Kiwi baví

Podle malého běhavého ptáčka, který stejně jako ona pochází z Nového Zélandu, dostala přezdívku sedmnáctiletá Alice „Kiwi“ Robinson. Ta hned v prvním závodě sezóny, jež je pro ni tou první, kdy ji budeme mezi tyčemi kurzů Světového poháru vídat s železnou pravidelností, ukázala, že je zapotřebí s ní počítat.

Do prvního kola vlétla juniorská mistryně světa v obřím slalomu bez zbytečného ostychu. Předvedla jistou jízdu s bleskovým přechodem z oblouku do oblouku, a byl z toho senzační druhý nejrychlejší čas se ztrátou 0,14 s na vedoucí suverénku posledních let, Mikaelu Shiffrin.

Ve druhém kole občas nevydrží závodníci s nervy, což ale nebyl případ teenagerky z Nového Zélandu, která se hbitě prosmýkla mezi tyčemi a o pár minut později byla senzace na světě. Fenomenální Američanka neudržela vedení z kola prvního a skončila o 0,06 s za Alicí Robinson, která se tak stala nejmladší vítězkou v Söldenu a druhou nejmladší ve Světovém poháru právě po Mikaele Shiffrin, která vyhrála poprvé rovněž v sedmnácti letech.

Příslibem pořádné porce parádního lyžování jsou i jména trenérů mladé Novozélanďanky. Chris Knight a Jeff Fergus vedou úspěšnou akademii pro vrcholové lyžařky v jihotyrolských Dolomitech, Alice tak s trochou štěstí můžete potkat na tréninku v údolí Val di Fassa či v San Pellegrinu. Knight v minulosti připravoval Julii Mancuso a nikoho menšího než Lindsey Vonn. Americkou hvězdu sjezdového lyžování Lindsey koučoval i druhý z trenérů mladé Novozélanďanky. Mimo to zastával Fergus post trenéra amerického národního týmu.

Kromě točivých disciplín se Alice Robinson v poslední době také soustavně zlepšuje v super-G, takže se zdá, že je do budoucna rozhodně na co se těšit. Nezbývá než doufat, že zdraví vydrží, protože souboje Robinson vs. Shiffrin mají rozhodně potenciál být napínavou podívanou.

Alice Robinson miluje ledové tratě, jak už jsme informovali v říjnovém časopisu SNOW 117. V Söldenu to předvedla naplno

Jak je ti, Norsko?

… ouzko? Možná trochu ano. Přitom před prvním závodem letošní sezóny tamější star v točivých disciplínách nešetřila optimismem. „Letos si chci vytyčit cíl trochu jinak. Chci jezdit rychle, vyhrát spoustu závodů a teprve potom se můžu dívat na celkové pořadí ve Světovém poháru. Výchozí situace je samozřejmě lepší, než když tady ještě byl Marcel,“ prohlašoval sebevědomě Henrik Kristoffersen před nedělním obřím slalomem.

Když si odpoledne balil lyže a rakouský ledovec opouštěl, bylo z toho 18. místo a ztráta 2,02 s na vítězného Francouze Alexise Pinturaulta. Norové se tou dobou radovali ze senzačního 6. místa devatenáctiletého Lucase Braathena, který se na trať vydal s vysokým startovním číslem 40. Henrik tak bude mít co dělat nejen s mezinárodní konkurencí ve Světovém poháru, ale očividně i na domácí půdě. Sílu a očekávání do nich vložená naopak potvrdili dvojí účastí na stupních vítězů Francouzi. Vítězný Alexis Pinturault předvedl plynulou technicky bezchybnou jízdu, na niž jsme od něho zvyklí a v nepřítomnosti Marcela Hirschera je jistě jedním z favoritů na celkové vítězství ve Světovém poháru. Na stupně vítězů jej doprovodil krajan Mathieu Faivre.

Kdo další zaujal?

Mezi ženami mrzel výpadek Mety Hrovat, která nedokončila slibně rozjetý závod, v němž po prvním kole figurovala na báječném čtvrtém místě. Slovincům o den později zvedl náladu Zan Kranjec, když se dokázal probojovat v součtu obou kol na bronzový stupínek a dokázal, že se s tamní lyžařskou školou musí i letos počítat.

Povedený víkend za sebou má sympatický lyžařský pár tvořený Švýcarkou Michelle Gisin a Italem Lucou de Aliprandinim. Oba se radovali z umístění v elitní desítce, když Michelle skončila devátá a Luca osmý.

V minulých ročnících Světového poháru se pro silnou norskou ekipu vžilo označení Attacking Vikings. Do budoucna se zdá, že bude zapotřebí počítat s útočícími Švýcary, kteří před sebou ale mají práci s vylepšováním druhých kol. Loïc Meillard tentokrát nedokončil a Marco Odermatt si pohoršil o deset míst. Jejich 9., respektive 3. místo po kole prvním je ale velkým příslibem pro zemi helvétského kříže.

Tichá voda prý břehy mele. Ticho ovšem nejspíš nebude atributem, který by zdobil Rivera Radamuse. Mladík, jehož křestní jméno znamená „Řeka“, měl před pár lety svůj velký vzor, Teda Ligetyho (mimochodem krásné 5. místo!), na zdi pokojíčku, teď je s ním v reprezentačním týmu. Dravý Američan je specialistou na rychlostní disciplíny a v Söldenu mu o kousek unikl postup do druhého kola (32. místo). Pozoruhodné ale je, že si vedl o stupínek lépe než další specialista na sjezdy s podstatně známějším jménem, Ital Dominik Paris. To je hned o důvod víc, proč se těšit na Rivera ve sjezdu, obzvlášť když vyznává po vzoru Bodeho Millera heslo: „Nechci dojet, chci vyhrát!“

Ted Ligety – veterán dojel pátý.
Veterán Ted Ligety dojel pátý

Hned první závod bohužel znamenal konec sezóny pro Rakušanku Bernadette Schild, mladší sestru někdejší šampionky Marlies. Ve druhém kole si při těžkém pádu přetrhla přední křížový vaz v pravém koleni a ještě týž den se podrobila operaci na klinice v Innsbrucku.