Nápověda pro lyžaře: kde a kdy bývá na sjezdovkách volno

Které národy jezdí kam lyžovat

V českých střediscích hojně lyžují kromě českých dětí i polské, německé a holandské. Na Slovensko, zvláště do Tater, míří čeští, slovenští a polští lyžaři.
V Rakousku tvoří jednu třetinu návštěvníků domácí, druhou třetinu pak němečtí, o zbytek se dělí Holanďané, Švýcaři, Britové nebo Češi.
Severoitalská střediska mají v oblibě Němci, Češi a Poláci, ale také Švýcaři, italských hostů v posledních letech spíš ubývalo a soustředili se hlavně do svých prázdninových termínů.
Ve Švýcarsku se nejčastěji potkáte se Švýcary, ze zahraničních návštěvníků jsou nejpočetnější lyžaři z Německa. Do Švýcarska směřovali ve velké míře i asijští turisté, nikoliv však za lyžováním, ale za jinými atrakcemi horských středisek.
Typickým návštěvníkem francouzských středisek jsou kromě domácích obyvatel Angličané či Belgičané.

Severoitalské Dolomity mají ve velké oblibě kromě Italů i Němci

Podzimní špička kolem dušičkových prázdnin

Od konce října do konce listopadu se lyžuje prakticky jen na ledovcích, přičemž lyžařů natěšených na první sníh je zvláště o víkendech s pěkným počasím dost a dost a do toho svahy ještě zabírají trénující závodníci. Na přelomu října a listopadu lyžaře k cestě do hor lákají i podzimní „dušičkové“ prázdniny. Výhodnější než 28. říjen proto k návštěvě ledovců bývá některý z pozdějších listopadových víkendů, kdy už mají Evropané po prázdninách. Ještě klidnější provoz je na ledovcích samozřejmě ve všední dny, zejména zkraje týdne. V Bavorsku mají školáci volno v polovině listopadu na svátek pokání a modlitby, v Sasku je dokonce všeobecným svátkem. Lyžaři z německého Saska a Bavorska tedy vyrážejí na ledovce ve zvýšené míře podobně jako Češi, kteří využívají svátku 17. listopadu.

Jedním z nejvíce navštěvovaných rakouských ledovců je i díky své sněhové jistotě Hintertux

Klidný vánoční týden, zato rušný silvestrovský

O vánočních svátcích a na přelomu roku na hory útočí nejpočetnější a zároveň velmi různorodý proud návštěvníků s velkým podílem „svátečních“ lyžařů. Zatímco Vánoce tráví rodiny tradičně ještě doma, a celý vánoční týden tak bude volněji, v silvestrovském týdnu už hory zaplaví hosté. Ve většině zemí prázdniny končí až v prvním lednovém týdnu, teprve poté návštěvníků výrazně ubývá.

Masopustní týden je druhým vrcholem sezóny

V hlavní sezóně bývá vrcholem návštěvnosti masopustní týden, který začíná 7 týdnů před Velikonocemi a připadá tak většinou na období mezi půlí února a začátkem března.

Školní prázdniny má velká část západní Evropy (Belgie s 11 mil. obyvatel, třetina Nizozemí se 17 mil., část Francie nebo Velké Británie), ve střední Evropě část Česka, Slovenska (jarní prázdniny) a z Německa pak především Bavorsko, s 12 mil. obyvatel nejlidnatější lyžařská základna Alp. K rovnoměrnějšímu rozprostření německých lyžařů po Alpách během sezóny však přispívá fakt, že spolkové země se zhruba polovinou obyvatel nemají termínově stanovené zimní prázdniny.

V alpských zemích se masopust slaví školním volnem v části Rakouska, na severu Itálie i ve Švýcarsku. Na svazích Alp pak bývá rušno podobně jako o Vánocích – tedy v masopustním a následujícím týdnu má prázdniny 100 a 200 mil. obyvatel.

Nejvíce zalidněná jsou vždy známá, rodinně zaměřená a dopravně dobře dostupná střediska – typickým příkladem v Rakousku je údolí Zillertal, v Itálii pak Kronplatz nebo oblast Sella Rondy. Větší klid najdete v malých, méně atraktivních nebo naopak dražších centrech a hlavně s omezenou ubytovací kapacitou – příkladem může být tyrolský Hochgurgl. Kupodivu ale o masopustu v posledních letech nepraskal ve švech jinak celosezónně „nabitý“ Ischgl – možná i proto, že nejde o typické „rodinné“ středisko, až do covidu lákal totiž hlavně na své bujaré apres-ski.

Na českých svazích bývají v tomto období kromě domácích lyžařů dovolenkáři z Holandska či Polska.

Ve špičce hlavní sezóny trpí hlavně páteřní sjezdovky, jimž se nelze vyhnout (a na nich pak trpí i lyžaři)

Požehnaný lyžařský březen

Prázdninová „šňůra“ končí v první polovině března. Kdo si může lyžování naplánovat libovolně a hledá co „nejprázdnější“ termíny, může spoléhat na březen, zejména na jeho druhou polovinu. Lanovky a vleky se na mnoha alpských svazích často točí prakticky naprázdno a klidno už bývá i na českých sjezdovkách.

Druhá polovina března je pro lyžaře, kteří mají rádi na svazích volno, sázkou na jistotu

Velikonoční rozloučení se sezónou

Po Velikonocích se většina alpských středisek uzavírá, v provozu zůstávají jen ta nejvýznamnější a sněhově nejspolehlivější včetně ledovců. Mnohá níže položená nebo méně atraktivní střediska končí sezónu už koncem března bez ohledu na termín Velikonoc – nejvíce to platí o těch českých a slovenských, v Alpách se poměrně časně uzavírají italské sjezdovky.

Velikonoce jsou návštěvnicky poněkud nevyzpytatelné, protože se nejedná o hlavní „lyžařské“ prázdniny a na hory se vyráží spontánněji podle sněhových podmínek a počasí. Když se obojí vydaří, bude ještě rušno, v opačném případě si „hrstka“ jarních lyžařů užije luxusu mnoha ještě stále otevřených sjezdovek.

Nápory lyžařů v jednotlivých zemích

Česko: rušné Vánoce, únor a víkendy

Na českých horách bývá nejrušnějším obdobím sezóny tzv. zlatý silvestrovský týden, zvláště pokud napadne sníh. Čeští lyžaři svátky tráví spíš na domácích horách než v zahraničí, na rozdíl od jarních prázdnin, kdy naopak zhusta odjíždějí do Alp.

Poláci, kteří navštěvují naše severní hory od Jizerských až po Beskydy, mají prázdniny od půlky ledna do konce února. Se severními českými horami sousedí Dolní Slezsko a Opolsko, s Ostravskem a Beskydy pak sousedí ve Slezsko.

Jizerské hory a Krkonoše zhusta navštěvují lyžaři z Berlína a okolního Braniborska a také ze Saska nebo z Holandska. Celý únor tedy obvykle „zpestří“ zahraniční návštěvníci.

Zdaleka nejnavštěvovanější jsou ale české hory o víkendech, především o sobotách počet návštěvníků „vystřelí“ běžně na dvoj- až trojnásobek všednodenního počtu. O něco klidnější bývá neděle a nejklidnější den v týdnu pak připadá na pondělí.

Obecně návštěvnost strmě padá s koncem jarních prázdnin.

Na českých horách je nejvolněji na jaře po skončení jarních prázdnin

Slovensko: jarní prázdniny opravdu až na jaře

Slovenští školáci mívají volno od poloviny února po dobu tří týdnů, tedy do začátku března. Kromě českých lyžařů mají slovenské sjezdovky v oblibě i Poláci. Většinu (zahraničních) návštěvníků „spolknou“ Nízké a Vysoké Tatry, kde bývá rušno po celou prázdninovou sezónu, naopak v menších (a méně vybavených) střediscích přeplněno nebývá.

Rakousko: navštěvované celou sezónu

Rakušané jsou náruživí milovníci lyžování, mnozí si pořizují sezónku a navíc tam míří návštěvníci z blízkého i vzdálenějšího zahraničí – v největších a nejvyhledávanějších střediscích je tedy plno prakticky po celou sezónu, tomu ale odpovídá i ohromná kapacita lyžařských areálů. Za lákavého zimního počasí vyrážejí na kratší spontánní pobyty i lyžaři z blízkého Bavorska, odkud je to na rakouské sjezdovky jen pár hodin jízdy.

V Rakousku připadají školní prázdniny obvykle na první tři týdny února. V této době mívá prázdniny také okolo 15 mil. Němců, ovšem 42 mil. Němců nemá prázdniny pevně stanovené, je pouze zvykem, že většina škol je vyhlašuje na období masopustu, mnozí však vyjedou na lyže „mimo kalendář“.

Nejrušnějšími středisky Rakouska jsou ta největší, nejlépe vybavená nebo dobře dostupná (Arlberg, Ischgl, Ötztal, Zillertal, Kitzbühel, Saalbach, Zell am See, Ski amadé, …), a to prakticky po celou sezónu. Klidněji bývá – stejně jako v jiných zemích – od začátku března a zvláště v jeho druhé polovině. Méně rušné jsou i všední dny v polovině ledna.

V Rakousku se zahraniční návštěvníci podílejí na celkovém počtu lyžařů dvěma třetinami při 50 mil. noclehů (oproti tomu domácí hosté méně než 15 mil.) – zdaleka nejvíce Němci (25 mil. noclehů), pak Holanďané (5 mil.) a Britové (2 mil.). Češi jsou s necelým 1,5 mil. noclehů na šesté příčce za Švýcary a Belgičany.

Typickou rakouskou lanovkou je kapacitní 6- nebo 8sedačka

Itálie: oblíbená top centra Dolomit

Sezóna ve většině italských středisek začíná před svátkem Neposkvrněného početí Panny Marie (8. prosince). Poté následuje volnější období, ve kterém už ale většina středisek bývá v provozu, zaplní se až v silvestrovském týdnu. Předvánoční lyžování je tak v Itálii jedním z nejatraktivnějších termínů – nižší ceny, málo lyžařů a dostatek otevřených sjezdovek, zvláště v centrální části Dolomit okolo Sella Rondy, kde je v hlavní sezóně místy až příliš živo.

V masopustním týdnu mají volno severoitalští školáci – v Jižním Tyrolsku nebo Trentinu celý týden, v jiných regionech dva až tři dny převážně začátkem týdne. Prázdniny má ve stejném termínu i zhruba 25 mil. Němců a Nizozemců a 14 mil. Italů, a je to jeden z návštěvnicky nejsilnějších týdnů sezóny.

Na severovýchod Itálie míří dost lyžařů i ze Slovinska, Chorvatska nebo Maďarska.

Nejklidněji bývá na italských sjezdovkách před Vánoci, v období od Tří králů do konce ledna a pak v březnu. V nejrušnějším masopustním týdnu se lze „schovat“ do středisek mimo Jižní Tyrolsko a Trentino, tedy např. do benátské části Dolomit (Cortina, Civetta, Passo San Pellegrino) nebo Lombardie, kde děti nemají prázdniny po celý týden a navíc tamní střediska nejsou tak vyhledávaná Němci.

V hlavní sezóně se připravte i na čekání u pokladen, zvláště v neděli, kdy začíná nový „turnus“

Francie: únor plný prázdnin

Ve francouzských školách mají prázdniny rozvržené od druhého týdne února do prvního týdne března. Ve stejném období mají školní volno nejčastěji také Britové, kteří jsou ve francouzských Alpách nejsilnějšími zahraničními návštěvníky, stejně tak Belgičané a Holanďané. Únor je tedy ve francouzských resortech nejrušnějším a zároveň nejdražším obdobím, počítat je nutné i s dopravními komplikacemi při příjezdu a odjezdu, neboť hlavním „střídacím“ dnem týdne je stále sobota.

Tradičně klidnějším obdobím je leden a začátek února a pak od poloviny března do Velikonoc. Třetina návštěvníků přijíždí ze zahraničí – čtvrtina jsou Britové, následují Italové, Belgičani, Němci a Rusové, ti se však soustředí hlavně do „svého“ Nového roku.

Švýcarsko: velmi rozmanitá návštěvnost

Lyžařská mapa Švýcarska a její zalidněnost je tak rozmanitá jako jeho krajina – vedle top středisek jako Zermatt, Jungfrau či Laax najdete i malá, zapadlá střediska s letitými vleky. Švýcarská střediska přitom nejsou tak kapacitně „vyšponovaná“ jako třeba v Rakousku, kde se po svazích prohánějí 6- a 8sedačky, takže ani v rušných termínech nepůsobí tak „masově“. Každopádně návštěvnost je silně nerovnoměrná nejen časově, ale i místně. Švýcaři milují lyžování, takže o víkendech s krásným počasím bývá na sjezdovkách nabito, naopak ve všedních dnech mimo prázdniny a nejvyhledávanější místa může být až neskutečně liduprázdno.

Švýcaři mají prázdniny rozdělené podle kantonů od začátku února do začátku března s tím, že většina termínů zasahuje do „masopustního“ týdne. To mají prázdniny i Němci, nejpočetnější zahraniční návštěvníci švýcarských středisek.

Švýcarské sjezdovky jsou jen zřídkakdy přeplněné

Kdo chce klid, jede jinam než ostatní

Školní prázdniny jsou nejnabitějším obdobím lyžařské sezóny zvláště v „rodinných“ střediscích, takže kdo se v tomto termínu chce vyhnout davům, zamíří do těch, která nejsou pro rodiny s dětmi tak lákavá.

Čím dál více se na lyže vyráží i spontánně podle sněhových podmínek a počasí, bez předchozího plánování, takže ani mimoprázdninové termíny nejsou zárukou poloprázdných svahů.

Volno ale spolehlivě bývá tam, kde to není „atraktivní“ pro běžné, dnes už i poměrně zhýčkané lyžaře – tedy v areálech s vleky, zastaralejší infrastrukturou nebo horší dopravní přístupností a delším dojížděním na sjezdovky.

Osvědčeným tipem pro lyžaře hledající klid jsou malé, méně atraktivní areály a samozřejmě mimosezónní termíny

Sledujte také Kalendář školních prázdnin

V kalendáři najdete termíny školních prázdnin dětí v Evropě.