Aktuální vývoj situace v lyžařských oblastech v Česku i v zahraničí sledujte v článku Případy koronaviru v Alpách nebo v běžném zpravodajství.

Následující text je ponechán v původní podobě z 6. 3. 2020, což prosím berte při čtení v potaz.

Aktuálně je v Česku několik nakažených lyžařů z jednoho zasaženého hotelu v Auronzo di Cadore. K nim přibyli další z Passo Tonale, kde se již dříve objevil i jeden nakažený občan Walesu. Cizinec ovšem cestoval letecky přes Milán, takže jsou to do jisté míry jen spekulace.

Přehled rozšíření nového koronaviru v lyžařských centrech, resp. v jejich okolí najdete v článku Případy koronaviru v Alpách.

Ve čtvrtek 5. 3. 2020 přibyly čtyři nové případy v ČR, které ale nerozšířily počet ohnisek nákazy. Z lyžařského pohledu jsou tato ohniska dvě: Auronzo di Cadore v Benátsku a Passo Tonale ležící na pomezí Lombardie a Trentina. V Itálii epidemie pokračuje, ovšem do horských oblastí nezasahuje. Střediska normálně fungují, někde jsou určitá preventivní opatření, která se ale provozu nijak zásadně netýkají (omezená kapacita hromadných lanovek na 1/3, denně dezinfekce, omezené shromažďování apod.).

A do této postupně se vyvíjející situace premiér doporučí necestovat do celé Itálie… Proč podobné opatření neudělali Švýcaři, Rakušani?

Horské regiony Itálie jsou ohromně rozlehlé, ohniska nákazy jsou vzdálena stovky kilometrů. Báli byste se na Šumavě nemocného z Olomouce?


Ignorujte politiky, sledujte odborné informace a právně relevantní nařízení!

Ještě do včera psala Krajská hygienická stanice města Prahy na svém webu toto:

Z dosud provedených konzultací vyplývá, že lidé (rozuměj zejména lyžaři - pozn. red.) v Itálii pobývali mimo oblast výskytu onemocnění. Lyžařská střediska v Itálii nejsou přímo v ohnisku nákazy, nacházejí se několik stovek kilometrů ohniskům vzdáleny. I WHO považuje riziko možného přenosu nákazy v Itálii za nízké. Ohniska nákazy jsou uzavřena, tudíž je nikdo z Čechů nemohl navštívit... HSHMP současně uvádí, že děti po návratu z jarních prázdnin, které pobývaly v lyžařských centrech Itálie, nejsou ohroženy rizikem koronaviru Covid-19, není třeba je omezovat v docházce do kolektivu…

Zpráva zmizela včera večer. Věcně se vnější situace nijak principiálně nezměnila.

Karta se obrací

Ačkoli přibývá nakažených, a to i těch, co pobývaly v lyžařských oblastech, situace se paradoxně vyjasňuje a pro lyžařské akce je pozitivnější, než jak se jeví povrchní obraz. Pravděpodobně se ještě přitvrdí a viry se objeví v dalších třech, pěti… střediscích. Úkol bude znít stejně: nepanikařit, přemýšlet a jednat racionálně. Co k tomu potřebujeme? Dostatek spolehlivých informací a důvěru v instituce.

Lyžařská střediska – ať už nyní, nebo v pozdějších fázích nákazy – jsou prakticky ideálními útočišti pro prevenci před virem. Tedy místa jako stvořená pro to se před virem ukrýt. Za prvé se v jejich klimatických podmínkách vir hůř šíří (ne náhodou se stavěly klimatické lázně v horách, viz Davos, kdysi centrum léčeben tuberkulózy). A za druhé lyžařské středisko často ze své podstaty leží na samých koncích civilizačních větví. Jsou z velké části cílovými místy, kam míří jednotlivci na dovolenou, nevedou přes ně transportní toky a mají počet hostů v absolutních číslech neporovnatelně menší (i pokud se sečtou všechny turnusy), než je počet obyvatel aglomerací, odkud hosté přijíždějí. Jednoduše leží v ústraní. A viry proudí civilizací opačnými směrem – do center, velkých lidských křižovatek, aglomerací.

Mravence, který vyleze na špičku poslední větve vysokého stromu, nezasáhne nákaza zavlečená do mraveniště. Do poslední horské obce na konci údolí doputuje koronavirus pouze tehdy, když ho tam někdo dílem prosté náhody zanese z aglomerace. A to je velmi nepravděpodobné. V Itálii se díky chápání této souvislosti objevuje nový jev: na místa odhlášených pobytů se hlásí lidé z měst právě z důvodu, aby před rizikem utekli někam do bezpečí, z civilizace do hor.

Zcela jednoduše to vyjádřil Jan Bezděk, zástupce CK Nev-Dama, která do Itálie ročně odveze za lyžováním kolem 90 tisíc lyžařů: „Stačí si prostě uvědomit, že v Praze koronavirus je, v Livignu ne“. Pokud se někde koronavirus vyskytne, vznikne vždy epidemiologická mapa a z ní plynoucí opatření. Kdyby se něco dělo na horách, italské úřady oblast zavřou stejně, jako zavřely vsi pod Milánem. A to, že se odněkud někdo vrátí s nákazou, nutně neznamená, že ji získal na daném místě. A jestli ji tam získal, může to být jednotlivý případ, který neznamená, že je nebezpečné celé středisko. Zatím to jsou stále setiny promile lyžařů, kteří si z italských hor přivezli vir.

Příměry poradí

Zkusme si náš rozhodovací problém přenést do nějakého uchopitelného kontextu. Porovnávejme možná rizika statisticky a na příkladu zažitých vzdáleností, abychom si k problému přiřadili měřítko, podobně jako používá fotograf krabičku od sirek, když dokumentuje třeba medvědí stopu.

Takže vzdálenosti. Z nejzazšího italského střediska na severní hranici Lombardie, Madesima, je to na pomyslnou vertikální osu horstva, do Bolzana, 240 km. Do Tarvisia u východních hranic země je to po silnici zhruba totéž. Na to, abychom přejeli ze západu na jih východní část italských Alp, tedy potřebujeme zdolat skoro 500 km. Třeba jako z Prahy do slovenského Ružomberoku nebo z Karlových Varů do Ostravy. Jenže ne jako v Česku po rovině, ale skrz hory a izolované aglomerace.

Jeli byste na již uhrazený zájezd do Špindlu, když by se virus objevil u hosta v Janských Lázních? Leckdo by s tím, předpokládám, neměl problém. Odpovídá to vzdálenosti z Cortiny d‘Ampezzo do Auronzo di Cadore, kde pobýval infikovaný Čech.

A musíme opět připomenout, že uzavřené oblasti – centra nákazy – jsou jižně od Milána. Takže báli byste se ve stopě na Šumavě viru z izolovaného Olomouce? Jak blízko by musel být vir zachycen, abyste se ho v šumavské stopě báli? V Budějovicích? Ve Vimperku?

A co Brňáci, Pražáci a Ústečáci? Věříte tomu, že vir se vašimi městy nešíří? Je cesta pražskou MHD bezpečná vzhledem k viru z ČZU na Suchdole, lékaře, který dva dny nakažený ordinoval nebo u paní z Prahy 6, stanice metra Bořislavka? Myslíte si, že už je v Česku vše zachyceno a izolováno? Úplně stejně to funguje v Itálii. Pokud by se vir objevil někde ve středisku, epidemiologové ho stopují. Není proč se bát, že by vás k jeho (objevenému) ohnisku nechali přiblížit. Ani v Česku, ani jinde v Evropě. Co je objektivně bezpečnější? Je rizikovější lyžování v Itálii, nebo návštěva hokejového či fotbalového zápasu?

Aktuální mapa SARS-CoV-2 - černé body znamenají úmrtí, červené aktivní případy. Hory jsou úplně na severu - nahoře. Například v Bolzanu je jediný nakažený, kterého mají co nevidět propustit domů


Statistika není nuda

Ačkoli nikdo z nás není pouhé číslo a každý jedinec má právo na individuální přístup, statistiky velmi často pomůžou upřesnit si náhled na realitu. Zkusme to.

Z 90 tisíc (do středy) rozeslaných esemesek jsme měli cca 150 testovaných, z toho vypadli 3 nakažení lidé, kteří někde lyžovali. Tedy u 0,03 promile z oslovených byl virus zachycen.

Porovnání s chřipkou: V období od ledna do března bývá v ČR ročně hlášeno kolem jednoho milionu onemocnění, skutečný výskyt je ještě vyšší. Počet obětí ve světě mezi 250–500 tisíci, v ČR loni kolem 2 000 mrtvých.

Nový koronavirus je nebezpečný nejvíce pro chronicky nemocné, případně staré lidi, naopak u dětí je takřka neškodný. Lyžaři jsou tedy skupinou, která statisticky rozhodně není nejvíce ohrožená. Odborníci se shodují, že v našich podmínkách se chřipky musíme obávat mnohem víc než koronavirů. Zvažte, jaká opatření sami děláte při chřipce. Pro sebe, i své děti. Obvykle nic, jsme s ní přitom denně ve styku a ohrožuje i děti. Zrušili byste pobyt na českých horách kvůli tomu, že v nich je až každý desátý nositel viru chřipky? Anebo, slyšeli jste, že by někdy někdo (snad vyjma lékařských zařízení) na někoho uvalil kvůli chřipce karanténu?

A jiná rizika? Následkem úrazu či nehody zemře každý rok v Česku kolem 5,5 tisíce lidí. Více než 15 každý jeden den v roce. Loni se na horách zranilo 4,3 tisíc lidí na lyžích a 1,4 tisíc na snowboardu (jen na okraj: 17 % lidí nenosí přilbu). Zcela nejvíce úmrtí v Česku způsobují kardiovaskulární choroby, tedy choroby často související s nedostatečným pohybem. I zde je velký prostor pro paniku, jen už jsme si na to zvykli. Zatímco národ v přímém přenosu sleduje zvýšenou teplotu několika nakažených koronavirem, z jeho společnosti denně bez povšimnutí odejde z různých jiných kolem 300 spoluobčanů…

Bezpečně na horách

Eliminovat riziko koronaviru nepůjde nikdy na 100 %, ale určité principy chování mohou dále pomoci. A i když jste, řekněme, útlocitní, můžete svou lyžařskou dovolenou poskládat tak, abyste riziko nákazy přitlačili opravdu blízko k nule.

Vyhněte se rizikovým oblastem, za které můžete pod vlivem nejnovějších zpráv považovat i Passo Tonale a Auronzo di Cadore, případně dalším, objeví-li se. Samozřejmě dodržujte všude opakované zásady hygieny. Cestou na hory a z hor minimalizujte počet zastávek na velkých čerpadlech a čas tam strávený.

Pro lyžování si vyberte oblasti či sjezdovky, kde nelyžuje tolik lidí. A klidně v nich zůstaňte celý den – vaše dovolená holt jednou nebude tolik cestovací, ale aspoň pořádně lyžovací. Pokud vám to přijde nudné, přidejte běžky, procházky přírodou nebo se prostě opalujte.

Hory jsou i díky viru nezvykle volné, když už se dostanete do fronty, Italové z Val Gardeny doporučují udržovat vzdálenost mezi lidmi jeden metr. Nejen na kopci, i ve středisku omezte návštěvy míst, kde proudí hodně lidí (velká stravovadla, velká veřejná WC) a na après-ski zamiřte spíše do vlastního apartmánu než do rušné restaurace. Teoreticky můžete vařit z balených potravin, případně se stravovat v menších a odlehlých hospůdkách (kde to je většinou stejně nejromantičtější). Preferujte sedačkové lanovky a vleky, ne kabiny a metra, kde se lidé tísní. Omezte cesty MHD. Vynechejte bazény a wellness, nejsou-li privátní.

Nepřehánějte to s námahou, dobře se stravujte (vitamíny!) a poctivě dodržujte pitný režim, dostatečně spěte a odpočívejte. Omezte nebo zrušte večírky a mejdany, alkohol (ve větší míře než malé) silně oslabuje. Ale udržujte si úsměv! Občasná dezinfekce slivovicí ale nic nepokazí – a možná i naopak.

Výběr z médií

Nečtěte jen negativní zpravodajství, ale sledujte i alternativní přístupy a názory odborníků, kteří k tématu mají co říci. Něco málo jsme předvybrali.

Aktuálně.cz

Psycholog: Mám strach z toho, co se kolem koronaviru děje. Postupu vlády nerozumím


Koronavirus? Ovládá nás strach jako člověka doby kamenné, nezvládáme svoji dobu

Rozhlas.cz

Pohled vojenského lékaře: Větší obavy než z koronaviru mám z neadekvátních reakcí veřejnosti i úřadů


Novinky.cz

Zatímco se Češi děsí koronaviru, zemřelo 12 lidí na chřipku


Info.cz

Půr: Babiš rozjel kvůli koronaviru marketingový ohňostroj. Zbytek země se proměnil v blázinec


Jet, nebo nejet?

Odpověď je snazší, než jak se jeví. Pokud se ve středisku, kam jedete, koronavirus doposud neobjevil, není se čeho bát. A i pokud se tam již objevil, pravděpodobnost, že by se nastěhoval do právě vašeho organismu, je stále daleko blíže nule než jinému celému číslu. Samozřejmě si může nějakého černého Petra vytáhnout každý, ale spíš než SARS-CoV-2 to bude úraz nebo chřipka.

Držíme palce! Skol!

Poznámka redakce: Text obsahuje zejména takové pohledy na kauzu koronaviru, které mají vyvážit panické až poplašné zprávy jiných médií, může proto působit nevyváženě. Je na každém, aby si z dostupných zdrojů vybral a rozhodl se sám. Bohužel český státní aparát občany a lyžaře staví spíš před dilema, než by jim nabízel pomoc. Text také samozřejmě nedokáže obsáhnout všechny jednotlivé okolnosti, proto nabádáme čtenáře, aby sami zohlednili osobní rizika (např. sdílená domácnost s babičkou, obstrukce v práci a ve školách), k nimž připravujeme další samostatné příspěvky.