Tento článek vyšel v časopise SNOW 119 (listopad 2019)
Moderní lyžařské destinace jsou si čím dál podobnější a někdy tak dokonale přizpůsobené pro radost z lyžování, že se vytratí jejich osobitá přirozenost a vlastně ani nevíte, kde přesně jste. V Jungfrau je to jinak. Při lyžování se vám přímo do cesty staví poutavé příběhy odvahy a pošetilosti, které tvořily dějiny a vlastně i dnešní tvář zdejší malebné, ačkoliv vysokohorské krajiny. Tady prostě nejde jen bezduše lyžovat a nevnímat okolí. Je na každém, nakolik se nechá z lyžařského rytmu vytrhnout světoznámými atrakcemi, ať už jde o „turistický lunapark“ v sedle Jungfraujoch či Bondovu expozici na vrcholu Schilthorn, výtečným sáňkováním, vycházkovými stezkami přimknutými ke skále nebo si třeba jen zhlédnutím filmu připomene tragické osudy horolezců při pokusu o zdolání hrozivé severní stěny Eigeru. Atrakcí je samozřejmě také vlak, který slouží nejen pro příjezd z údolí na úpatí sjezdovek, ale šplhá i do vrcholových partií svahů.
Na pláních nad Kleine Scheidegg se dá poměrně bezpečně odskočit
i do prašanu
Výjimečně zapeklité sjezdovky
I zdejší sjezdovky mají punc výjimečnosti, zejména díky jedné z nejtěžších tratí Světového poháru, slavného Lauberhornu, a „pekelnému“ veřejnému sjezdu Inferno ze Schilthornu. První lyžařský dojem z Jungfrau ale může být poněkud rozpačitý – sjezdovky jsou roztahané ve velkém, členitém prostoru do velkých vzdáleností, což z nich často dělá spíše výletní tratě, nezřídka i s překvapivou rovinkou nebo protisvahem. Kdo má rád efektivní lyžování nahoru dolů, ten si projetí celého areálu nejspíš nechá ujít a pravděpodobně si vystačí s jedinou návštěvou Jungfrau za život. Ale litovat jí ani tak nebude. Nejvděčnější sjezdovky se koncentrují kolem sedla Kleine Scheidegg a na svazích Männlichenu, milé jsou i tratě klidnějšího areálu First, kde je velmi zdařilý snowpark, který si užijí děti i „hustý týpci“. Schilthorn pak ohromí scenérií, do níž jsou sjezdovky – převážně náročnější a s krkolomnými úseky – vsazené. Záludnější jsou návraty do údolí, zejména z Männlichenu, Kleine Scheideggu nebo Firstu do Grindelwaldu, kde místy čekají rovinky a protisvahy.
Männlichen Kleine Scheidegg: všestranně rozmanité srdce areálu
Největší lyžařský areál oblasti je rozpřažen kolem sedla Kleine Scheidegg a na svazích Männlichenu a Lauberhornu mezi letovisky Grindelwald a Wengen a přirozeně přitahuje nejvíce lyžařů. Zároveň je obtížnostně nejvšestrannější – příjemné přehledné dálnice stékají přímo z Männlichenu, kde se ovšem najdou i členitější tratě místy připomínající u-rampu. Nad sedlem Kleine Scheidegg jsou nejpohodovější pláně podél sedaček Wixi a Arven.
Sjezdovky se z Männlichenu (2 230 m) spouštějí zprvu poctivě červeně
až černě, s alternativou v podobě křižující úzké „modré“ cesty,
brzy se však zplošťují a rozlévají do šíře. Horní patro obsluhuje
především krytá 4sedačka Männlichen, příp. druhá sekce kabinkové
lanovky z údolí. Nižší, zalesněné partie Männlichenu s četnými
mýtinami spadají do Grindelwaldu (1 034 m) střídavě svižně i vlažně.
Nejdelší červeně značené tratě, tekoucí z Männlichenu do údolí lesem
a po mýtinách s krásným výhledem na Grindelwald a Wetterhorn, však
mají spíše výletní charakter, a to především kvůli četným rovinkám
a traverzům. Využívají se především pro odpolední návrat.
Spletité červené sjezdovky podél kryté 4sedačky Läger se místy
prosmýkají úzkými žlaby a připomínají tak přírodní u-rampu. Lehce
členitá a poměrně úzká je i červená trať klesající lesem
k polozapomenutému vleku Tschuggen. Strmý bezlesý svah se 4sedačkou Gummi
naproti tomu nabídne přímou a ostrou černou sjezdovku. Velmi poctivě
červený sklon má i hlavní trať pod 6sedačkou Honegg, objížďkové
varianty jsou mírnější.
Strmé tratě padají od sedaček Gummi či Eigernordwand, legendární
závodní černá trať Lauberhorn směřující do Wengenu má jen pár
strmých úseků, a pro běžného lyžaře je tedy „bezproblémová“. Po
trase jsou rozmístěné infotabule s popisem význačných míst i nehod
závodníků. V nejrychlejším úseku trati je instalován radar.
Neodolatelná jsou panoramata, zvláště z jižních svahů nad Kleine
Scheidegg, odkud celý obzor vyplňuje trojice čtyřtisícovek Eiger, Mönch
a Jungfrau. Do Grindelwaldu stékají dlouhatánské modré a červené tratě
s příjemnými pasážemi, místy ale i se „zásekovými“ rovinkami.
Kleine Scheidegg (2 061 m) je horské sedlo se železniční stanicí, kde
se přestupuje na Jungfraujoch. Středně strmé až strmé tratě protínají
jak jižní svahy Lauberhornu, tak severní svahy Eigeru pod zastávkou
Eigergletscher, mírnější a pohodovější tratě klesají ze sedla na obě
strany mělkými kotlinami. Čtyřsedačku Lauberhorn kopíruje přímá,
strmá, černě značená trať s příjemně vedenou a prostornou červenou
objížďkou, pod 6sedačkou Wixi se zase rozlévá široká červená pláň,
z níž se odděluje závodní černá trať do Wengenu. Krytá 6sedačka
Eigernordwand obsluhuje poctivě se řítící a ve střední části
i širokou červenou sjezdovku. Z horní stanice Eigergletscher (2 320 m) na
odvrácenou svahu směrem k Wengenu spadají dvě méně frekventované černé
sjezdovky – Oh God a Black Rock. Nejmírnější – modré až červené –
jsou tratě stékající podél expresní 4sedačky Arven a pomalé 2sedačky
Fallboden po dně mělkých kotlin z Kleine Scheidegg. Směrem ke Grindelwaldu
přes zastávku Brandegg klesá dlouhá, mírná a subtilní modrá trať
s mnoha rovinkami.
Z Lauberhornu (2 315 m) startuje závodní černá trať Lauberhorn
Rennstrecke – 4,5 km dlouhá s kratšími prudkými pasážemi a několika
překvapivými úseky (skok, esíčko, úzký tunel). Sjezd končí na okraji
Wengenu u 4sedačky se závodním slalomákem, od jejíž horní stanice se do
letoviska už jen traverzuje.
First: pohodová pláň a nejlepší snowpark
Menší a klidnějši je First, roztažený po jižních svazích nad Grindelwaldem. Sjezdovky vystélají členitou horskou kotlinu – nahoře je mírná carvingová pláň, uprostřed strmější a členitější červené tratě, ale i výtečný snowpark nebo crossová dráha. Do údolí vedou dlouhé sjezdy – ten z mezistanice Schreckfeld je příjemný, vzdálenější od vleku Hohwald ale v první třetině překvapí rovinkami.
V nejvyšších partiích pod Oberjochem (2 500 m), zpřístupněných
expresní 4sedačkou, stéká po velmi mírné pláni široká, červeně
značená sjezdovka s modrou variantou. Po krátkém strmějším úseku,
který modrá varianta obtraverzuje, trať mírně doputuje ke stanici lanovky
na Firstu (2 100 m). Odtud se níže do středního patra chvíli traverzuje,
než se oddělí krátké prudší „rukávy“, které se spojí na plošším
dojezdu k mezistanici Schreckfeld (1 955 m). Níže pokračuje centrální
široká červená magistrála, doprovázená černou variantou, k expresní
4sedačce Grindel. Do zvlněné postranní kotliny Schilt stoupá krytá
4sedačka, obtékaná poměrně mírnou, avšak neposednou červenou a modrou
tratí a hravou crossovou dráhou. Na opačnou stranu ze Schiltu odtéká
mělkou kotlinou mírná modrá magistrála, zpestřená krátkou, ale strmou
černou variantou. Obě ústí u vleku Bärgelegg s krátkou svižnou modrou
sjezdovkou a velmi dobře vybaveným snowparkem, v němž nechybí umělé
překážky, skoky ani u-rampa. Ještě vzdálenější vlek Hohwald obtéká
mírná modrá trať. Kromě toho slouží ale i pro nájezd na výletní
romantickou červenou sjezdovku do údolí, bohužel zpočátku plochou až
stoupavou. Mnohem přívětivější je pro návrat do údolí pozvolná
červená sjezdovka z hlavní mezistanice Schreckfeld, kterou v závěru
lemují hospůdky a bary. Náročnější lyžaři pak ocení točivou černou
sjezdovku padající po vyhlídkovém hřebínku z Firstu do mezistanice Bort
(1 570 m), která překvapí dvěma třemi velmi strmými úseky a na niž se
dá připojit traverzem i ze Schreckfeldu. Všechny sjezdovky končí na okraji
Grindelwaldu, odkud lyžaře sesbírá skibus pendlující ve zhruba
čtvrthodinových intervalech.
Schilthorn: strhující kulisa neposedných sjezdovek
Nejvysokohorštější atmosféru a až 2 000m převýšení má Schilthorn – tratě jsou tu převážně sportovní, střídavě užší a širší. Opravdu pohodová je modrá trať podél 4sedačky Riggli na mezistanici Bort, naopak modrá ze Schiltgratu je spíše objížďková cesta. Spektakulární je zprvu dosti strmá černá z „bondovského“ vrcholu Schilthorn alias Piz Gloria, stejně jako průjezd z „horního“ patra kolem Bortu mezi skalami směrem k Mürrenu. Nejjezdivější a kupodivu málo frekventované jsou hravé červeno-modré tratě kolem 4sedačky Winteregg zcela na okraji areálu.
Z vrcholu Schilthorn (2 970 m n. m.) vede jediná černá sjezdovka
s velmi strmou úvodní pasáží, postupně se však mění v přejezdovou
cestu. Z Birgu (2 677 m) se tratě vlní mezi obřími balvany a jsou
nejčastěji buď velmi mírné, anebo dosti strmé. Z horního patra směrem
k Mürrenu prochází skalním kuloárem opět pouze černá trať,
střídající strmé pasáže s úzkými serpentinami. Ani na horských
loukách přímo nad Mürrenem nejsou tratě zrovna dálniční – často
mění směr, šíři i sklon. Ty nejstrmější kopírují expresní 4sedačku
Schiltgrat, příjemně červené a poměrně přehledné jsou sjezdovky podél
vleku Gimmeln. Jen úzké točivé cesty obtékají pozemní lanovku na
Almendhubel (1 907 m), zato prostorné, hravé a proměnlivé červené
a modré varianty sjezdovek obtékají krytou 4sedačku Winteregg (1 582 m).
Do údolního Lauterbrunnenu (796 m) si klestí cestu lesem ve strmém svahu
dlouhá trať plná serpentin.
Bond ve službách Jejího Veličenstva
V jedné z prvních bondovek si vrchol Schilthorn „zahrál“ pod jménem Piz Gloria. Kromě otáčivé restaurace a famózního 360° výhledu od Jungfrau přes pohoří Jura až k Mont Blancu se zde nachází Bondovo interaktivní muzeum, kde můžete zhlédnout film, nahlédnout do zákulisí natáčení a některé scény si i virtuálně „vyzkoušet“ – třeba jízdu na bobech v ledovém korytu, posadit se můžete také do filmové makety Bondova vrtulníku.
Dlouhý přístup a solidní lanovky nahoře
Přístupové lanovky do všech zdejších areálů jsou mimořádně dlouhé – kabinkové lanovky na First a Männlichen patří k nejdelším na světě. Muzeální 4místnou kabinku z Grindelwaldu na Männlichen aspoň od sezóny 2019/20 nahradí nová kapacitní 10místná kabinková lanovka, ve výstavbě je i „expresní“ lanovka na Kleine Scheidegg, která posílí souběžnou, avšak pomalejší železnici. Zdlouhavá je i cesta z Lauterbrunnenu na Schilthorn – visutou lanovkou, vlakem, dvěma sedačkami a nakonec ještě dvěma kabinami. Hlavní sjezdovky jsou ale vybavené vesměs rychlými sedačkami, občas s bublinou, jen na Schilthornu se nelze vyhnout pomalejším dvousedačkám. Na Kleine Scheidegg se dá jak z Grindelwaldu, tak z Lauterbrunnenu vyjet vyhlídkovým vlakem.
Sněhově rozmanité, ale zajištěné
Sjezdovky v Jungfrau jsou orientované do všech světových stran s mírnou převahou jižních a východních směrů, přičemž kromě téměř třítisícového Schilthornu se nelyžuje příliš vysoko – většinou okolo 2 000 m n. m. Zasněžování nicméně pokrývá všechny páteřní tratě. Sněhově nejspolehlivější jsou terény pod Männlichenem, okolo Kleine Scheidegg a ve vrcholových partiích Schilthornu, v okrajích sezóny ovšem nebývají sjízdné tratě do údolí. V teplých slunečných dnech jižní svahy Firstu, Kleine Scheidegg i Schilthornu brzy měknou.
Adrenalinová procházka na vrcholu Birg nese název Thrill Walk
Turisté z celého světa
V oblasti se pohybuje značné množství turistů, přičemž turisté – zvláště z Asie – míří převážně jen na Jungfraujoch, potkáte je tedy ve vlacích a v městečkách, nikoliv na sjezdovkách. Za slunečných prázdninových dnů a o víkendech se snadno může vytvořit „špunt“ na přístupových lanovkách do jednotlivých areálů, které mají překvapivě nízkou kapacitu. Díky tomu a samozřejmě i členitosti sjezdovek ale nevzniká ani „mraveniště“, typické pro velké moderní areály s kapacitními lanovkami.
Sáňkování může být dřina
Velkou nelyžařskou atrakcí je sáňkování – upravené dráhy se proplétají okolím lanovek a vlaků, zdatnější sáňkaři si pak mohou vyšlápnout výše do hor. Ze svahů se spouštějí desítky kilometrů sáňkařských drah, přičemž ta nejdelší, 15 km dlouhá, vyžaduje dvouapůlhodinový výstup na vrchol Faulhorn, a je tak lákadlem jen pro opravdu skalní sáňkaře. Pro pohodové sáňkování, třeba s dětmi, je velmi oblíbená dráha pod severní stěnou Eigeru z Kleine Scheideggu do Grindelwaldu. Dlouhá a příjemně ubíhající, až na strmější začátek, je i trasa z Firstu do Grindelwaldu. Půjčovny sáněk se nacházejí poblíž stanic lanovek a nádraží.
Dračí přelet i stezky skalní stěnou
Dobrodružnou, přesto ale odpočinkovou atrakcí pro turisty je „dračí let“ z Firstu, při němž je čtveřice upoutána do „spárů“ draka, vytažena po laně z mezistanice Schreckfeld o 200 výškových metrů výše a spuštěna až 80kilometrovou rychlostí dolů. Proletět se mohou i děti zhruba od 10 let. Atrakce je v ceně skipasu, v provozu však bývá pouze za příznivého počasí v brzkém odpoledni. V Jungfrau se můžete projít hned po dvou vzdušných stezkách připnutých ke skalní stěně, otevírajících atraktivní výhledy. Jedna ze stezek krouží kolem hory First, druhá visí na skalním bloku Bort nad Mürrenem.
Praktické i romantické ubytování
V údolí i na svazích se nachází několik ubytovacích letovisek. Grindelwald je turistické městečko s tradičními stavbami se sedlovými střechami i novějšími „krychlovými“ rekreačními domy, na horských mýtinách nad letoviskem jsou pak roztroušené dřevěné salaše. Wengen je luxusnější hotelový resort, umístěný na horské terase vysoko nad údolím, na opačné straně údolí trůní na horské terase Mürren, malá a malebná horská vesnička s dražšími hotely. Ani do Wengenu ani do Mürrenu se nelze dostat autem, obě letoviska jsou přístupná jen vlakem a lanovkami, takže prvotřídní poloha a výhled jsou vykoupeny komplikovanější přepravou. Praktickou a cenově velmi příznivou lokalitou jsou městečka a vesničky níže v údolí, jako je třeba Wilderswil, odkud je to do Grindelwaldu do půl hodiny vlakem či autem.
Jungfrau je jen jedno
I když čistě lyžařsky jsou v Alpách atraktivnější a ergonomičtěji uspořádané oblasti, Jungfrau má díky svému krajinovému kouzlu, malebné železnici a působivé historii zvláštní šmrnc, který se neokouká a ani hned tak nevyprchá. Lyžování v Jungfrau se prostě do paměti zaryje hluboko.
Niederhorn je pohodový panoramatický balkón nad Interlakenem s pár
sjezdovkami a sáňkováním
Jungfraujoch: velkolepá show pro turisty
Unikátní cesta tunelovou zubačkou do třiapůltisícového sedla
Jungfraujoch mezi Mönchem a Jungfrau vás přivede na vyhlídku, z níž
máte jako na dlani na Aletschgletscher, nejdelší ledovec v Alpách.
Jungfraujoch je zároveň místem, kde si – kvůli množství a kulturní
směsici turistů – budete připadat jako na kýčovité turistické
atrakci.
Impozantní je samotné železniční dílo, za to stojí i vyhlídka na
nejdelší ledovec v Alpách, vše ostatní je spíš inscenované
představení, kterému ovšem nelze upřít světový úspěch. Železnice byla
vystavěna v letech 1897 až 1912 a práce probíhaly i v zimě, kdy bylo na
tři sta dělníků se zásobami odříznuto od světa. Cestou vlak krátce
zastaví na dvou zastávkách se zaskleným výhledem (Eismeer, Eigerwand).
Samotný Joch je malým městečkem se spletí chodeb, výtahů a tržištěm
typických švýcarských suvenýrů.
Cesta jedním směrem trvá i se zastávkami cca 50 minut, vlak z Kleine
Scheidegg vyjíždí každou hodinu vždy o půl. Držitelé tří-
a vícedenního skipasu mají 50% slevu.
Jungfrau si užijí až větší děti
Malé cvičné louky pro nejmenší (ne)lyžaře se nachází v ubytovacích
letoviscích (Grindelwald, Wengen, Mürren) a ve vrcholových partiích na
Männlichenu, v sedle Kleine Scheidegg a na Allmendhubelu, kam se dostanou
lanovkami či vlakem. Obtížnější je přechod na „velké“ sjezdovky,
neboť mnohé modré tratě zahrnují i ploché úseky a ty vhodné jsou
roztroušené po celém lyžařském území.
Na Firstu je mírná modrá sjezdovka na vrcholu určena pro pomalé lyžaře
s omezením rychlosti na 30 km/h. Přívětivé jsou přehledné dálnice na
Männlichenu i kratší tratě na dně kotlin kolem Kleine Scheideggu (podél
lanovek Arven, Fallboden). Na Schilthornu se vinou mírnější tratě
z Allmend- a Maulerhubelu, často jsou však úzké, příjemná je modrá
dálnice z Bortu (Riggli).
Zdatněji lyžující děti se pak vyřádí ve snowparcích (Oberjoch,
Bärgelegg) a crossové dráze (Schilt) na Firstu i na Schilthornu (Kandahar).
Zážitkem budou i dlouhé výletní sjezdy z vrcholu do údolí
a samozřejmě závodní trať Lauberhorn, zpestřená měřeným slalomem
a rychlostním radarem. Měřený slalom s videozáznamem je vytyčen na
Schilthornu (Maulerhubel).

Na sjezdovku po kolejích
Vlak je v Jungfrau příjemným a nevšedním způsobem, jak se dostat ráno na sjezdovky, neboť horská železnice začíná už v „nížině“ Interlakenu a projíždí městečka a vesničky mezi ním a Grindelwaldem, horským letoviskem na úpatí dvou lyžařských areálů. Oproti dojíždění autem je cesta vlakem i ekonomická, neboť je zahrnutá ve skipasu a navíc parkování poblíž lanovek je „trestané“ nemalými poplatky za parkování. Výhody dojíždění po kolejích završuje pohodlí vlaku – na této přístupové trase jezdí moderní bezbariérové vagóny s pohodlnými sedačkami a samozřejmě prostorem pro uložení lyží. Na nádražích nechybí ani úschovny, které cestu z a k ubytování promění v nenáročnou procházku. Ve Wilderswilu má úschovna podobu „samoobslužného“ dřevěného domečku, kterou výpravčí na noc zamkne, přičemž za uložení se ani nic neplatí.
Interhome: prověřené ubytování přímo od Švýcarů
Ve Švýcarsku najdete největší výběr apartmánů a rekreačních domů
v rezervačním systému Interhome, který přímo ze Švýcarska pochází –
hledání, rezervace i objednávka však probíhají v češtině, stejně tak
platba v Kč. Jen v oblasti Jungfrau budete mít na výběr několik set
objektů v cenách od 15 do 40 tisíc korun pro čtyřčlennou rodinu
v hlavní sezóně, a to podle velikosti a polohy daného ubytování.
Na místě vás bude očekávat držitel klíčů, který bývá správcem
daného ubytování – od něj se dozvíte vše potřebné, během pobytu
bývá k dispozici na telefonním čísle.
Niederhorn: Jungfrau z jiné perspektivy
Na opačné straně Interlakenu než Jungfrau se zdvihá dvoutisícový hřeben Niederhornu, ze kterého se na obzoru vyrýsuje ucelené panorama celé slavné oblasti. Postarší kabinková lanovka a jeden vlek zpřístupňují trojici lehkých až středně strmých sjezdovek na slunečném jižním svahu. Milé, ovšem velmi skromné lyžování si lze zpestřit sáňkováním podél horního úseku lanovky. Rodiny s dětmi si mohou pořídit zvýhodněný skipas, v jehož ceně je i vydatný, byť jednoduchý oběd. Niederhorn může posloužit také jako klidné zákoutí v rušných prázdninových dnech nebo o víkendech.
Barevný bruslařský svět v Interlakenu
Příjemnou změnou nebo „odpočinkovým“ programem může být bruslení v ledovém světě v centru Interlakenu na úpatí oblasti mezi jezery Brienzersee a Thunersee, jehož labyrint bruslařských tras je barevně osvětlen až do pozdních večerních hodin.
