Letní lyžování bývalo v 70. a 80. letech atraktivní alternativou toho zimního, za níž na ledovce mířily tisíce "normálních" lyžařů, kteří si užívali dokonalého firnu a slunce. V 90. letech a zejména počátkem 21. století postupně většina alpských areálů letní lyžařský provoz ukončila spolu s tím, jak úbytek ledovců pokročil a zájem opadl. V posledním desetiletí se v létě spolehlivě lyžovalo již jen ve švýcarském Zermattu a Saas-Fee, na Passo Stelvio v Itálii a na rakouském Hintertuxu. Prvně tři jmenované ledovce během letošního léta provoz přerušily, jen Hintertux nabízí oficiálně lyžování i nadále.


Hintertux pohledem lyžaře z Gefrorene Wand 4. 8. 2022 (report z Alpinforum.com)

Již dávno není letní lyžování na ledovcích žádným lákadlem pro masy, ale spíš povyražením pár nadšených lyžařů a tréninkovým hřištěm závodníků nebo instruktorů. A jako takové se dá považovat "mrtvé" už nějakých 20 let. Současný stav ledovců však sjíždění ani prakticky neumožňuje, neboť zcela obnažený ledovcový povrch je tvrdý, nerovný, zbrázděný proudy vody nebo zasypaný naplavenými kamínky. Neveřejně se sice některé úseky tratí na uzavřených ledovcích pro trénující týmy upravují - nejezdí se však ani vždy po sněhu, ale v podstatě po rolbami "namletém" ledu.


Passo Stelvio z webkamery 5. 8. 2022

365 dní lyžování pomáhá, nebo škodí?

Jestli s rokem 2022 definitivně končí celoroční lyžování v Alpách, uvidíme již napřesrok - každopádně v praktickém ohledu se mnoho nezmění, jde spíš o marketingový efekt a celkově o vnímání lyžování jako takového. Záběry lyžařů v kalužích a proudech vody na Hintertuxském ledovci v rakouských médiích rozvířily pozornost aktivistů a ochránců přírody. Jestli se chce lyžování v budoucnu prezentovat jako k přírodě přívětivá a v podstatě ekologická aktivita, která není určena k zániku, bude muset brát ohled i na to, jak působí na tuto citlivou část veřejnosti (byť údržba ledovce v podobě úpravy tratí či přikrývání ploch fóliemi jeho odtávání zpomaluje, a ledovec tak chrání). Je také otázkou, jestli "365 dnů lyžování v roce" je v dnešní době krédo, které na ledovec přiláká během lyžařské sezóny více návštěvníků, než kdyby se lyžovalo třeba jen 300 dní v roce.


Rettenbachglet­scher (Sölden / Ötztal) z webkamery 9. 8. 2022

Podzimní lyžování později

Zubožené ledovce nejsou dobrým základem ani pro podzimní lyžařskou sezónu, která začíná obvykle koncem září. Je dost možné, že přijatelné podmínky pro spuštění vleků leckde nastanou až během října. Nevratné změny v délce, objemu a tvaru ledovce samozřejmě způsobují provozovatelům komplikace - jsou nutné terénní úpravy, neboť profil sjezdovek se vlastně neustále mění. Paradoxně jednodušší situace nastává tehdy, když ledovec definitivně ustoupí a kamennou morénu je možné upravit do potřebné a hlavně trvalejší podoby. Na samotných ledovcích vznikají působením horka a vody nové či větší trhliny, v krajním případě dochází i k odlomení ledového bloku, jako se stalo začátkem července na Marmoladě v italských Dolomitech.


Marmolada 3. 7. 2022 (po tragickém odtrhu ledovcového bloku - nahoře uprostřed foto)

Megaledovec Pitztal - Ötztal nebude

I tento tragický sesuv se podepisuje na úvahách, jak mohou turisté (a lyžaři) ledovce využívat. Není možná náhodou, že referendum v tyrolském údolí Pitztal právě poté smetlo ze stolu gigantický projekt lyžařského propojení a rozšíření ledovců mezi Pitztalem a Ötztalem.