Které národy jezdí kam lyžovat

V domácích střediscích hojně lyžují kromě českých dětí i polské, německé a holandské. Na Slovensko, zvláště do Tater, míří čeští, slovenští a polští lyžaři.
V Rakousku tvoří jednu třetinu návštěvníků domácí, druhou třetinu pak němečtí, o zbytek se dělí Holanďané, Švýcaři, Britové nebo Češi.
Severoitalská střediska mají v oblibě Němci, Češi a Poláci, ale také Švýcaři, italských hostů v posledních letech spíš ubývalo a soustředili se hlavně do svých prázdninových termínů.
Ve Švýcarsku se nejčastěji potkáte se Švýcary, ze zahraničních návštěvníků jsou nejpočetnější lyžaři z Německa. Do Švýcarska směřovali ve velké míře i asijští turisté, nikoliv však za lyžováním, ale za jinými atrakcemi horských středisek.
Typickým návštěvníkem francouzských středisek jsou kromě domácích obyvatel Angličané či Belgičané.


Severoitalské Dolomity mají ve velké oblibě kromě Italů i Němci

Podzimní špička kolem dušičkových prázdnin

Od konce října do konce listopadu se lyžuje prakticky jen na ledovcích, přičemž lyžařů natěšených na první sníh je zvláště o víkendech s pěkným počasím dost a dost a do toho svahy ještě zabírají trénující závodníci. Na přelomu října a listopadu lyžaře k cestě do hor lákají i podzimní „dušičkové“ prázdniny. Výhodnější než 28. říjen proto k návštěvě ledovců bývá některý z pozdějších listopadových víkendů, kdy už mají Evropané po prázdninách. Sváteční 17. listopad letos v Česku připadá na úterý. V Bavorsku mají školáci (a to pouze školáci) volno ve středu 18. listopadu na svátek pokání a modlitby, který je v Sasku dokonce pracovním svátkem. Mnozí obyvatelé německého Saska a Bavorska si tak volno „přemostí“ do předchozího či následujícího víkendu.


Jedním z nejvíce navštěvovaných rakouských ledovců je i díky své sněhové jistotě Hintertux

Klidný vánoční týden, zato rušný silvestrovský

O vánočních svátcích a na přelomu roku na hory útočí nejpočetnější a zároveň velmi různorodý proud návštěvníků s velkým podílem „svátečních“ lyžařů. Zatímco Vánoce tráví rodiny tradičně ještě doma, a celý vánoční týden tak bude volněji, v silvestrovském týdnu už hory zaplaví hosté. Ve většině zemí prázdniny končí až v prvním lednovém týdnu, teprve poté návštěvníků výrazně ubývá.

Masopust po půlce února, Němci se ale více rozptýlí

V hlavní sezóně bývá vrcholem návštěvnosti masopustní týden, který v zimě 2020/21 připadne na třetí únorový týden, v němž má tradičně školní prázdniny velká část západní Evropy (Belgie s 11 mil. obyvatel, třetina Nizozemí se 17 mil., část Francie nebo Velké Británie), ve střední Evropě část Česka (např. České Budějovice, Pardubice nebo Ostrava), Slovenska a z Německa pak především Bavorsko, s 12 mil. obyvatel nejlidnatější lyžařská základna Alp. Souběh přesto nebude tak silný jako v některých předešlých letech. K rovnoměrnějšímu rozprostření německých lyžařů po Alpách během sezóny přispěje i fakt, že na území s polovinou obyvatel (42 mil.) nejsou termínově stanovené zimní prázdniny.
V alpských zemích se masopust slaví školním volnem na severu Itálie a ve Švýcarsku, v Rakousku budou mít prázdniny v Horním Rakousku a ve Štýrsku. Na svazích Alp tak bude zřejmě nejrušněji v druhé půli února – tedy v masopustním a následujícím týdnu, kdy má prázdniny 180 a 90 mil. evropských školáků.
Na českých svazích kromě domácích lyžařů budou dovolenkáři z Holandska či Polska, v pohraničních oblastech už ovšem budou mít po prázdninách, které připadnou na konec ledna či začátek února.

V únoru a zejména jeho druhé polovině proto budou v Alpách nejvíce zalidněná známá, rodinně zaměřená a dopravně dobře dostupná střediska – typickým příkladem v Rakousku je údolí Zillertal, v Itálii pak Kronplatz nebo oblast Sella Rondy. Větší klid najdete v malých, méně atraktivních nebo naopak dražších centrech a hlavně s omezenou ubytovací kapacitou – příkladem může být tyrolský Hochgurgl. Kupodivu ale o masopustu v posledních letech nepraskal ve švech jinak celosezónně „nabitý“ Ischgl – možná i proto, že nejde o typické „rodinné“ středisko. V případě Ischglu je také možné, že kvůli jeho roli v počátku šíření covidové nákazy budou liduprázdnější celkově.


Ve špičce hlavní sezóny trpí hlavně páteřní sjezdovky, jimž se nelze vyhnout (a na nich pak trpí i lyžaři)

Snad požehnaný lyžařský březen

Prázdninovou „šňůru“ uzavírají v první polovině března zbývající oblasti Česka, Švédska, Slovenska a Švýcarska, z německých spolkových zemí pak pouze dvoumilionový Hamburk. Kdo si může lyžování naplánovat libovolně a hledá co „nejprázdnější“ termíny, může spoléhat na březen 2021. Zvláště v jeho druhé polovině se lanovky a vleky tradičně na mnoha alpských svazích točí prakticky naprázdno a klidno už bude i na českých sjezdovkách.


Druhá polovina března je pro lyžaře, kteří mají rádi na svazích volno, sázkou na jistotu

Brzké Velikonoce začátkem dubna ukončí sezónu

Velikonoce připadají na první dubnovou neděli a po nich se většina alpských středisek uzavře, v provozu zůstanou jen ta nejvýznamnější a sněhově nejspolehlivější včetně ledovců. Mnohá níže položená nebo méně atraktivní střediska ale končí sezónu už koncem března – nejvíce to platí o těch českých a slovenských, v Alpách se nejčasněji uzavírají italské sjezdovky.
Velikonoce jsou návštěvnicky poněkud nevyzpytatelné, protože se nejedná o hlavní „lyžařské“ prázdniny a na hory se vyráží spontánněji podle sněhových podmínek a počasí. Když se obojí vydaří, bude ještě rušno, v opačném případě si „hrstka“ jarních lyžařů užije luxusu mnoha ještě stále otevřených sjezdovek.

Nápory lyžařů v jednotlivých zemích

Česko: rušné Vánoce, únor a víkendy

Na českých horách bývá nejrušnějším obdobím sezóny tzv. „zlatý“ silvestrovský týden, zvláště pokud napadne sníh. Čeští lyžaři svátky tráví spíš na domácích horách než v zahraničí, na rozdíl od jarních prázdnin, kdy naopak zhusta odjíždějí do Alp.

Poláci, kteří navštěvují naše severní hory od Jizerských až po Beskydy, mají prázdniny od půlky ledna do konce února. V Dolním Slezsku a Opolsku, sousedícím s českými severními horami, mají ve školách volno v druhé půlce ledna, ve Slezsku, sousedícím s Ostravskem pak v první půlce února.
První únorový týden zaplní v Jizerských horách a Krkonoších lyžaři z Berlína a okolního Braniborska. Následovat budou lyžaři z německého Saska, odkud se jezdí do Krušných, Jizerských hor a Krkonoš – ti mají prázdniny od 8. do 20. února, které se zčásti překrývají s holandskými prázdninami v druhé půli února. Celý únor tedy „zpestří“ zahraniční návštěvníci.
Zdaleka nejnavštěvovanější jsou ale české hory o víkendech, především o sobotách počet návštěvníků „vystřelí“ běžně na dvoj- až trojnásobek všednodenního počtu. O něco klidnější bývá neděle a nejklidnější den v týdnu pak připadá na pondělí.
Obecně návštěvnost strmě padá s koncem jarních prázdnin.


Na českých horách je nejvolněji na jaře po skončení jarních prázdnin

Slovensko: jarní prázdniny opravdu až na jaře

Slovenští školáci budou mít volno od poloviny února po dobu tří týdnů, tedy do začátku března. Kromě českých lyžařů mají slovenské sjezdovky v oblíbě i Poláci. Většinu (zahraničních) návštěvníků „spolknou“ Nízké a Vysoké Tatry, kde bývá rušno po celou prázdninovou sezónu, naopak v menších (a méně vybavených) střediscích přeplněno nebývá.

Rakousko: navštěvované celou sezónu

Rakušané jsou náruživí milovníci lyžování, mnozí si pořizují sezónku a navíc tam míří návštěvníci z blízkého i vzdálenějšího zahraničí – v největších a nejvyhledávanějších střediscích je tedy plno prakticky po celou sezónu, tomu ale odpovídá i ohromná kapacita lyžařských areálů. Za lákavého zimního počasí vyrážejí na kratší spontánní pobyty i lyžaři z blízkého Bavorska, odkud je to na rakouské sjezdovky jen pár hodin jízdy.
V Rakousku připadají školní prázdniny na tři týdny od 1. února. V tom prvním budou mít volno děti z Vídně a přilehlého Dolního Rakouska, hlavní „lyžařské“ spolkové země – Salcbursko, Tyrolsko a Vorarlbersko (spolu s Korutany) – se „sejdou“ v týdnu od 8. února. Horní Rakousko a Štýrsko.
V těchto třech týdnech má prázdniny také okolo 15 mil. Němců, ovšem 42 mil. Němců nemá prázdniny pevně stanovené, je pouze zvykem, že většina škol je vyhlašuje na období masopustu, mnozí však vyjedou na lyže „mimo kalendář“.

Nejrušnějšími středisky Rakouska jsou ta největší, nejlépe vybavená nebo dobře dostupná (Arlberg, Ischgl, Ötztal, Zillertal, Kitzbühel, Saalbach, Zell am See, Ski amadé, …), a to prakticky po celou sezónu. Klidněji bude – stejně jako v jiných zemích – od začátku března a zvláště v jeho druhé polovině. Méně rušné jsou i všední dny v polovině ledna.
V Rakousku se zahraniční návštěvníci podílejí na celkovém počtu lyžařů dvěma třetinami při 50 mil. noclehů (oproti tomu domácí hosté méně než 15 mil.) – zdaleka nejvíce Němci (25 mil. noclehů), pak Holanďané (5 mil.) a Britové (2 mil.). Češi jsou s necelým 1,5 mil. noclehů na šesté příčce za Švýcary a Belgičany.


Typickou rakouskou lanovkou je kapacitní 6- nebo 8sedačka

Itálie: oblíbená top centra Dolomit

Sezóna ve většině italských středisek začíná před svátkem Neposkvrněného početí Panny Marie (8. prosince), k němuž se v některých regionech „přilepí“ i jednodenní školní volno. Poté následuje volnější období, ve kterém už ale většina středisek bývá v provozu, zaplní se až v silvestrovském týdnu. Předvánoční lyžování je tak v Itálii jedním z nejatraktivnějších termínů – nižší ceny, málo lyžařů a dostatek otevřených sjezdovek, zvláště v centrální části Dolomit okolo Sella Rondy, kde je v hlavní sezóně místy až příliš živo.
V masopustním týdnu od 15. února mají volno severoitalští školáci – v Jižním Tyrolsku nebo Trentinu celý týden, v jiných regionech dva až tři dny převážně začátkem týdne. Prázdniny má ve stejném termínu i zhruba 25 mil. Němců a Nizozemců a 14 mil. Italů, a bude to tedy jako tradičně jeden z návštěvnicky nejsilnějších týdnů sezóny.
Na severovýchod Itálie míří dost lyžařů i ze Slovinska, Chorvatska nebo Maďarska.

Nejklidněji bude na italských sjezdovkách před Vánoci, v období od Tří králů do konce ledna a pak v březnu. V nejrušnějším masopustním týdnu se lze „schovat“ do středisek mimo Jižní Tyrolsko a Trentino, tedy např. do benátské části Dolomit (Cortina, Civetta, Passo San Pellegrino) nebo Lombardie, kde děti nemají prázdniny po celý týden a navíc tamní střediska nejsou tak vyhledávaná Němci.


V hlavní sezóně se připravte i na čekání u pokladen, zvláště v neděli, kdy začíná nový „turnus“

Francie: únor plný prázdnin

Ve francouzských školách mají prázdniny rozvržené od 8. února do 7. března. Ve stejném období mají školní volno nejčastěji také Britové, kteří jsou ve francouzských Alpách nejsilnějšími zahraničními návštěvníky, stejně tak Belgičané a Holanďané. Únor je tedy ve francouzských resortech nejrušnějším a zároveň nejdražším obdobím, počítat je nutné i s dopravními komplikacemi při příjezdu a odjezdu, neboť hlavním „střídacím“ dnem týdne je stále sobota.
Tradičně klidnějším obdobím je leden a začátek února a pak od poloviny března do Velikonoc. Třetina návštěvníků přijíždí ze zahraničí – čtvrtina jsou Britové, následují Italové, Belgičani, Němci a Rusové, ti se však soustředí hlavně do „svého“ Nového roku.

Švýcarsko: velmi rozmanitá návštěvnost

Lyžařská mapa Švýcarska a její zalidněnost je tak rozmanitá jako jeho krajina – vedle top středisek jako Zermatt, Jungfrau či Laax najdete i malá, zapadlá střediska s letitými vleky. Švýcarská střediska přitom nejsou tak kapacitně „vyšponovaná“ jako třeba v Rakousku, kde se po svazích prohánějí 6- a 8sedačky, takže ani v rušných termínech nepůsobí tak „masově“. Každopádně návštěvnost je silně nerovnoměrná nejen časově, ale i místně. Švýcaři milují lyžování, takže o víkendech s krásným počasím bývá na sjezdovkách nabito, naopak ve všedních dnech mimo prázdniny a nejvyhledávanější místa může být až neskutečně liduprázdno.
Švýcaři mají prázdniny rozdělené podle kantonů od začátku února do začátku března s tím, že většina termínů zasahuje do „masopustního“ týdne koncem února. To mají prázdniny i Němci, nejpočetnější zahraniční návštěvníci švýcarských středisek.


Švýcarské sjezdovky jsou jen zřídkakdy přeplněné

Kdo chce klid, jede jinam než ostatní

Školní prázdniny jsou nejnabitějším obdobím lyžařské sezóny zvláště v „rodinných“ střediscích, takže kdo se v tomto termínu chce vyhnout davům, zamíří do těch, která nejsou pro rodiny s dětmi tak lákavá.
Čím dál více se na lyže vyráží i spontánně podle sněhových podmínek a počasí, bez předchozího plánování, takže ani mimoprázdninové termíny nejsou zárukou poloprázdných svahů.
Volno ale spolehlivě bývá tam, kde to není „atraktivní“ pro běžné, dnes už i poměrně zhýčkané lyžaře – tedy v areálech s vleky, zastaralejší infrastrukturou nebo horší dopravní přístupností a delším dojížděním na sjezdovky.
To vše ještě trochu promění obavy z koronavirové epidemie, která může část návštěvníků odradit od daleké cesty a od volby frekventovaných středisek, více lyžařů tak možná vyrazí ještě spontánněji, blízko domova a do míst, kde se dá předpokládat menší koncentrace návštěvníků.


Osvědčeným tipem pro lyžaře hledající klid jsou malé, méně atraktivní areály a samozřejmě mimosezónní termíny

Čtěte také článek Kalendář školních prázdnin pro lyžaře 2020/21: kdy a kde hledat nepřeplněné sjezdovky

V článku najdete podrobný kalendář s termíny školních prázdnin dětí v Evropě.