurzy před zimou a zopakovali si zkušenosti získané při loňských kurzech v rámci IVF. Poslední den proběhlo vyhodnocení projektu, všichni účastníci kurzů obdrželi brožurku ABC lavin, kde jsou shrnuty praktické postupy záchrany v horách, charakteristika lavinového nebezpečí a zásady první pomoc.

Nevládní lyžařské komunity ukázaly cestu

Za poslední tři roky se kurzů za podpory IVF, teoretických a praktických, zúčastnilo okolo 200 účastníků z širokého spektra zájemců – od freeriderů, skialpinistů, lyžařských instruktorů až po horské záchranáře, mezi kterými vyrostla nová generace horskoslužebníků s aktivním zájmem. Především freerideři si začali uvědomovat reálné nebezpečí, které jim v lavinovém terénu, v odlehlých ukrajinských horách, hrozí a sami dbají o bezpečnost a znají zásady tak zvané kamarádské pomoci, kdy za pomoci lavinové výbavy (pípák, sonda, lopata), si mohou vzájemně pomoci – v ukrajinských neobydlených a těžko dostupných horách je rychlá záchrana bez vrtulníku nemožná. Nemalou zásluhu na posunu kvality záchranných akcí na Ukrajině mají záchranáři z horské služby Krkonoše, kteří předávali zkušenosti při společných kurzech svým ukrajinským kolegům.

Poslední dva roky se s příchodem nové generace, mimo jiné vzešlých z aktivních turistů a lyžařů s aktivní znalostí problematiky a vybavení záchranářů, začínají znalosti a postupy přibližovat evropským standardům. Ještě před pár lety bylo na Ukrajině jedinou kvalifikací pro práci horského záchranáře být lampasákem, vysloužilým požárníkem či synem milicionáře a vybavení si zpočátku zajišťovali záchranáři sami nebo díky kolegialitě českých a polských záchranářů.

Díky projektu se podařilo, i přes nezájem bývalých náčelníků, propojit freeridery a lyžařské instruktory se záchranáři, kteří nyní spolupracují společně i na záchranných akcích a vypomáhají si. Jejich společné kurzy a program Bezpečné hory je toho dokladem.

Bohužel, opakovaný nezájem náčelníků horské záchranné služby v Užhorodě neumožnil tento rok účast záchranářů ze Zakarpatské oblasti, ze služebny Rachov a Lazeština, kteří měli velký zájem se kurzů zúčastnit. Nemluvě o nezájmu o spolupráci v předchozích letech, kdy náčelníky zajímal jen osobní profit, nikoliv vybavení a bezpečnost jejich záchranářů. Ivano-frankovská oblast je příkladem toho, že vedení záchranných služeb DSNS může vybavit perspektivní záchranáře kvalitně a na úrovni. Bez tohoto vybavení by těžko zvládli tak náročnou záchrannou akci, jakou zažili 22. února.