Tisková zpráva Asociace horských středisek ČR
V Česku chybí zákon o cestovním ruchu
Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu je klíčovou normou pro zlepšení podnikatelských podmínek v ČR a chybí zejména na českých horách. Shodli se na tom účastníci konference Rozvoj a limity provozu horských středisek, která se konala ve Špindlerově Mlýně. „Bez srovnatelných podmínek pro rozvoj s destinacemi v okolních zemích mohou být české skiareály jen velmi obtížně konkurenceschopné,“ říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek, která byla jedním z pořadatelů konference. Účastníci se věnovali také tématu vodních zdrojů pro technické zasněžování.
Stát by měl při stanovování pravidel pro zlepšení podmínek na horách hrát hlavní roli. Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu mají téměř ve všech okolních státech včetně Slovenska. Obdobná norma stála za rychlým rozvojem turistických oblastí v Rakousku. Jednou z nich je i horské středisko Hinterstoder Bergbahnen. „V Rakousku dostáváme od regionálních vlád například dotace na rozvojové projekty, které jsou pro střední a menší areály ve výši 30 až 45 % z celkové výše investice. Jde o motivaci pro rozvoj turistického ruchu, kde funguje jednoduchý princip – stát dostane formou daní peníze postupně zpátky,“ vysvětlil Helmut Holzinger, ředitel společnosti Hinterstoder Bergbahnen.
Zatímco v Rakousku je standardem, že prostředky na rozvoj cestovního ruchu v horských střediscích skládají všichni podnikatelé v turistické oblasti, a navíc je podpoří region či spolková země, na českých horách většinu nákladů hradí skiareály. Princip ze zahraničí zkusili aplikovat do praxe v jižních Čechách. „Kraj stanovil svá vlastní pravidla a ukazuje se, že je to cesta, která by mohla fungovat,” uvedl Jan Herget, ředitel agentury Czech Tourism. Zdeněk Zídek, starosta Lipna nad Vltavou, ale poznamenal: „Vše je zatím na bázi dobrovolnosti, je to jen takový pokus. Nebudeme mít nikdy jistotu, zda takový systém vydrží i po příštích krajských volbách.“ Ve srovnání se zahraničím je podpora cestovního ruchu velmi malá, přitom je toto rostoucí odvětví velmi významné. Ondřej Špaček z poradenské agentury CE Traffic uvedl: „Cestovní ruch v ČR generuje ročně přes 120 mld. Kč přínosů pro veřejné rozpočty, přičemž zpět na podporu odvětví se vrací jen minimální částka.“
Řešením pro sjezdovky jsou akumulační nádrže
Dalším diskutovaným tématem konference byla problematika vody a zasněžování sjezdovek. „Když jsem si četl některé články o umělém zasněžování, tak jsem se nestačil divit. Voda se přeci nezničí tím, že změní skupenství,“ uvedl Petr Vít, nezávislý expert v oblasti vodního hospodářství. Libor Knot, ředitel AHS ČR, k tomu poznamenal: „Bohužel se v médiích a postupně i ve veřejném prostoru téma technického zasněžování nafouklo a zkreslilo – zejména v souvislosti s údajně velkým objemem odebraných povrchových vod a jeho negativním vlivem na životní prostředí. Objem odebrané vody je přitom minimální, všechny skiareály v Česku spotřebují na zasněžování pouze 0,2 % z celkového objemu odebraných povrchových vod v ČR za rok. Celková plocha všech sjezdovek v ČR s technickým zasněžováním je zhruba 1470 ha, což představuje zhruba jedno větší zemědělské družstvo. Povrchová voda navíc není spotřebovávána, ale jen načas zadržena v krajině.“
Podle zástupců skiareálů je nejlepším řešením nebrat vodu pouze napřímo z vodních toků, ale tento způsob odběru povrchových vod doplnit o akumulační nádrže, které mohou skiareály naplňovat v průběhu roku při jarním tání, oblevách, či podzimních deštích. Jedná se o oboustranně výhodné řešení, které umožní šetrné a efektivní hospodaření s povrchovou vodou. Postupná akumulace nemá negativní dopady na odběr povrchové vody – naopak zadrží vodu, která by z daného místa jinak odtekla a při příznivých klimatických podmínkách umožňuje zasněžit sjezdovky, zahájit včas lyžařskou sezónu a dát práci lidem nejen přímo v areálu, ale také v restauracích, hotelech a dalších službách v horském regionu. „Postupné budování akumulačních nádrží vidíme jako jednoznačnou cestu pro optimalizaci hospodaření s vodou a rádi bychom získali pro toto řešení všeobecnou podporu,“ dodal Libor Knot, ředitel AHS ČR. Stejný systém používají k zasněžování i v zahraničí, kde je zároveň budují jako krajinotvorný prvek.
Prezidentkou AHS se stala Kateřina Neumannová
Na konferenci navázala valná hromada Asociace horských středisek, která zvolila i nové vedení. Dosavadní prezident Jiří Bis se v souvislosti se svým odchodem do důchodu rozhodl ukončit i své aktivity v asociaci. Ve funkci ho vystřídala Kateřina Neumannová, olympijská vítězka v běhu na lyžích. „Většinu sportovní kariéry jsem strávila na horách doma i v zahraničí. Vím, jak přistupují k podpoře cestovního ruchu v sousedních zemích. Chci pomoci přenést tyto zkušenosti i na české hory, které mám velmi ráda, vždyť Šumava je mým druhým domovem. Věřím, že mohu jejich rozvoji výrazně pomoct,” řekla Neumannová ke svým plánům v čele AHS ČR.
